Makaja komentáře u knih

Tenké, vtipné, letní čtení.... pochopitelně trochu zastaralá forma psaní, ale nevadilo mi to.

3 26.08.2020

Tak nějak zjišťuji, že se mi vlastně od Veroniky líbila jen kniha Divergence (tedy první díl) a pak ta neplánovaná v podstatě prvotina- Čtyřka. Další díly minulé série už byly plné nelogičnosti a v této sérii je to stejné. Vůbec mě to nevtáhlo a vlastně mě ani nezajímalo, jak to bude dál. Dočetla jsem ze setrvačnosti, ani nevím jistě, jestli je to konec nebo bude trojka. Pro mě to konec je. Možná dám Veronice šanci někdy v budoucnu, ale tahle série mě tedy nepřesvědčila.

3 23.08.2020

Uf, konečně dočteno. Na první čtení mě to vůbec nechytlo, takže jsem knihu odložila. Když jsem se k ní vrátila, zjistila jsem, že musím začít znovu od začátku a zase nic. Teprve když jsem jí dala třetí šanci, zakousla se a už mě nepustila. Dočetla jsem velmi rychle a nakonec se mi kniha dost líbila. Hvězdičku strhávám za ten trojrozjezd, i když to možná bylo spíš mým rozpoložením, než knihou samotnou.

3 08.05.2020

Je mi líto, opět audiokniha a opět se mi výběr nepovedl. Nevím, jestli mě to tak moc nebavilo právě díky interpretaci, ale spíš ne. Musím říct, že mě ten příběh vlastně moc nezaujal a korunu tomu nasadilo množství mrtvol a jiných drsňačinek. Takže pan Kotleta poprvé a naposledy.

3 06.04.2020

No pokud je toto vrcholné dílo autorky, pak jiné číst asi nebudu. Za prvé mě to nebavilo, za druhé jsem jako matka desetiletého dítěte žasla nad tím, že matka klidně vystavovala dcerku nebezpečí a za třetí se mi nelíbil, nebo spíš nezdál, ten konec. Četla jsem to na etapy a prokládala jiným čtivem, vůbec mě to totiž nevtáhlo.

3 13.02.2020

Další moje srdcovka.....já sice na vandry začala jezdit o generaci, nebo spíš dvě, později než Miky, ale některé věci se nemění, nebo spíš neměnily. Dnes je to trochu jinak, míň nostalgické, ale pohodlnější. Jenže i já jezdila s usárnou, v kanadách a jehličí, s hliníkovým bagrem, těžkou celtou a partou kámošů nejrůznějších přezdívek, jejichž civilní jména dodnes neznám. Takže srdcovka, proto čtyři hvězdy, kdybych byla objektivní - tak čtivost spíš tak tři, maximálně tři a půl. A kdo je trampingem nepolíben, asi nepochopí.

3 02.02.2020

Klasika pro holky a dámy, pro všechny romantické duše, k níž jsem se vrátila v rámci výzvy. Moje oblíbená od Jane je Rozum a cit, ale i tak jsem to zase zhltla na jeden zátah jedno nedělní odpoledne.

3 22.12.2019

Tak zase ne, nenadchlo. Už druhý díl mě moc nebavil. A třetí snad ještě míň, děj mi vůbec neubíhal a nelíbilo se mi to umělé nasazování příběhu na fotky, navíc v tomto díle docela obyčejné. Zkrátka jsem čekala lepší závěrečný díl a ten předvídatelný konec taky nic moc. Takže u této série, jako u mnohých dalších, pro mě platí, že méně je více a první díl by mi naprosto stačil.

3 13.02.2019

Jsem lehce zklamaná, podle komentářů jsem očekávala, že to bude minimálně stejně dobré jako jednička, ale pro mě rozhodně nebylo. Putování dětí mě moc nebavilo, zápletku s ymbrynou jsem tušila, v podstatě se v celé knize nic převratného nestalo .... Fotografie jsou dle autora autentické upravené.....tak to nějak nevím, co si pod tim mám představit - buď jsou autentické a nebo upravené (pak už ale autentické nejsou). No, snad tedy bude třetí díl lepší a se ctí uzavře celou sérii.

3 14.01.2019

Oceňuju, že Colleen do svých romanťáren vždycky vpašuje i trochu vážnější téma k zamyšlení...jen tady mi přišlo těch tragédií a souher náhod trochu moc. Ale přiznávám, že při rozhovoru Layken v ředitelně jsem slzu uronila a nechtěla jsem si ani představit, že by se mé děti ocitly někdy v kůži hlavních hrdinů, resp. vedlejších - obou mladších brášků.

3 22.09.2018

Prostě pohádka pro dospělé, od začátku je jasné, jak to bude probíhat a jak to skončí. Ale čte se to dobře, oddechovka na jedno odpoledne, proč ne.

3 19.08.2018

Mě to bavilo, má to atmosféru a - navzdory tématu a konci - jakousi lehkost a vtip.

