mekkejla komentáře u knih
Bára mě chvílemi hrozně štvala, ale i tak mě to čtení prostě bavilo. Občas není od věci číst knížku, kterou člověk prostě proletí jak nic. Koncept nebe se mi moc líbil, kéž by to tak skutečně bylo. Kouknu se i po dalších dílech pandí královny.
Začátek byl super, ale postupně to přešlo až do moc velké slaďárny a nakonec přišlo drama, které bylo za mě až moc vyhrocené. Postavám jsem bohužel moc nevěřila, obzvlášť Holder mi přišel od dětství až moc uvědomělý a vážný. To jak bylo vše zamotané už mi přišlo taky trochu moc, i když smysl to nakonec dávalo.
Tak dlouho jsem se těšila na české vydání! Trochu jsem se bála, jestli náplní má velká očekávání, ale obavy byly naprosto zbytečné. Byla prostě úžasná! Já nevím, jak to autorka dělá, ale stvoří vždy tak reálně vypadající celebrity a celou jejich kariéru a dílo. U Daisy Jones jsem si prahla po tom pustit její hudbu, teď bych si zase hned pustila Malé ženy.
To byla hrozná blbina. Ale potřebovala jsem nějakou nenáročnou eknihu zdarma a tahle mi navíc splní zadání do výzvy. Ale nikdy víc teda.
To byla tak krásná, dojemná a přitom temná a napínavá kniha. Popisy přírody úplně neskutečné, byla jsem tam, cítila jsem ten vánek, viděla volavky a racky,... Kyu si nešlo nezamilovat, i když se přiznám, že závěrečné rozuzlení mě celkem šokovalo.
Moc milý a hezký příběh. Prostředí irské přírody mě příjemně překvapilo. Prostě ideální oddechovka.
Dost mě děsí, kolik lidí se s knihou ztotožňuje a vidí v ní sebe a svou rodinu. To já naštěstí vůbec. Na druhou stranu - když se něco s..., tak většinou na jednu hromadu. Akorát tady každý přistupuje k problémům tak, že si je vlastně jen zhoršuje. Možná kdyby Verča byla schopná lépe komunikovat s manželem, který je v celé knize jediný rozumný, tak by bylo vše jednodušší. Každopádně Verčina máma byla fakt šílená a bylo mi Verči fakt líto, že není schopná dostat ji z hlavy. No a když si tak po sobě ten text čtu, tak mi dochází, v čem je Soukupová tak dokonalá - mluvím o těch postavách, jak o skutečných lidech, které znám. Fakt se mi dostaly pod kůži a přemýšlela jsem nad nimi i ve chvílích, kdy jsem nečetla.
Za mě super. Líbil se mi jak příběh samotný, tak jeho forma. Epilog mě hodně navnadil na další díl.
Po Heřmánkovém údolí opět trefa do černého. Knížku jsem skoro nemohla odložit, Sylvii a její nelehký příběh jsem si naprosto zamilovala. Líbí se mi, jak silné ženské postavy paní Körnerová tvoří. Už se nemůžu dočkat druhého dílu!
Miluju Elizabeth Zottovou!!! Autorka stvořila tak živou a jedinečnou postavu, že se mi ani nechce věřit, že není skutečná. Konec byl za mě možná až moc happyend, ale Elizabeth a Mad si to zasloužily, takže vlastně proč ne.
Je to sice prvoplánové, konec vás napadne asi na dvacáté straně, ale i tak je to pěkné. Bylo by fajn, kdyby bylo víc lidí takto milých. Jedna hvězda letěla dolů za self promo ohledně Vánočního prince.
(SPOILER) Tak tohle se hodně nepovedlo. Popadla jsem ji náhodně v knihovně. Obálka i anotace vyvolala dojem, že půjde o lehké romantické čtení s vánoční atmosférou... Absolutně ne! Hlavní hrdinka zpracovává potrat v 7. měsíci, na její cestě ji utěšuje paní, která takové potraty prožila dokonce 3 a její nový objev řeší to, že mu před lety na Vánoce zemřela snoubenka. Takže totální depka, která chvílemi vystřelí do stupidní romantiky, aby opět spadla zpět, nejlépe do problémů třetího světa. Ne, tohle prostě nefunguje. Opravdu bych ocenila, kdyby ztráta dítěte byla v anotaci zmíněna. Je to určitě důležité téma, ale sama bych si ho ve svém momentálním stavu (těhotenství), rozhodně nebybrala.
Tohle bylo hustý, bolavý, ošklivý, beznadějný a přitom tak uvěřitelný a pochopitelný. Opět se mi potvrdilo, že většinu problémů by vyřešilo upřímné jednání a sdělení svých pocitů. Ale tak to by pak nebylo o čem psát, že. Jinak sama jsem právě těhotná, takže některé kapitoly byly pro mě fakt celkem utrpení, ale přitom mě ani nenapadlo knihu odložit. Škoda, že nemá více čtenářů, zasloužila by si je.
A pak, že člověk sám nic nezmůže... Inspirativní příběh zachycený krásným slovem, který ještě podtrhovaly ilustrace.
Za mě nejlepší díl s Kate a Tristanem. Jsem ráda, že autor tentokrát vynechal detailní popisy vražd a ubližování, kterým jim předchází a o to víc se věnoval pátrání a dal tak čtenáři větší prostor pro vlastní úvahy nad tím, kdo je tedy vrah. Můj tip se zdálo nevyšel, ale konečný twist vše vysvětlil. Zkrátka za mě velká spokojenost.
Moje druhé čtení a opět jsem si ho moc užila. Téma hypnózy bylo velmi zajímavě zapojeno do děje. Soucítila jsem se všemi hlavními hrdiny - každý měl pro své chování určité důvody, jen škoda, že si je nebyli schopni mezi sebou sdělit - obzvlášť Patrick se Saskií, ušetřilo by to všem spoustu trápení. Ale to už se holt někdy stává no...
Vzhledem k ideální sezóně jsem si dala rereading a zase to bylo fajn. Trochu míň mě tentokrát zajímal příběh, ale o to víc jsem si užila celkovou atmosféru a moc pěkné propojení s filozofií hygge.
Wau! Koupila jsem ji s tím, že to bude zase fajn romanťárna jak jsem u Colleen zvyklá, ale tohle bylo teda velké překvapení. Skvěle vystavěný příběh, dusná psycho atmosféra, doteď mám zamotanou hlavu a nevím, kde je teda pravda a kdo z nich byl vlastně nejvíc ujetý.
(SPOILER) Hodně jsem se na ni těšila, ale bohužel moje očekávání nenaplnila. Ema mě štvala s tím jak se neustále nesmyslně shazovala a Dexter ten mě fakt vytáčel do vrtule. Fakt nechápu, jak do něj mohla být některá zblázněná. A nejhorší byla kapitola, kde se staral o mi miminko... No a ten závěr??? Tolik stránek kvůli tomu, aby to pak dopadlo takhle? Ne, moje oblíbená knížka to nebude.
Absolutně souhlasím s komentářem od Chmura. Tohle za mě nebylo sci-fi, ale propaganda genderově vyrovnané, rasisticky nesmýšlející a prostě po všech čertech pozitivní společnosti.