Majuš333 komentáře u knih

'Na některé záhady člověk sám nestačí. Život si plyne svým vlastním tempem a ne vždycky tak, jak bychom si přáli.'


'Purpurová síť' bola rovnako výborná ako 'Obřad'. A na Elenu Blancovú som sa veľmi tešila :)
Vrele doporučujem, páni scenáristi mi na záver neskutočne dokázali zdvihnúť tlak...!


"Moderní auto je pohodlnější než sovětská lada a je lepší zpívat v Eurovizi než v místním karaoke baru, ale já mám ráda starý a trapný věci."

59 30.10.2023

Venku byla větší zima, než jakou jsem kdy v životě zažil. Se zimou se dostavilo až mrtvolné ticho, na několik mil daleko nevydávalo jediné zvíře ani hlásku. Jen samotný vzduch hvízdal, jak se hnal údolími, a vrhal mi do tváře krystalky ledu.


Úžasná ducharina!!!!! V pravidelných intervaloch mi po celom tele stáli chlpy dupkom (a snáď aj vlasy sa mi ježili) :)
Vrele doporučujem ako totálny únik z reality a ako krátkodobý oddych od thrillerov, fantasy, erotiky atď...


"Bože můj!" vyhrkl jsem a upřeně se zahleděl do jedné ze skříněk u televize.
"Co je?" zavolala na mě Faye.
Zmohl jsem se jen na "ježíšmarjá!" a natáhl jsem ruku po tom, co leželo uvnitř.
Faye se přihnala chodbou do obývacího pokoje. "Tak co se děje?" Vytáhl jsem to ze skříňky.
"To je...to je Super Nintendo," vypravil jsem ze sebe pomalu.
"Jo. No a?"
Otočil jsem se na ni. "Super Nintendo, Faye."
Obrátila oči v sloup. "Táta jím byl posedlý, když jsem byla malá," vysvětlila pohrdavě a zamířila zpět do ložnice. "Koupil ho pro Beccu, ale tu to nikdy nechytlo. Tak to asi přivezl sem, aby se tu na to prášilo."
"Pane na nebi!" vykřikl jsem a přiměl ji tím, aby se zastavila.
"Co zas?" vyštěkla, ale pousmála se. Rozechvěly se mi rty.
"To nemůže být...to je Donkey Kong Country 2," řekl jsem. Přitiskl jsem si kazetu se hrou k hrudi, jako bych objímal přítele z dětství.
"Pro Kristovy rány," zabručela Faye.
"To je moje nejoblíbenější hra vůbec. Trvalo mi věčnost, než jsem ji dohrál, a má dokonalý soundtrack."
"Hm. I Becca měla tu hudbu vlastně docela ráda," řekla Faye.
"Tak to si beru nesprávnou sestru," zamumlal jsem.
"Jak prosím? Asi jsem se přeslechla."
"Nech nás," řekl jsem a hodil po ní klíče od auta. Odrazily se od její hrudi a spadly na zem. Faye se ani nepohnula, dojem to na ni nejspíš neudělalo.
"Můžeš jet domů," dodal jsem, vložil kazetu do nintenda a usadil se na pohovku. "Já...my teď potřebujeme trochu času pro sebe."
Slyšel jsem, jak klíče prosvištěly vzduchem, a ucítil jsem náraz do týlu.

63 23.10.2023

'Nad kryštalickou krajinou visí šeď, ktorú presvecuje studená biela guľa. Zmrznuté hory ma drvia, každým kilometrom si pripadám opustenejší, izolovanejší od ľudí aj od samotného života. Špicaté bralá, čo vytŕčajú z vybielených lesov, mi driapu pohľad. Povzbudivý dojem z roztvoreného priestoru, na aký som zvyknutý, v týchto dolinách vyprchá. Deň už od rána vyfarbuje ponurosť, no tu akoby sa zmrákalo, aj keď neprešlo ani poludnie.'


