mamadli1922 mamadli1922 komentáře u knih

☰ menu

Řbitov zviřátek Řbitov zviřátek Stephen King

"Vykřikla jeho jméno a rozevřela náruč. Běžel k ní a jednou rukou se na ni pověsil. Druhou stále držel za zády, jako by v ní držel kytici lučních květů.
"Něco jsem ti přinesl, maminko!" křičel. "Něco jsem ti přinesl, maminko! Něco jsem ti přinesl, něco jsem ti přinesl!""

Do dneška mám v živé paměti, jak jsem hltal tuto svou první kingovku sám v internátním pokoji a pak se bál jít přes chodbu na záchod. S husí kůží na zadku.

20.02.2016 5 z 5


Myši Natálie Mooshabrové Myši Natálie Mooshabrové Ladislav Fuks

Určitě jedna z nejlepších českých knih, které jsem četl, po jejímž dočtení jsem měl sto chutí přečíst příběh znovu a znovu dopodrobna zkoumat všechny myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Fantasticky vykreslená atmosféra, úžasný jazyk, neustále se opakující motivy a situace, stereotyp, který roztáčí děj do nekonečného kola. Tolik myšlenek nevyřčených, které si může čtenář domyslet, tolik možných výkladů. Proč dělala Natálie zadarmo pro Péči? Proč dělala tuto službu krutému, nelidskému státu, aniž by za to dostávala groš. Vše se čtenář dozví v závěru, zjistí, že každá věta, každé slovo měly svoje místo.

Je mi záhadou, proč je Praha tak zaplavena Kafkou, proč sem jezdí mraky literárních turistů, když má Ladislava Fukse, který tímto románem pasoval Kafkův Proces na nudnějšího staršího bráchu. Doteď mě mrazí z narážek na fungování totalitního státu, třeba policisté v civilu přicházející bez ohlášení zas a znova, kteří se jen přišli podívat "Jak bydlíte".

Každý milovník české literatury by si tohle měl povinně přečíst.

28.01.2016 5 z 5


Sněhulák Sněhulák Jo Nesbø

Nesbo je kvalitou psaní zcela jinde než ostatní severští autoři detektivek. Ačkoli je to trochu rouhání, stavím ho jednoznačně i nad Stiega Larssona, který je braný jako nedotknutelná klasika. Ano, Nesbovy knihy jsou někdy až příliš zvratovité, šablonovité (jak už tu někdo napsal) a u Sněhuláka je možné, že vrah je trochu předvídatelnější než u jiných knih hlavně kvůli jedné situaci, kterou kvůli spoileru nebudu psát. To ale nic nemění na tom, že je Sněhulák skvěle stupňovaná promyšlená detektivka, kde se několik motivů prolíná a spojuje. Srovnání s McEwanem nebo Nabokovem nechápu, je to jako srovnávat Michaela Jacksona s Mozartem. Proč vůbec? Je to autor populární literatury. Přesto je to populární literatura s přidanou hodnotou. Zvláště v dalších dílech vztah Bellmana a "Beavise" Bentsena je prostě autorsky perfektně zvládnutá psychologie postav u jiných dnešních autorů detektivek nevídaná (Kepler může tiše závidět). Stejně tak postava Gunnara Hagena valícího rozumy z vojenské akademie a přednášejícího o useknutém prstu japonského důstojníka. Nesbo zkrátka psát umí, což samozřejmě neznamená, že se to bude líbit každému. Ale každý by mu měl dát šanci. Zaslouží si to.

08.09.2018 5 z 5


Neviditelný Neviditelný Jaroslav Havlíček

Jedna z knih, kterou by si každý milovník české prózy měl přečíst. Drsná, hořká, místy až tragikomická. Sketa a záporák všech záporáků Petr Švajcar jako vypravěč je geniální tah.

03.03.2019 5 z 5


Tak jsme lajkovali Tak jsme lajkovali Dominik Feri

Docela by mě zajímalo, jaký je záměr pana Feriho v politice. Zatím na mě působí jako pseudokomik, který si hraje na novodobého myslitele. Kniha je trochu nešťastně zařazená do kategorie politologie, ačkoli konstruktivní politické názory autora zde najdete jen těžko (pokud vůbec existují). Pokud šlo o snahu vytvořit dílo, které si budeme jednou nostalgicky číst a vzpomínat na dnešní dobu, já si tedy raději pustím nějaký díl Ulice (nikdy jsem žádný nedokoukal). Jedna hvězda za občasné výroky, které smrdí humorem a originalitou.

