Magrata15 komentáře u knih
Při čtení této úžasné knihy jsem před sebou naprosto přesně viděla Stanislava Zindulku a Helenu Růžičkovou a slyšela hlas vypravěčky ve filmu. Milý příběh se spoustou skrytých významů a událostí, které malé děvčátko nedokázalo samo odhalit.
Velký Gatsby supr, přesně jako film, ale Posledního magnáta jsem moc nepochopila.
Sci-fi i fantasy mám ráda, ale tohle bylo na mě trošku moc. Samý sex a krev a sem tam drak.
Téměř detektivní příběh, trošku zamotaný přeskakováním v čase.
Simona Monyová má takový svůj styl, čte se to dobře, ale mnoho mi to nedává.
Vše už zde bylo napsáno. Prostě tragický příběh jen z trošku jiného pohledu.
Samozřejmě styl psaní poplatný své době (přesoudruhováno), to musíme pochopit, ale jako detektivka naprosto brilantní!
Nejprve jsem se nemohla začíst,ale pak už mě zajímavě popsaný příběh ze soudní síně pohltil. Byla to částečně i detektivka,když prokurátor a obhájce pátrali po dalších svědcích,kteří by dokázali vinu či nevinu hlavní postavy.
Artur pátrá po minulosti své ženy, ale nakonec se nejvíc dozvídá sám o sobě.
Jak film, tak kniha fajn. Prostě takové pohodové a vtipné čtení.
Nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem nedočetla. Jen některé popisy scén jsou až dost brutální. Někdy by stačilo jen naznačit, fantazii mám příliš tvořivou.
Skvělá kniha, zábavná. Všem, kdo mají rádi Itálii, moc doporučuji.
Kniha byla moc pěkná a film také. Ale přijde mi, že příběhy se od sebe hodně lišily, stejný byl jen základ. Někdy bych se do té úžasné vily ráda podívala.
Kniha se mi četla těžce s ohledem na to, že jsem první viděla film s úžasnými herci a velmi vtipnými scénami, které jsem v knize nenašla. Nevím, jaký by byl můj názor, kdybych film neviděla.
Člověku se ani nechce věřit, že něco takového bylo možné, že něco takového mohl člověk člověku udělat!
Kniha napsaná z pohledu dítěte, takže i hodně silné téma je zde vylíčeno jemně. Moc hezky se to četlo.
Knížku jsem si koupila, abych si zkrátila čekání na vlak, měla hezkou obálku, ale moc jsem od ní nečekala. A pak nastal sešup a nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem jí třetí den nedočetla. Je trošku romantická, trošku kouzelná, pohádková, fantastická a navíc motivační. Moc se mi líbila.
Prvních 150 stran pro mě bylo zklamáním. Četlo se to velmi dobře a rychle, ale bylo to dost od věci, čekala jsem něco jiného s ohledem na název a na popis na záložce. Jako úvod by stačilo několik stránek a ne několik kapitol. Pak už mi to kniha vynahradila ale .... já tak strašně nemám ráda knihy s otevřeným koncem, u kterých není jisté, jestli bude pokračování. Takže můj dojem z knihy tak půl na půl.
Jsem překvapená, jaké skvělé sci-fi povídky vznikly v roce 1977. Moc se mi kniha líbila.