Margherita_N komentáře u knih

Betty, úžasná sebeironická Betty. Zakřiknutá holka z velký městský rodiny, která v osmnácti potká chlapce a ten si ji hned odvede do hor na slepičí farmu. Mnohé jejich příhody mi připomínaly to, co mi vyprávěla moje maminka o svých začátcích s tátovou rodinou, ač teda jejich hospodářství bylo velkofarmě vzdálené. Betty v odříznutých končinách nad valchou s prádlem a petrolejkou trochu prošustrovala mládí, ale jak vím z knihy Co život dal a vzal, ona si to pak vynahradí, až ji vejce definitivně dožerou. Paní Kettlová, to byl typ, který z venkova, odkud sama pocházím, znám. Dnešního čtenáře ale zaskočí, jak nekorektně o Kettlovic rodině Betty psala:

"Pak tam měli Elwina Kettla, což byl technický génius s dlouhými mastnými vlasy, který očividně nikdy nechodil do školy, ačkoliv mu bylo už patnáct, a veškerý čas trávil rozebíráním a sestavováním ohavných starých aut, a ,taťku Kettla’, kterého Bob velice vhodně vystihl jako ,lenocha a šišlavého zkurvysyna’. Zbytek Kettlů byl nedůvtipný, nevzdělaný, nepokrokový a nedůležitý."

Myslím, že si k nim nicméně později našla trochu lepší vztah. Přiznání paní Kettlové o tom, jak byla sama před svatbou upravená a čistotná, ale pak se rozhodla zachovat manželství, když zjistila, že s taťkovými návyky nehne, mě skoro dojalo.

Knížku hodně doporučuju, když se potřebujete tak nějak zlehka a z výšky podívat na vlastní problémy. Tu navazující, Co život dal a vzal, mám ale radši. Asi proto, že je tam méně slepic.

22 18.11.2021

Četla jsem několik převyprávěných příběhů z téhle knihy se svými studenty češtiny. Jsou to začátečníci a texty jim vyhovovaly úrovní a srozumitelností jazyka i tím, že jsou krátké. Jde o nejznámější pražské pověsti a legendy - o Bruncvíkovi, Faustově domě, Golemovi... Bylo hezké si je zase připomenout a samotnou mě motivovaly k návštěvě židovských památek na Josefově.

7 30.10.2021

(SPOILER) Opětovné setkání s úžasně vtipným Mrakoplašem - mágem, nebo mákem, kterej byl stvořenej pro poklidnou nudu, ale jako na potvoru se mu furt děje něco, co vyžaduje akci přímo životu nebezpečnou. Tentokrát nezachraňuje jen sebe, ale celý svět, který svou stěží ovladatelnou magickou mocí boří supermág Peníz. Jeho kroky vede otec, kterej měl zemřít, ale zvládl se na poslední chvíli tvrdohlavě převtělit do kouzelné hole, která dělá společníka jeho supermocnému synovi. Smrť nad tím přimhouří oko s podmínkou, že pokud synek hůl zahodí, pro otce život definitivně končí. Mrakoplaš, opíjející se z nedostatku pochopení, mezitím v hospodě potkává namakanou dceru Barbara Cohena, která je v Ankh-Morporku obávaným zlodějem, a utvoří s ní poněkud komickou dvojici. Arcikancléřský klobouk, který stejně jako Mrakoplaš větřil na neviditelné univerzitě supermága, ale na rozdíl od čaroděje mu to někdo věřil, si ji vybral, aby s tím něco udělala. A tak se Conina s Mrakoplašem vypraví za moře. Supermág Peníz sem mezitím posílá kopu mágů a ovládá magii na celém světě. Dojde i na útěk na létajícím koberci, kterej na několikátej pokus Mrakoplaš a spol. rozrolují správně, a finální boj, kdy čarodějovi otrávenému neustálou nevyžádanou akcí nezbyde nic jiného než se po poradě s orangutaním knihovníkem zničené neviditelné univerzity sám postavit supermágovi. Hodí si teda do ponožky cihlu, roztočí ji a jde na to.

