martini.ce komentáře u knih
Už je to řádka let, co jsem ji četla poprvé. Laskavá a milá knížka, plná inspirace, jak se dá dívat na svět. Kdybych ji nečetla, asi bych nebyla stejná jako jsem.
Seržant je moje oblíbená postava už z předchozí knihy, tak jsem si ji moc ráda přečetla. A setkání stálo za to. Díky.
Dárek, u kterého jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. A líbilo se mi to. Jednoduché odpočinkové čtení na zimní večery, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Jen těch chyb, co tam bylo...
Knížka se četla dobře, žádné velké drama nebo překvapení. Anička byla sympatická postava a tak jsem s ní vydržela až do konce knihy. Ale jinak na mě až moc červená knihovna.
Anotace knihy je úplně mimo. Nejsou to mimořádné postřehy, ani dobrodružství, ani hlučné příběhy řezníků nebo výchovné rady. To musel psát někdo, kdo knihu nečetl.
Je to popis jednoho roku, který v Římě stráví americký spisovatel, s ženou a malými dvojčaty. Jsou to obyčejné dny, pokouší se psát, nerozumí italsky a je fascinován Římem a tím, co vidí kolem sebe. Vnímá to s pokorou, s obdivem, ale nikdy se mu nepodaří přejít "hranici" k Italům a úplně si s nimi rozumět.
Řím mám ráda a právě ten obyčejný život se mi líbil, popis vůní, jídel, ale i památek a historie. Není to encyklopedie, ani cestopis, spíše deník, který si autor píše. A bavilo mě vyprávění o dětech, s láskou a laskavostí. Přenesla jsem se v myšlenkách do Itálie, a za to děkuji.
Pohled na menší i větší politické a společenské události očima Michaela Žantovského mě moc bavil. Psáno s vtipem, nadhledem. Občas jsem přemýšlela, co z toho je pravda a co nadsázka. A vlastně na tom úplně nezáleží :-)
Čteno s 10letým synem. Na začátku radost, že jsme se s Rikitanem a hochy nemuseli rozloučit a znovu můžeme být u jejich dobrodružství. Pak napětí, jak a jestli se jim nepřihodí ve zlé době něco zlého. A na závěr trochu lítost, že konec je - z dětského pohledu - neuzavřený.
Kniha, od které se těžko odchází. První díl se mi možná o půl hvězdičky líbil více, protože byl prostě první a kniha mě úplně vtáhla. Ale zase je v tomto díle pestřejší vztah a jeho vývoj mezi Lenu a Lilou.
Mojí chybou bylo, že jsem si ji položila na noční stolek. Takže jsem po ní večer sáhla, 3 strany jsem se smála... A pak se mi zavíraly oči. A další den zase. Po pauze jsem vzpomínala, u čeho jsem skončila minule.
... nemůžu hodnotit, ale ostatním doporučuju: je to výborná kniha a zaslouží si být přečtena na jeden zátah! Jinak se kouzlo ztrácí.
Pohled do myšlení anorektické holky byl pro mě zajímavý, nic podobného jsem nečetla. Způsob vyprávění a celý příběh podivný, v dlouhých větách jsem se ztrácela. Zvláštní knížka.
Dala jsem knížce 100 stran, ale není to ono. Příběh mě nebaví, postavy taky ne. Docela fajn mi přišel popis prostředí, ale bohužel to nestačí, abych měla chuť číst dál. Škoda, odkládám.
V knihovně jsem si nevšimla návaznosti na Hadrového panáka. Dala jsem jí asi 20 stran, ale moc jsem se v ní neorientovala. Asi moje chyba, odkládám.
Doporučila a půjčila mi ji kamarádka a přiznávám, že jsem od knížky moc nečekala. A byla jsem překvapena příjemně. Není to můj oblíbený žánr, ale četla se hezky. Příběh tří žen, porodních bab, z různých generací. Zajímavá (a odhadnutelná) zápletka z historie. Nečekaně mě zaujalo i čtení o porodech, o přístupu k ženám a mámám. Oddechové čtení.
Petr Fiala a Mňága jsou moje krevní skupina, takže hodnocení tím bylo pochopitelně ovlivněno Knížka je výborná a doporučila bych ji nejen skalním fanouškům. Třeba i jako doping pro horší dny, protože ač je dnes hůř, zítra zase vyjde slunce. Život je skvělý a někdy je to jízda, oumajgad
Když konečně dorazila k nám domů, měla jsem z ní velkou radost. Mám ráda styl, jakým Flo píše, recepty zkouším postupně a kuchařka má u nás v kuchyni svoje důležité místo.
Uzavřený prostor, 7 postav a děj směřující k napínavému závěru. Líbila se mi.
Čteme před spaním s prvňáčkem a líbí se nám oběma. Ze života, vtipná, hezké příběhy.
Knížku jsem měla půjčenou a i když jsem od ní nic moc nečekala, tak se mi líbila. Krásné a vtipné zpracování, zajímavé čtení. Líbily se mi osobní zkušenosti ze světa, rozhled autorky, shodneme se spolu na spoustě pohledů. Není to žádný extrémní přístup, nic násilného, žádné přesvědčování. Jen laskavá motivace dělat věci jinak, vrátit se ke zdravému rozumu (a tělu :))
Fajn knížka na dlouhé zimní večery :) Četla se rychle, byla napínavá, vůbec jsem netušila, jak se bude příběh vyvíjet. Mínus za chyby a chybějící písmena.
Zajímavá kniha. Není to klasický životopis, skáče v tématu, v letech, nevidím v ní ambice být tou nejodbornější encyklopedií. A mezi řádky je v ní tolik obdivu, nadšení a radosti (ať už z osobního setkání s Morriconem, z jeho hudby, z filmů, ze všech těch malých střípků, které nám Jan Šmíd servíruje). A za to patří autorovi můj velký dík. Ennio Morricone je geniální skladatel a pro mě hudební bůh, a tak jsem úplně rozuměla pocitům Jana Šmída, s jakými vstupoval do jeho pracovny.