Luciluc Luciluc přečtené 296

☰ menu

Pohádky o hvězdách

Pohádky o hvězdách 2017, Hana Kneblová
5 z 5

Knížka čtená dceři. Objevila ji sama v knihovně. Malí čtenáři se díky pohádkovým příběhům, které vypráví hvězdička Lucie holčičce Aničce, dozví zajímavosti o hvězdách (např. Večernice = Jitřenka = Venuše, Severka = Polárka = nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého vozu, nejjasnější hvězda na nebi = Sirius z Velkého psa, o hvězdách Kastor a Pollux v souhvězdí Blíženci, o hvězdách Merak a Dubhe v souhvězdí Velkého vozu, o Orionovi a Kasiopeje,...). Škoda jen, že nebyla samostatná kapitola věnovaná jednotlivým fázím Měsíce, bylo to zmíněno jen hodně okrajově. V pohádkách najdete i ponaučení, např. o tom, že každý někdy chybuje, že nemáme mít rádi pouze kvůli tomu jak někdo vypadá, ale kvůli tomu jaký je, že není nutné chtít být ve všem nejlepší, ale být užitečný a pomáhat, atd. Chválím ilustrace Zdeňky Študlarové, díky kterým si děti snadněji zapamatují tvary souhvězdí. Hodně povedená knížka, doporučuji, moc nás bavila.... celý text


Obrázkové čtení – Slavnost krále lva

Obrázkové čtení – Slavnost krále lva 2012, Stanislava Bumbová
3 z 5

Knížka čtená dceři. Vypůjčily jsme další obrázkové čtení z knihovny, tentokrát jsou v knize mini kapitoly, básničky i hádanky. Starý král lev předává vládu svému synovi a u té příležitosti se koná slavnost, na které se schází různá zvířata, aby novému králi popřála. Na začátku knihy je slovníček zvířátek, u hádek uvedené správné odpovědi, ale ty se snadno poznají i díky ilustracím, ty jsou celkem zdařilé. Obsahově mě kapitoly příliš nenadchly, je v nich patrná snaha o ponaučení, ale někdy to bylo dost kostrbaté. Jako pozitivum vidím, že se děti seznámí i s méně známými zvířaty (pakobylka, hyena, úhoř, skunk,...). Dceři se spíš líbily básničky a hádanky, které se příběhem prolínají, nejvíc ji zaujala básnička o gorile, kterou se naučila. Gorila se polila, teď jí lepí nos, láká na něj motýla, včelu a pět vos.... celý text


Čertí babička

Čertí babička 2018, Iva Gecková
2 z 5

Knížka čtená dceři. Narazila jsem na ni náhodou v knihovně. Autorka pro nás není neznámá, od Ivy Geckové jsme četly sérii o lišce Šišce, která se nám poměrně líbila. Ale tohle opravdu nebyl šálek mé kávy...knihy. Vůbec se mi to nelíbilo a těšila jsem se až ji konečně dočteme. Dcerce se to zamlouvalo, chtěla číst v každé volné chvíli, ale přiznám se, že jsem si to dost upravovala a některé pasáže nečetla vůbec. Nespisovná čeština v knihách mi obecně zase tolik nevadí, ale v knížkách pro děti si tím nejsem úplně jistá...tady mi toho přišlo až příliš a slovo „zup“ místo „zub“...to už na mě bylo moc. Čertí babička mi nebyla vůbec sympatická, pořád jen na všechny nadávala. Kapitoly (celkem sedm na cca sedmdesáti stranách) byly docela dlouhé, ilustrace mě příliš neoslovily. Za mě velké zklamání a pokračování už číst nechci. Prostě nedokážu ocenit tenhle pekelný svět, jejich chování, mluvu a celkové pojetí příběhu. Ale třeba se to jiným líbit bude, zkuste a uvidíte. :)... celý text