No... pořád teda žádný z dílů Úžasné Zeměplochy nepřekonal úplně první, Barvu kouzel, ale tenhle je taky výbornej. Jako bonus se těšte třeba na opilé Zavazadlo, cestování v džinově lampě a rozpačitý hovory o libidu čarodějů, který bych z knížky klidně vynechala. Do budoucna si přeju více Mrakoplaše :)

11 28.10.2021

(SPOILER) A zase jsem zpátky v Neapoli, ze které jsem se znovu vrátila minulej měsíc. Nečekala jsem, že i z Kulhánka na mě vyskočí, ale je to zkrátka moje město, nenadělám nic. :) Zajímalo by mě, proč zrovna do kráteru Vesuvu umístil Kulhánek vstup do Pekla, ale tahle pasáž je hodně dobrá. Stopy v prachu, který tam zbyly od Danta, ten šašek s loďkou, kterýmu nechceš dát svůj poslední zlaťák, všechny ty pekelný kruhy a nakonec sál s Luciferem, kterej se dá překvapivě snadno zmasakrovat, jak to Kulhánkovy postavy umí, ale ďábelská hlava může fungovat i samostatně (zejména ironicky vtipkovat s hlavním hrdinou), a co šlo pryč, půjde koneckonců i nasadit zpátky. Ale to je zase na další pekelnej Janův výlet - dost mu v tom pomůže, že při tom prvním nechtěně splynul s nějakým čertem nebo co. Cením, že ve Vyhlídce na věčnost vystupuje Karolína z Nočního klubu (špatná romantická linka k přiznanýmu béčkovýmu příběhu patří), méně už se mi líbí Hanako a přála bych si Tobiáše. Tady je ale hrdinou Mluvčí Jan a uvažováním je mu vlastně dost podobnej.

14 25.10.2021

(SPOILER) Konečně jsem se dostala k rodinné kronice Bornů a Nedobylů, kterou mi sem tam někdo doporučoval už pěkných pár let. Líbí se mi, jak příběh dvou rodin rámují skutečné historické události a příběh růstu a rozmachu Prahy. První díl začíná u vojáka Nedobyla, který si postěžuje v dopise rodičům na výhody svého nadřízeného a málem za to zaplatí životem, nakonec se dostane domů "pouze" s horečkou. S převzetím rodinné formanské živnosti to kvůli stavbě dráhy z Prahy do Plzně nevyjde, a tak se Martin Nedobyl začne opatrně vyptávat otce, kolik že to má našetřeno, a pak už ho vyloženě manipulovat, aby mu peníze svěřil, že za ně nakoupí pozemky za branami Prahy, a až ty padnou, úžasně na tom vydělá. Ve chvíli, kdy mu otec fakt svěřil své celoživotní úspory, mi bylo starého pána hrozně líto, jakej to musel bejt stres, navíc když se ukazuje, že ani Martin si svojí spekulací není tak úplně jistej. Do Prahy přichází ve stejné době jako Nedobyl taky prokurista Born a zanedlouho se setkají ve vlastenecké společnosti. Nedobyl si vezme za ženu vdovu Valentinu Tollarovou a Born její nevlastní dceru Lízu. Born si nakonec otevře slovanský krámek na rohu Příkopů u Prašné brány, protože Perlová ulice se mu zdá v už tak nevýrazné malé Praze až moc zapadlá (nechápu, že to je nedávná realita - 60. léta 19. století). Nedobyl si mezitím otevírá 1. české zasílatelství na Senovážném náměstí a stává se z něj boháč. Born doma pořádá pravidelné salony, jeho manželka se nudí, syna Míšu strká chůvě a ta ho učí místo češtiny mluvit německy. Blíží se válka s Pruskem a dochází k bitvě u Hradce Králové. Lidé ve strachu utíkají z Prahy na Plzeň, kde se Líza spouští s básníkem Oskarem, který se už předtím motal u nich doma na salonu. Z Rakouska se stává Rakousko-Uhersko, což Slovanům zrovna nepřeje. Češi se bouří, Born veřejně řeční. U Náprstka se schází Americký klub žen a mluví o emancipaci, Náprstek dámám představuje elektrický šicí stroj a Born se ho rozhodne prodávat u sebe v obchodě. Borna nakonec zatknou za jeho národnostní aktivity, Líze to moc nevadí a její zálibou je teď vyvolávání duchů. Když se Born vrátí domů, najde deníček svojí manželky, kde se vypsala ze svého románku s Oskarem. Ten ji samozřejmě opustil, takže Líza běží pro pomoc za maminkou, na kterou si do té doby nijak často nevzpomněla. Jedou vlakem zpátky do Prahy, jenže ten má nehodu a obě umírají.

