LuciusWlk komentáře u knih

Seznámení se staříkem, potažmo s Jonasem Jonassonem, bylo zcela náhodné, ale o to radostnější. Jsem nadšen, pobaven, spokojen. Obě roviny příběhů mě neuvěřitelně bavily. Úžasně se na konci sešly a vlastně bylo zcela namístě, aby Alan vylezl z okna a zmizel. S ohledem na jeho život.
Příběh si na nic nehraje, není třeba v něm hledat něco víc. Myslím, že kniha má v první řadě pobavit a tento účel plní znamenitě. Já se bavil, při čtení pochechtával a o to přece jde. Není třeba ve všem něco hledat. Někdy stačí na nic nemyslet, pouze se nechat unášet a prožít jeden neuvěřitelně potřeštěný život, úžasně pragmatického Alana Karlssona.

14 12.04.2017

Po Sapkowskem je Ziemansky druhý polský autor fantasy, jehož knihy stojí za povšimnutí. Achája je určitě velice vydařený román, nádherně čtivý, nápaditý a zábavný. Na druhou stranu také krutý a velmi svižný. Autor své fantazii meze neklade, staví příběh pozvolna, tedy několik dějových linek, které se nakonec někde setkají. Svým hrdinům nakládá, co se do nich vleze, byť jsem občas zapřemýšlel, jestli by se to dalo ještě vydržet. V knihách je hold možné vše :)) Mimochodem, jsem rád, že mě byl objasněn původ virových nákaz! :)
---------------------------------------------------
A jeden úryvek, který mě upřímně rozesmál:

„Všichni se dneska rozhodli sáhnout si na vlastní život, což taky učinili.“
„Cože?“
„Pět z nich se zastřelilo vlastními kušemi, z toho tři poprvé nemířili dobře a museli znovu nabít, aby mohli střílet. Jeden do sebe střelil čtyřikrát, než zamířil dobře a zabil se…“
Hylen polkl. Oči mu vystoupily z důlků. Napřáhl ruku nad stolem.
„Dej to sem!“ zavrčel.
Velitel vložil měšec do nastavené dlaně. Hylen zavrtěl hlavou a četl dál.
„Jeden cizinec se ale musel hrozně nenávidět. Nejprve vystřelil z kuše ve snaze střelit se do srdce, ale nemířil dobře a zasáhl se do nohy zezadu. Potom se praštil pažbou kuše a nakonec si zasadil sedmnáct ran nožem do hrudního koše, ovšem hlavně do zad…“
„Pobodal se do zad, kurva?!!! Nožem?!!!“
„…potom vytrhl z plotu pozlacenou tyčku a začal se s ní mlátit, jak potvrdili svědci…“
„Dej,“ zaúpěl Hylen a opět natáhl ruku.
„…nakonec v nenávisti ke svému životu se sebevrah vyšplhal na zeď obklopující park a skočil na travu, až vypustil ducha…“
„Bohové!“ zařval Hylen. „Vždyť ta zeď… Ta… zídka je vysoká dva lokty! Vyšplhal a skočil na… Trávu? To jsi nemohl troubo, aspoň napsat, že narazil hlavou na nějaký kořen?“
„Tam kořeny nejsou.“
Hylen potřetí napřáhl ruku pro měšec. Teprve potom dokument podepsal, ale hrozně přitom klel a nadával.
„Příště, pitomče, napiš, že kořen tam byl, ale potom ho zloději ukradli. Ták..“

6 10.12.2014

Příjemné překvapení. Po kapku strnulejším a nudnějším začátku se autor "rozvášní" a pak už vás to nepustí.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný seriál na motivy knihy:
Pilíře Země pravděpodobně dělí diváky na ty co četli a nečetli. Je těžké převést tisícistránkový román na plátna kin a serial, byla tedy dobrá volba. Přesto, by to chtělo alespoň ještě další 4 díly. Děj si zachovává hlavní dějovou linii, i když značně okleštěnou. Mrzí mě ale, že i přes fakt, že se Ken Follet podílel na tvorbě jako konzultant je zde dost zásadních dějových změn! Tomu, kdo román nečetl bude spoustu věci připadat v tomto pojetí hloupé, nedomyšlené a mnohdy kýčovitě naivní. Přesto, že v knize je vše bravurně domyšleno a dějově skvěle poskládáno. Na druhou stranu, jako televizní produkce jde o vynikající počin, se zajímavým castingem a dobrým soundtrackem.

