Lodja komentáře u knih

Jelikož na této planetě asi neexistuje člověk, který by neviděl film FG, začnu srovnáním. Prakticky všechno, co na tomto filmovém majstrštyku naprosto zbožňuju, knížka postrádá. Takové to, jak Forrest čirou náhodou naučí Elvise jeho tanečky anebo spustí aféru Watergate, je výmysl filmařů a knižní verze hlavního hrdiny je jenom továrna na geniální schopnosti a průsery. A co mě snad ještě více mrzelo, je knižní Jenny, která mi přišla hrozně chladná a navíc RIP happyend. Vzpomínky na večery, kdy jsme s Barunkou sledovaly Forresta Gumpa pořád dokola a u toho ronily slzy nad každou větou, kterou si ti dva vymění, jsou nenávratně poskvrněny vědomím, že takhle kýčovitě to dopadnout nemělo. Škoda.
Ale i tak se musí nechat, že "zadání" Winston Groom splnil, je to kvalitní humoristický román, ale ve srovnání s tou profesionální dojímárnou působí dost bledě.

Zavrtěla hlavou a zašeptala to je strašný kam nás ta vietnamská válka dostala.
Měla pravdu. Vona je to vážně tragédie když se beznohej musí nejdřív vychcat do klobouku a pak to teprve vylejt do mísy.

1 02.08.2016

Úplně jsem je viděla. Nás, zaopatřené šťastlivce moderního a vyspělého světa, kteří přes všechna materiální zabezpečení prostě tápou a hledají. A hádají se, diskutují, stěžují si na svůj osud, cítí se nepochopení, kouří a brečí. Známe. A každý to řešíme po svém, ale ukažte mi člověka, který se ve Frannyiných pochybnost ani na okamžik nepoznal.

1 07.04.2016

Nevím, asi nejsem supercool teenager, co kouří, souloží s každým příslušníkem opačného pohlaví, který se naskytne, fetuje, píše melancholický básničky, je věčně v depresích, miluje Kurta Cobaina a chce se zabít, ale zas tak moc mě ta knížka neoslovila.
Asi právě proto, že všechny postavy si tahají strašně intelektuální moudra z rukávu a působí, jako kdyby sežraly všechno moudro světa. Uznávám, že některé myšlenky se mi fakt líbily, ale když si v knížce o tolika postavách nenajde ani jednu aspoň trošku sympatickou, někde je asi problém...

(A taky se mi strašně, ale strašně nelíbí obal...)

1 26.12.2014

Strašné, že to všechno muselo odskákat tolik lidí takovým způsobem... Stojí to za to, i když potom budete mít opravdu o čem přemýšlet.

1 09.11.2014

První díl sice nastavil sakra vysokou laťku, ale druhý ho ještě o něco překonává. Úžasné počtení a mám chuť si nafackovat, že Foglara jsem si nepřečetla, když jsem byla malá.

1 11.10.2014

Vždycky jsem měla ráda komiksové příběhy, ale že si někdy ještě přečtu Stínadelskou triologii, to by mě teda nenapadlo. Četla jsem to kvůli jedné hře a poměrně tlačena časem jsem zůstávala vzůru až dlouho do noci a musím říct, že ničeho nelituji! Jenom Mirek s tou svou dokonalostí by se měl občas krotit... :)

1 05.10.2014

Souhlasím se všemi pozitivními komentáři - je to úžasně citlivá knížka o obdivuhodném příběhu, ALE to, jak se tam pořád všichni pusinkují, objímají a říkají si, jak se mají rádi, je na mě přece jenom moc přeslazené. Možná je to v Americe úplně normální a já jsem jenom strašně cynická a necitlivá, protože třeba kraťoučký Oliviin POV mi přišel mnohem bližší.

1 14.09.2014

Vlastně je to hodně, hodně podobné jako Jana Eyrové - vzhledově nepěkná sirota si najde práci a tam se zamiluje do staršího muže. Ale zatímco lásku k Rochestrovi jsem Janě plně schvalovala, Paul byl pro mě namyšlenou karikaturou . Opravdu nechápu, komu by mohl přirůst k srdci. Takže jako ženská četba na zahnání nudy akorát, ale místo v literárním nebi je Villette a Lucii s ní odepsáno právem.

