mosem mosem komentáře u knih

☰ menu

U ptáků plavavých U ptáků plavavých Flann O'Brien (p)

Nemám moc rád příliš jednoznačné recenze a doporučení na knihy. A tak i v tomhle případě jsem přistupoval s předběžnou opatrností. Tohle není kniha - láhev, která se dá vypít jedním douškem. Tohle je přímo "vinotéka" ze které postupně usrkáváte, převalujete po patru, laskáte jazykem, očicháváte aroma, očima vnímáte jiskru a barvitost a teprve pak necháte postupně sklouznou do svého nitra, a vnímáte rozkoš, která se vámi rozprostírá a zanechává dlouhou, výraznou stopu. A tak jako u vinotéky nelze provést stručné a jednoznačné hodnocení celku, i zde je třeba vnímat jednotlivosti. Pokud je totiž neoddělíte, může vzniknout zmatek, který vás naprosto dokonale znechutí a odradí od dalších pokusů. Je třeba degustovat, nespěchat, případně prokládat i jinými sousty. Ale výsledek pak podle mne bude stát zato. Možná budou názory různé, ale za mne má čestné místo v knihovně.

15.12.2018 5 z 5


Vnučka pana Linha Vnučka pana Linha Philippe Claudel

Zvláštní, jednoduchý jazyk, který jsem vnímal na počátku doprovází poklidně, téměř snad až jednotvárně ubíhající příběh. Postupem času však příběh začíná gradovat a čtenáře vtahuje, každá věta vzbuzuje potřebu dalšího čtení. Příběh není doprovázen spoustou barvitých popisů, je formován jako drama, scénář.... a otvírá tak prostor čtenářově fantazii. A dává řadu otázek - může vznikat přátelství mezi lidmi, kteří o sobě nevědí vůbec nic? Je jiný způsob komunikace, jiný způsob předání informace, jiné vyjádření citů a pocitů, než slovy? Jaké jsou pocity těch, kteří vyhnáni válkou, hladem, smrtí....odcházejí ze své bídy k nám? A jak vnímají to, co jim naše civilizace nabízí jako pomoc? A jak se my dokážeme vnitřně vyrovnávat s tím, co jsme ve své naivitě, ve svém mládí, nebo z vlastních obav dokázali způsobit někomu jinému? Na to všechno dokáže tahle otázka odpovědět. V náznacích, bez nároku na univerzálnost Spíše jako pobídku k zamyšlení. A právě proto zcela jistě stojí za přečtení.

15.12.2018 5 z 5


Víc štěstí než rozumu Víc štěstí než rozumu Ruth Bondyová

Kniha, která se dá číst jako beletrie, ale přesto zachycuje realitu. Obsahuje celou řadu (alespoň pro mne) nových informací o židovské komunitě a filozofii jejího života, současně s prvky kontrastu s nežidovskou populací. Zvlášť silně na mne působilo sledování myšlenkových pochodů autorky ve skutečných situacích, bez jednoduchých receptů a odsudků "....já bych...". Tato slova může použít jen ten, kdy v takové situaci byl, ale tito lidé se těmto jednoduchým vzorcům vyhýbají. Kniha, která se dá přečíst takřka jedním dechem.

15.12.2018 4 z 5


Vila Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe Vila Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe Daniela Hammer-Tugendhat

I když samotnou vilou jsem fascinován - jak prostředím, tak její historií (a to nemám na mysli příběh v podání Mawera a jeho Skleněného pokoje), osobně jsem byl knihou trošku zklamán. Nesporně obsahuje spoustu zajímavých informací a fotografií, ale postrádal jsem trošku "genia loci", kniha na mně působila příliš technokraticky. Nicméně, uznávám že se na tom může podílet absence technického/architektonického vzdělání a pro jiné čtenáře může být právě tato forma podání ta nejlepší. Hodnocení je v tomto případě možná subjektivnější, než v jiných případech.

15.12.2018 3 z 5


Sýr a červi Sýr a červi Carlo Ginzburg

Hodnotit knihu jako historickou studii je pro mne složité. Nicméně recenze, resp. upoutávky nabízely "vykreslení každodenního života člověka na konci 16. století", nicméně z mého pohledu tohle kniha nesplňuje. Je dokumentací jednoho procesu...který je zevrubně a poutavě komentovaný, nicméně jen stěží si dovedu tohle zevšeobecnit. Ne, není to zpochybňování toho co se odehrálo, co je zachyceno v protokolech. Je však podle mne pravděpodobné, že v tom případě musel mlynář Menocchio narazit na osvíceného inkvizitora, který s ním ani tak nevedl proces jako s kacířem, ale spíše teologické disputace. A také Menocchio není prototypem běžného člověka z konce 16. století - už jen znalost čtení a psaní, stejně jako jisté společenské postavení mu přisuzovalo jistou výjimečnost postavení...a zřejmě i výjimečnost přístupu k jeho kauze. Kniha může nesporně sloužit studentům historie jako ukázka práce s prameny, přístup k jejich hodnocení, zpracování a komentování, pro laického čtenáře však zůstává na hranici beletrie, kterou jen malá část z nich prostřednictvím poznámek a komentářů překročí.

