martina1199
komentáře u knih
Oběšencův vrch
Veronika Černucká
Parádně zamotané, ostatně jako vždy. Jako obvykle jsem měla spoustu hypotéz a spoustu podezřelých, a nepřekvapivě jsem byla úplně mimo :-D Fajn atmosféra s kletbou Oběšencova vrchu.
Trůnu předurčená
Hannah Whitten
Druhý díl série Divý les mě bavil stejně jako příběh Redy a Vlka. Trochu předvídatelný, ale jinak krásně temný příběh o naplnění jednoho dávno osudem napsaného proroctví. Konec mě potěšil a přinesl i malé překvapení v osobě majitele tajemného hlasu, který k sestrám promlouval :-)
Hrdá
Elżbieta Cherezińska
(SPOILER) Historické romány mám ráda, u tohoto jsem se ale trápila. Dokonce jsem zvažovala, že knihu odložím a nedočtu. Příběh Svatoslavy, dcery Měška Piastovce, je zasazený do komplexního a velmi detailně popisovaného dění v raně středověké střední, východní, severní i západní Evropě. Kdo se alespoň trochu nevyzná v tom, jak to tehdy v Evropě vypadalo, se může v příběhu rychle ztratit a propadnout do chaosu. Popisování jednotlivých svárů, válek a věčného intrikaření a pletichaření jednotlivých knížat a králů, boje o trůn a nástupnictví mě příliš nebavilo, bylo to chvílemi dost složité k zorientování a nezáživné. Některé pasáže jsem často jenom přelétla očima, abych neztratila nit vyprávění. Svatoslavu ztvárnila autorka opravdu zajímavě, a pasáže, ve kterých vystupovala, mě bavily. V knize je scéna, kdy vezme Měšek svého prvorozeného Boleslava a Svatoslavu k mohylám předků jejich rodu a ona se otce zeptá, kde jsou mohyly jejich manželek. Dozví se, že shořely na hranicích spolu s manžely, a společně s nimi skončili v těch mohylách. Svatoslava si z toho odnese ponaučení a odhodlání nestát se jen manželkou, ale prosadit se v rámci svých možností tak, aby si ji lidé pamatovali pro ni samotnou. Až na konci knihy jsem zjistila, že bude mít další pokračování. Ačkoliv by mě zajímalo, jak se Svatoslavě v jejím úsilí dále dařilo, myslím, že už druhý díl číst nebudu. Dalším podobným eposem už bych se asi neprokousala.
Vyvrhel
Anthony Ryan
Knihy tohoto autora mám moc ráda, ať už sérii o Vélinovi Al Sorna - i s jejím volným pokračováním, nebo Draconis Memoria. I proto jsem se na Vyvrhele tolik těšila. Ovšem přišlo dost velké zklamání, nemohla jsem se dlouho do příběhu začíst. Alwyn Písař, ostatní vedlejší postavy a ani svět, který autor čtenářům představuje, mě nezaujaly. Možná to bylo pomalejším tempem vyprávění, možná mým čtenářským rozpoložením. V druhé polovině knihy se to ale změnilo, děj po Báni mě konečně chytl, a až do konce jsem se dobře bavila. Teď už jsem zvědavá, jak se Alwynův příběh bude vyvíjet, a zda se Torii podaří najít, co hledá. A taky jsem zvědavá, jak zareaguje Evadine, až se dozví pravdu. Zda spadne ze svého piedestalu a strhne všechny sebou.
Zmije
J. R. Ward (p)
Další vítaný návrat do upířího světa v Caldwellu. Jednohubka, od které vím, co čekat, a co čekám, to dostanu. A ačkoliv mám tuhle partičku z Vězeňského tábora opravdu ráda, mé srdce bude asi už navždy patřit Bratrům A taky doufám, že má autorka připravenou i šťastnou budoucnost pro Calluma, protože tohle si rozhodně nezasloužil!