Veľmi pekne ďakujem pánovi Karikovi, že vyslyšal moju závislácku dušu prahnúcu po jeho tvorbe a hodil mi ďalší skvost do zbierky :) 'Hlbina' bola pre mňa to pravé orechové. Zhltla som ju rýchlejšie než milovanú Trhlinu (a to už je čo povedať). Doslova som ju mala prilepenú k rukám, očiam, mysli...existovala len Hlbina, okolný svet nie :)
A teším sa, keď si dám zopáčko: Hlbina a Strach za sebou :)


'Pretriem si oči, stĺpec mi pritiahne pohľad ako starobylý totem. Zízam naň s údivom a hrôzou ako divoch na kultový fetiš. Hypnotizuje ma svojou nehybnosťou, závitmi aj zložením. Napadne mi, že je predsa nemožné, aby niekto vytvoril čosi také. Drása ma nepochopiteľnosť motivácie takého aktu aj holá nemožnosť jeho realizácie. Akým spôsobom niekto zhromaždí toľko ľudských zubov a nechtov, ako ich vyčistí a stlačí do pevnej masy, do organického materiálu bez toho, aby ich poškodil?'

68 17.10.2023

'Les byl temný i za nejjasnějšího dne. Jeho prastaré stromy jako by chtěly před sluncem skrýt nějaké strašlivé tajemství, a tak proplétaly své větve a oblohu potahovaly černou gázou.'

'Zůstaň ve světle.'


Paráda!!!!! Takto si predstavujem dokonale prepracovanú strašidelnú jazdu :) Vďaka sem-tam pohodeným odrobinkám, je už čoskoro jasné, že 'niečo' tu nehrá a akým smerom sa to celé bude uberať, ale to knihe na napínavosti a čitateľnosti vôbec neubralo. Práve naopak, šprintom som uháňala do cieľovej rovinky, aby som si potvrdila už zrejmé a dostala malú facku od obdivu a strachu zároveň :) Pretože takéto príbehy mi často dokáže pokaziť záver, ale tu nie, tu sa koniec naozaj podaril...!
Vrele doporučujem a dúfam, že už čoskoro sa dočkám nejakej novej dávky strachu od tohoto autora :)


'Ticho jí teď připadalo nepřirozené. Nebylo to ale nic proti tomu, co nastalo v příštím okamžiku, kdy se nocí jako siréna rozlehl výkřik, který Minu zatlačil do sedadla a vyrazil jí cigaretu z prstů. Nepodobalo se to ničemu, co kdy slyšela. Bylo to divoké a pronikavé. Nelidské. V žádném případě se to nepodobalo člověku. A zvíře nezahlédla už několik hodin. Ten hlas zněl tak pronikavě, že se jeho silou musely chvět i samotné hvězdy.'

66 09.10.2023

(SPOILER) 'Někteří už se zlí narodí. Jiní se jimi stanou. Pohled na cizí utrpení jim dělá dobře. Je to otázka převahy.'

'Proč se zlé věci dějí vždycky jen dobrým lidem?'


Koľkí si zase poviete, že sa nebudete púšťať do novej série a koľkí to opäť porušíte ako ja? :)
Prvý prípad Nikki Huntovej bol taká oddychovečka, od ktorej sa nedalo odtrhnúť... Som zvedavá, ako to bude pokračovať medzi Nikki a Rorym :)


Rory otevřel a zíral na ni svlečený do půl těla. Na hlavě měl ještě větší rozruch než obvykle. Jeho tenké flanelové kalhoty od pyžama ponechávaly jen málo prostoru představivosti.
"Nicole, jsou dvě ráno," řekl ospale.
"Já vím," odpověděla. Z tváře jí kapal sníh. "Musím něco vědět."
"A to nemohlo počkat? Nebo jsi mě prostě jen chtěla vidět?"
Zapálily se jí líce. "Ne, nemohlo to počkat."
Usmál se a pustil ji dovnitř.

66 08.10.2023

"Vnímáš mě vůbec? Nech mě hádat, Bambi nebo Sussie tě nenechala vyspat? Nikdy jsem je od sebe nemohla rozeznat."
"Mluvíš o dvojčatech Banksových?"
Maddie zvědavě naklonila hlavu a čekala, co bude následovat.
"Jmenují se Lucy a Rosa," opravil ji.
Obrátila oči v sloup. "Kdo může svoje dítě pojmenovat Rosa? Bože! Jestli spolu budete mít děti, můžete jim říkat Kapka a Duha."