Jde sem lesem - Bylinková pohádka

Jde sem lesem - Bylinková pohádka 2016, Daniela Krolupperová
5 z 5

Knížka čtená dceři. Vybrala si ji v knihovně. Koncept knihy jsme znaly už z titulu Mizící hmyzíci, takže jsme se obě těšily na kvízy na konci každé kapitoly. Já jsem obecně fanynkou bylinkových pohádek a zde se mi líbil výběr bylinek - měsíček, ostružiník, jitrocel, levandule, medvědí česnek, heřmánek, kostival, šalvěj, kopřiva, meduňka. Bylo zde i propojení s pověstí, o Krákorci a loupeživém rytíři, dcerku dějová linka o Bolemilovi hodně zaujala. Za mě se jen zbytečně často opakoval stejný motiv těžkých kroků a chrastění kovu o kov, ale asi to mělo udržovat napětí. Další věcí, nad kterou jsem se pozastavila, byla samotná zápletka. Chápu, že autorka potřebovala nějaký důvod k tomu, aby lesní skřet dal Toníkovi do cesty bludný kořen. Souzním s myšlenkou edukovat děti v tom, že se v lese mají chovat tiše (líbilo se mi i přirovnání, že dětem taky nikdo nechodí křičet do pokojíčku), ale přišla mi v tom celém nešťastně zvolená emoce, kterou byl vztek. Je škoda, že to vyznělo tak, že mít vztek je špatně a musí za to přijít trest. Emoce by se neměly potlačovat, hlavně ty negativní (samozřejmě za předpokladu, že osoba neubližuje sobě, ostatním, ani nepáchá nějakou hmotnou škodu), u dětí obzvlášť. Hezká byla i proměna Toníka z městského kluka, který se neuměl zabavit jinak než tabletem a televizí, v kluka, který dokázal ocenit přírodu a její bohatství. 4,5 *... celý text


Básničky o zvířátkách

Básničky o zvířátkách 2018, Ivona Ďuričová
5 z 5

Knížka čtená dětem. Byla to jedna z prvních knížek, kterou jsem pořídila, když byla dcera malá. Byla to (a dodnes ještě je, je jí pět let) její oblíbená knížka. Teď ji čtu mladšímu synovi (2 roky), kterému se líbí hlavně obrázky. Ilustrace jsou opravdu povedené, krásné! Básničky jsou krátké, rýmy někdy trochu drhnou, ale dají se nad tím přimhouřit oči :) Jsou tu básničky o známých zvířátkách (štěňátko, koťátko, telátko, lištička,...), ale i o těch méně známých (koala, cikády, tesařík, ibis, rejnok,), ta rozmanitost se mi líbí. Na konci jsou pak zvířecí hádanky/doplňovačky. Na seznámení malých dětí se zvířátky a básničkami doporučuji.... celý text


Obrázkové čtení - Malované veršovánky

Obrázkové čtení - Malované veršovánky 2011, Zdeňka Študlarová
5 z 5

Knížka čtená dceři. Nemám příliš v oblibě slovně-obrázkové texty, na druhou stranu je to skvělý způsob, jak zapojit děti do četby. Dcerka se teď hodně zajímá o písmenka, primárně jsme knihu v knihovně vypůjčily kvůli velkým písmenům, aby je mohla rozpoznávat. Díky obrázkům si toto čtení oblíbila, protože se ho může přímo účastnit. Líbí se mi, že se díky básničkám učí tvary slov a rýmy. Přehledné je i rozdělení básniček podle témat na pohádkové postavy, co lze navštívit, povolání, moderní technologie, dopravní prostředky a záliby. Básničky jsou i vtipné, nám se nejvíce líbila ta s názvem Bubeník. Půjčily jsme ještě další obrázkové čtení od Grady, tentokrát Slavnost krále lva, snad se bude líbit stejně. Doporučujeme. Honza vlezl do kredence, vytahoval z něho hrnce. A za malou chviličku objevil i pokličku. Vařečka teď do nich bouchá, až ze stropu spadla moucha. Možná se to spraví cvikem, jednou bude bubeníkem!... celý text


