Nebreč, Lucie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Známý autor dívčích románů vypráví o senzitivní patnáctileté Lucii, která se nechá natolik ztrémovat, že propadne při zkoušce na gymnáziu, i když v deváté třídě patřila mezi nejlepší žáky. Stane se pak hospodyňkou v domácnosti svých rodičů a chůvou malého synovce. Své postavení bez perspektivy nese velmi těžce, ztácí kontakt s přítelkyněmi, i chlapce Petra, svůj tajný idol. Ale v závěru knihy je i řešení v jejím mladém životě. Nachází odvahu znovu se pokusit o studia, bez zahořklosti obnovuje kontakt s přítelkyněmi a sbližuje se se svým obdivovatelem Zdeňkem. Zbavuje se pocitu vyřazené a poznamenané. Roční zkušenosti, kdy se od ní vyžadovala odpovědnost jako od dospělé uspíší patrně její zmoudření....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/814/big_nebrec-lucie-V1d-814.png 4.1220
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Nebreč, Lucie

markyticka
09. října

Když jsem knihu v pubertě četla prvně, dala bych jí 5 hvězdiček. Teď po x letech už ji nehodnotím 100%, ale pořád mne překvapuje, jak se do pocitů dívek 15ti letých dokáže tento autor trefit. Sranda je, že teď by se spousta akcí odehrála rychleji díky technologiím a pohled k svátku jsem nedostala už roky, ale také neposlala... Vrátila jsem se ke knize, kterou jsem si dost pamatovala - i to mne překvapilo. Jiné knihy, když jsem četla po čase po druhé, mi tak známé nebyly.

u_marketa
08. října

Nedávno jsem se snažila kamarádce přiblížit, o čem je tahle knížka, kterou jsem četla snad před dvaceti lety. Že tenkrát mohla chytrá holka skončit v patnácti bezprizorně doma, protože byla nervózní u přijímaček a dokázala se jen podepsat. Žádné další možnosti nebyly, takže rok pomáhala rodičům doma a srovnávala se s tím, že je na okraji společnosti. Může se tohle dneska vůbec stát? Že premiantka třídy propadne u zkoušek na gympl a skončí v patnácti jako hospodyňka? Mám ale pocit, že tam hrála hodně roli urputnost její matky, která nepřipouštěla jinou školu než rybínské gymnázium a všechny další možnosti uzavřela. Takže to možná bylo i v Rudolfově době trochu přitažený za vlasy. Každopádně to byla milá knížka, sama jsem dost senzitivní člověk, nebo spíš jsem v Luciině věku byla, a představa, že se tak ztrémuju, až totálně vybouchnu, pro mě není úplně mimo.


mataaskorice
05. října

Váhám, váhám. Tři hvězdy? Čtyři? V dětství jsem rudolfovky milovala, tuto nevyjímaje. Když jsem teď - po nějakých pětadvaceti letech začala knížku číst, cítila jsem jisté zklamání. Tohle se mi tehdy fakt líbilo? I puberťácká mluva v dialozích mi kapku lezla na nervy. Ale text odsýpal, bavil mě stále víc, postupně u mě zvítězila nostalgie a vidina mého dětství v předrevolučních letech, asi jako když si na netu normálně nepustím Goťáka a Rottrovou, ale když to hrajou v rádiu na chatě, tak to úplně miluju, protože tam to prostě patří. Knížka jako taková není kdovíjaký zázrak, ale jako připomenutí dob minulých, toho, jak se doma tehdy pomáhalo, jak se i o prázdninách makalo třeba na stavbě, jaká byla výchova, jaké to bylo v době papírových milostných psaníček, jaké se (ne) dalo koupit zboží a za kolik, jaký byl svět puberťaček sedmdesátých let, kvůli těmto drobnostem, které už jsou dneska v podstatě historickým svědectvím doby, knížka za přečtení stojí.

georginaa
06. srpna

Rudolf opravdu umí dívčí problematiku vystínit. Nevím čím to je, že plno dívčích srdcí čte jeho knihy a dokáží si i něco z těch příběhů vnést do svého života. Jeho knihy mám stále ráda i když jsem o dost starší, ale občas po nich sáhnu z mé knihovničky.

Pivka1
30. května

Toto je první knížka od S.Rudolfa, kterou jsem přečetla. Jako puberťačky jsem si tuhle knížku půjčovaly navzájem stále a stále. Pak následovaly i ostatní a všechny jsem dokázala přečíst za víkend. Myslím, že je čtivá i v dnešní době i když si nejsem jistá, zda by jí dnešní mládež rozuměla.

evineckY
25. dubna

Tuto knihu jsem četla ještě jako puberťačka a strašně se mi to líbilo. Určitě si to musím zopakovat :-)

knihomolka1197
07. března

Tato kniha byla můj favorit, když mi bylo asi 15. Možná proto, že hlavní hrdinka je moje jmenovkyně:-) Příjemný a moc milý příběh, který ale dnešní mladé holky asi moc neocení. Jiná doba...

ViolettaCh.
16.11.2020

Četla jsem v dětství, ale osobně mi ty dívčí románky moc neseděly. Ty holky, které byly hlavními hrdinkami, řešily každou situaci vždy jinak než bych to činila já. Takže spíš z nostalgie dávám 3 hvězdičky.

1