Babenka chce bratovho kamoša... Odmietnutie... Zakázané ovocie...
Jasné, že to tu bolo už tisíckrát... Ale nevadí, pretože Jenn je jedna z tých autoriek, ktorá má ten správny dar, aby iskry a humor lietali aj v obyčajnom príbehu a mňa to v jej podaní neskutočne baví! Vrele doporučujem ako oddychovečku :)


"Maddie? Kde proboha vězíš?" Její otec zněl dost vyděšeně, hlas mu doslova explodoval. "Máma už se po tobě chystá vyhlásit celostátní pátrání. A já vlastně netuším, kde..."
"Tati, jsem v pohodě. Píchla jsem pneumatiku asi šestnáct kilometrů od vás."
Přes smích a řinčení nádobí pronikal jeho hlas: "Co že jsi udělala?"
"Píchla jsem gumu."
"Cože?"
Madison obrátila oči v sloup. "Píchla jsem gumu."
"Počkej, nerozumím ti. Hej, vy tam, můžete se ztišit?" Jeho hlas se vzdálil od telefonu. "Mám na telefonu Maddie, říká něco o píchání a gumě."
V pozadí propukl hurónský mužský smích.
Bože! To! Snad! Není! Pravda!
"Promiň, zlato. Takže co se ti přihodilo?" zeptal se.
"Píchla jsem gumu! To je taková ta kulatá gumová věc."
"Jo tak! Už mi to došlo!" Táta se zasmál.

73 04.10.2023

'Když se díváš do propasti, i propast se dívá do tebe. Otřepaná, tuctová fráze. Děsím se pádu, nejsem schopen vzdorovat prázdnotě. Utíkám před ní právě tím, že se do ní řítím. Všechno, co mě děsí nejvíc, mě zároveň nejvíc přitahuje. Chorobné, ale jinak to zdůvodnit neumím. Klín se vyráží klínem, hrůza a přitažlivost jedno jsou.'


Na 'Priepasť' musí mať človek tú správnu náladu, čo sa mi konečne podarilo :)
Jednu * uberám za bígla :(
PS: Zo 'zubnej zvonkohry' ma rozboleli všetky zuby :)


'Jaké je objetí s prázdnem, jak chutná láska k propasti?
Konečně jsem viděl, jak vypadá objetí s propastí. Cítil jsem se lehoučce jako už dlouho ne.'

'Láska omladzuje, dokonca dva razy-prvý, keď sa zaľúbiš, druhý, keď sa od objektu svojho zaľúbenia po niekoľkých rokoch odlúčiš.'

'Nádej je nebezpečná, nádej ťa zabije. Nielen nádej, ale aj fantazírovanie ťa zabije.'


'Tma' mi tentokrát neskutočne sadla, keďže som potrebovala absolútne vypnúť...
Je tu vidieť, čo dokáže naša psychika: Môže byť najlepším priateľom, ale aj najhorším nepriateľom!


'Myslíš, že zablúdiť v lese je zlé? Nabudúce to vyskúšaj s hlavou plnou tmy a so slepými očami.'

'Niečo sa mi na tom tichu nezdalo. Rozum mi nevedel povedať, o čo ide, ale aj tak som zostával v napätí. Po dvoch dňoch v čiernote mi bolo jasných veľa nových vecí. Napríklad, že existujú rôzne druhy ticha. A zároveň rôzne druhy strachu. Spadajú do jednej kategórie, na povrchu vyzerajú rovnako, ale sú rôzne. Podobne ako farby aj ticho či strach majú rôzne odtiene.'

73 27.09.2023

'Ticho bylo ohlušující. Čekali, a jak čekali, začali cítit, že se k nim lesem něco řítí, něco neviditelného a nehlučného, co je od nich stále vzdálené, ale přitom divoké.'

"Snažím se vám říct, že jsem skeptik. Nemyslím si, že existuje něco takového jako nadpřirozeno, duchové, nebo dokonce život po smrti. Ale věřím, že na této zemi existují věci, o kterých zatím nevíme a kterým nerozumíme, a že si zaslouží, abychom je důkladně prozkoumali a zjistili, o co vlastně jde. Buď se budeme smát sami sobě, že jsme se jich tak báli, nebo budeme s křikem utíkat."