Neff umí úžasně vyprávět, hodnotím nejvyšším počtem hvězd a těším se na další díl.

9 12.10.2021

A já záporáky nemám ráda, takhže tenhle díl nijak vysoko neřadím. Umbridgeová od první chvíle otravuje vzduch v celé škole, Harrymu zakáže jeho milovanej famfrpál, což je jedna z mála jeho radostí na světě, takže je to celý takový marný a pochmurný. Setkávání Brumbálovy armády to moc nevytrhnou, protože zase dělají něco přísně zakázanýho, takže je to celý pod rouškou strachu z přísnejch trestů zavánějících mučením, na který několikrát dojde. Jako by Harry jizev neměl dost. Série je temnější a temnější, sice mám pro Pottera "měkké místo v srdci", jak by řekl Tyrion Lannister, ale spíš pro jeho mladší verzi.

16 08.10.2021

Ach šovinista Ludvík, jak já jsem ho za chování k ženám nesnášela! A časem se to jen zhoršuje, jak zjišťuju, že chlapec buď předběhl dobu, nebo to bylo vždycky na světě takhle hrozný. Každopádně knížka je napsaná skvěle, a jakkoliv chovám nesympatie k autorovu přebujelému egu probublávajícímu hlavními mužskými postavami v jeho knihách, když jsem před pár dny stála v neapolském knihkupectví a váhala, co si odnést, měla jsem v ruce dva Kundery. Nakonec to vyhrál právě Lo scherzo, Žert. Ačkoli mě štvala snad každá myšlenka hlavního hrdiny. Třeba i to, jak popisoval Jízdu králů jako ubohou "slavnost" pro pár trapných lidí. Ty kráso, doufám, že si ji Moraváci zachovají a že si nedělají nic z toho, jak ji ve světě zpropagoval Kundera.

11 08.10.2021

Četla jsem před pár lety, ale vybavuju si, že Corinne sice měla Keňu moc ráda a dobrovolně tam přivedla na svět dítě, když se ale vrátila s dcerou domů, mluvila o ní jako o "švýcarské holčičce" a nedovedla si představit, že by se s ní vypravila zpátky do Afriky. Tam se po pár letech vypraví sama, aby se podívala na filmové natáčení svého příběhu a setkala se na chvíli s rodinou bývalého manžela, ale celkově je na ní patrná neskutečná úleva, že se vrátila zpátky do civilizace.

7 08.10.2021

Nedávno jsem se snažila kamarádce přiblížit, o čem je tahle knížka, kterou jsem četla snad před dvaceti lety. Že tenkrát mohla chytrá holka skončit v patnácti bezprizorně doma, protože byla nervózní u přijímaček a dokázala se jen podepsat. Žádné další možnosti nebyly, takže rok pomáhala rodičům doma a srovnávala se s tím, že je na okraji společnosti. Může se tohle dneska vůbec stát? Že premiantka třídy propadne u zkoušek na gympl a skončí v patnácti jako hospodyňka? Mám ale pocit, že tam hrála hodně roli urputnost její matky, která nepřipouštěla jinou školu než rybínské gymnázium a všechny další možnosti uzavřela. Takže to možná bylo i v Rudolfově době trochu přitažený za vlasy. Každopádně to byla milá knížka, sama jsem dost senzitivní člověk, nebo spíš jsem v Luciině věku byla, a představa, že se tak ztrémuju, až totálně vybouchnu, pro mě není úplně mimo.