6 24.12.2013

Pozoruhodná kniha. Orwell byl geniální myslitel a předložil zde myšlenku lidské nedůležitosti, nadřazenosti a mocenské touze. Zajímavé bylo sledovat, jak se společnost dobře cíleným nátlakem nechá ovládat a navíc to považuje za přirozené. Skvělá kniha to bezesporu je, ale "odvařený" s ní zase nejsem.

6 23.12.2013

Oceán je román, který přečtete za jeden den. Příběh, který mě polapil a já si jej prožil do poslední stránky. Nechal jsem se vtáhnout do myšlení dětského světa a usmíval se nad pravdami, kterými jsme si myslím, prošli v tomto věku všichni. Příběh je opět nádherně jednoduchý a promyšlený, pozvolna se odvíjející a temně podmanivý a jak jinak než úžasně odvyprávěný.
Gaiman je sázka na jistotu nevšedního příběhu, originálního a poutavého. Ani zde tomu není jinak. Oceán na konci uličky je kouzelný příběh. Příběh, který voní, jako krásná vzpomínka.

5 30.10.2014

Šógun je neuvěřitelně kulturně konfrontační kniha. Setkávají se zde dvě diametrálně odlišné kultury 17.století, tedy Evropské křesťanství a Japonský šintoismus a zen buddhismu. Autor zde velice čtivou formou vypráví fiktivní příběh na základě skutečných historických faktů. Vzájemná nevraživost, porozumění, politické intriky, stejně jako romance, napětí, nevypočitatelnost jednotlivých hrdinů. Kniha má nádherně propracovaný děj, neuvěřitelný spád a dynamiku, bez nudných pasáží. Srovnání "špinavě vyspělé" Evropy s všudypřítomnými Božími vlezdoprdelkáči a "čistě filozofující" Japonsko prostě nemá chybu. Kniha je fenomenální a popravu zaujala čestné místo na piedestalu oblíbených knih. Čtenářův cukr a bič.

5 29.01.2014

Závěrečné zhodnocení trilogie je každopádně maximálně pozitivní. Larsson měl zajímavý styl psaní a každou postavu rozpracoval a detailně zařadil. Někomu to může vadit, ale já s tím neměl nejmenší problém. Trochu mě mrzí, že více nerozpracoval soudní líčení, které skrývalo obrovský potenciál, přesto jsem se nedokázal odtrhnout. Musím jednoznačně a smutně konstatovat, že infarkt, který Larssona porazil, vzal světu vynikajícího vypravěče!

5 23.12.2013

151 dní pacifickou hřebenovkou je stejně úžasná kniha, jako úžasná je i její autorka. A ona to není nadsázka, nebo snad slepý obdiv. Autorčina prvotina je tak trochu i zpověď, o přerodu městské pubertální holky, do velmi cílevědomé mladé ženy. Kniha je stejně ztřeštěná, jako byla autorka sama, ve chvíli, kdy se rozhodla ujít asi nejikoničtější dálkový treil, od Mexických hranic, až k těm Kanadským. PCT je fenomén, ročně se na něj vydává až 6000 chodců, ale dojde jen hrstka. Pro hodně lidí touha a sen, ale také strašák. A tato bláznivka tam v trhne, nepřipravená, nezkušená, naivní, ale odhodlaná. A stane se fenoménem roku 2018.
Kniha je trochu pubertálně ztřeštěná, ale kdo Lucku trochu více pozná, pochopí. :) Tohle je prostě ona. Holka s bucket listem. A tak se u knihy budete bavit, smát se a nevěřícně kroutit hlavou. Později už ale budete putovat po jejím boku a užívat si každý jeden den, na této cestě. Alespoň já se bavil. A pokud máte rádi chůzi a přírodu a volnost a dobrodrůžo, budete po přečtení pokukovat po svém batohu a zahrávat si s myšlenkou, kdy voláte šéfovi, podáváte výpověď v práci a vyrážíte na pět měsíců vstříc absolutní svobodě. Jooo tato kniha to umí. Nakopne vás.

4 30.09.2023

Trochu jsem měl obavy, jestli se Dan Brown bude držet své zavedené šablony. A drží. Pravděpodobně to u čtenářů funguje, tak proč něco měnit, že? Je to škoda, protože autor má vnikající témata, úžasně propracované a knihy mají spád. Ale pokud je to pošesté naroubovaný příběh na stejnou kostru, trochu to kazí ta překvapení a zvraty, o kterých víte, že přijdou, kdy zhruba přijdou, a jen čekáte na, proč.
S příběhem jsem naopak velmi spokojen, kniha pěkně utíkala a téma bylo více než bravurně zpracované. Sympatizovat se dá v podstatě s kýmkoli v románu a spousta myšlenek zde popsaných, se hodí do dnešního přelidněného světa.