10.01.2017 1 z 5


Moc a sláva Moc a sláva Graham Greene

Ta nejkvalitnější a zároveň nejčtivější literatura byla vždycky založena na paradoxech. Příběh pronásledovaného kněze, který si do jisté míry uvědomuje svou zkaženost, využívá ochoty a víry lidí, stává se spásou, poslední nadějí křesťanů, ač je sám odstrašujícím příkladem všech křesťanských zásad. Úžasný román s fantastickými popisy a skvěle propracovanou psychologií postav. Čte se pomalu, jen se lehce degustuje, ale ve výsledku chutná hořce ale skvěle.

20.06.2016 5 z 5


Spalovač mrtvol Spalovač mrtvol Ladislav Fuks

Opravdu zajímavě napsané. Dialog hodně založený na opakování nepodstatných detailů, které tvoří veškerý názor Koprfkingla. Ten zdánlivě pevný názor je pak neskutečně zranitelný, když se dostane do komfrontace se skutečně důležitými tématy té doby. Stane se tak zranitelný, že se uchýlí k vraždě. Námět výborný a napsané, myslím si, přiměřeně. První vražda se udá neuvěřitelně rychle a nečekaně, kdybych předtím neviděl film, asi bych spadl ze židle. Kniha na mě působí tak, že až mnoho vět působí zbytečně, je každá při delším zamyšlení nepostradatelná pro celou knihu.

04.06.2011 5 z 5


Ty Ty Caroline Kepnes

I přes všechny nedostatky musím dát pět hvězd.

Myslím, že tahle doba takové knihy potřebuje - její obraz s tichým voláním po krásách minulosti. Přijde mi přízemní nazývat tu knihu thrillerem, dneska je ve zvyku tak nazývat všechny příběhy, kde figuruje šílenec, který vraždí. Kniha a její styl mi připomínal Lolitu, ubohou zpověď perverzního, zamilovaného a hrozně smutného chlapa. Působivá du-forma, humor, který mi sedí. Podle mě tato kniha potřebuje ještě dozrát, možná by neuškodilo i trochu o ní přemýšlet a, jak už jsem naznačil, vytrhnout ji z té škatulky thrilleru.

Joe - chlápek, který opovrhuje dobou, ve které žije. Pracuje v knihkupectví, kde si lidé kupují jen komerční autory a kuchařky, zatímco klasici jsou připomínáni jen ubohými gesty jako Festival Charlese Dickense, kde se nafoukaní zbohatlíci promenádují ve směšných maskách, aniž by četli něco z Dickensové tvorby. Beck znamená pro Joea vytržení z okovů této doby, seznámí se s ní v knihkupectví, ona studuje literaturu na doktorandském studiu, je chytrá, vtipná a sexuálně přitažlivá. Joe si na základě prvního dojmu vytvoří ideál, kterého se nehodlá vzdát a jeho posedlost se projevuje buď ignorací nedostatků nebo iracionálními plány na jejich odstranění. Konec je docela předvídatelný, ale o to nejde, síla knihy není v překvapivém ději, ta je v Joeově perfektně promakané síti vhledů a šílených interpretací, jak neustále přizpůsobuje realitu sobě a svému ideálu. Nic mu nemůžete věřit. A zároveň mu můžete snadno podlehnout. Joe je novodobý Humbert Humbert. Je to negativní postava, úchyl, zločinec. Ale občas, občas Vás při jeho zpovědi začne hlodat cosi jiného, cosi jako... lítost, pochopení.

31.01.2016 5 z 5


Jako zabít ptáčka Jako zabít ptáčka Harper Lee

Tohle je Atikus.
Atikus nikdy neodsoudil člověka na základě barvy kůže.
Atikus se vždycky snažil vcítit do druhých lidí, než se s nimi přel.
Atikus je moudrý.
Buď jako Atikus.

02.07.2016 5 z 5


Bratři Karamazovi Bratři Karamazovi Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Jedna z nejlepších psychologických próz všech dob. Není co dodat.

19.03.2016 5 z 5


Zvlčení Zvlčení Antonín Bajaja

A kdo je nakonec člověk a kdo je vlk? Stejný způsob lovu, stejná obrazotvornost, stejné sny, stejné příběhy vyprávěné před spaním. A kulka ublíží všem stejně.

02.03.2016 5 z 5


Výchova dívek v Čechách Výchova dívek v Čechách Michal Viewegh

Podle hodnocení zde soudím, že démonizace díla Michala Viewegha probíhá více než úspěšně. Já rád usínám s vědomím, že kdysi u nás bestseller znamenal text jako Výchova dívek v Čechách. Třeba se toho jednou opět dočkáme.

05.03.2019 5 z 5


Poslední noc na Klikaté řece Poslední noc na Klikaté řece John Irving

John Irving je vskutku unikátní autor.

