Morbidus komentáře u knih

Povídky této autorské dvojice mě zřejmě nikdy neomrzí. Stále si drží svou velmi dobrou úroveň, co se kvality a pestrosti příběhů týče. Pravda, sem tam se najde slabší kousek, ten je ale následně vyvážen několika kousky podařenějšími - ať už skrze humor nebo horror.
Pokud bych měl snad jmenovat pár svých favoritů, v paměti se mi stále drží Mistr nesouladu, Gumma či Poslední povídka. Vlastně bych skoro řekl, že s každou další povídkovou sbírkou se zvyšuje procento těch kousků, se kterými jsem spokojený.
Prohlídku útrob Nerkosaria mohu jedině doporučit.

1 13.01.2021

K této knize jsem přišel s rozporuplnými pocity. Mohla za to anotace, která mi slíbila v příběhu auto (nemám rád auta) a jiné dimenze (mám rád jiné dimenze). Překvapivě se mi obojího dostalo v menší, avšak výživné míře. Kniha je v jádru převážně vyprávěním policistů o znepokojivých úkazech, týkající se jistého... „auta?“
I přes určitou „povídkovitou užvaněnost“, která je znatelná zejména ve střední části, se příběh četl dobře. Mohlo by se zdát, že knize chybí výraznější vyvrcholení - nicméně jak to vnímám já, je zde pointou právě její absence. Právě ona neschopnost lidské mysli přijít dané věci na kloub, protože je příliš absurdní a cizorodá, je zde tím skutečným horrorem. Jedinou vadou na kráse tak zůstává mírné natahování děje ve střední části a ne až tak výrazné postavy (místy jsem poněkud tápal ve jménech).
Pokud máte rádi spíše pomalejší, atmosférické příběhy, neváhejte přistoupit blíže a zjistit, co to z Buicku 8 vlastně vylézá...

1 05.01.2021

Zřejmě jedna z nejpovedenějších stripových sérií ever.
Humor, jízlivost, kritika společnosti, nekorektnost, (ne)lidskost... a spousta dalších chutných ingrediencí. Personifikovaný sarkasmus. Dobrá nálada zaručena. Jen mi vrtá hlavou, proč mi je Ždibřichova persona ve svém postoji ke světu tak zatraceně podobná... :-)

3 17.12.2020

Zelená knížka, pevná vazba a ještě k tomu se záložkou! Skvělé kombo. Nicméně přiznávám, že zprvu jsem byl mírně rozpolcený. S historickými příběhy si totiž příliš netykám; naopak dobře napsaný thriller či erotiku můžu. Nebudu napínat - jak už napovídá počet hvězdiček, nečekaně mi to sedlo.
Příběh hlavních hrdinů budil na příslušných místech odpovídající emoce a nemohu říci, že bych se byť na chvíli nudil (ať už na pořadu dne prasečinky byly či ne). Ačkoli většinu zápletky jsem včas rozklíčoval, v tomto příběhu to však nebylo na škodu, právě naopak - vznikalo díky tomu to správné napětí. Vše do sebe zapadlo jak součástky hodinového strojku. Závěrem jsem velmi rád za uvedený Dovětek; zodpověděl mi vše, co jsem potřeboval vědět.
Máte-li rádi kvalitní příběhy, nenechte Richardovy živé hračky zemřít. :-)

6 01.11.2020

Po předchozí dobré zkušenosti jsem sáhl po další knize od dua Boček & Zubík. Opět jsem se nezklamal. Navíc mě v tomto případě potěšila i pevná vazba (kterou preferuji) a sympatická obálka knihy. Vlastně bych se i odvážil tvrdit, že se mi tato sbírka líbila o chlup více než ta (chronologicky) následující.
Povídek je opět značné množství, některé kratší, jiné delší. A jak se dá logicky předpokládat, ne všechny mě tím pádem zaujaly - přesto se jim daří držet úroveň, pod kterou neklesnou. Což je vzhledem k různorodosti témat a stylů vypravování pozoruhodné. Nejvíce a nejméně oblíbený kousek tedy protentokrát vybírat nebudu.
Mrazení v zádech se nekonalo, ale jinak poměrně zábavná a čtivá záležitost. :-)

1 04.10.2020

Příjemné čtení, které mi připomnělo knihy o strašidlech, příšerách a všelikých potvorách, které jsem čítával jako malý. Tahle na mě sice působila spíše lehce encyklopedicky a některé informace se občas v textu zopakovaly, ale na druhou stranu jsem se dozvěděl i nové zajímavé věci. A ty ilustrace od dětí? Parádní. :-)
Mám rád tyhle mosty mezi realitou a beletrií...