Keď som rozbalovala balíček s knihou, prvé, čo ma napadlo bolo, že niekde nastala chyba a miesto knihy som dostala vreckový slovník alebo modlitebnú knížku :) Takúto lesnú ducharinu osolenú Ďatlovou výpravou a okorenenú Lesom samovrahov mám v obľube, ale môj verný kamarát strach sa v tomto prípade nedostavil. Aj keď bolo pre mňa veľmi ťažké niektorým veciam uveriť (proste mi tam nesedeli), po prefrčaní cez tých 295 mini strán, mi zostal zvláštny pocit na duši.
No jednu * uberám za urážanie Slovákov. Žiadny anglický šašo nebude písať, že Slováci h.v.á žerú!!!!! A druhú * dávam dole za zabitie Diablika. Dvakrát sa tomu autor vyhol v prípade Barretta, tak sa dalo niečo vymyslieť aj v tomto prípade!!!!!


"Tak v kolik hodin odjíždíme?" zeptal se Sparky.
Jack se chystal nalít rozšlehaná vejce na pánev, ale zaváhal. "Jako par-don? Jak to myslíš, v kolik hodin odjíždíme?"
"Ve tvém osobním horoskopu je napsáno, že dnes po poledni odjíždíme. Odjíždíme, ne?"
"Ježíši, tos teda vytvořil pěkný horoskop. Neříká ti to, kdy se jdu vykadit?"
"Myslím, že by mohlo."

69 25.09.2023

'Nestvůry mohou být stvořeny, ale nikdy zkroceny.'

'Dokonce i nejvýbušnější palivo potřebuje jiskru, která zažehne plameny.'

'Nenávist, strach a pomsta nás rozdělily. A láska nás uzdraví.'


Pôvodne som si 'Království obávaných' škrečkovala až na dni voľna, ale jasné, že som to nevydržala :)
Zazvonil zvonec a ďalšej temnej rozprávky je koniec! Čo ma dosť mrzí, pretože v tomto prípade by som prijala ešte jednu časť...
Krásny príbeh a dokonalý preklad vytvorili nádhernú symfóniu, ktorá mi naplno zahriala srdce a neviem sa dočkať, keď si trilógiu zopakujem a vychutnám si všetky tri diely za sebou :)


'On je její osud. A ona jeho. 'Jak nahoře, tak i dole.' Oni spolu jsou rovnováha. Světlo a tma. Jeden spadl shora a druhý byl stvořen dole v podsvětí.'

"Byl to docela slušný plán. Ale nepočítali s jednou věcí."
„Jakou?"
"Nedáš se okopírovat."
Cynicky jsem se na něj podívala. "Mám dvojče."
"To je jedno." Ira pokrčil rameny. "Vždy jsem tě poznal. A také vždy poznám. Tvoje duše na mě volá. Je to jako vrátit se domů. Pocit míru. To žádná magie nemůže duplikovat."
Na vteřinu jsem zapomněla, jak se dýchá. Hleděli jsme jeden druhému do očí a po chvíli se Irovy rty zkroutily v rošťáckém úsměvu. "Navíc se na mě nikdo nedokáže dívat s takovou zuřivostí a touhou jako ty."

"Později, má lásko. Slibuji, že mi nic nezabrání v tom, abych obdivoval každý detail tvých šatů. A všeho pod nimi."
Nesměle jsem se usmála. "Pod nimi nic není, můj králi."
"Emilie." Zavřel oči, jako by se snažil tu představu zahnat a potlačit touhu se mě na místě zmocnit.
"Pojďme." Vzala jsem ho za paži. "Nějaký nepříjemný démon prohlásil, že se nikdo nemá opozdit."
"Měl bych toho idiota zavraždit."
"Prosím tě, to nedělej. Mám ho docela ráda."

66 23.09.2023

'Zelená hmla, ľadová planina, stopy v snehu, veľa stôp, tisícky šialene roztrúsených stôp'

'Hrôza nado mnou zvíťazila. Hromádka vytrhaných nechtov, pomiešané svetové strany, kovový hukot, strašidelné decká bez očí'

'Dvadsať malých prstíkov napichaných do snehu.'