10.12.2018 3 z 5


Syn správce sirotčince Syn správce sirotčince Adam Johnson

o přečtení knihy se nemůžu ubránit pocitu že hlavní příčinou udělení Pulitzerovy ceny téhle knize byla aktuálnost jejího tématu. Nemohu se ani ubránit pocitu, že autor se až příliš snažil překonat "1984" v popisu totalitních praktik. Poněkud mně neseděl ani rozsah knihy, který bych nazval až užvaněností. Pro mne osobně po všech těch pozitivních recenzích (nebyly i ony vyvolány právě aktuálností tématu?) byla kniha trošku zklamáním. Ostatně, jak málo recenzí se věnuje literárním kvalitám, a jak mnoho z nich hodnotí faktografickou přednost knihy - ale ona to přece je (nebo má být) literatura, nikoliv literatura faktu. Nicméně, uznávám, že toto hodnocení je stejně subjektivní, jako to hodnocení recenzentů.

10.12.2018 2 z 5


Staromama vypráví Staromama vypráví Radu Ţuculescu

Pokud si odmyslíme některé novodobé prvky, jako automobil, mohla by podobná kniha vzniknout v i našem prostoru jen o několik desítek let dříve. Prostota života kterou popisuje, nás - zahlcené vší moderností, může zarážet. Nedovedeme si představit takto v dnešní době žít. Na straně druhé z knihy vyzařuje obrovská svoboda, kterou tito lidé žijí. Žádné pokrytectví. Žádná faleš. Přímočarost, otevřenost, život nezatížený civilizačním stresem. Těžko volit.To vše s prvky moudrosti, jaká bývá nazývána lidovou moudrostí nebo selským rozumem. Ale v této knize není po pejorativním nádechu tohoto výrazu ani stopy. Je to prostě moudrost. Kniha si nehraje s prvky falešné korektnosti, s jakou jsme zvyklí se setkávat. Ať už jde o výrazové prostředky, které přes svoji syrovost nepůsobí vulgárně, nebo jde vztah ke kočovným etnikům. I přes volbu jazyka, prostého jako její postavy, to však podle mne není kniha, kterou by bylo možno vnímat jako oddechové čtení.

10.12.2018 4 z 5


Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů Mary Ann Shaffer

Pokud nejste vášnivým vyznavačem humoru, který pro jistotu sám předem upozorní na svoji vtipnost a zábavnost, pokud máte rádi humor jemný, laskavý a nenápadný, pokud vám vyhovuje vtipnost kterou musíte odhalit a být tak její součástí, je tahle kniha tím pravým čtením. A netradiční zpracování ve formě korespondence má také své kouzlo, i když je pro čtenáře náročnější. I když to pro mne asi nebude kniha, kterou bych zařadil mezi "horních 10%", nesporně patří ke knížkám, které stojí za to občas vzít znovu do ruky a alespoň prolistovat.

10.12.2018 4 z 5


Soudci Soudci Elie Wiesel

Kniha, která podle mne není o pěti cestujících ani o "soudci", ale o každém z nás. Každý z nás nosí v sobě tajemství a je jen na nás, jestli je zveřejníme nebo ne, jestli někomu ublížíme či nikoliv. Každý z nás může či nemusí následovat své srdce. Každý z nás může hledat smysl svého bytí..... Kniha, která čtenáři na otázky odpovídá, ale každá odpověď je vlastně další sérií otázek, dalším prostorem k hledání. Silná kniha, které dávám plný počet hvězdiček i přes poněkud pohádkový závěr. Mně osobně by se víc líbil konec otevřený, ale .....ale jiným by určitě závěr scházel.

10.12.2018 4 z 5


Soudce Ti v akci Soudce Ti v akci Robert van Gulik

sbírka, obsahující detektivní povídky s legendárním soudcem Ti dává ochutnat z kompletního menu, které přináší jednotlivé detektivky. Způsob zpracování je osobitý, stejně jako samotné příběhy a jejich řešení, které v mnoha případech dává nahlédnout do odlišnosti uvažování obyvatel staré Číny, naznačuje jejich specifickou mentalitu i odlišnosti úředních přístupů a postupů, letmý pohled do filozofie života i odlišnost života "obyčejných" lidí a těch, kteří se nacházejí v určitém postavení. Příběhy jsou hrou, která mnohdy může vést k hlubšímu zájmu o dějiny tohoto regionu, a hlubší poznání systému vlády a řízení státu v té době, včetně soudních zvyklostí. Pokud na tuto hru přistoupíme, nevadí ani některé nadčasové drobnosti - jako používání soudobých měrných jednotek, výrazy jako gentleman apod. Tyto knihy nejsou historickým ani vědeckým dílem, jsou literaturou se vším všudy, včetně autorské licence.

