Útočiště

Co všechno dokáže jedno jediné slovo? Chcete se přesvědčit, že láska zabíjí? Co se může stát, když zrcadlo neodráží správný odraz? Nebo když člověk lže sám sobě? Chcete zjistit, že z louže pod okap vede i dobrá cesta? Co když je realita reálnější, než si myslíte? Jak málo stačí, abyste se bez vlastního přičinění stali součástí něčeho velkého a blažená nevědomost se změnila v mrazivé vědomí? Myslíte si, že úsloví "Každá cesta má svůj cíl" má pozitivní náboj? Co když spojit příjemné s užitečným není ta správná volba? A co kdybyste měli možnost kdykoliv, jakkoliv, kohokoliv zabít? Přečetli byste něco, co nevíte, co znamená? Co když to, co vás děsí, je zároveň příjemné? Nemáte už někdy ostatních plné zuby? Mrazivé a kruté odpovědi na mnohé otázky můžete odhalit ve třinácti horrorových povídkách této sbírky. Protože bát se je fajn, když nejde o váš život. Ale jisti si nemůžete být ničím. Alespoň ne v příbězích Honzy Vojtíška....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/227671/utociste-227671.jpg 48
Žánr:
Horory, Literatura česká
Vydáno:, Nová Forma
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
minimonisek
23.09.2015

Musím přiznat, že předcházející kniha se mi líbila trochu více. Ale i zde hororové příběhy nebyly špatné. Jako nejlepší bych označila povídku Zahrada, z té mě dlouho mrazilo a povídku Útočiště. Líbí se mi i autorovy komentáře k jednotlivým příběhům.

Ivan Kučera
27.12.2014

Tvorbu Honzu Vojtíška pomerne pozorne a detailne sledujem. V roku 2013 debutoval zbierkou hororových poviedok Z druhej strany a o rok neskôr pridal druhú – Útočisko. Poviedky v ňom sú (česť výnimkám) novšie a je to na nich poznať. Tentokrát zbierka obsahuje už aj autorove doslovy k jednotlivým poviedkam, čo hodnotím pozitívne. Ako to už so zbierkami chodí, je to „mišmaš“: niektoré sú krátke (Už to dlhšie nevydržím), niektoré dlhé, niektoré zlé (Jeho sestra), niektoré dobré, niektoré krvavé (Rýchlik č. 666, Nesprávny odraz), niektoré atmosférické, niektoré zdĺhavé (Súboj), niektoré krátke a úderné, jedna vôbec nie je hororová (Prišiel. Odišiel. Zostali mŕtvi.), viaceré sa spoliehajú na záverečnú pointu obsiahnutú v úplne poslednej vete (Expresná zásielka, Ja som to počul) a mnohé sú do veľkej miery erotické, miestami až pornografické (Ťavia noha). Na zbierke je občas poznať, že jej chýbala profesionálna editorská ruka vydavateľstva. Za ďalšie mínusy by som označil nesympatické postavy (väčšina z nich je v lepšom prípade „neviditeľná“), naivný pohľad na policajnú prácu a myslím si že nechcené odtŕhanie čitateľovej pozornosti neželaným smerom (príliš komplikované dôvody, pre ktoré sa hrdina ocitne na istom mieste – prenasledovanie mafiánskymi zabijakmi, ktorí ale následne z deja bez stopy miznú; odchod do divočiny kvôli nevernému manželovi, ktorý však v deji predtým ani potom vôbec nevystupuje). Ale „obecne“ dávam palec skôr hore, než dole. Napriek tomu si myslím, že sa oplatí držať Honzovi prsty a uvidíme, čo z toho/neho raz bude. Mne sa najviac páčilo ústredné Útočisko a Záhrada, ktorá mala sympatické postavy.

martinstefko
24.11.2014

Jestliže jsem knihu „Z druhé strany“ hodnotil jako dobrou hororovou sbírku, kdy bylo vidět, že se Honza ještě potřebuje vypracovat, „Útočiště“ je již ukázkou toho, že se vypracoval a je schopný si hrát jak s příběhem, tak i jeho formou. A ve většině případů to dopadá na výbornou. Jsou zde povídky, které si budu rád připomínat, a některé, jež bych raději zapomněl, ale ne proto, že jsou špatné, ale hlavně proto, že jsou opravdu intenzívní a dokážou na vás dopadnout jako velké kladivo. Jsem zvědavý, jaká bude třetí Honzova kniha. Ve mně má jednoznačně dlouhodobého zájemce.