4 12.04.2017

Advokát je nádherně čtivá knížka. Kniha má pozvolný rozjezd, ale jakmile autor nastíní celou situaci, děj začne gradovat a držel mou pozornost, bez slepého místa, až do samého konce. Po dlouhé době jsem si vychutnal knížku, která mě nutila číst, dokud nedočtu. Přesto, že jsem to od tohoto titulu nečekal. Ať už to bylo mým oblíbeným soudním prostředím, anebo autorovým stylem psaní, já jsem nadmíru spokojen.
-----------------------------------------------------------------------------------------
Film na motiv knihy: Obhájce: Musím se přiznat, že jsem už dlouho neviděl tak skvělý snímek s prostředí americké justice. V poslední době. Film má šťávu, šmrnc, spád, skvělé obsazení, vynikající hudební podkres. Tedy, se superlativy se to nemá přehánět, ale tady jsem si smlsnul. Od filmu vesměs očekávám, že mě chytne v prvních minutách a vyplivne sežvejkaneho pár minut po závěrečných titulcích. Tak přesně toto se sice nestalo, ale spokojeny jsem víc než dost. Dobrá práce je třeba ocenit!!!

4 28.12.2013

Osmý díl této ságy pokračuje v zajetých kolejích a vypravěčský um autora opět zaujme svou čtivostí. Bohužel, už zaznamenávám poněkud ustupující nadšení, a to především, díky jisté monotónnosti jednotlivých dobrodružství. Jde o literaturu oddechovou a cílenou na mladší ročníky, kterým, bezesporu, toto vyhovuje. Nicméně je těch kladných charakterů přespříliš. Každý příběh je zajímavý a v něčem originální a dokonale odvážný a čestný. Což není na škodu, především dětem, ale já si dávám na chvilku pauzu, něž budu mít opět náladu na takový středověký ráj (myšleno pozitivně úsměvně). Ale samozřejmě je to dobré.

4 24.12.2013

Dotčena druhá kniha. Příběh se přehoupnul do druhé poloviny a získal trochu jinou linku. Nik dospívá a příběh se uzavírá. Můj dojem z druhé knihy je lepší než z první, ale je důležité říci, že jedná bez druhé by nedávala smysl. :) Ilustrace vynikající a jako celek bravůrní.

3 16.02.2020

Je až neuvěřitelné, jak pestrý a místy bizardní svět si Pratchett uměl vymyslet. S jakou lehkostí paroduje snad jakoukoli mytologickou postavu a navíc tak brilantně, že mu to „žeru“ i s navijákem. Postavy jsou vynikající a vlastně nevím, která je ta nej. Všechny jsou totiž vynikající, soběstačné, neuvěřitelně zábavné a to včetně zavazadla, které v této knize dostalo mnohem více prostoru. Barbar Cohen byl bezkonkurenční .
Co více dodat, než skvělým humorem protkaná kniha. A to je teprve druhá. Zdá se, že mě čeká dlouhá cesta po Zeměploše, ufff.

