mynamail mynamail komentáře u knih

☰ menu

Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

NÁDHERA! Krásný zážitek z příběhu, z postav, z psaní, ze všeho! Skoro nemám slov, jak setkání s tímto autorem a touto knihou popsat.
Výborné bylo členění do krátkých kapitol. Střídající se rovina příběhu Marie-Laury a příběhu Wernera vůbec nevadila. Stejně tak střídání děje v čase tam a zpět nijak nenarušilo požitek z četby. Posledních 100 stran jsem plakala... Silné momenty v závěru....
Opravdu úžasné, doporučuji.

28.03.2017 5 z 5


Enter, mami! Enter, mami! Martin Moravec

Báječná oddechovka! Místy jsem plakala smíchy, místy jsem souhlasně pokyvovala hlavou a místy jsem se ve sloupku naprosto jasně našla!
Ideální do kapsy, když čekám na dítě před školou nebo než mu skončí kroužek. Akorát bacha - lidé kolem si budou ťukat na čelo, že se u čtení furt nějak ksichtíte ....

27.01.2017 5 z 5


Sabatina - Chtěla mě zabít vlastní rodina Sabatina - Chtěla mě zabít vlastní rodina Sabatina James

Tohle téma mě velmi zajímá. Bohužel je tak silné a bolestné, že limituje počet knih, které jsem schopna přečíst a vstřebat. Neustále se divím, jak je to možné. Jak se to dá přežít.
Knížka je napsána čtivě. Ono se více ani nečeká. Hlavní je osudový příběh.

15.11.2016 5 z 5


Začít znovu Začít znovu Mona Kasten

Něco na způsob růžové knihovny? Pohádka pro dospívající. Naivně krásné, možná i možné, ale spíše ne. Úplně to vidím jako americký seriál na všední podvečer, k tomu pytlík pop-cornu a Colu.
Dočetla jsem, ale stačilo.

18.05.2021 3 z 5


Vězňova žena Vězňova žena Maggie Brookes

Velmi krásný příběh. Pohádka plná hrůzy, lásky, přátelství, odvahy, věrnosti, odhodlání, zášti a touhy. Zase jedna stránka hrůz nesmyslné druhé světové války, jak málo toho stále víme... Nedovedu si představit tu sílu přežít všechny ty nesnáze a potíže a krutosti, kolik toho člověk jen vydrží...
Kniha je velmi, velmi dobře napsaná, reálie jsou založené na důkladném studiu historických událostí i místopisu. Zvláštní - ale příjemný - je způsob vyprávění, kdy v jedné kapitole líčí Izzy svůj prožitek a v další je vypravěčem Bill.

07.02.2021 5 z 5


Dneska půjdu spát až zítra Dneska půjdu spát až zítra Markéta Plechšmídová

No asi takhle: každý aspoň trochu inteligentní člověk ví (slyšel, četl, zaslechl), jak probíhá vstup do země nekonečných možností, do USA. Může jet celá rodina skutečně i jen tak na dovolenou, a prostě když se někdo imigračnímu úředníkovi nelíbí, tak se mu prostě nelíbí a basta a konec a neshledanou. Takže beru-li knížku jako skutečný příběh, tak si klepu na čelo, do čeho se to ti mladí vlastně pustili. A samozřejmě souhra náhod a motýlí efekt fungují, takže když se má něco pos...t tak pak dokonale. Beru-li knihu jako literární dílo, tak to je velmi slušná maturitní práce v nadstandardním rozsahu.

31.01.2021 2 z 5


Mise Afghánistán Mise Afghánistán Tomáš Šebek

Také jsem si chtěla přečít něco od Tomáše Šebka. Nesmírně práci těchto lidí obdivuji. Jsou to pro mě hrdinové. Bohužel jsou jen kapičkou ve všech vodách světa. Každý zachráněný život je zrnkem písku všech pouští světa.
Kniha je skutečně napsaná tak, jak se normálně povídá. Čte se sama. Pár fotek zařazených do knihy to jen podtrhává. Popisuje stav a děj, jaký prostě je. Trošku jsem i pochopila, jak Lékaři bez hranic fungují. Říkám si, že tihle doktoři jsou univerzální doktoři, umí všechno. Opravit končetiny, vnitřní orgány, mozek, krvácení, porod.... Wou, prostě experti. A to vše ve volném čase.
Škoda, že i kdyby jich byly tisíce, je to pořád málo. A navíc je to marnost nad marnost. Sisyfovská práce.
Vždycky jsem chtěla na nějakou takovou misi vyjet. Jenže neumím nic, co by se někomu hodilo :-) A nemám na to "koule". Vymlouvám se na rodinu, která mě potřebuje. Vymlouvám se na práci, z které mě nepustí. Proto všechny tyto lidi včetně Tomáš obdivuji a smekám před nimi. Je dobře, že o svých cestách píší.
A teď zkusím Africkou zimu