Včelka Meduška - Pohádky z rozkvetlé louky

Včelka Meduška - Pohádky z rozkvetlé louky 2023, Zdeňka Šiborová
3 z 5

Knížka čtená dceři. Pokračování o včelce Medušce a jejích kamarádkách krásce Sedmikrásce a Nešikulce. Příběh mi přišel napsaný „lehčí rukou“. I v tomto díle jsou naučné informace (např. nepřátelé včel – roztoči a sršni, že larvičky vos se živí hmyzem apod.), ale tentokrát to na mě nepůsobilo tak šroubovaně jako u předchozího dílu. Děj se hodně točil okolo včelí královny (stará královna, rojení, hledání nového úlu, nová královna, její zásnuby, kladení vajíček,...), jsou zde už známé postavy (vosa Voršilka, beruška Bedřiška), ale i nové (líný tlustý trubec Matěj, upovídaný trubec Davídek, vrabec Čimčaráček). Škoda, že když je v několika kapitolách popisováno, jak se postavy těší na podzimní ples, plánují, co kdo přinese za jídlo apod., nebyla slavnosti věnovaná samostatná kapitola, jen si o ní včelky vypráví zpětně v poslední kapitole, než se uloží k zimnímu spánku. Odpůrci šikulek a šikulkování si zde nepřijdou na své :), každá včelička je šikovná a z Nešikulky se stane dokonce Šikulka (tohle pojmenování mi vadilo už v prvním díle, stejně tak jako pár dalších drobností, např. „Včelky pospíchaly, protože měly strach, aby nebyly poslední.“ Tak by byly...vždy musí být někdo poslední, tak proč dětem podsouvat, že to musí být nutně špatně…nemůžeme být ve všem na prvním místě). Na konci knížky jsou obrázky jednotlivých „profesí“, které včelky v úlu zastávají, dcerku bavilo jejich pojmenovávání (královna, krmička, kuchařka, stavitelka, …). Čekala jsem, že v příběhu bude víc zakomponována louka, když název nese podtitul „Pohádky z rozkvetlé louky“, to mi tam chybělo, ale alespoň jsem se naučila novou květinu – vstavač kukačka. Ilustrace byly hezké, střídaly se kratší a o něco delší kapitoly, většinou jsme četly dvě za sebou, někdy tři. Dcerce se čtení líbilo, chtěla předčítat každou volnou chvíli, já hodnotím 3,5 *.... celý text


Putování za nejmocnějším kouzlem

Putování za nejmocnějším kouzlem 2007, Daniela Krolupperová
4 z 5

Knížka čtená dceři. Do třetice Daniela Krolupperová a její „seberozvojová pohádka“. Příběh vypráví o holčičce Josefínce, která na cestě za královnou lesní pohádkové říše musí překonat překážky, díky nimž poznává samu sebe. Poselství je takové, že by si člověk měl věřit, protože když si věří, hodně toho dokáže, a měl by se mít rád. Ilustrace byly poměrně hezké, kapitoly tak akorát dlouhé, jen ta první, ve které se děj odehrává ve škole se mi nelíbila, pak už to bylo hezké pohádkové putovaní. 3,5 *... celý text


