Luciluc komentáře u knih

„Kolik takových pravidel jsme si asi v životě navymýšleli? Kolikrát něco neuděláme jen proto, že se domníváme, že se to nesmí? Kolikrát nám vlastní stud vytvoří zábranu mezi námi a naším štěstím? A o kolik toho přijdeme jen díky tomu, že se bojíme reakce okolí?“ (str. 297)

Už se skoro stalo tradicí, že na vánoce dostávám jako dárek knížku od Veroniky Hurdové. Nedávno jsem dočetla Agnes a ostrov Stínů a rozhodla se, že zůstanu na stejné autorské vlně :) Přeci jen, vánoce se blíží a s nimi přijde Bohumil...takže je nejvyšší čas seznámit se s Božidarou.

Knížka je od prvních stránek velice čtivá a vtáhne vás do životů Rosie/Růženky, Milady a Božidary. Trávila jsem s nimi každou volnou chvíli, dost často i na úkor spánku (a to už je co říct), a byla zvědavá, jak se jejich životní příběhy budou vyvíjet. Je to vhled do životů tří generací žen a jejich vidění světa.

Miladu jsem z části asi i chápala, ale mnohdy mě dusilo o ní jen číst...natož s ní pak žít jako Rosie („Největší svobodou člověka je možnost odejít.“ str.425). Rosie jsem měla stránku od stánky raději, byla mi sympatická a máme i stejnou oblíbenou kapelu. A Božidara...někdy to s ní byl docela punk, ale jinak je to velmi moudrá, vtipná („Já nejsem žádná ovadlá důchodkyně ze Starýho bělidla.“ str.113) a laskavá bytost.
Putování Rosie s babi Boží mě úplně pohltilo, moc jsem si jejich společnou cestu užívala a zároveň je v tolika věcech obdivovala! Moc se mi líbilo jaký mezi sebou měly ty dvě vztah. <3 U čtení jsem se usmívala, zasmála, přemýšlela...
Knihovna babi Boží na jejím dvorku se sušenými bylinami visícími ze stropu, to je sen :) V knize mám opět založeno několik moudrých vět, ke kterým se chci vracet. Obrázky k vybarvení jsou v knize příjemným zpestřením, ale zatím jsem je nechala černobílé. A jsem ráda, že autorka sepsala poznámky, které osvětlují některé věci v příběhu.
Když jsem knihu dočetla, bylo mi až líto, že už je konec. Ale jsem spokojená a knihu doporučuji všemi deseti.

„Nevnímala dobro jako něco, s čím by se mělo obchodovat. Pokud je vám dáno, není vaší povinností to vrátit, ale rozdávat dál a starat se jen o to, aby to hezké mohlo světem proudit.“ (str. 401)

3 06.10.2023

Knížka čtená dceři. Vybrala si ji sama v knihovně. Autorky stvořily celkem pěkný svět, příběh se odehrává v lese Vesmíru nedaleko Růžové Lhotky, kde má v lípě domov Světluška Glorie a její dvojče Gustav s rodiči. Skamarádí se s vážkou Lilly Belle, se kterou pak zažívá noční dobrodružství. V knize jsou hezké nápady: pití sedmikráskové šťávy, aby mohly světlušky svítit, škola jen jeden den v týdnu, večerní snídaně, kontakt s lidmi a seznamování se s věcmi v lidském světě, Glorie jako jediná světluščí holčička, která umí létat, barva zadečku světlušky podle její nálady, lampion pro Lilly Belle apod. Během celého příběhu se po částech seznamujeme s Gloriinou písničkou, která je pak celá sepsaná na konci knihy. Občas jsou v knize (více či méně) vtipné momenty způsobené Gloriinými přeřeky. Kapitoly jsou trochu delší, ale proloženy velmi hezkými ilustracemi. Pokud hledáte trochu netradiční příběh, doporučuji.

1 06.10.2023

Knížka čtená dceři. Vypůjčeno z knihovny, pro děti od pěti let. Milý příběh o pětiletém Ondrovi, který dostane od dědečka k narozeninám kouzelný obraz, díky kterému zažívá různá dobrodružství. Text má velká písmena, kapitoly jsou tak akorát dlouhé, obsahuje moc hezké ilustrace. Klidně mohlo být příběhů „za obrazem“ více. Květule a Červulín byly originální postavy. Líbila se mi kapitola Výlet na měsíc. Autorka stvořila hezký pohádkový svět, ale mohla ho klidně ještě rozvinout, popsat detailněji. Každopádně doporučuji k přečtení, pro menší děti je to pěkné čtení.