'Strach' má stále tie správne grády! Zbožňujem to postupné budovanie napätia a strachu, aby nám to v závere vybuchlo rovno do tváre!!!!! Len neviem, prečo to vždy čítam po večeroch a potom sa idem dočúrať od strachu :)

PS: Keď môj úžasný kamarát Mihal27 čítal prvýkrát 'Strach', tak nejaký čas sa mu ťažko chodilo do pivnice (musím to zaobaliť, chlapi sa predsa neboja) a zakaždým, keď lúskam 'Strach', tak si na to spomeniem :)
PS 1: Teším sa, čo nám prinesie 'Hlbina / Hlubina' :)


'Kto sa najviac bojí, je najzraniteľnejší.'

'Príčetnosť som si mohol udržať len neistotou. Napokon, tak je to vždy - istota o všetkom zlom, čo človeka čaká, by každého pripravila o rozum.'

'Šuchtavé kroky sa blížia. Nikto iný tu nebýva, zo spoločného schodiska sa vchádza len do dvoch bytov. Stŕpnem, bojím sa čo i len pohnúť, aby som nevydal žiadny zvuk. Prinajhoršom zazvoní pri dverách, a keď neotvorím, odíde. Kroky zastanú tesne pred prahom, začujem starecké dychčanie. Každú chvíľu zazvoní, už-už to príde, zatínam zuby, nesmiem sa trhnúť alebo zjojknúť. Kľučka na dverách sa pohne, Drečeková skúša otvoriť. Skúša otvoriť! Iba tak otvára dvere do cudzieho bytu! Našťastie som po odchode rodičov zasunul poistnú západku, takže sa dvere ani nepohnú. Stiahne mi žalúdok, srdce mi bije až kdesi v krku. Starena zúrivo zalomcuje kľučkou. Všetko stíchne, kľučka sa nehýbe, hukot v ušiach ešte o čosi zosilnie.'

'Někdy loďky přátelství prostě ztroskotají.'


Veľmi som sa na vyšetrovateľku Anjelicu Henleyovú tešila a nevedela som sa dočkať, kedy sa mi 'Mrtvý v kostele' dostane do rúk, takže: Opäť výborné, opäť brutálne a opäť sarkazmom nabité :)
Doporučujem čítať za sebou, ak ste ako ja a s vekom vám pribúdajú malé trhlinky v pamäti :)


Zaklepala dvakrát na dveře a čekala.
"Nevypadá to, že by tam nebyl," poznamenal Stanford a oprašoval si z kabátu sníh. "V poslední době je z něj pěkně náladový parchant."
"Tohle zřejmě slyšel," odpověděla Henleyová.
"A co jsem řekl nepravdivého?"
"Vůbec nic."
"No vidíš!"
Zvedla ruku, aby znovu zaklepala na dveře, ale rozmyslela si to a rovnou je otevřela.
Pellacia uvnitř ani nezvedl hlavu a dál ťukal do počítače. "Tos nemohla zaklepat?"
"Klepala jsem dvakrát."
"Co chceš?"
"Hele, vážně se mnou budeš mluvit takhle?" zeptala se Henleyová, obrátila se ke dveřím, aby je zavřela, a nevšímala si Stanforda, který bezhlasně otvíral pusu a formuloval: 'Já to říkal.' Ochranitelsky zůstal stát za dveřmi.
"Takže co?" zeptala se Henleyová.
"Nemám čas, tak tam nestůj a netvař se dotčeně, protože jsem tě neslyšel zaklepat."


"Tak co s ní budeme dělat? S Marciou Whittakerovou?"
"Ráda bych do ní vtloukla trochu citu, to bych s ní ráda udělala," odpověděla Henleyová. Zapnula stěrače, protože začal padat sníh s deštěm. "Shodit ji ze zatraceného mostu," mumlala si pro sebe.
"Jo, ona by byla v pohodě, kdybyste ji chtěla shodit z mostu. Bůh by ji ochránil," ušklíbl se Ramouter.
"Nemám problém, když ji Bůh ochrání. Nemůžu se vyrovnat s tím, jak mi lže do obličeje."

65 16.09.2023

'Nikdy neztrácej srdce.'