Tančím s láskou

Tančím s láskou 2022, Jana Karasová
5 z 5

„Tanec je krása těla dovedená do dokonalosti pohybu.“ (str. 93) Dominika Vodičku jsem před četbou knihy znala jako účastníka StarDance a vítěze Thálie. Fandila jsem mu jak v roce 2019, kdy tančil s Veronikou Khek Kubařovou, tak v roce 2023, kdy byl tanečním partnerem Darije Pavlovičové, líbily se mi jeho choreografie s příběhem. Nikdy jsem neměla možnost setkat se, ať už reálně nebo prostřednictvím životopisné knihy, s tanečním světem, takže jsem byla ráda, že právě díky tomuto nadanému tanečníkovi nahlédnu za oponu. Upřímně, po dočtení knihy jsem se rozhodla, že nikdy svoje děti nepřihlásím do tanečního kroužku (nadsázka :) ). Asi jako každý sport, je i tanec náročnou disciplínou, jak časově, tak finančně a fyzicky (často žasnu, co naše tělo dokáže, jaké fyzické výkony zvládne). Musí tam být přesvědčení, že to opravdu chci dělat a být v tom nejlepší, a taky láska. A obojí jsem z Dominikova vyprávění cítila. Četlo se to moc dobře, poklona Janě Karasové. Oceňuji přidané fotografie na konci knihy, protože hned na začátku četby mě napadla myšlenka, jak asi Dominik jako malý/mladý vypadal. Jeho děda mi přišel skvělý, více takových dědečků. Ve vztahu k otci jsem se dlouho nemohla zbavit dojmu, že mu chce Dominik pořád něco dokázat: „I kvůli zodpovědnosti vůči tátovým penězům jsem se snažil vyhrávat.“, „Vždycky jsem měl pocit, že soutěžím pro mámu.“, bylo dobře, že to nakonec překonal (zajímavé, kolik toho může jeden neodůvodněný odklad do školy způsobit...). Překvapilo mě prostředí konzervatoře, kde mu celkem házeli klacky pod nohy. Obdivuji, kolik toho Dominik v jeho věku na tanečním poli dokázal, jeho vytrvalost, odhodlání, zaujetí. Uznání patří i manželce Elišce, protože časová náročnost Dominikových projektů a aktivit mi přišla velká, takže společného času pro ně dva asi moc nezbývalo. Ačkoliv zrovna nejsem fanynkou baletu, Kytici bych viděla ráda. Pokud se alespoň trochu zajímáte o tanec doporučuji knihu k přečtení.... celý text


Studie noci

Studie noci 2023, Maria V. Snyder
4 z 5

Knihu jsem si koupila, protože mě navnadil předchozí díl. V tomto díle se střídá vyprávění z pohledu Jeleny, Valeka, Janka a Leifa. Nejvíce mě bavila Valekova dějová linka (hlavně setkání s Hedou, pátrání po bouřkových zlodějích, cesta do rodného Icefarenu a setkání s rodinou, Zohav a Zethan). Bylo tam hodně akce a každá kapitola končila tak, že nutila číst dál a dál. Čekala jsem ale, že knížka o pěti stech stranách pokryje větší časový úsek než jen pár měsíců. Konečně se hlavní hrdinové dostávali do pastí, ze kterých bylo těžké uniknout, bylo to o to napínavější čtení. Příjemná změna od všehoschopných a vždy vítězících hrdinů, kteří vynikají nadprůměrnými fyzickými silami a odolností či magií, která vše vyřeší, když už opravdu teče do bot. Zklamal mě konec, respektive to, jak moc zůstal otevřený, snad se dočkáme pokračování. Jinak ale hodnotím velmi kladně. 4,5 *... celý text


Nejkrásnější hádanky

Nejkrásnější hádanky 2007, kolektiv autorů
5 z 5

Knížka čtená dceři. Baví ji teď hádanky a v knihovně jsme objevily tuto. Je to soubor více či méně známých hádanek doprovázený „návodnými“ hezkými ilustracemi. Dceru čtení a hádání moc bavilo, doporučujeme.... celý text