5 08.10.2021

Pořádala jsem literárně-hudební reynkovský večer, ve svých příspěvcích jsem se zaměřovala na grafiky (takže spíš literárně-hudebně-výtvarný). Pořídila jsem si proto tuhle nádhernou monografii a vycházela jsem z ní, prohlížení reprodukcí grafik, kreseb nebo cliché verre jsem se nemohla nabažit. Přečtete si tu i o běhu Reynkova života, ale spíš stručně (ovšem včetně zajímavostí typu "pro nedostatek lidského porozumění si pořídil stádo ovcí", které jsem jinde nenašla). Doporučuju!

5 06.10.2021

Tak byla Sára nemocná, nebo nebyla? Jasně, byla traumatizovaná, ale léky od psychiatričky nebrala, zato přemýšlela, jak před doktorkou nemoc nasimulovat, aby si udržela invalidní důchod. Já jsem jinak na Sářině straně, ne že bych do té postavy chtěla nějak rýpat, měla od dětství naloženo dost. A chápu, že se potom blbě zvedá, že po nějaké době už trochu chybí vůle vrátit se zpátky do života a začít se sebou něco dělat. Přivydělávat si sběrem hub je krásná práce, moji rodiče to dělají taky (dokonce taky na Šumavě), jenže ti jsou v důchodu. I proto jsem si ze začátku myslela, že Sára je na tom věkově podobně, načež mi vyrazilo dech, že je jí pětadvacet. Spíš bych souhlasila s psychiatričkou a jejím - podívejte, Sáro, jste mladá, takže vám svět leží u nohou, je třeba do něj trochu vykročit. A k obálce knihy - je tam opravdu to, co tam vidím? V tom případě je mi z toho docela blbě, pardon, to si snad dělají v nakladatelství srandu...

17 06.10.2021

Městskej jedináček Iva, která je na svoje soukromí háklivá natolik, že dokáže otrávit i tak sympatickou a "splachovací" sestřenici, jakou je pohodová a vysmátá Veronika. Tenkrát i teď, když si sáhnu do svědomí, měla jsem blíž k Ivě a těch pár lehkých facek, který za svůj přístup dostala, se hodilo i mně. A Dominik, to byl jeden z nejsympatičtějších hrdinů lanczovek.

4 01.10.2021

(SPOILER) Tuhle knížku jsem měla kolem čtrnácti patnácti let moc ráda. Jana je normální holka, která žije s tichou matkou a ráznou babičkou v malém bytě. Není to žádná kráska ani třídní hvězda, svoji nejistotu ohledně postavy schovává za volnými tričky a tu ohledně kluka za výmysly o neexistujícím vztahu. S pomocí kamarádky, která musela být praštěná pavlačí, když to vymyslela, se jí ale podaří vzít s sebou na prázdniny se spolužačkami náhradníka a i těm nejpodezřívavějším spadne brada. No jak to asi dopadne, krásnej Jakub se do nejisté Jany zamiluje a prekérka je na světě, jak to teď říct kámošce, která jí ho v dobré víře sama "půjčila"...

4 01.10.2021

Pamatuju si, že jsem byla trochu zmatená z toho, jak se Lenka se svou sportovně netalentovanou kamarádkou dostaly na sportovní školu - vypadalo to, že po nich nikdo nechtěl žádné fyzické testy a že si ani nemusely vybrat zaměření. Lenka mluvila jen obecně o tom, že po vyučování mají ještě tréninky. Jinak Vítek byl děsnej správňák, tu nevinnou lásku z gymplu jsem jim celkem záviděla. Do příběhu se trochu promítalo to, že autorka je už přece jen jiná generace - jasně, knížka je z konce devadesátých let, ale i tak si nejsem jistá, že tenkrát teenageři zbožňovali povídky Šimka a Grossmana. Je to jeden z mála románů, ve kterém autorka nakládá hlavní postavě na bedra poměrně těžkou nemoc, tady cukrovku. Celkově to bylo příjemný čtení, když si na knížku vzpomenu, úplně na mě sedá sentiment po mladších letech...

