micha-ella komentáře u knih
Tento McEwan, jak mám jeho knížky ráda, mě moc nebavil. Příliš rozvleklé, příliš vědecké...
Knížky pana Halíka dokládají, že ve své víře v Boha není pevný, že pochybuje a hledá pravdu a to je sympatičtější než neochvějná jistota některých náboženských fanatiků. Přesto...
Dost morbidní. Dcery jsou obvykle takové, jak je matky vychovají...
Knížka navazuje na Život po životě, což byla svého času bomba. Pak se začaly rodit podobné knihy - ovšem z větší části s vymyšlenými příběhy. Zdá se, že Moody vycházel ze solidního průzkumu, ale nepřesvědčilo mě to, přestože bych moc ráda věřila teorii, že životy se opakují, to by bylo útěšné a báječné.
Série pro mládež, dospělého asi znudí. Mne tedy určitě. Například deset stránek popisu vaření, zdlouhavé vylíčení každé ze schůzek, no někdo si možná přišel na své, ale já u Dcery ne.
Duševní nemoci mě zajímají, tohle je pátá kniha, kterou jsem na podobné téma četla a vždy to byl skutečný životní příběh. Obdivuji, jak se s tím Elyn uměla poprat. Síla!
Velmi zvláštní a deprimující, hodně podob s Cestou - i když jiné.
Úžasné. Britský spisovatel opět zasadil svůj příběh k nám, velmi se mi to po Skleněném pokoji líbilo.