Magdalena5
komentáře u knih

Velká nostalgie, tyto detektivky jsem sledovala už v 70 -tých létech v Ohníčku. Ráda jsem si přečetla knížní podobu.

Objevila jsem v rámci výzvy poklad v mé dětské knihovně, který dokážu docenit až nyní. Knihu Modrý pták, která vyšla v Artii roku 1971, v edici Šňůra perel, bohatě ilustrované nejslavnější pohádkové příběhy světové literatury. Úplně jsem na ni zapomněla a v průběhu let jsem viděla a slyšela různá zpracování této pohádky v televizi i rozhlasovou, dokonce i moje dcera hrála ve školním divadelním představením. A já si vždy řekla: "Vždyť to odněkud znám, to už jsem někde slyšela." Takže už vím, aha efekt.


Díky za téma ve výzvě - dveře, mohla jsem použít po delší době poezii mého oblíbeného básníka Miroslava Holuba.


Pygmalión jsem viděla v různých zpracováních ve filmu, na divadle a naposled přečtené poslední vydání v Arturu. Mám ráda hvězdné zpracování v muzikálu s Audrey Hepburn, ráda si i zazpívám notoricky známé melodie.

Knihy ze zvěrolékařské praxe v mé knihovně utěšeně narůstají. O Vánocích přibyla tato. Je to moje první knížka od Petera Wrighta. Moc mě bavily výlety po krajině i do historie. Určitě si budu chtít přečíst i první díl.


Docela dobře se příběh četl, ale na mě moc lidiček, mezi kterými jsem se trochu ztrácela.


Hodně těžké čtení, dlouho jsem sbírala odvahu ke čtení.


Kniha má podtitul "Mozaika z dob dávných i nedávných" a opravdu se skládá z hodně rozdílných částeček mozaiky, některé mi přišly známé, ale po přečtení celé knížky jsem se znovu vracela k jednotlivým událostem a ne jednou. Nakonec přidávám do výzvy v boji za svobodu. V jednotlivých kapitolách je tam hodně úsilí, snahy o lepší žití a různých dobách o holou existenci.


S velkou chutí jsem si prohlédla a přečetla příběh Alberta Friče s mladým Indiánem, kterého chtěl v Evropě uzdravit. Toto vyprávění jsem již znala a vždy jsem si představovala, jaká to musela být bomba ve starém mocnářství, když se na začátku dvacátého století objevil v ulicích Prahy domorodý Indián. Kresba paní Lomové je úžasná, její komiksy jsem se snažila vždy v knihovně přečíst dříve než mládežníci.


Třetí kniha o Bedřichu Smetanovi, kterou jsem letos četla. Dávám si dohromady střípky ze skladatelova života a i tato kniha mi byla přínosem. Dobře vykreslené povahy a vztahy, nikdo nejsme jednobarevní.


Nádherná kniha s úžasnými ilustracemi zapadá do knih, které čtu v tomto jubilejním roce o mém oblíbeném skladateli Bedřichu Smetanovi. Vracejí se mi vzpomínky na učitelky ze základní školy i Lidušky, které nás seznamovaly s našimi hudebními velikány. Asi jsem v těch sedmdesátkách jimi byla hodně ovlivněna, protože kousky árií z Prodanky, Hubičky či Libuše si broukám dosud. A nejen Smetanu, kousky z Rusalky či Její pastorkyně jsou tam pořád. Byl to dobrý základ do života, nastartoval můj zájem o vážnou muziku.


Úžasný příběh mladého kluka, který dokázal ve svém krátkém životě šířit kolem sebe radost, dobro, lásku, pokoj, všímat si potřebných (i těch nejnepatrnějších) a pomáhat jim.


Nechala jsem se unášet na struně fantazie, mimo každodenní realitu a do mého trhlého já.

S velkou chutí jsem se začetla do příběhu ze staré Číny. Před mnoha lety jsem měla přečtených několik detektivek se soudcem Ti a trochu jsem na něj pozapomněla. Tato kniha mě rychle vrátila do příběhů s geniálním mozkem okresního náčelníka na hranici čínského císařství . Moc jsem si ji vychutnala.


Bylo to příjemné počtení, ve stále hororovější době kapka obyčejného života


Kdo nám zbude, až padnou naše životní masky ? Neměli bychom si vážit těch, kteří nás mají opravdu rádi, i když to nejsou celebrity?


Čteno, slyšeno, viděno na prknech i přes obrazovku x-krát a stále živé. Hra o nelásce, zlobě a násilí stále aktuální a můžeme žít v jakékoliv době.