24.09.2020

Super záležitost! Atmosféra by se dala krájet, zvraty jsou překvapivé a „hlavní“ monstrum je přesně takového druhu, jaký mám v osobní preferenci. Jen je škoda toho nadbytečného vysvětlování ke konci příběhu, které veškeré předchozí klady poněkud uzemní. Přesto jsem s knihou velmi spokojený a určitě ji mohu doporučit.
V knize se taktéž objevilo několik povídek od autorovy dcery; je to ten typ příběhů, který osobně vnímám spíše jako „obrazy“ (na čemž nevidím nic špatného). Nemůžu říct, že by ve mně zanechaly hluboký dojem, ovšem také nemůžu tvrdit, že by nebyly vkusně napsané. Příběhem, který ke mně svým obsahem nejvíce přilnul, byl Pokoj.
Řadíte-li se k lidem, kteří si sebou berou knihu i na toaletu, v tomto případě si to dobře rozmyslete... :-)

1 15.09.2020

Tahle knížka mírně klame svým názvem. Ano, u některých povídek skutečně některé z prvků upírských příběhů rozpoznávám, byť na „klasické upíry“ zde nenarazíte. To už spíše na ty psychické (a že jsou podáni zatraceně dobře). A dalších povídek zase nechápu, proč byly do knihy zařazeny. Dokonce ani zasvěcené poznámky za každým z příběhů mě nepřesvědčily; spíše mi připadá, že v nich editoři viděli to, co vidět chtěli.
Každopádně jde o relativně povedené kousky. Nejlepším příběhem byl jednoznačně Parazit, kterého tímto považuji za jedno z Doylových nejpovedenějších děl. Vlastně všechny z Doylových povídek byly příjemným čtením a tak se nejslabším kusem stal Případ zmizelého upíra, který pochází od jiného autora. Mezi ostatní povídky nezapadá a působil na mě tak nějak uměle, jednoduše - a hlavně to nefungovalo.
V těchto příbězích typické upíroviny nenajdete, ovšem zajímavé povídky ano.

2 08.09.2020

Této autorské dvojici se mi (neúmyslně) dařilo poměrně dlouho vyhýbat. Teď když jsem se k nim konečně dostal, musím říct, že pánové mě svými příběhy nezklamali. Přesto mi přijde, že v syntéze horror / humor zde vždy více převažuje buď jedna nebo druhá složka. To však hodnotu povídek nijak nesráží. Pokud bych už měl uvést nějaké negativum, množství trojteček mě místy doslova ubíjelo... ale i to je spíše formalita.
Vybrat kus, který mě oslovil nejvíce a nejméně by byl vzhledem k množství povídek tak trochu oříšek. Nicméně všechny povídky měly přibližně stejnou (tedy dobrou a velmi čtivou) úroveň, takže od tohoto svého zvyku protentokrát upustím. Své oblíbené téma či styl vyprávění si zde najde každý.
Noční můry zřejmě mít nebudu, ale i přesto doporučuji na tento Výprodej zavítat.

03.09.2020

Jsem poměrně apolitický člověk, který tuhle knihu kdysi dostal zdarma v jednom nejmenovaném obchodě. Ničím mě nezaujala, takže jsem po ní sáhl až nyní, v době, kdy jsem byl na čas bez internetu a hledal něco ke čtení.
Tahle kniha je už na první pohled podivná. Na zadní stránce žádné info o obsahu, na přední straně v podstatě oznámení, že má smysl ji číst s limitací do roku 2035 (přičemž trvanlivost bude daleko nižší). Tak jsem ji otevřel a přečetl; drobné chybky bych snad přešel, ale text bez zarovnání do bloku? Že je to samonáklad mi došlo, ale kdo prováděl korekce, ilustrace či tisk? Nedozvěděl jsem se. Tak jsem došel sem a nakonec zjistil, že autor avizovaný na obálce ani není autorem - což každý pořádný autor či čtenář nutně musí brát jako urážku.
Mám i další výhrady, ale asi už je jasné, co si o knize myslím. Jediným pozitivem je snad jakýsi teoretický pohled do budoucna (kde se většinou setkávám s... textem v cíli, nikoli však v cestě). Až nebude „autor“ zaměstnaný tak, jak tvrdí obálka, mohl by příště knihu zkusit napsat sám. Když totiž náhodou spím já, rozhodně nesním o zemi, kde je plýtváno dřevem/papírem na knihy, kterým před vydáním nebyla věnována dostatečná péče...

Tohle není typická kniha, kterou bych si přečetl či koupil (mám raději beletrii). Popravdě jsem tuto knihu po přestěhování našel vedle krbu v krabici s papíry na podpal. Mé knihomolské já se pochopitelně okamžitě vzbouřilo; a jelikož věřím podobným znamením a intuici, řekl mi už název knihy co v tom týdnu bez internetu budu číst.
Ač jde o motivační literaturu zejména pro ženy (a jelikož jde jde o americkou literaturu, je zde pro mne až příliš mnoho Boha, ale to je každého věc), zaujalo mě to. Bylo to poměrně čtivé a ani tolik ne plné rad pro podnikání jako spíše rad do života. A jde o rady funkční - spoustou z nich se v životě do jisté míry řídím i já sám. Zatím relativně úspěšně. :-)
Prostě takový malý zázrak, který se mi během stěhování stal.