1 03.10.2023

Knížka čtená dceři. Když jsem Houbové pohádky náhodou objevila v knihovně, měla jsem radost. Tento druh pohádek jsme si s dcerkou obě oblíbily, je to podobný koncept jako u knížek Pohádky z lesa a Co si stromy šeptají od Lenky Jakešové. Autorka Jana Burešová vydala ještě další knihy, které máme v plánu si přečíst (Bylinkové pohádky, Nové bylinkové pohádky, Stromové pohádky, Květinové pohádky a Čertovské pohádky o bylinkách). Ilustrace Aleny Schulz jsou krásné, obálka knihy vás upoutá na první pohled. Příběhy jsou krátké, jednoduché, s ponaučením (i já jako dospělá jsem se dozvěděla něco nového, např. jsem vůbec netušila, že z choroše se vyráběly čepice a drobnosti). Jediné, co hodnotím negativně je pohádka Trest, ta mi přišla hrozná. A Čertovská mapa také moc nezaujala. Jinak byly pohádky pěkné a knihu určitě doporučuji k přečtení.

4 23.09.2023

Knížka čtená dceři. Měli jsme půjčeno z knihovny, ale zakoupením přispíváte na konto Společnosti pro ranou péči, která se věnuje rodinám s dětmi s (nejen zrakovým) postižením. Kniha je určena pro děti od pěti let a je dílem kolektivu autorů, takže každá z 18 pohádek je psána někým jiným. Upřímně, mě se opravdu líbila snad jen jedna jediná, o skřítcích škodílcích a pomocníčcích od Dominika Landsmana. Špatné nebyly ani Kamarád, Kubík strašpytlík a kouzelný panáček, Krokodýlí pohádka a Jolča a stará kůlna. Ostatní pohádky mi bohužel přišly nemastné, neslané, zmatené, nedotažené, občas pro malé děti hodně abstraktní...pro mě celkově docela zklamání, slabé tři hvězdičky.

1 15.09.2023

"Aby se v lidech něco pohnulo, je potřeba, aby se rovnováha čas od času vychýlila."

Jsem moc ráda, že se autorka nechala "přemluvit" a napsala pokračování o Agnes. Druhý díl se mi líbil víc než ten první. Zaujal mě námět (narušení rovnováhy, Stíny se zmocňují obyvatel Baulu). Bylo to napínavé, velmi čtivé, žádná hluchá místa, spousta věcí k zamyšlení (v knize mám hodně záložek, abych se mohla vracet k zajímavým myšlenkám), zajímavé zkoušky (nejvíc mě oslovila zkouška důvěry)...Líbilo se mi, že se děj rozšířil na celý ostrov a mohli jsme poznat další Magreje obývající východní, severní a západní vesnici. Mojí nejoblíbenější postavou byl jednoznačně Kari. "Já bych tě miloval i jako ten bodlák." A hned po něm Maru. Ilustrace opět originální a zajímavé, a musím vyzdvihnout obálku, ta je skvělá! Děkuji za kapitolu Zajímavosti, to mě vždy baví. Četla jsem každou volnou chvíli a moc mě to bavilo, rozhodně doporučuji! A určitě bych se nebránila pokračování. :)

2 12.09.2023

Knížka čtená dceři. Doporučila mi ji paní knihovnice, když jsem hledala jednodušší básničky pro menší děti. Konkrétně tento díl je pohádkový, takže obsahuje zveršované pohádky, některé jsou delší, některé krátké. Za mě je to dobrá alternativa k tomu, když chcete dětem číst, ale není bohužel tolik času na klasickou dlouhou pohádku. V knize jsou pro děti navíc i úkoly nebo návody, jak si něco vyrobit...Ilustrace jsou celkem pěkné. Ještě si od autorky vypůjčíme další díly. Není to kniha, kterou bych musela mít nutně koupenou a doma v knihovničce, ale doporučuji...ještě, že existují knihovny :)

1 12.09.2023

Knížka čtená dceři. Večerníčkoví Miška s Nedvědem jsou dceřini oblíbenci. A protože se momentálně zajímá i o vesmír, byla tato kniha ideální kombinací. Předešlá kniha Velká dobrodružství medvěda Nedvěda a medvídka Mišky mě zklamala, a tato vesmírná se mi ani nechtěla číst ale nakonec ji hodnotím z hlediska děje jako povedenější. Přečetly jsme ji během pár dní. Ilustrace jsou opět jiné, mně se líbily více než ty předchozí, ale večerníčkoví kamarádi stejně vyhrávají. Některé slovní obraty mě pobavily, ale dcera jim ještě nerozuměla. "V jejich vesmírné stravě se bohužel nějakým nedopatřením zapomnělo na nejoblíbenější medvědí pochoutku med. Teď si to však oba patřičně vynahradili, poněvadž doma na ně čekaly soudky plné téhle sladké dobroty. Měli je rozestavené po celém brlohu, aby si z nich mohli kdykoli líznout. Říkali tomu MEDitování."