Procitlý milenec
J. R. Ward (p)
Jako u všech předchozích dílů této mé "guilty pleasure" série ani tento nezklamal a bavil mě vším, co jsem od něj očekávala. S každým dalším novým, nově objeveným, nebo nově přijatým členem Bratrstva si ale víc a víc uvědomuji, že stejně nejvíce tíhnu k samému středu této velké rodiny bojovníků. Wrathovi, Vishousovi, Rhageovi, Butchovi, Phurymu, Zsadistovi. Oni jsou základním kamenem celého světa Caldwellu. Lassitera mi bylo líto, na druhou stranu protože autorka je známá svou slabostí pro dobré konce u svých hrdinů, třeba takový dopřeje jednou i jemu :-)
Píseň beze slov
Veronika Černucká
Další detektivní příběh s vyšetřovatelkou Tarou a jako pokaždé to bylo pořádně zamotané:-) Tentokrát jsem se překonala a poznala dvě stopy, které měly ukázat na vraha, ovšem jako vždy moje schopnost dedukce a pozornost odvedly jen poloviční práci, jelikož mě k pachateli samozřejmě nezavedly. Ovšem pátraní (a čtení) jsem si jako vždy užila. Jen už by Tara možná mohla přestat s pokusy žehlit si kudrny, a taky by autorka mohla zkusit přidat inspektorovi Vyskočilovi i nějaké to pozitivum :-)
Hodina čarodějnic I.
Anne Rice (p)
Moje oblíbená autorka. Ačkoliv už od ní mám něco načteno a vím, jak si libuje v detailních popisech. Nevadí mi to, jelikož tím umí krásně vtáhnout do prostředí, kde se její příběhy odehrávají, do hlav jejích postav. Čtenář tak téměř vidí všechny barvy, cítí všechny vůně... V Hodině čarodějnic mi to přišlo ale prostě moc. Někdy to u prvních dílů knižních sérií bývá, že začátky jsou pomalé a trochu se vlečou, zde to bylo ale už trochu za hranicí. Přesto mě příběh zaujal a jsem zvědavá, jak to bude s Rowan a Michaelem pokračovat, protože čarodějnice, New Orleans, prokleté dědictví a tak :-D
Bohové a monstra
Shelby Mahurin
Hranice mezi bohy a monstry je tenká, ovšem dokud žije naděje, trvá i důvod bojovat a snažit se porazit zlo. Co vše pro to budou muset Lou, Reid a jejich přátelé obětovat? Super zakončení celé série plné akce, nejen magických soubojů, krve a hlavně silných emocí - lásky, přátelství, bolesti a nenávisti.
Praví bastardi
Jonathan French
Nady je prostě borka. Tečka. Skvělé pokračování báječné série. Těším se na další díl :-)
Krev a med
Shelby Mahurin
(SPOILER) První díl byl takovou temnější romantickou pohádkou pro dospělé, ovšem druhý díl je tedy pořádně krvavou řežbou plnou emocí. Reid se vyrovnává s tím, kým opravdu je a Louise s tím, co to znamená pro ni, jejich vztah a společnou budoucnost. Chápala jsem jejich zmatek, znechucení, pocity viny a sebepohrdání, ale upřímně postupně mi tím začali být víc a více protivní, až jsem se začala pomalu modlit, aby už se s tím konečně vyrovnali a posunuli se dál. Hodně zajímavým, i když dost nechutným, novým prvkem v příběhu jsou ostatní krvodějky. A nesmíme zapomínat na šílenou Morgane, která chce svou pomstu na králi i na Louise.
***MOŽNÝ SPOILER****
Druhý díl končí překvapivou pointou, ovšem úplný záměr mě moc nepotěšil. Přišel mi nesmyslný (pokud jsem to tedy pochopila správně). Reid by Louise jistě nenechal samotnou, když byla po poslední bitvě v takovém duševním rozpoložení, a jistě by vycítil kouzlo, když se k němu na konci vrátila. Poznal by tu boudu!
Kosti Mraza
Alžběta Bílková
Dobré čtení :-) Líbila se mi inspirace ruským folklórem a mytologií a myslím, že hlavní postavy Siva a Belek se povedly. Jen konec mi přišel trochu useknutý, zrychlený a příliš nepotěšil ten kousek hluboce skrytého romantika ve mně.
