Luvák komentáře u knih
Proces spíš znamená životní pouť člověka a soud jakýsi "osud" člověka, snad Boha. Člověk v životě také neví, z čeho byl obviněn (rozuměj jaký je smysl a účel života) a končí tak, že zemře ("jako pes"). Jádro románu je dle mého názoru obsaženo na straně 162 tohoto vydání ve větě: "Rozsudek nepřichází naráz; to proces přechází v rozsudek", což se dá vyložit tak, že smysl lidského života je možné poznat až pro jeho prožití.
Každopádně výborný román, nad kterým se dá nekonečně hloubat. A v člověku probudí známou myšlenku o tom, jak může poznat Svět, když nepochopí ani tuhle útlou knížku.
Labyrinth mundi. Kniha ve které se snadno zabloudí a mnozí se ani do labyrintu nedostanou. Detektivní příběh, kde detektiv nic nevyřeší a s pachatelem prohraje. Historický román o olověných letech. Filosofický román o vztahu textu a čtenáře. Pan Eco si tímto vybudoval pomník trvanlivější než logika. Právem jeden z nejlepších románů dvacátého století.
Jeden z vrcholů a klenotů české i světové literatury. Naprosto geniální shrnutí existence člověka vrženého do světa, který nelze pochopit. K tomu přidejte i vynikající humor a dostanete v pravdě okouzlují koktejl, který si vás položí víc než láhev železité vody na ex.
Obsahuje i části textů přeložené do češtiny poprvé; nemusíte se tedy bát, že by šlo jen o kompilát už známého.
Škoda jen luzných umf a líbezných ucupánků. A současnou krizi zažehnat děckomety!
Většinu poloh jsme vyzkoušeli, vynechali jsme jen ty, na které nám chyběli potřebné rekvizity, např. slon.
Výtečné. Nezbývá než jen zalitovat, že Židovské město už neexistuje a bílý dům ve Zlaté uličce lze nedělňátkům spatřit jen po zaplacení tučného vstupného (přes záda turistů).
Knížka, která mě ovlivnila jako málo co. Četl jsem jí asi v šestnácti a pomohla mi najít si své místo na světě - ne, že by mě přiměla stát se křesťanem, ale spíš začít přemýšlet o světě a lidech jinak, než mi v dětství vštěpovala rodina a učitelé. Podle mě kniha, kterou by si měl přečíst opravdu každý.
Nesouhlasím s komentáři - kniha není jenom sledem hezkých obrázků (ačkoliv některé z kapitol tak působí). Většina obrazů v sobě nese nějaké poselství - např. celá část "Průběžných měst" není ničím než odrazem moderní doby zaměřené na novost a změnu. Třeba Zygmundt Baumann s oblibou cituje právě tyto pasáže knihy ve vztahu k moderní tekuté době. A samozřejmě poslední rozhovor o peklu je hluboce k zamyšlení.
Přečteno proto, že mám pocit, že to četl každý a chtěl jsem vědět, proč. Po přečtení to stále nevím... Plytká a nebezpečná kniha. Může se totiž stát, že jí někdo uvěří.
5 z 5. Protože:
1) Je to výtvarně zpracované s až fetišistickým důrazem na detail a takřka dokonale. Z některých budov mi padala brada na prsa. Dokonalý příklad práce francouzské školy - čistá linka, jen prokreslený detail.
2) Obsahuje výtečnou atmosféru osmdesátých let.
3) Bylo to sice již tisíckrát, řečené, ale postavy nejsou klasické fantasy archetypy, ve stylu Hry o trůny.
4) Vytvářím komiks, který je Pelissou výtvarně inspirovaný.
Dílo z pera našeho nejslavnějšího popularizátora antropologie. I přes svou letitost má stále co nabídnout.
Maloměstský egocentrik nám formou, použitou již dříve různými postmoderními autory, vykládá kterak jeho bývalá učinila nejlepší rozhodnutí v jejím životě a opustila ho. Zbytečnost.
Ale ta knížka je hezky graficky udělaná, to zase jo.
Konečně se mi podařilo tento klenot sehnat, protože nakladatelství Crew vydalo dotisk a nutno říct, že pověsti nelhaly - Incal je perfektní! Výtvarná stránka je takřka dokonalá, zejména první a poslední alba jsou skutečnou pastvou pro oči. Moebius je právem největší komiksový výtvarník a v Incalu to jenom dokazuje. Co se děje týče, pak nedá oddychnout a postupuje pořád kupředu. Není nijak obtížný a ztratit se v něm nejde, i přesto není plytký a hlavně, není očekávatelný. co se týče oné "klišovitosti" jde dle mého o záměr autorů (ostatně psala se osmdesátá léta, kdy se s klišé pracovalo) a hlavně - autoři tato klišé dokáží naprosto dokonale využít a získat z nich maximum. Perla mezi komiksy!
Výtečné dílo o tzv. "tvrdé modernitě", kde kult průměrnosti, práce, konzumu a nudy zvítězil nad tím hlavním, co lidstvo má - tedy nad jeho duchem. Jde o vysoce aktuální dílo i pro naši "tekutou dobu", neboť mnohé, v knize řečené, se dnes ještě více prohloubilo.
Kniha člověka, jehož osud předurčil k takovým názorům. Kniha plná zla, jejíž četba je ale v mnohém inspirativní a k zamyšlení.