Magdalena5
komentáře u knih
Krvavé jahody
Jiří S. Kupka (p)
Kolem této knihy jsem obcházela docela dlouho, odvahu jsem našla při noční probuzení a dokud jsem ji nedočetla, nešla jsem spát. Při rozednívání, u doslovu se mi uvolnily slzy a dlouho jsem je nemohla zastavit. Silný příběh...
Všichni sloni v orchestru
Miloš Macourek
Tak si, říkám, že jsem byla cílová skupina pro čtení, smysl pro fantazii mám, dospělácké vtípky celkem chápu a velikost písma mi přesně vyhovovala. Nemusela jsem nasazovat v posteli při čtení skla jako při jiných knihách. To mi velmi vyhovovalo, jen jsem odložila knihu a plynule přešla do snění. :)
Slovácko sa súdí aj nesúdí
Zdeněk Galuška
Tož ten zdroj veškerej múdrosti předkládám jako předlohu pro seriál do čtenářské výzvy. Je to kus, který mě provází už hodně desetiletí mého života a sahám po něm velice často.
Na křídle větrného mlýna
František Kožík
Kožík se mi v době mého mládí četl dobře, teď jsem již od něj dlouho nic nečetla.(až na pohádky) Životní příběh Zdenky Braunerové se mi dost líbil a uvědomuji si, že vlastně pan Kožík stál na začátku mojí celoživotní vášně pro biografickou prózu.
Živá abeceda
Jarmila Hřebejková
Hledám na internetu obrázky a vzpomínám. Nejraději jsem měla velké akční dvojlisty, ke kterým byly po stranách jednotlivé předměty z obrázku. Obrázky byly reálné, jemně vykreslené a moc se mi líbily. Až na ty červené odznaky příslušnosti kolem krku.
Živou abecedu jsem měla schovanou i se slabikářem a čítankou, ale už se někam vytratily.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Knihu jsem četla hlavně uprostřed noci po probuzení, kdy jsem nemohla spát, ale je fakt, že to opravdu není relaxační uspávací kniha. Jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala, doporučuji!
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Včera jsem si odnesla z práce, navečeřela se a v 19:00 začala číst, po hodině říkám, už musíš spát, ráno brzo vstáváš. Tak jsem si to řekla ještě ve 21:00 i 22:00, knihu jsem zavřela, zhasla a brouček v hlavě vrtal, vždyť tam máš jen pár stránek. Opět jsem rozsvítila a 22:30 jsem 213. stranu dorazila. No a nakonec se mi děj vracel i několikrát ze sna. Takže asi dost dobrý.
Dokonalá svoboda
Maria Calasanz Ziesche
Můj Heřman z Althausenu je z roku 1970 ( pro vnitřní potřebu) napsaný na psacím stroji a posléze svázaný. Dostala jsem ho od kamaráda asi v devatenácti a hned mě dostal. Byla to moje první kniha od sestry Zieschové a další její knihy na sebe nedaly dlouho čekat. Stojí na čelném místě v knihovně a často se k nim vracím.
Hercule Poirot: Povídky
Agatha Christie
Našla jsem pracovní polohu na čtení této repre knihy, sedím na velkém rehabilitačním míči u konferenčního stolku. Jinak nádhera.
27.5. Tak už jsem dočetla a zpestřovala jsem si četbu i souběžným poslechem audio Herkulovských příběhů v podání pana Freje. Bylo to moc fajn.
Klárka a 11 babiček
Olga Černá
I když jsem poněkud odrostlejší, knížku jsem přečetla s velkou chutí. Libila se mi lehkost a humor. Občas jsem měla chuť se ke Klárce v jejích dobrodružstvích přidat, ale její osud bych asi s takovým nadhledem a optimismem nesdílela.
Zkáza Jezerní kotliny
Petr Hugo Šlik
Přečteno a příjemně překvapilo, jak zdařile autor navázal na Jestřába. I s ilustracemi jsem byla spokojená. Další šikovná ilustrátorka, jiná než Bimbo, Marko Čermák nebo Jan Fišer, ale proč ne
Jak se hladí duše
František Novotný
Jako dlouholetá posluchačka rozhlasové stanice Dvojka a nadšená fanynka Spirituál kvintetu se setkávám s Františkem Novotným poměrně často a dalo by se říci, že jej přímo vyhledávám. Poprvé jsem se ovšem dostala ke čtení jeho knihy, kterou jsem dostala k narozeninám. A byl to pro mě přímo bonbónek. V každém slově jsem slyšela Františkův sametový hlas, skvostnou češtinu, kterou hladí své posluchače. Vzpomínala jsem na sváteční Dobrá jitra a na pana Luďka Munzara. Díky.
Ještě není konec
Michal Sýkora
prvně jsem viděla část filmu a bylo mi z toho šoufl, tak jsem si to raději přečetla. Moc dobře napsané, četla jsem i další od pana Sýkory.
Cirkus Humberto
Eduard Bass (p)
Při opětovném sledování mého oblíbeného televizního seriálu jsem se konečně dokopala k přečtení originálu a vůbec jsem nelitovala. Cirkus H. Je psán barvitě a s láskou.
Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
Po poslechu rozhlasové adaptace Strašidla cantervillskeho se mi vybavila dlouho zasutá vzpomínka na mé seznámení s tímto Wildovým dílem. V příloze nějakých novin v 70. létech jsem objevila černobílé veselé obrázky pana Boudy, kterého jsem znala z pohádkové knížky. Se zájmem jsem si prohlížela kostnaté chlupaté stvoření v různých podobách v boji s rozjívenými malými kluky. Přílohu jsem vystřihla, poskládala a pustila se do čtení a nelitovala jsem. Vůbec nevím, kde nakonec staré novinové listy skončily, ale Cantervilla si stále vybavuji podle prvního čtení.
Slavnosti sněženek
Bohumil Hrabal
Moje kafe, žádná třeskutá sranda, nádherná čeština, hořkosladké - prostě život.
Poklad byzantského kupce
Václav Erben
Takže opět doposlechnuto na Dvojce. Michala Exnera můžu v různých zpracováních. Kupce v klasice ze šedesátek Valu a Vránovu jsem viděla no, mockrát, poslední zpracování s Míšou Dlouhým 2 krát, ale ke čtení jsem se nedokopala. Poslech v podání Tomáše Jirmana mě moc potěšil, alespoň jsem se dozvěděla, jak to pan Erben napsal. Vtipně a poutavě psané dialogy, pěkně odsýpal děj. V postavách doktora Soudka a Kamilina táty jsem viděla pana Sováka a pana Kemra.