Mizící hmyzíci

Mizící hmyzíci 2013, Daniela Krolupperová
5 z 5

Knížka čtená dceři. Další kniha z pera Daniely Krolupperové, jak jsem již psala v předchozím příspěvku, autorku nám doporučila paní knihovnice a půjčily jsme si rovnou tři knihy. Mizící hmyzíci je naučná pohádka, děj je jednoduchý – skřítek jménem Princ se snaží zachránit Království růži, domov růžových víl, a při cestě za záchranou potkává různé druhy hmyzu (krtonožka, sršeň, včela, svižník, vodomil, hnojník, chroust, chrobák, červotoč, babočka paví oko, kobylka, slunéčko sedmitečné). Každá kapitola je spojena s jedním hmyzíkem – na stránce je detailně černobíle vykreslen, nechybí však ani barevná ilustrace, díky čemuž si čtenář snadněji zapamatuje vzhled hmyzu. U obrázku jsou pak ve čtyřech bodech shrnuty základní informace (typické znaky, velikost, počet nohou/křídel, zbarvení apod.), některé z informací jsou začleněny i přímo do příběhu. Na konci každé kapitoly je pak malý kvíz o pěti otázkách a správné odpovědi pro kontrolu. To nás s dcerou hodně bavilo a knížku to ozvláštňuje. Kniha je určena dětem školního věku, i předškolákům, ale díky pohádkovosti zaujme určitě i o něco mladší čtenáře. Kapitoly byly tak akorát dlouhé, ilustrace Evy Chupíkové moc hezké (nejen hmizíků, ale i ty „příběhové“). Nejsem znalec ani fanynka brouků a trochu jsem se obávala, jestli nás čtení s dcerou bude bavit, ale obavy byly zbytečné, doporučujeme.... celý text


Mechová víla

Mechová víla 2021, Daniela Krolupperová
4 z 5

Knížka čtená dceři. Autorku nám doporučila paní knihovnice, výjimečně se totiž stalo, že mi žádná z vystavených knih ne a ne padnout do oka. Později jsem zjistila, že jsme od Daniely Krolupperové už jednu knihu četly - Jak kouzlo do houslí vklouzlo. Tentokrát jsme si půjčily rovnou tři a začaly jsme Mechovou vílou. Jedná se o krátký příběh psaný velkými tiskacími písmeny z edice „začínám se čtením“, která je speciálně vytvořena pro úplné čtenářské začátečníky a je vhodná i pro genetickou (hláskovou) metodu čtení. Knížka je určena pro děti od pěti let a obsahuje sedm krátkých kapitol na cca padesáti stránkách, takže je přečtena během chvíle. Co musím vyzdvihnout jsou ilustrace Ivony Knechtlové, vlastně díky nim mě kniha zaujala. Příběh je jednoduchý, s ponaučením (jak to dopadá, když člověk nedává ve škole pozor). Škoda, že nebyl více popsán život mechových víl (nebo alespoň více o hlavní hrdince příběhu, víle Mie) a děj se spíše točil okolo školy. Ani já jako dospělá jsem neznala rozdíl mezi bolehlavem a andělikou, takže nějakou „přidanou hodnotu“, pro nás čtení mělo. Jen ty věci kolem školy mi úplně „neseděly“.. ale jinak hodnotím kladně, 4,5 * a těšíme se na Mizící hmyzíky.... celý text


Krysáci

Krysáci 2010, Jiří Žáček
3 z 5

Knížka čtená dceři. Měly jsme vypůjčeno z knihovny. Večerníček (zatím pár dílů) jsme viděly až po přečtení knížky a musím říct, že tentokrát se mi kniha líbila o něco méně než „ filmové zpracování“. Vyprávění Bolka Polívky a Jiřího Pecha má zkrátka něco do sebe! Dcera byla před časem s babičkou i na divadelním představením Krysáci a zamilovaný Eda, takže už vizovické ogary znala. Oblíbila si Edu z Prahy, mně byl sympatický Hubert i Hodan (a jeho starostlivost o trpaslíka Ludvíčka). Na ilustrace jsem si chvíli zvykala, ale líbily se mi. Stejně tak mi chvíli trvalo zvyknout si na styl vyprávění a humor (myslím, že moje skoro pětiletá dcera mu ještě moc nerozuměla, i některým souvislostem, vysvětlovala jsem, je to, dle mého, pro trošku starší děti). Kapitoly (celkem 13) byly tak akorát dlouhé a na konci knihy je Opravník omylů pro malé rozumbrady. Celkově hodnotím, s odstupem času, 3,5 * a druhý díl si ještě asi půjčíme.... celý text