3 04.06.2015

Druhá kniha nočního klubu mě bavila ještě o něco více. Děj je poněkud ultimativnější, krev vytéká při čtení i ze samotných stránek (čtečky), a lidská populace snad viditelně prořídla. Mám pocit, že kniha nemá nudné místo a celý příběh je zajímavě poskládán a dobře ukončen. Úsměvné jsou momenty, kdy se např. hlavni postava strachuje o nevinné životy čtyř civilistů, aby vzápětí rozmetal hromadu „nevinných“ policistů?! :). Nicméně, příběh má šmrnc, je svižný, určitě není předvidatelný (pokud předtím nepročtete všechny možné i nemožné diskuse a anotace. To už pak ani nemusíte snad číst knihu, natož házet moudra o předvidatelnosti), místy předimenzovaný, ale rozhodně dobře odvyprávěný.
–------------------------------------
Série: Noční klub.
Ani nevím, jestli označení série pro dvě knihy je to pravé, ale budiž. Kulhánkův noční klub je pro mě překvapení, a to velmi příjemné. Nepídil jsem se po obsahu, nečetl recenze a tak jsem do Kulhánkových vod skočil nepoznamenaný a ničím neovlivněný. Mám zato, že díky tomu jsem si tyto knihy užíval. V první knize se hlavní postava a děj zajímavě vyvíjí, i když musím říct, že dějový zvrat v první třetině knihy mě celkem vyděsil, do čeho jsem se to zase pustil. Tenhle pocit mě naštěstí po několika dalších stránkách opustil a naopak začal bavit. Začátek příběhu, potažmo první kniha, je v podstatě jednoduchý a přímočarý. Kulhánkův styl vyprávění naopak velice čtivý a zábavný. S druhou knihou děj přidává na tempu, příběh je více promyšlený a destruktivní. Hlavní postava přebírá iniciativu a Tarantino by chrochtal blahem, nad množstvím krve a létajících kusů těl. Příběh se nějak zásadně nepředbíhá a tak jsem neměl sebemenší ponětí, kdo nakonec koho zradí , nebo kdo komu pomůže apod. V podstatě jsem nemel ani chuť, nebo potřebu o tom přemýšlet a pouze jsem se nechal unášet příběhem. Závěru nemám co vytknout, naopak mě velmi potěšilo, že kniha nekončí zkráceným doslovem, ale „sadisticky“ pěkným dořešením všech křivd.
Hůl zlomenou, nad českými autory jsem provizorně slepil a jen doufám, že další knihy, popřípadě autoři mě nedonutí ji opět lámat. Velmi sympatické je, že se Kulhánek nesnažil s tohoto díla dělat něco víc, než zábavně oddechovou záležitost, která mě velmi bavila. Mít z knihy dobrý pocit a těšit se na další stránky je jednoduše to, co od čtení očekávám a je jedno jakého žánru. Až budu mít chuť na nějaké životní moudra, sáhnu po klasice.

3 20.12.2014

Poslední kniha trilogie Achája je trochu diskutabilní záležitost. Na jednu stranu výborně popsané vojenské tažení a jednotlivé bojůvky, které ale místy nečekaně degraduje srovnáním s moderní armádou. Autor se navíc doslova vyžíval v popisech situací tak hodně, že děj, který mohl být opravdu úderný, se natahoval a natahoval a očekávané velké finále, jenž je v podstatě celou knihou, tak vyšumělo do nějakého konce. Celá dějová linka s čarodějem se bohužel ukázala jako plochá a v podstatě šlo pouze o berličku jiné postavě a filozofické vysvětlování tohoto světa.
–-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Achája, jako trilogie.
Autor měl pravděpodobně velkou chuť napsat trilogii za každou cenu. Zatím co první dva díly jsou relativně kompaktní, třetí je v podstatě závěr zbytečně natažený do samostatné knihy. Celý příběh měl krásný potenciál, je zde spousta originálních nápadů a zajímavých myšlenek, které si zasloužily rozvést a více propracovat a zapracovat do děje. Příběh by byl zajímavější, pestřejší. Takto je v podstatě kolem příběhu velké množství „omáčky“, která je, bohužel, místy bez chuti. Epilog je zajímavé vyvrcholení a v podstatě všechny důležité postavy jsou zde vylíčeny až do svého konce. Autor se však rozhodl napsat další čtyři díly, což, vzhledem k tomu, že vím, jak všichni dopadnou, nemám moc potřebu číst, pokud u nás vůbec vyjdou. Mohlo se jednat o velmi svižné dílo, kruté, vulgární, surové, plné vynikajících popisů soubojů. Škoda!

3 14.12.2014

Pýcha a předsudek je jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem četl. Je až s podivem, že mě romantika tak zaujala, ale kniha má své osobité kouzlo. Příběh je v podstatě jednoduchý, ale tím více příjemný, s morálním nadhledem a vynikajícími postavami. Elizabeth je jednoduše kouzelná a pan Bennet bezesporu nejvtipnější.:) Dlouho jsem neměl tak dobrou náladu po dočtení knihy.
---------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný film na motivy knihy:
Zde jsem možná udělal chybu, když jsem si film pustil hned po dočtení knihy. Bez mírného odstupu působí děj uspěchaně a zkratkovitě. Jinak ale nemám moc co vytýkat. Vynikající obsazení, K. Knightley byla vážně kouzelná, nádherná kamera i scenérie. Scénář, který neochudí diváka o nic podstatného. Výtku bych si neodpustil snad u ztvárnění pana Benneta, který mohl být více "noblesnější". Film je tedy vynikající a věrnou alternativou pokud nechcete číst, nicméně, kniha je kniha.