Moja predstava o 'VAMPS: Čerstvá krev' bola určite iná...ale nevadí :)
Už v úvodnej kapitole na nás autorka vypľuje všetky postavy naraz, čím vznikne krásny guláš... Ešte aj na tridsiatej strane sa mi postavy plietli, čiže som musela listovať na začiatok knihy a vracať sa na pasáž, kto je kto... To je jediné negatívum, ktoré mám :(
Inak vrele doporučujem si knihu prečítať, ak chcete zažiť upírov zase trochu inakšie :)


"Nemůžeš se smát a nepovědět čemu," vystrčila na něj vzpurně bradu.
"No, myslím, že Jeremiah zkoušel odčarovat něčí kalhotky, ale asi to nezafungovalo."
Jeremiah se rozesmál. Cora na okamžik vypadala v rozpacích, ale pak se ušklíbla. "Máš pravdu. Je fakt k nakousnutí, ale ujišťuju tě, že moje kalhotky pevně drží zatím," řekla a významně se na Dillona podívala. Ucítil, jak mu tváře barví do červena.
"Ehm, já jsem pořád tady," přerušil je Jeremiah. "Nemám rád, když se o mně mluví jako o kusu masa. Jsem víc než jenom hezká tvářička. Tenhle mozek je plně funkční." Poklepal si na hlavu.
"Promiň," omluvila se mu Cora. "My víme, že jsi chytrý. Jinak bys tady nebyl. Tak si nás chvilku nevšímej a nech mě nad tebou slintat. Nebude to na dlouho."
"No" zazubil se Jeremiah. "Klidně si dej na čas."

64 16.09.2023

"Proč chytré holky vždycky letí na lumpy?"
"Možná si inteligentní holky myslí, že dokážou ty lumpy napravit."


Rebecca Zanetti rozhodne pokračuje v brilantnom tempe, ktoré započala v 'Uteč, dokud můžeš'.
Trošku mi to celé kazila Abigail, ale to sú len moje komplexy :)


"Kapitáne Riversi," pozdravila ho Laurel, napřímila se a znovu zalitovala, že šla předčasně na vysokou a nikdy se pořádně nenaučila sociálním dovednostem, zejména ve vztahu k opačnému pohlaví. "Co pro vás můžu udělat?"
"Jsem Huck a snad jsme si tykali. K čemu ta formálnost, když jsme jeden druhýho viděli bez šatů?"

"Mohla bys prosím pozvat kapitána Riverse? Budeme na tom dělat s horskou službou."
Kate vzala do ruky postarší kancelářský telefon. "Jistě." A profesionálním tónem pokračovala: "Bude prima zase pracovat s kapitánem Sexy. Jak je možný, že bručoun s ostře řezanou bradou působí tak přitažlivě?"

72 12.09.2023

'Byla tak krásná, že se do ní málem zamiloval. Bledá, skoro průsvitná, jako by byla vyřezaná z ledu a snů. Vypadala jako Sněhurka a on by mohl být princem, který ji políbí na rty. To by na nich ale nesměla mít hlínu, ve které ležela, a v koutku úst zvědavou masařku s opalizujícím zadečkem.
Vážně: kdyby nebyla mrtvá, hned by se do ní zamiloval.'


Autorka už ukázala, čo dokáže, takže som bola veľmi zvedavá, čo vykúzli tentoraz. A samozrejme nesklamala!
Rozumiem, že budete porovnávať: 'Šepot z lesa' verzus 'Zvedá se vítr'. A hodnotenie bude slabšie :(
Dávam plný počet bodov, pretože Kateřina Surmanová si ich rozhodne zaslúži! A teším sa, čo ďalšie priletí z jej pera :)


"Rozdělíme se. Já a Radek půjdeme zezadu, vy dva jděte předem. Kdo něco najde, tak to vezme. Sejdeme se venku."
"A co když se něco posere?" zajímal se Roman.
"Hodně řvi. Řvi jak prase," poradil Radek.
"Na co?"
"Dělali to husiti, ne? Zaženeš nepřítele."

74 07.09.2023

"Pane Lindströme, je nějaká naděje, že byste si oblékl kalhoty?"
"Pozvete se ke mně a ještě mi budete říkat, co si mám vzít na sebe?"
"Na tom něco je... No dobře."


Presne takto si predstavujem perfektný začiatok série!!!!! Vrele doporučujem a teším sa na pokračovanie :)


Uviděla tetování na jeho lopatce, ptáka s šachovou figurkou. "To je krása."
"A to jste mě ještě neviděla bez osušky."
"Kreténe."
Zasmál se a zavřel za sebou dveře.