09.12.2018 4 z 5


Smrt si říká Engelchen Smrt si říká Engelchen Ladislav Mňačko

Kniha kterou jsem přečetl doslova jedním dechem. Má spád, děj, napětí. Možná svou roli sehrálo i to, že se kniha odehrává v místech které znám.

09.12.2018 5 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Kniha, které sice dávám plný počet hvězdiček, ale současně ji nezařazuji do svých oblíbených. Je napsaná skvěle, to ano. Ale současně vyvolává jakýsi vnitřní blok, že bych ji měl číst znovu. Fakticky bych ji rozdělil na tři části - první, podle mne nejlepší, vykresluje situace, příčiny a způsoby, jak docházelo (a platí to stále) ke vzniku zfanatizovaných jedinců, kteří postupně tvoří zfanatizované skupiny. Na počátku není ideologie, ale potřeba - někam patřit, k někomu patřit....možná i něco vlastnit. Tady je hlavní "hrdina" vykreslen skvěle. Druhá část je dokonalá technicky, jednotlivé technologie a jejich užití jsou popisovány s naprostou přesností, až má člověk někdy pocit, že jde o návod k použití. A závěrečná, nejkratší, nastoluje otázku pro každého z nás. Kde je naše hranice? Kde je hranice, kterou bychom my nedokázali překročit za žádných okolností? Ale i otázky podobné, jen obecné - co je čest, co je věrnost, co je vlastenectví, co je odpovědnost, co je poslušnost, co je oddanost, co je loajalita. A kde je hranice, kdy tyhle vlastnosti mají ještě pozitivní charakter, a kde už začíná patologická vrstva jejich obsahu.

09.12.2018 5 z 5


Smolař Menachem Mendl Smolař Menachem Mendl Šolom Alejchem (p)

Kniha u které nevíte, jestli se smát naivitě (až hlouposti) žida Mendla, nebo naopak jej litovat. Ale když si přečtete knihu opakovaně s určitým časovým odstupem, a uvědomíte si dobu, kdy její autor žil - zjistíte, jak úžasně nadčasově byla napsána. Jak naivně Mendl přistupuje k realizaci svých projektů, burzovním obchodům.... a je to vlastně kniha, není to do jisté míry nám nastavené zrcadlo?

09.12.2018 4 z 5


Směšné lásky Směšné lásky Milan Kundera

Jsou knížky, které zrají jako víno. A tahle k nim podle mne patří. V dnešní záplavě "humoru", který je prvoplánový, musí být spíš černý a lehce krutý, který se řídí zásadou že nejvíce se smějeme cizímu neštěstí a nebo nás k tomu, kdy se máme smát vede publikum v pozadí svým smíchem, svým potleskem, i po desetiletích působí tyto povídky jako laskavé pohlazení. Humornost je spíše naznačena, a je ponecháno na nás zda ji objevíme. Můžeme se ztotožňovat s různými postavami jednotlivých příběhů a je jen na nás, zda jsme obětí humorné situace nebo jejím strůjcem. Povídky jsou nadčasové a vše co je v nich obsaženo se mohlo odehrát v době, kdy vznikaly, stejně jako dnes.

09.12.2018 4 z 5


Slepota Slepota José Saramago

Kniha, jejíž příběh i jazyk jsou jednoduché, ale její sdělení hluboké a složité. Kniha, která z jednoduchého faktu slepoty dokáže vykreslit filozofii našeho života. Kniha, jejíž text autor zjednodušil vynecháním interpunkce a uvozovek - což současně vede k jisté míře čtenářovy slepoty. To co je mu v jiných knihách předkládáno, zde musí s jistou mírou námahy odhalovat, dešifrovat. Stojí to více času, námahy. Stejně jako slepce každý, i ten nejjednodušší úkon. Kniha drsně ukazuje, jak moc dokážeme být závislí na věcech, které pokládáme za samozřejmé, stejně jako ukazuje, že i v situacích kdy jsme si všichni rovni, někteří mají tendenci být rovnějšími. Jak ani v bezvýchodné situace člověka nepřivádějí k pokoře, ke spolupráci a ohledům. Naopak - na povrch se dostávají negativní vlastnosti, sobectví a bezohlednost. Mohla by být jen jednou z mnoha katastrofických knih, ale její poselství, její filozofický obsah ji posunuje daleko za hranici tohoto žánru. Staví nás před otázku, kam bychom se v dané situaci začlenili my, jak bychom se zachovali - nebo dokonce vede k zamyšlení, jak se v situacích, ve kterých se denně nacházíme chováme my. Ať už si za slepotou představíme cokoliv - jsme slepci, nakažení, vidoucí? Využíváme slepoty jiných, nebo se jim naopak obětujeme? Jsme hodní nebo zlí slepci? Tyhle otázky doznívají ještě dlouho po dočtení knihy. Po dlouhé době kniha, které jsem dal pět hvězd, čemuž nezabránil ani závěr, který je překvapivý, nicméně z mého úhlu pohledu vyznívá až příliš nepravděpodobně. A to i v kontextu celého příběhu.