18.11.2019


Střípky Střípky Táňa Keleová-Vasilková

Jak píše medlovice: Ivana si zapálila cigaretu. Ivana si uvařila kávu. Ivana utřela prach. Ivana vyšla na zahradu. Ivana Ivana Ivana... I ty metafory použité v knížce mi připadaly příliš laciné, plýtké, prostě bez "literárního šmrncu". Příběh, jakých je stovky, ničím zvláštní, odvypráví ho každá druhá žena, možná i sepíše, a když najde vydavatele, tak ejhle - objeví se na pultech knihkupectví.
Romány pro ženy vlastně nečtu, nevyhledávám je, chtěla jsem udělat výjimku v rámci čtenářské výzvy. Takže závěrem: splněno a dost.
Pokud si však v tomto žánru libujete, čtěte, jde to celkem rychle.

11.07.2018 2 z 5


Vila na Sadové Vila na Sadové Richard Sklář

Vilu na Sadové jsem četla až po přečtení Anděla smrti. Obě knížky s emi líbily, možná i proto, že Ostrava je i moje město. Reálie mi byly tak blízké. Vilu na Sadové jsem si samozřejmě šla okouknout. Všem místním doporučuji. Z toho starého zanedbaného domu dýchá tajemno, fantazie začne běžet na plné obrátky. Jak to asi vypadá uvnitř doopravdy?
Jak píší i ostatní - pasáže v knize věnované minulosti jsem četla jedním dechem (možná i proto, že léta válečná jsou jedním z mála historických témat, která mě vždy plně pohltí).
Ale současná linie příběhu mi připadla už hodně, ale opravdu hodně přitažená za vlasy. Bo je asi Terminátor a Spiderman v jednom. Nezničitelná. A všichni ostatní jsou jen upatlaní pitomci, co si hrají na hrdiny. Autorova fantazie pracovala skutečně na plné obrátky a své fantazii ne že povolil uzdu, ale zcela ji odhodil. Takže někdy jsem si musela klepat na čelo, že to snad ani nemohl myslet vážně, dělat z čtenáře takového naivku?
Přesto ale knihu chválím za její čtivost,za místo, kam je příběh zasazen. Bo to bylo fakt fajne čtení.

14.05.2018 4 z 5


Ta přede mnou Ta přede mnou J. P. Delaney (p)

No teda! Dost dobrý! Jednoduché - a tím nemyslím plýtké, a přitom napínavé. Překvapivé zápletky. Drobnosti, které jsou významné.
Emma i Jane a koneckonců i majitel toho chytrého (vychytralého?...) domu mi byli v podstatě sympatičtí, každého jsem v určitém směru i chápala.
Fakt jsem dokázala číst dlouho do noci, protože PROSTĚ POTŘEBUJI VĚDĚT jak to dopadne!

12.04.2018 5 z 5


Prevítem snadno a rychle Prevítem snadno a rychle Simon Brett

Jestli jsem se u toho měla smát, tak teda bohužel. Jestli měly ty "srandovní" příběhy vyloudit alespoň úsměv, tak nic...
Mně to prostě humorné vůbec nepřišlo. Mám dvě děti, každé z jiného těsta, ale žádné z nich mi popisované "vtípky či naschvály" nedělalo.
Knížku četla i dcera (12 let). Její hodnocení: nuda....

08.12.2017 2 z 5


Žízeň Žízeň Jo Nesbø

Ze začátku jsem se dost ztrácela v množství postav, kdo je kdo, celkem se mi pletli všichni dohromady. Líbil se mi přechod mezi podkapitolama, kdy jako by navazoval popisem nebo dialogem na předchozí, ale záhy jsem zjistila, že šlo o úplně jinou situaci a jiné postavy. To bylo zajímavé.
Jinak samozřejmě napínavé, jak už bylo níže zmíněno - úchylné, ale výborné. Fakt jsem netušila, kdo je ten hajzlík a kdo klaďák.

29.11.2017 4 z 5


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Jonas Jonasson

Alane Alane, tys mi dal!
Ale v dobrém. Takový krásný život. S jakou nevinnou naivitou prožitý, zdánlivě prosťáček. Prostě je to tak, jak má být. Jestlipak se ta "historická" fakta skutečně stala? .... Četlo se mi lehce. Knížka skvělá.
Moje představa o postavách získaná při čtení nebyla překonána filmovým zpracováním. Film se mi zdaleka tolik nelíbil. A těch sprostých slov v něm... až jsem se červenala....