61 06.09.2023

'Jsou věci, které je třeba udělat a člověk je udělá a nikdy o nich nemluví. Nesnaží se je nějak ospravedlnit. Člověk je prostě udělá. Pak na ně zapomene.'


Verím, že nová séria 'Inspektorka Indira Ramosová' si svojich priaznivcov nájde, u mňa bohužiaľ nezabodovala...
Celé sa to nieslo v monotónnom duchu, na čo si neviem zvyknúť pri žiadnej takto podanej knihe. Všetky postavy pôsobia v takomto prípade ako roboti, ku ktorým nie je možné si vytvoriť žiadne sympatie. Záver ma tiež neprekvapil :(


"Pane jo," poznamená Ortegová. "Alicia Sánchezová neměla špatný vkus."
"S tímhle chlápkem bych se v životě nevyspala," odpoví inspektorka. "Víš, kolik bakterií a plísní má na těle po tom, co se hodiny máčí v bazénu plném nudlí, chcánek a i nějakého toho hovna?"
"Ty jsi fakt případ, šéfová," zhnuseně potřese hlavou Ortegová.

66 03.09.2023

'Tajemství nejlépe jedna duše chrání.'


Nádherné zakončenie série :)


Chvíli spolu jen tak mlčky ležíme. A pak mi v hrdle zabublá smích.
"Nemůžu uvěřit tomu, že jsem ti dovolila strčit mi prst do zadku," vyprsknu nakonec.
Co na to říct, na romantické tlachání po sexu jsem byla vždycky machr.
Cítím, jak se Des šklebí. "Prohlásila ženská, kvůli které jsem se jednou udělal do kalhot."
Tentokrát se zakřením já. A pak se v duchu vrátím k tomu, co jsme právě dělali.
"Nemůžu uvěřit, že se mi to líbilo."
"Moji nestydaté siréně? Mě to neudivuje. Mám takové tušení, že na sklonku našich dlouhých životů budeš ty ta chlípná a já vedle tebe budu vypadat jako světec."
Odfrknu si. "To určite."
Des se zaculí. "Asi máš pravdu."

69 02.09.2023

'Na začátku a na konci byla Temnota a nic víc.'

'Jsem skála, do níž naráží vlna!'


Priznám sa, že 'Dvůr stříbrných plamenů' bol pre mňa boj už od samého začiatku... Je to síce moja milovaná séria a Nestu som si v prvých častiach veľmi obľúbila, ale tu mi neskutočne liezla na nervy... Keď som prekonala svoju počiatočnú averziu, tak mi zase začali vadiť tie naschvály medzi Nestou a Cassianom a pohltila ma nuda. Sexuálne scény som preskakovala a ožila som až pri akčnom konci... Jediným spestrením boli pre mňa len Gwyn a Emerie, pretože už aj Amren sa tu chovala ako zakomplexovaná a naštvaná cudzinka s nevymáchanou hubou...


"Jsi blázen, jestli si myslíš, že ten nesmyslný výcvik skončí tím, že mi vlezeš do postele." S lehkým úsměškem dodala: "To do ní spíš pustím prašivého toulavého psa."
"Kdepak, neskončí tím, že ti vlezu do postele." Nesta se uchechtla nad tím malým vítězstvím, když však došla ke schodům, Cassian dodal důvěrným tónem: "To ty vlezeš do mé."

62 30.08.2023

Cassian mě konečně postavil zpátky na zem. "Jaký pro mě máš dárek k slunovratu?"
Pleskla jsem ho po paži. "Pevný, spolehlivý roubík."


'Dvůr mrazu a hvězd' bola taká krásna a sladká chuťovečka :)


"Hodláš to kuře držet celý večer?" zeptal se mě Cassian usazený u stolu.
Zamračila jsem se, zlostně jsem k němu došla a položila tác se zařinčením na dřevěnou desku.
"Plivla jsem na něj," sdělila jsem mu sladce.
"O to bude lahodnější," poznamenal se stejnou něhou Cassian a oplácel mi přitom úsměv. Rhys se uchechtl a dal si pořádný doušek vína.

66 21.08.2023