08.12.2018 5 z 5


Skleněný pokoj Skleněný pokoj Simon Mawer

Vzhledem k tomu, že historii vily Tugendhat, vilu samotnou i příběh jejích obyvatel trošku znám, po několika desítkách stránek jsem měl nutkání knihu odložit. Teprve poté, co jsem se od srovnávání fikce vs. fakta oprostil a knihu četl jako čistou beletrii, začal jsem ji vnímat pozitivně. Je psána poměrně svižně a se spádem děje, ale v některých momentech jsem se nemohl ubránit pocitu, že sex (záměrně užívám tento výraz, nikoliv erotika, protože o tu nejde) je do knihy vkládán až příliš, bez dějové nutnosti a se záměrem zatraktivnění - což ani podle mne kniha nemá zapotřebí. Po dokončení knihy nicméně naskočila asociace fikce vs. fakta, a docela chápu rodinu Tugendhatovu, která se od knihy distancovala velmi ostře a s pohoršením. Určitě bych nereagoval jinak.

08.12.2018 3 z 5


Skála Skála Peter May

Přiznávám, že Peter May je pro mne dost kontroverzní autor. Po Sálu smrti, ze kterého jsem byl nadšený, jsem měl dost rozpačitý pocit z Umrlčí cesty, která mne zklamala řadou nelogičností, jsem se rozhodl to s Mayem zkusit ještě jednou. A vyšlo to. Skála je detektivka, která sice má své detektivní pozadí, ale není tím hlavním. Hlavní jsou příběhy živých, historie i její dopad do současnosti, otevřený prostor do budoucnosti.

08.12.2018 4 z 5


Šinjú Šinjú Laura Joh Rowland

I když většina čtenářů ve svých komentářích uvádí, že tento první díl série je oslovil méně než další, u mne tomu bylo naopak. Nejprve se mně dostal do ruky Bundori, a teprve pod jeho vlivem následoval Šinjú. Možná trošku s rozpaky, co očekávat...jestli nepřijde zklamání, které jsem jako možnost cítil právě z jiných příspěvků. Ale nikoliv....tento první díl mně upoutal ještě mnohem víc. Napětí, provázené popisem reálií i společenských konvencí té doby. Přehnané dodržování etikety, zásad bušidó, i striktní pravidla pro všechny a pro všechny. Některé scény sice působily lehce přehnaně, ale .... ve které detektivce, tím víc historické tohle ve větší či menší míře nenajdeme.

08.12.2018 4 z 5


Setkání v Jeruzalémě Setkání v Jeruzalémě Derek Prince

Kniha, nevelká rozsahem, která možná neohromí svou literární úrovní. Nepoužívá spoustu uměleckých obratů, poetických vět a patosu....ani její děj není nijak fascinující nebo překvapivý. Slouží spíš pouze jako vodící linka, přičemž to podstatné se odehrává jaksi mimochodem. Různé pohledy na totéž, odlišné zorné pole různých náboženských kultur na problematiku, která dnes opět stále častěji naplňuje stránky novin. Soužití Palestinců, Izraelců a také křesťanské komunity v této oblasti. Ten pohled mne docela fascinoval.

08.12.2018 5 z 5


Sběratel motýlů Sběratel motýlů Dot Hutchison

Pro mne osobně zklamání. Podle hodnocení a komentářů jsem očekával napínavý příběh a dostal jsem do ruky příběh postavený na naprosté nereálnosti a značné dávce zvrhlosti - nevím jak to popsat přesněji. Postavy bez hlubšího charakteru - a dělení na hodného a zlého policajta naprosto naivní. Možná (dle anotace) je série oceňovaná, ale já určitě po dalším kousku nesáhnu. Kniha tohoto typu jen v případě naprosté absence jiné literatury.

07.12.2018 2 z 5