25.05.2017 5 z 5


Vyjednavač Vyjednavač Joseph Finder

Takové knihy mám ráda. První třetinou jsem se ale prokousávala pomalu, velmi pomalu. Očekávala jsem pak ale s napětím, co se Rick vlastně o svém otci dozví, zda otec "promluví", zda se obhájí, zda se usmíří. K rozuzlení jsem pak četla rychlostí sprintéra a těšila jsem se, až proběhnu cílovou páskou.

31.01.2021 4 z 5


Štěnice Štěnice Ben H. Winters

Vzhledem k tomu, že mám hrůzu i z mouchy a cítím k veškerému hmyzu a broučkům a podobné havěti neuvěřitelný odpor, byla odvaha otevřít první stránku. Ale nelituji. Opravdu přečteno za jedno deštivé odpoledne. Nebylo žádné hluché místo, žádná nuda. Vývoj nepředvídatelný. Doporučuji.

13.10.2020


Bez šance Bez šance Neal Shusterman

Jelikož jsem již četla Smrtku, tak jsem bez váhání sáhla i po tomto titulu. A četl se mi lépe. Příběh mi více utíkal, možná i proto, že byl poněkud méně "drastický" - dá-li se to tak vůbec říct. Connora jsem si přímo zamilovala. Vzhledem k tomu, co jsem četla v předchozích komentářích, tak jsem čekala, že proces rozpojení mě přinutí knížku na chvíli odložit. Ale naopak: přišlo mi to hezky popsáno, bylo to takové jemné, vnímavé, soucitné, skoro se mi chce napsat hezké - i když si samozřejmě uvědomuji, jak absurdní a špatný a hrozný celý ten výmysl rozpojení je. K části týkající se Hřbitova a Admirála možná autora inspirovala jistá historická událost, kdy taky jedinec pomáhal zachraňovat jiné lidi (děti), .... těžko říct.

30.04.2019 5 z 5


Zapomeňte, že jste měli dceru Zapomeňte, že jste měli dceru Sandra Gregory

Zkusím knihu popsat jen v pár bodech (omlouvám se, že mám - pokud si procházím dřívější komentáře - poněkud/hodně - jiný pohled na věc:
- dalo se
- je mi líto, ale žádné emoce ani úžas příběh u mě nevyvolal (asi jsem zvyklá na "tvrdší kalibr" z témat válečných)
- a nebo to bude tím, že jazyková stránka/překlad bylo nic moc. přišlo mi to celé takové studené. Stručné. Jen jako by tak mimochodem napsané.
- jen mi zůstal rozum stát na naivitou Sandry, když si myslela, že jí to projde, vždyť to bude jen jednou. Ach jo :-(
- naopak velmi, velmi obdivuji, jak se k ní zachovali rodiče, rodina a přátelé. I když zrovna prožitkům těchto postav bylo v příběhu věnováno ne mnoho prostoru

12.04.2019 3 z 5


Černobílý svět Černobílý svět Kathryn Stockett

Hezky napsaný příběh, téma v určité podobě aktuální vždy a všude. Taková pohádka trošku.
Akorát jsem udělala chybu, že jsem asi ve 2/3 knihy zhlédla film. A pak už moje představy o postavách, o jejich vzhledu, o jejich gestech, o jejich příbytcích dle popisu autorky vzaly za své. A dokonce se mi i hůř knížka dočítala.
Ale obojí - kniha i film stojí za to.

03.10.2018 4 z 5


Uzel Uzel Dominik Dán

Moje v pořadí 2. Dánovka. A bavila mě mnohem více, než ta první (Kořeny zla)
Možná to bylo i tím, že jsem ji četla ve slovenštině a některá alova a výrazy prostě nemají v českém překladu tu jiskru, ten výraz.
Skvělé čtení, i proto, že zde byla "krásně" popsána totalitní doba. Kdo nezažil, bude nad tím možná kroutit hlavou a bude se mu zdát, že to je kravina, že takhle to být nemohlo. Ale mohlo...
Zvláštní je, že jsem knihu dočetla v předvečer 21.8. .....

22.08.2018 5 z 5


Dítě číslo 44 Dítě číslo 44 Tom Rob Smith

Tak jsem tak trochu v šoku. Asi jsme se ve škole moc neučili o Sovětském svazu "s černými puntíky", pro mou generaci to byl vzor všeho a pro všechny. Ideál. Bezchybnost.
O to více jsem tak trochu v šoku... Metody, které MGB používalo, tresty, jaké udělovalo, ty transporty do gulagů..... co mi to jenom připomínalo? .... Až mě z toho mrazilo.
Příběh hrdiny Lva byl však úchvatný. Neskutečný. Najednou se z něho stal sympaťák. Jasně, to román potřebuje. Ale i tak jsem byla knížkou uchvácena a četla jsem (možná i díky nemocenské...) na jeden zátah.
Doporučuji.

13.06.2018 4 z 5