1 08.09.2023

Knížka čtená dceři. Vybírala jsem ji v knihovně, ale bohužel jsem si nevšimla dvou důležitých věcí. První bylo věkové určení, kniha je pro děti od sedmi let (dceři jsou čtyři, takže jsem musela hodně věcí vysvětlovat) a že je to druhý díl, který navazuje na Stela a 16 huskyů. Čekala jsem, že cesta a pobyt na Antarktidě s tučňáky zahrne většinu děje knihy, ale nebylo tomu tak. Příběh se ale dobře čte a má moc hezké ilustrace od Ivony Knechtlové. Líbilo se mi dětství Stely - příroda, zvířata, dobrodružství, cestování..."Děda tvrdí, že jsem toho za svůj jedenáctiletý život zažila mnohem víc než řada dospělých. "Musíš trochu zpomalit, hvězdičko," radil mi. Nechceš přece riskovat, že se jednoho dne probudíš a na světě už nebude nic, co bys mohla objevovat."" Jen maminka jí musela hodně chybět, rok a půl ji nevidět...Určitě si přečteme i první díl, za pár let :)

1 29.08.2023

Knížka čtená dceři. Kniha navazuje na Pohádky z lesa, které máme doma, Co si stromy šeptají jsme vypůjčily z knihovny. Pohádky o stromových vílách a skřítcích jsou tentokrát proloženy příběhem strakapoudí rodinky. Ema a Ota mají čtyři ptačí holčičky Emičku, Haničku, Leničku a Aničku a těm vypráví příběhy, které jim stromy pověděly. Trochu mě mrzí, že autorka nevymyslela něco originálnějšího, přeci jen datlí rodinka se čtyřmi kluky a strakapoudí rodinka se čtyřmi holkami je skoro totožný motiv a pak i celá dějová linka (líhnutí ptáčat, opeření, létaní,..) je stejná jako v předchozím díle. Jednotlivé pohádky začínají skoro pořád stejnými větami, stejně tak atmosféra prostředí při kouzlení je popisována dost podobně. Příběhy s ponaučením jsou za mě fajn, ale už mi tolik neuvízly v hlavě jako ty z předchozího dílu. Pořád je to krásné čtení, nádherné ilustrace, ale už to nemá takový wow efekt jako první díl. Přesto i tak vřele doporučuji, přidaná hodnota tam určitě je a oceňuji i provázání postav z jednotlivých příběhů.

2 23.08.2023

(SPOILER) Obsahuje spoiler. Už delší dobu mám čtenářskou krizi a doufala jsem, že mě z ní tato kniha vytrhnea docela se jí to podařilo :) Příběh mě sice začal bavit až v momentě, kdy Lila nastoupila s kluky z Havraního bratrstva do vrtulníku, ale pak už jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Zápletka s Noahem mě hodně překvapila. Hlavní postavy byly fajn: sympatický podivín Gansey; záhadný drsňák Ronan; chytrý, hrdý a ctižádostivý Adam, kterého bije otec; chudák Noah a pohodová Lila, která žije s matkou a jejími kamarádkami věštkyněmi. Z počátku mě moc nebavila dějová linka o Glendowerovi a geomantické linii, ale nakonec se mi to zalíbilo. Hodně mě zaujal les s měnícími se ročními obdobími, stromy šepotajícími v latině a dutina stromu, která každému ukazovala jiný konec. Ocenila jsem, že hned nedošlo na romantickou linku Gansey-Lila, a jsem zvědavá, kdo je ve skutečnosti její pravá láska. Štve mě, že další díly nejsou přeloženy do češtiny, v originále si na to netroufám a nevím, zda shánět slovenský překlad. Ale ráda bych se dozvěděla, jak to bude všechno pokračovat dál. První díl hodnotím kladně, ale je to opravdu jen malá ochutnávka toho všeho, takže pokud nemáte rádi otevřené konce a nechcete číst v originále či slovenštině, nepouštějte se do toho, jen se zbytečně navnadíte.. jinak to ale za přečtení rozhodně stojí. 4,5 *

2 08.08.2023

Knížka čtená dceři. Vybrala si ji sama v knihovně. Líbil se mi svět Radostníčků, skřítků, kteří nosí radost. Celkově myšlenka samotná je povedená. Na ilustrace jsem si chvíli zvykala, obrázky všech šesti Radostníčků (Láskovníčka, Rufulína, Bambrlínka, Marcipánka, Drahojánka a Smíška) bych zařadila spíš hned na začátek knihy než na konec. Příběhy se mi většinou líbily, pár mě tolik nenadchlo, ale celkově je knížka povedená a doporučuji ji k přečtení.