6 01.10.2021

Jé, tuhle trilogii jsem milovala. Monika mi byla hrozně sympatická, přestože většinou jsem podobně krásným, sportovně talentovaným a pohodovým holkám v teenagerovském věku záviděla. Tuším, že tenhle prostřední díl se točil kolem toho, že si v afektu kvůli pochybné pomstě vymyslela těhotenství, které se ale za pár dnů ukázalo být realitou. Trochu mě zaráželo, že jí některý příznaky už dávno nejsou podezřelý, ale budiž. Pak zase přemýšlela, jestli si dítě nechá, a nakonec zjistila, že budou rovnou dvě, což přišla oznámit Mikymu do nemocnice. Nebo byla jeho nehoda, která mu trochu vylepšila charakter, až ve třetím díle? Takhle napsaný to zní hrozně plytce, ale tahle lanczovka se ke mně dostala ve věku, kdy mě bavila, a to i setkáním s postavami známými z předchozí mojí oblíbený knihy téhle autorky. Literární skvost to není, ale na čtení ráda vzpomínám.

4 01.10.2021

(SPOILER) Nejtemnější díl série. V paměti mi zůstaly Harryho i Ronovy vzteklý záchvaty na společném putování temným krajem a soucit s Hermionou, která se je snažila usmířit. Chytání nelegálního rádia, který Harrymu fandilo. Návštěva Harryho rodné vesnice a rodičovského domu pobořeného od té chvíle, která odstartovala jeho životní příběh. Nepochopila jsem, jestli ta vesnice je běžným lidem neviditelná, nebo se tam usídlené kouzelnické rodiny snaží navenek chovat normálně, takže nikomu není nic podezřelé? K potterovské sérii mám spoustu podobných otázek. Nicméně jsem ráda, že v téhle knize byl kouzelnický svět zase na chvíli zachráněn a Harry si poprvé ve svém životě mohl oddechnout a přestat žít pod hrozbou vyhladovění či hrozné smrti - protože bezstarostné dětství, na které měl nárok, mu Brumbál upřel a místo toho ho nechal trpět u krutých příbuzných.

14 01.10.2021

Četla jsem ji na koleji před státnicema celý večery. Byla zamýšlená jako středoškolská, ale na běžnýho středoškoláka je to přece jen trochu moc informací. Oceňuju přehlednou strukturu i dobový dagerotypie a fotky, dodnes ji mám v knihovně a věřím, že pro osvěžení nějaký kapitoly český literatury ještě využiju.

8 01.10.2021

Přehledně strukturovaná obsáhlá knížka. Učila jsem se z ní před lety na státnice, asi to byl takovej základ.

2 01.10.2021

Četla jsem před pár lety, pamatuju si z toho, že blonďatá chemička nebo bioložka žila ve sklepním bytě a jednou, patrně v metru, jí cestu zkřížil policajt Kerber, kterýmu trochu foukalo pod tašky. Slyšel, jak na něj z tunelů metra každou chvíli něco volá "Kerbereeee...", a pak tam byla nějaká závěrečná akce, kdy jsem si nebyla jistá, jestli z metra vylezly příšery, nebo to je nějaká fantazie hlavní postavy. Připadalo mi to dost přitažené za vlasy a taky autor nějak nedokázal v pražském metru vytvořit tu mystickou atmosféru, jakou patrně zamýšlel. Na to máme asi málo linek a jsou takový celý moc organizovaný a uklizený...

5 01.10.2021

Tu jsem milovala, stejně jako tři roky kurzu chorvatštiny na univerzitě. Spoluautorkou téhle učebnice je moje první učitelka chorvatštiny. Dodneška si pamatuju to rozechvění, když jsem "překládala" jednoduchej článek v první lekci. Fakt jsem ten jazyk měla ráda, musím se k němu zase vrátit.

5 01.10.2021