Malovaný svět

Malovaný svět 2016, Jiří Žáček
3 z 5

Knížka čtená dceři, vybrala si ji sama v knihovně. Když jsem zjistila, že je od Jiřího Žáčka, těšila jsem se. Ale knížka mě zklamala, básničky se mi moc nelíbily, některé mě dokonce štvaly (K čemu jsou holky na světě a Páni kluci). Líbila se např. básnička Ptačí řeči, Doma nebo Hvězdy. Ilustrace pěkné. Ještě máme od autora půjčeny Krysáky, tak snad zaujmou více.... celý text


Pohádky z pokojíčku

Pohádky z pokojíčku 2019, Ladislava Horová
3 z 5

Knížka čtená dceři. Měly jsme vypůjčeno z knihovny. Hlavními postavami jsou pětiletá dvojčata Julinka a Matěj a jejich nejoblíbenější hračky, panenka Nanynka a medvídek Chlupáček. Dcera má plyšákové období a je podobně stará jako děti v příběhu, takže jí to bylo blízké a čtení se jí líbilo, chtěla číst každou volnou chvíli. Námětem mi to připomnělo knížku O lišce Matyldě a medvědu Šimráčkovi od Zuzany Pospíšilové, kterou jsme četly cca před čtvrt rokem. Kapitoly jsou krátké, ilustrace celkem pěkné, občas se zde vyskytují krátké básničky, trochu mi tam vadily „výchovné prvky“, celkově mě to příliš nenadchlo, v paměti mi kniha nejspíš neuvízne.... celý text


Na výletě v raketě

Na výletě v raketě 2021, Dagmar Medzvecová
5 z 5

Knížka čtená dceři. Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a zaujala mě tematikou, protože se dcerka zajímá o vesmír. Příběh na zhruba sedmdesáti stranách seznamuje malé čtenáře s planetami sluneční soustavy. Hlavními hrdiny jsou tři skřítkové výletníčci Zkoumal, Svítil a Čmáral, kteří do vesmíru cestují kouzelnou raketou. Ilustrace jsou hezké, kapitoly trošku delší, ale moje skoro pětiletá dcera neměla s délkou kapitol ani jejich obsahem problém. Za nás hodně povedená knížka.... celý text


O medvídkovi, co neuměl plavat, ale naučil se číst

O medvídkovi, co neuměl plavat, ale naučil se číst 2023, Barbora Melíková
4 z 5

Knížka čtená dceři. Jako první mě upoutal název, po prolistování mě zaujaly i ilustrace a rozsah příběhu (přečetly jsme nakonec na jedno čtení). Název knihy je trochu zavádějící, protože hlavní postava, medvědí kluk Šimon, se nakonec plavat naučí, přeplave sice „jen“ půlku rybníka, ale i to se počítá! Líbilo se mi poselství, že když něco chceme, a vysníme si to, máme si za tím jít a snažit se danou věc zvládnout. Jsou různé způsoby, jak si daný sen splnit a při cestě k cíli je možné naučit se ještě dalším dovednostem. Hezké bylo přátelství s žabkou Agátou, to jak Šimona celkově podporovala a učila ho plavat. Líbilo se mi, že i ona si splnila sen a stala se baletkou. Škoda, že v moment, kdy se Šimon dostal na moře, nebyla dějová linka více rozvedena...Takových příprav a odhodlání a tato část mi přišla zbytečně odbytá. Kyselá a protivná divoká kachna dobře poukazovala na to, jak můžou být někteří posměvační, nepřejícní, zlí... Je proto dobré nepřipouštět si je k tělu, nevšímat si jich. Líbil se mi konec o kachně, který ani Šimon neví...:) “Mějte rádi sebe a lidi kolem a bude se vám krásně žít.“ Pro děti, které se zrovna snaží něco zvládnout (a nejde jim to třeba hned podle jejich představ) je tato knížka dobrou motivací. Na konci jsou i otázky pro přemýšlivé hlavičky. „Pokud vám zrovna něco nejde, nezoufejte. Některé překážky se překonávají rozumem, jiné silou a některé zdolá až čas.“... celý text