1 02.09.2020

Povídky v této sbírce spojuje jejich zasazení do oblasti Ašska a jsou psány s velkým citem pro jazyk, se znalostí lidských povah a s jistou mírou poetičnosti. Je úplně jedno z jakého koutu naší země (či planety) pocházíte, ty příběhy vás totiž do dané krajiny prostě vtáhnou. Popravdě, kniha mne velice mile překvapila, neboť jsem dříve od autorky četl několik povídek v jiných horrorových sbírkách - a některé mi sedly a jiné zase nepříliš.
Zde však vynikly všechny a potěšující je, že kvalita příběhů příliš nekolísá, jak bývá u povídkových knih zvykem. Naopak, jednotlivá vyprávění si drží svou úroveň, přičemž jsou doslova nabitá emocemi. Do mého vkusu se nejvíce trefil povedený příběh se sympatickým názvem Elixír. Naopak nejméně mi (i přes silné téma) sedla povídka Pod podlahou.
Doporučuji všem, kterým chybí horrorové příběhy z české země (a vlastně i obecně).

05.08.2020

Původně jsem myslel, že onu knížečku už neseženu. Naštěstí jsem se mýlil a tato raritní sbírka českých, slovanských a polských povídek si ke mně našla cestu. Ačkoli mi následující kniha podobného ražení (Sto hororů ve sto slovech) seděla o chlup více, tahle příliš nezaostává a na omezeném prostoru přináší povedenou kombinaci horroru a humoru. Jak už to bývá, ne všichni autoři se mi trefili do noty - ovšem z větší části jsem se bavil.
Prostě malá a nenápadná horrorová sbírka, se kterou je třeba počítat.

3 25.07.2020

Další z knih, ke které jsem se po několika letech vrátil... ovšem stále jde o mnou (prozatím) nejméně oblíbenou povídkovou sbírku na poli českého horroru. A to ne proto, že bych si čas od času nerad přečetl nějakou tu prasárničku (zejména pak v kombinaci s horrorem). Ano, všechny povídky se (více či méně) tématu dotýkají, ne všechny ho však zcela splňují.
Tak či onak, výsledek vnímám spíše jako příjemný průměr, obohacený o několik lepších kousků, kterým vévodí zejména Hodinový manžel se slevou. Minusové body naopak kniha získává u (pro mě poněkud zmatené) povídky Dřevěná sesle - ani po několika přečteních mi není úplně jasné, o čem ten příběh vlastně je.
Osobám horrorem nepolíbeným bych knihu asi jako úplný start nedoporučoval, ostatní nechť se do ní s chutí pustí...

1 24.07.2020

Hezká spleť horrorových povídek ze zahraničí i domácího pole. Jelikož jde o výběr z časopisu Howard, některé příběhy už jsem znal (a jiné ne, protože byly doby, kdy jsem povídky nečetl a doby kdy... chápeme se), u jiných mi byl povědomý jen název. Ve výsledku mám skoro chuť nakouknout do starších čísel časopisu a přečíst si ty mně neznámé kousky, které se do výběru nevešly. Tím spíše, že většina povídek osciluje okolo mírného nadprůměru.
Naneštěstí ne všechny. Kupříkladu takové Krysy ve zdech pro mne zůstávají doslova bez chuti a bez zápachu. Naopak mě překvapivě nadchlo Vyzvracej duši - vzpomínám si, že v Howardovi jsem tuhle povídku úmyslně vynechal (s tím že tohle fakt číst nebudu už kvůli názvu, inu, byl jsem mladý a nerozvážný). Většinou horror podobného ražení tolik nevyhledávám, ale jelikož jsem (podobně jako jiní čtenáři podobných věcí) cílová skupina... dostalo mě to. :-)
Když je teď tato pestrá sbírka za mnou, doporučuji všem zájemcům o horrorový žánr.