2 01.08.2023

Knížka čtená dceři. Poslední díl, který nám chyběl přečíst z dílů dostupných v knihovně. Povedený příběh, ve kterém medvídek Lars tentokrát zachraňuje saňového psa, štěně Nanuka. Nechybí opět roztomilé ilustrace, přátelství a šťastný konec (líbil se mi ten červený obojek na památku). Jednohubka na dobrou noc. 4,5 *

4 21.07.2023

Knížka čtená dceři. Po básničkách Františka Hrubína, které sklidily úspěch, jsme v knihovně půjčily další sbírku, tentokrát od jiného autora. Básničky tematicky zahrnují období od jara do zimy, jsou krátké, srozumitelné, ilustrace jsou hezké. Jde o útlou knížečku, která obsahuje 30 básní a osloví i malé čtenáře. Doporučuji.

3 12.07.2023

Knížka čtená dceři. Jako první jsme četly Mlsné medvědí příběhy, které se nám moc líbily. Když nám paní knihovnice řekla, že jsou ještě další dvě knihy o medvědích kamarádech, měly jsme radost. Ale jen na chvíli... Škoda, že ilustrace jsou úplně jiné (a to dokonce i v knize Medvěd Nedvěd a medvídek Miška letí do vesmíru od stejného autora), už to pro nás "nebylo ono". Styl psaní mi nevyhovoval, věty mi přišly složitě vystavěné. Ale hlavně to na mě nepůsobilo jako pohádka/příběh, ale jen jako výčet různých rčení a pořekadel. Ani mě to nebavilo dceři předčítat. Doporučenou věkovou hranici (5+) bych určitě posunula směrem nahoru... klidně pro děti od deseti let, menší děti z toho podle mě nic nemají, dospělý se u některých situací zasměje. Za mě velké zklamání a ani se mi nechce číst další díl, ale šanci mu i tak dáme. Slabé tři hvězdičky.

1 12.07.2023

Knížka čtená dceři. Vybrala si ji sama v knihovně. Poměrně dobře zpracované téma sourozenecké žárlivosti. Autorka knihy spolupracovala s dětským psychologem, což oceňuji. Emoce jsou popsány věrohodně, jen konec mohl být řešený detailněji. A úplně nesouzním s myšlenkou, že starší sourozenec by se měl o toho mladšího starat (jen pokud opravdu sám chce), od toho jsou rodiče. Kniha je vytištěna velkými písmeny, mě osobně se to četlo špatně, a je vhodná pro nácvik čtení genetickou metodou (musela jsem si zjistit o co se jedná, rozšířila jsem si obzory). Ilustrace jsou pěkné, děti určitě zaujmou. V případě, že předčítá rodič, dá se kniha přečíst tzv. na jeden zátah. Hodnotím 3,5 *.

1 09.07.2023

Knížka čtená dceři. Naprosto skvělá kniha! Nevěděla jsem, že jsou Mlsné medvědí příběhy večerníček, a že mají i skvělé webové stránky (kde najdete např. i aktivity pro děti). Trochu jsem se bála, jestli nebude kniha na dceru příliš dlouhá, ale jednotlivé příběhy jsou dlouhé tak akorát a na konci mi bylo líto, že kapitol je jen 26. Na ilustrace jsem si chviličku zvykala, ale mají své kouzlo. Hodně mi vyhovoval styl psaní, bylo to nápadité, vtipné a milé, a líbilo se mi, že je v každém příběhu ponaučení (podané velmi přirozeně). Mišku s Nedvědem jsme si zamilovaly od první chvíle a jejich přátelství bylo krásné. Doporučuji vřele k přečtení a hodnotím všemi deseti. Opravdu parádní počtení!

1 29.06.2023

Knížka čtená dceři. Tuhle starou sbírku básniček si vybrala sama v knihovně. Asi ji zaujaly ty zvláštní ilustrace, které ale mají něco do sebe. Myslela jsem si, že ji to nebude moc bavit, ale opak je pravdou. Některé básničky čteme pořád dokola a jednu obzvlášť oblíbenou se učí nazpaměť. I já tam mám své oblíbence. Pan Hrubín zkrátka umí zaujmout různé věkové kategorie i v dnešní době :)

2 14.06.2023

Knížka čtená dceři. Pohádkám se nedá upřít edukativní charakter, ale někdy mi to připadalo do děje nepřirozeně našroubované. Mně osobně pohádky moc nezaujaly. Dceři, která má teď hasičské období, se ale líbily. Ilustrace průměrné, kapitoly tak akorát dlouhé na čtení na dobrou noc, my jsme četly vždy alespoň dvě pohádky za sebou. Hodnotím třemi hvězdičkami, jinak máme knihy z vydavatelství Bambook rády.

2 13.06.2023

Knížka čtená dceři. Pobavilo počítání oveček, námět celkově povedený, ale nejsem si jistá, jestli je to pro menší děti uchopitelné, ta pointa...Ilustrace opět nezklamaly. Slabší čtyři hvězdičky. Celkově hodnotím sérii jako průměrnou a vracet se k ní nebudeme.

1 12.06.2023