Kdo roste v parku

Kdo roste v parku 2019, Kateryna Michalicyna
4 z 5

Knížka čtená dceři. Po přečtení Kdo roste v zahradě jsme z knihovny vypůjčily ještě tento díl. Jak název napovídá, děj se odehrává v parku a hlavní postavou je semenáček, který hledá strom, kterému se podobá, chce vědět kým bude až vyroste. Během hledání se seznámí s břízou, dubem, jeřábem, lípou, javorem mléčem a klenem, jasanem, kaštanem topolem, vrbou či jinanem. Nakonec „svůj strom“ najde a všechno dobře dopadne. Oksana Bula knize opět propůjčila hezké ilustrace. Čtenáři se dozví základní informace o jednotlivých stromech, jen je těch pouček za sebou, dle mého, příliš, proložit naučné pasáže dějovými by neuškodilo. Třetí ze série, Kdo roste v lese, asi už vynecháme.... celý text


Studie stínů

Studie stínů 2022, Maria V. Snyder
5 z 5

Trochu jsem se zdráhala pustit se do čtení, protože poslední díl, Studie ohně, mě zrovna nenadchl. Ale tohle bylo super. Kniha začíná bonusovou povídkou Studie ledu (cca 70 stran) a obsahuje i mapku území, což jsem uvítala, připomněla jsem si alespoň rozdělení země, vojenské oblasti Ixie a klany Sitie. Oceňuji, že je příběh vyprávěn ze tří pohledů (Jelena, Valek a Janko), děj je díky tomu dynamičtější. Bylo to napínavé a velmi čtivé, ke knize jsem se vracela každou volnou chvilku. Hodně mě bavilo číst o Valekově minulosti, u popisů jeho výcviku na vraha jsem si vybavila Miu Corverovou ze série Nikdynoc. Děj se posunul o několik let, Jeleně je 27 let a to mi vyhovovalo víc než v prvním díle, kde ji bylo -náct, ale z Valeka je tím pádem slušný čtyřicátník, to už mi zas tak úplně „nesedí“ :D Vtipy a popichování Janka jsem měla ráda, tady mi už ale občas začínal lézt na nervy s tou jeho neustálou potřebou něco komentovat, být za každou cenu nejlepší a nejvtipnější. Ještě, že to částečně vyvažoval Ari. Vyskytuje se zde poměrně dost vedlejších postav, u některých jsem musela hodně pátrat v hlavě, kdo že to vlastně je...a někdy jsem se stejně ani nedopátrala. Z nových postav dostala trochu prostoru Onora, o Gerikovi toho moc řečeno nebylo, jsem zvědavá na další vývoj vztahů Onora-Gerik, Onora-Janko, Onora-Jelena, a hlavně Valek-Velitel. Owen a Ben Měsíčňákovi, pašerácká stezka, pašování kurare, tajné tunely pod zemí a magické clony...uvidíme, co se z toho ještě vyklube. Tušila jsem, že tento díl bude jen přípravnou půdou pro ten další, který si nenechám ujít a už se na něj těším. Konec určitě navnadil k přečtení dalšího dílu. Doporučuji, pro mě skvělá fantasy oddechovka. 4,5 *... celý text