Jeho knihy jsou opravdu studnice emocí. Nesměle se seznamujete s postavami, snažíte se jim přijít na chuť, váš vztah k nim se mění kapitola od kapitoly, někdy vás štvou, že nevíte, zda vůbec máte chuť číst dál, jindy jim nerozumíte a začínáte panikařit, že vás příběh snad nudí. Nakonec se ale všechno spojí, protože Irving je skutečně pan spisovatel, řemeslník, který skládá větu za větou jako mravenec nese jehličí na mraveniště.

Poslední noc na Klikaté řece je perfektní vylíčení vývoje spisovatele, postavy bezmála z masa a kostí. Není to jednoduché čtení, ale ne každý krásný vztah je vždy jednoduchý :)

22.06.2018 5 z 5


Houbařka Houbařka Viktorie Hanišová

Ústřední téma knih Viktorie Hanišové je vyloučení a celkové nepochopení jedince okolím, potažmo celou společností. S tím souvisí krutá krize jazyka, jakožto prostředku komunikace. Ani Anežka ani Houbařka nejsou veselé čtení, jsou to temné příběhy, avšak veskrze příběhy lidské. Anežka ještě o chlup působivější.

27.09.2018 5 z 5


Všichni žijem' v blázinci Všichni žijem' v blázinci Radkin Honzák

Pan profesor je člověk, kterého moudrost nepolíbila, ale spolkla jako malinu.

25.06.2018 5 z 5


Imaginární přítelkyně Imaginární přítelkyně John Irving

Dívám se na hodnocení Imaginární přítelkyně zde, na databázi knih a je mi smutno. John Irving se tu vyznává ze dvou svých největších vášní: Psaní a zápasení. Je to velice poutavé, poučné a zábavné čtení, ale není pro každého. Troufám si říct, že kdo se nikdy nevěnoval psaní nebo úpolovým sportům, nemůže tuto knihu docenit a už vůbec ne hodnotit. Já si Imaginární přítelkyni užíval.

OSCAR WILDE SUCKS!

24.01.2016 5 z 5


Ztracené iluze Ztracené iluze Honoré de Balzac

Možná bych si troufl říct: Modernější než řada moderních románů. Čtivé, vtipné, pravdivé. Lepší než Lesk a bída kurtizán. Skvost realismu a celé světové literatury. Je neskutečné jak čtivý může být román starý 150 let. Čteno podruhé a jistě ne naposled .

16.01.2016 5 z 5


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel Jonas Jonasson

O autorovi se v medailonku píše, že jeho oblíbeným spisovatelem je Jaroslav Hašek. Vůbec mě to nepřekvapuje, to "švejkovství" z Alana přímo čiší. Málokdy se mi stane, že se u knihy směju nahlas, ale tady tomu tak bylo hned několikrát. Historické pasáže byly povedené a postavy sympatické. Víc takových knih!

04.01.2016 5 z 5


Hypnotizér Hypnotizér Lars Kepler

POZOR MOŽNÝ SPOILER

Moje první kniha od Keplera a rozporuplné pocity. Už jsem si zvykl, že severské detektivky jsou až směšně přecpané sadistickými vraždami a vyšinutými osobnostmi, přesto mi trochu unikla spojitost mezi Josefem a Lydií. Jakoby postava Josefa v průběhu nějak vyšuměla do ztracena a jeho úloha v příběhu je pro mě takovou samostatnou záhadou. Nehledě na to, že PATNÁCTILETÝ šílenec toužící po zabíjení lidí uteče z nemocnice, policie po něm bezvýsledně pátrá, on si mezitím (zajímalo by mě jak) obstará adresu tajného policejního bytu, zabije policistu, který byt hlídá, unese sestru, se kterou souloží, a hurá dál zabíjet, zatímco celá země po něm bezvýsledně pátrá. Zlaté naše Případy prvního oddělení, tam skutečně může člověk věřit, že se všechno může opravdu stát, ačkoli je příběh atraktivní. Postava Josefa je skutečně slabinou. Jinak oceňuji celkovou vykonstruovanost složitého příběhu, návrat do Erikovy minulosti mě bavil. Jen mě překvapilo - na to, jak popisovali Benjamína jako křehkého invalidu, kterému při sebemenším zranění hrozí smrt, se kluk nakonec ukázal ve formě, že by možná zvládl lehčí variantou Spartan race.

04.02.2017 2 z 5


Na cestě Na cestě Jack Kerouac

K Na cestě je třeba si najít cestu. Je těžké pochopit myšlení oné generace, ale když se na ně čtenář napojí, dostane unikátní zážitek, jaký jiná kniha nenabídne.

Kerouacovy postavy si zamilujete, otázka je, jestli jim máme závidět.

15.05.2020 5 z 5