3 08.01.2014

Musím se přiznat, že mě kniha potrápila. Především začátek byl urputně fádní a číst mě nutily jen nadšené ohlasy ze všech stran (nechtěl jsem být za barbara, který by nedočetl Eca) a potom fakt, že rozečtenou knihu prostě musím dočíst.:)
Román naštěstí stále nabíral na zajímavosti a já začal vnímat i ostatní roviny Ecova díla. V knize je, pominu-li detektivní linku, obrovské množství životních pravd a filozofických faktů, které mistrně skloubil v jeden celek společně s historickým přehledem. Musím, uznat, že celá kniha skutečně působí dojmem, jako by tu dobu vypravěč, nebo autor, chce - li, skutečně prožil. Pokud bych chtěl polemizovat nad příběhem jako takovým, jen mě utvrzuje ve zvrhlosti církve jako celku, kde lidé, věřící v Boha a Boha zastupující a na Boha se odvolávající, nestoudně zavraždily neuvěřitelné množství nevinných lidí. A pokud Bůh skutečně existuje s veškerou svou všemohoucností a proti tomuto nezasáhl, pak s tímto souhlasil? Toto už však ale patří do jiných rozprav.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný film na motivy knihy:
I přes to, jak je film vychvalován, nemůžu, v přímém kontrastu s knihou, nějak obdivně jásat. Herecké obsazení, mrazivá atmosféra, hudební podkres, jsou jistě pozitiva snímku. Na druhou stranu, je zde v podstatě použita je ona detektivní stránka knihy a to navíc notně upravená a bohužel, ne zrovna pozitivně. Ecouv román je ale soubor mnohem více rovin, které dělají knihu tak výjimečnou, což se převést na plátno nepodařilo a pravděpodobně to ani není možné. Ten kdo knihu nečetl, může být spokojen a věřím že bude. Hodnocení tohoto snímku o tom jasně vypovídá. Ale kniha a film jsou bohužel dvě různé věci a byť je předloha daná, rozdíl je, bohužel, propastný.

3 05.01.2014

Vynikající úvod série Písně ledu a ohně. Autor si nebere servítky a od první stránky nahazuje vlasec s návnadou, kterou čtenář s chutí pozře a pak už je lapen autorovým vypravěčstvím a dějem Písně ledu a ohně.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stejnojmenný seriál na motivy knihy (série 1):
Před závěrečným dílem 1 série je čas zhodnotit toto dílko. A můj názor? Maximální spokojenost!!! Seriál Hra o Trůny mně neuvěřitelné nadchl. Nejen svým zpracováním, ale vcelku věrným ztvárněním knižní předlohy! Samozřejmě že nemá smysl polemizovat co je lepší, knize se hraná forma nevyrovná, ale zde přinejmenším drží stejné tempo. A i pro diváka, který ságu Píseň ledu a ohně nečetl, je zpracování, myslím, vcelku přijatelné a pochopitelné. Alespoň v dané rovině. Trochu zavádějící možná zní škatulka fantasy, ale první kniha ságy, Hra o Trůny, prostě taková je. Je to začátek a jemná příprava. Nicméně, těší mně opět zde zachycená surovost doby „rádoby středověku“ bez zbytečných příkras. Na seriál luxusní počin, nádherná výprava, exteriéry, věrný scénář tak z 90% Pro fanouška fantasy a George R. R. Martina je to splněný sen. 6*

3 30.12.2013

Oproti prvnímu dílu je kniha ucelenější a děj přímočařejší. Příběh začíná gradovat a musím se přiznat, že jsem dlouho neměl po dočtení tak smíšené pocity a před závěrečným dílem tak rozhozené představy o pokračování. Bakker pokračuje v rozjeté hře nemilosrdně a buší do čtenáře ze všech stran svou krutostí a zápletkou. Vůbec se nebojím přívlastku filozofická fantasy, kde jakýkoli čin, jakýkoli vývoj je prodiskutován na úrovni filozofických dogmat. Jakákoli hranice žánru je zde s lehkostí deformována a tvarována dle autorovy libosti a krutosti. Zohledním li fakt, že jde o Bakkerův trilogický debut, (tedy druhá kniha po debutu První přichází tma), tak je více než jasné, že Bakkera bude třeba mít pod drobnohledem.

3 24.12.2013

Poslední díl ságy o zaklínači nádherně ukončil čas, strávený s Geraltem, Ciri a plejádou zajímavých postav, zdobící tuto sérii. Knížka, opět bez nudného místa, navíc s opravdu propracovaným a detailním koncem, zabírající téměř polovinu knihy. Autorův vypravěčský styl je nádherně propracovaný a i přes časté přeskakování děje dává smysl. Jedna z nepěknějších fantasy serii, které jsem četl.

3 24.12.2013