Ve stínu arény
Ivana Špičková
Pokud máte v oblibě historické romány, baví vás období starověkého Řecka a Říma a prostředí gladiátorů, tak u této knihy nesáhnete vedle. Z románu je patrné, že je autorka slušně obeznámená s dobou i prostředím, o kterém píše. Navíc píše čtivě, takže stránky ubíhají jedna za druhou. Celou dobu jsem měla pocit, že čtu vyprávění o těžkém životě muže, který jako by skutečně kdysi existoval. A přesto - a to je asi moje jediná výtka - jsem si nedokázala během čtení k Brasidiovi najít cestu. Respektive jsem od něj, a tudíž i od příběhu, očekávala něco víc. Víc napětí, možná více hrdinství, usilovnější snahu o útěk a znovuzískání svobody. Jsem si ale jistá, že vyprávění autorky více odráží realitu tehdejší doby a existenční možnosti Brasidia i dalších postav románu.
Kouřový démon
Patricia Briggs
Říkám to asi pokaždé, ale když ona je to pořád pravda - vždy, když se začtu do nového dílu této skvělé urban fantasy série, je to jako návrat domů ke starým známým. Ovšem potíže, které musí Mercy, Adam, smečka, jejich přátelé i opatrní spojenci překonávat, jsou jiné a jejich řešení vždy dost napínavé. A jako pokaždé si musím postěžovat, že to bylo bylo opět krátké (rozuměj: četlo se to tak dobře, že jsem ještě ani pořádně nezačala, a už to končilo)...
Bouřná vrána
Kalyn Josephson
Bavilo mě to :-) Líbily se mi všechny hlavní postavy, nenudila jsem se ani na chvilku a rozhodně si přečtu další díl :-) Musím ale vytknout jednu věc, která způsobila, že jsem snížila hodnocení, a to milostný trojúhelník. Za prvé je to klišé, což bych možná dokázala překousnout, ovšem v tomto příběhu mi přišel zbytečný, děj mohl v podstatě proběhnout stejně nebo velmi podobně i bez něj.
Stalpi
Stefan Spjut
Stejně tajuplně mrazivé jako Stallo. ALE!!! Ale co má znamenat ten konec? Co bude s Lennartem? Co se stalo Rolandovi?
Autogram pro vraha
Veronika Černucká
Tohle byla pořádně zamotaná detektivka. Spousta podezřelých, každý s motivem. A i když jsem nakonec odhalila vraha/vražedkyni, bylo to jen tak tak. Je to prostě skvěle napsané, rozhodně doporučuji :-)
Paměť kostí
Diana Gabaldon
I v tomto díle bylo znát, jak autorka skvěle obsáhla historické události, do kterých svůj příběh zasadila. Byl opět bohatý, chytře zamotaný, ovšem chvílemi se trochu vlekl. Samosebou jsem fandila Claire a Jamiemu, protože v hloubce mé cynické duše ještě dřímá zlomek romantičky, ovšem více mě bavila dějová linie Iana a Williama. Naopak linie Brianny a Rogera mi v tomto díle nesedla, přišla mi taková umělá, jen aby se u nich něco dělo. Ale třeba v dalším díle změním názor. Uvidíme.
Boží hrob
Jay Kristoff
Druhý díl série Nikdynoc je ještě drsnější a krvavější než ten první. Mia pokračuje dál po své cestě pomsty, která jí vede do gladiátorské arény, a ani nová zjištění ohledně její rodiny a vlastních citů ji z ní nesvedou. Poslední kapitoly jsem četla téměř bez dechu, napjatá očekáváním, zda Mia obětuje vše, co ji dělí od bezcitné, krvelačné zrůdy, jen aby své msty dosáhla. A přiznávám, že na krátkou chvilku jsem byla na vážkách. A ten konec! Poslední díl trilogie budu vyhlížet s velkou netrpělivostí :-)
Poutník, čarodějnice a červ
Christopher Paolini
Sérii Odkaz dračích jezdců jsem četla už před několika lety a líbila se mi. Ke knize Poutník, čarodějnice a červ jsem přistupovala obezřetně, ale zvědavě. Už na konci celé série o Eragonovi a Safiře jsem doufala, že to není konec, a že autor chystá další vyprávění z tohoto světa. Tato kniha ovšem oním pokračováním určitě není. Toto je jen taková jednohubka, která nám dává nahlédnout na aktuální starosti a práci Eragona a ostatních po jeho odchodu z Alagaësie. Připadá mi spíš jako oslí můstek k něčemu, co by mohlo přijít v budoucnu a být opět skvělé. Alespoň konec knihy to naznačuje :-)