3 05.08.2018

Moc nemusím předvídatelné příběhy, resp. nalajnované bez jakéhokoli překvapení a to tento prostě je. Hned na začátku víme, kdo je padouch, kdo klaďas a kdo je prokouknul. Přesto dávám vysoké ohodnocení, protože se knížka četla dobře, psát a zaujmout autorka umí.

3 08.07.2018

Příběh sladkobolný a prostý, zkrátka je to stále na jedno brďo - nesnáší se, zamilují se, nechtěj to přiznat, něco se stane, happy end..... Osobně nemusím v romancích, zvláště pak "historických" mít podrobně popsané erotické scény, ale to je právo každého autora. Na druhou stranu musím ocenit, že příběh hezky plyne, dobře se čte a občasné sarkastické poznámky a humorné situace mi vykouzlily úsměv na rtu. Dala bych dvě hvězdičky, ale nechci knížce kazit průměr a hlavně - to, že se opakovaně přesvědčuju, že tohle asi není čtení pro mě, neznamená, že to není dobře vystavěný příběh pro nenapravitelné romantičky.

3 28.04.2018

Tak jo, zhltla jsem to jako malinu. A musím říct, že mě to bavilo víc než NS a víc než PS.... Prvních asi sto stran jsem si tedy říkala, tak tohle je trochu nuda, ale pak se to rozjelo a vážně mi to přišlo dobrý. Celkem originální myšlenka, jako jasně opět zakázaná láska, ale když si to člověk odmyslel, tak skoro detektivní příběh. Ovšem, bez znalosti posledního dílu NS si myslím, že člověk musí být poněkud zmaten z toho množství postav a drobných narážek, i když se autorka snaží, aby tomu tak nebylo. Ubírám hvězdu za tu pro mě hodně nepravděpodobnou dokonalou péči dvanáctiletého Juliána o smečku sourozenců, přičemž ještě stíhá utajeně řídit institut ...........

3 09.03.2018

Tak s odstupem napíšu komentář. Bezprostředně po dočtení jsem si totiž říkala "Proč??" Myslela jsem, že se to uleží, ale ne. Pro mě je to kniha nadbytečná, asi aby se Luisa dočkala svého happy endu, který si nakonec sama pokazí, trochu mě to zarazilo, jen do chvíle než jsem zjistila, že jsou to zadní vrátka pro chystaný třetí dil. A já se na sebe maličko zlobím, že jsem knihu četla, protože mi tak trochu zkazila dojem z Než jsem tě poznala.

3 03.03.2018

Dlouho jsem váhala s napsáním komentáře, protože tak nějak nevím.......... z autorů jsem znala jen Greena, kterého jsem si zamilovala (Hvězdy nám nepřály) a postupně mě přestával bavit- no a nezklamal, už ho číst nebudu, přijde mi, že se opakuje. První povídka od Johnson se mi líbila asi nejvíc, třetí od Myracle se četla dobře, ale to téma , to mi nesedlo. Propojení povídek se mi sice líbilo, ale přece jen se zdálo trošku takové povinné..... nicméně mám chuť přečíst si něco od Maureen a vzhledem k tomu, že jsem se pustila do Cassandry Clare, zkusím asi deníčky Simona a Magnuse.

3 03.03.2018

Četla jsem ji kdysi ještě ještě jako školou povinná pod názvem "Modrá krev - o upírech a lidech" v modrém přebalu (zřejmě předtím, než se z toho stala série a byla přejmenována na Alexandr), pamatuju, že mě zaujala ta upířina po moravsku. A protože děj jsem za ta léta pozapomněla, sáhla jsem po ní v rámci výzvy. A výborně jsem se bavila. A pobavila vlastně i ta anotace, že hororový román, mno nevím. Nebojte se nic, horor typu "fredy krůgl" to opravdu není.

3 21.02.2018

Je to klasika, ve škole jsem jí četla jako povinnou četbu a nenadchla mě tak, jak by si podle všeho zasloužila. A tak jsem si řekla, že jí v rámci výzvy dám druhou šanci. Jenže ouha, nenadchla mě ani po letech. Není to špatné čtení, ale nevím, možná jsem tenkrát byla moc mladá a teď zase moc stará na to, abych pochopila proč se Jana chová tak, jak se chová. Nicméně i tak dávám pět hvězdiček, styl psaní je takový klidný a laskavý, přesto čtivý - a v mém vydání nejsou hrubky a překlepy, což je častý nešvar současných knížek, který mě dokáže neskutečně vytáčet (a když se objevuje i v dětských knížkách, to bych úplně vyletěla z kůže).

Co se stylu a zpracování tématu týče, není co vytknout. Ale téma mě moc nechytlo a zvratů v osudech bylo možná až moc. Nicméně platí, ze když vezmu do ruky jakoukoli knihu od Wood, těžko se mi odkládá a rychle se k ní vracím.

3 10.02.2018