4 20.07.2020

Stejně jako v případě předchozí autorovy knihy, i k této jsem se po letech s radostí vrátil. Tentokrát už ji dokážu ocenit lépe než tehdy - asi to bude věkem a vyšším stupněm otrlosti, protože některé zápletky mé mladší já nemálo šokovaly. Z nějakého důvodu se mi (ano, i mně) více zamlouvala předchozí sbírka povídek (Z druhé strany). Tato horrorová sbírka sice obsahově rozhodně nezaostává, obsahuje více příběhů a je rozhodně vypsanější, ale... těžko se to popisuje. :D Možná působí méně učesaně či promyšleně? Těžko říct. :-)
Tak či onak, na kvalitě jí to neubírá. Samozřejmě, vyšší množství povídek zvyšuje šanci, že čtenáři některá nesedne. Případem povídky, která není mým šálkem kávy, je Souboj - nápad hezký, ale nijak výrazně to se mnou nepohnulo. Vybrat nejvíce sympatickou povídku je pro mě v rámci této knihy zapeklitá věc (Už to déle nevydržím se mnou stále hluboce rezonuje), tudíž zcela výjimečně zmíním hned dvě. V prvním případě Expresní zásilku - prostě mám rád, když se důležité části odehrají vskrytu a čtenář si musí tu skládačku v hlavě složit sám. A ve druhém případě Přišel. Odešel. Zůstali mrtví. - tady moc není o čem diskutovat, myšlenka a zpracování daného tématu je naprosto perfektní.
Co se týče obálky knihy, je poměrně fajn (čti: creepy), i když přímo nesouvisí s žádnou konkrétní povídkou (což je trochu škoda). Nicméně oceňuji doslov, kde je popsán vznik, inspirace (aj.) jednotlivých příběhů - velmi dobrá věc v mnoha ohledech.
Shrnu-li to, jde o dobré čtení a ideální útočiště pro zbloudilé horrorové duše.

1 08.07.2020

Na časopis Howard mé mladší já narazilo na internetu zcela náhodou (snažil jsem se zjistit, kdo je to ten Lovecraft a jestli toho má víc). Venku byla první tři čísla a jak jsem tehdy pochopil, další mělo vyjít zanedlouho. A jelikož potřebuji mít věci seřazené chronologicky, otevřel jsem si první díl. Bylo to naneštěstí jen elektronické, místy poněkud nedoladěné... ale něco ve mně prohlásilo: „Wow, tohle je fajn!“
Přečetl jsem si je tehdy všechny. A pak jsem pokaždé čekal na šestého jako kočka na krmení.

Takže když jsem teď otevřel tištěný speciál složený z prvních čísel Howarda a hned na mě vykoukl Horror z Indie (a další povědomé články), bylo to pro mě jako návrat v čase. Fyzická forma časopisu navíc dopomohla tomu, že jsem si dnes přečetl i věci, které mě tehdy tolik neoslovovaly (portréty, rozhovory). Články i povídky jsem si s chutí přečetl znovu, někdy dokonce s úplně novými dojmy. A samozřejmě, někdo by mohl namítnout, že mu tam chybí to a ono - nicméně já k zvolenému výběru nemám co dodat.
Další tištěný Howard je u mě jednoznačně vítán.

1 23.06.2020

Znovu jsem si tuto sbírku po pár letech přečetl... a je to pořád stejně dobré. Odpovídající obálka knihy navodí tu správnou atmosféru. Poutavé zápletky, živé postavy. A co mě na tom těší nejvíce - takhle vyrovnaná kvalita jednotlivých příběhů (i když zase tolik jich zde není) se vidí v málokteré povídkové sbírce. Nebudu si tedy v tomto případě zbytečně způsobovat složité dilema výběrem nejméně a nejvíce oblíbené povídky. Ovšem abych jen nejásal - v některých příběhových pasážích stále jde trochu cítit nevypsanost (což je v autorské prvotině očekávatelné).
Na druhou stranu, ničemu to na kráse neubírá a potenciálního čtenáře tak zde čeká poctivý český horror.

23.06.2020

O fous a Jednonohýho Peta lepší než první díl! Opět jsem se musel několikrát pousmát či dokonce nahlas zasmát. Pac je svými hláškami a reakcemi stále blízký mému vlastnímu smýšlení, tudíž pro mne má tento kočičí komiksový strip stále své kouzlo.

Stejně jako u první části se mi i u pokračování vybavila hláška z Red Dwarf: „Pete mě schramstnul. Sežral mě. Musí být nějaký rozladěný. Nikdy dřív mě nesežral. Nikdy.“

3 19.06.2020

Četlo se to jedna báseň a první dvě části příběhu jsem děj doslova hltal. Atmosféra devadesátek jak vyšitá. Postavy, dialogy, zvraty - vše zvládnuto na jedničku. A neměl bych problém dát plnou palbu, kdyby...
Asi takhle - nejsem kamarád s přílišným vysvětlováním. Ale v té třetí části mi prostě „něco“ chybělo. Řekněme, že ten konec byl příliš rychlý, příliš náhlý. Beru to, příběh asi neměl skončit dobře. Přesto mi v hlavě hlodají otázky, a to dosti zásadní.
Ale ten feeling starých horrorových pecek z toho přímo dýchá. Dobře zvolená ilustrace na obálce knihy neklame tělem a předznamenává, o co zhruba půjde.
Prostě temný návrat do dětských let.

8 19.06.2020