1 22.08.2014

No, kolik z vás se už zamilovalo to člověka, se kterým jel dvě zastávky v MHD a on se na něj ani nepodíval. No a podobně uvěřitelný je pro mě i zbytek knížky...

1 22.08.2014

Sice se nějak pořád nemůžu vyrovnat s tím, že Horác, Will a spol jsou už čtyřicátníci, ale jinak moc doporučuju. Příběh sám o sobě na jedničku, ale z té Madelyn nějak odvázaná nejsem. Jsem zvědavá, co si na nás strýček Flanagan vymyslí příště :-)

1 24.06.2014

Naprostý hit své generace jsem si nemohla nechat ujít. Pravda, je místy trošku, trošku hodně naivní, některé motivy se opakují, ale jinak - děti to zabaví a hltají jednu stránku za druhou a tak je to u všech dílů, ne jen u Rozvalin Gorlanu a víc byste mohli po dětské fantasy chtít?

Díly mi trošku splývají (dobře, ne jen trošku, mám z toho pořádný guláš), a tak to všechno napíšu sem. Četla jsem okolo osmi dílů (ale nevím to přesně, tak nějak), potom se už muselo čekat na další a já jsem asi vyrostla nebo jsem prostě nedokázala na ty předchozí navázat, takže celou ságu jsem nedočetla, ovšem většinu z ní ano.

Jak už jsem psala víš, příběhy jsou psány pro takové ty trošku introvertnější děti, které rády čtou (a vážně nezáleží, jestli jsou to kluci nebo holky - nadšení jsem vnímala u obou pohlaví) a ještě o něco radši čtou fantasy. Fantasy plnou ideálních a trošku jednodušších postav, takže zatímco třeba u Písně ledu a ohně nemáte vyloženě hodné a zlé, všichni se chovají podle situace, v Hraničáři je to všechno perfektně rozškatulkované a za celou dobu si pamatuji snad jenom jeden zvrat a ten byl ještě tak dokonale o 180 stupňů, že i to bylo docela nevěrohodné.
Pochybuji, že by tuto ságu mohl ocenit nějaký náruživý čtenář těch dospěláčtějších fantasy, kde jediné milostné zvraty opravdu nejdou nesmělé pokukování po sobě a jediné "nechutnosti" popis píchnutí do ruky. Můj bratranec, který se právě v této kategorii docela prožívá, Hraničáře odhodil, protože prý byl nemastný a neslaný. No ale já sama bych to lépe neřekla! Proč dvanáctileté děti očkovat nějakými sexuálními scénami, když hlavní hrdina může mít jednu svoji vyvolenou celou sáhu? Proč tam rvát hnusné popisy násilí, když budou mít čtenáři vypoulené oči už jenom z té něžně popsané bitvy? Proč jim zkrátka plést hlavu něčím, na co mají ještě spoustu času a jenom by je to uvádělo do rozpaků? Já jsem i bez těhle věcí prožívala tehdy Hraničáře jako třeba později Hru o trůny.
John Flanagan je prostě spisovatel pro děti, maximálně pro mládež a svoji cílovou skupinu zná, ví, z čeho bude nadšená a co by působilo jenom jako rušivý element. Proto ho obdivuji a popularitu své ságy si naprosto zaslouží.


Pozor spoilery!

Ovšem, abych jenom nevychvalovala, mám tři věci, které mě pěkně štvaly a uvízly mi v paměti ještě teď, přestože v ději jako takovém mám značné mezery.

1. Souboj na konci druhého dílu - nejlepší kamarád hlavního hrdiny (a mohlo jím tehdy být tak šestnáct) poměrně snadně porazil největšího padoucha všech dob, kterého se obávaly celé armády. Něco jako hraničářský Voldemort. Pamatuji si, jak jsem tehdy ten souboj prožívala a z ničeho byl konec, to mladé ucho prostě porazilo toho pána zla za pět minut. Je mi jasné, že to takhle muselo dopadnout, ale trošku to působilo dojmem, že autor vytrousil nějaké stránky, kde ten epický souboj byl popsaný.
2. Jména postav. Ano, přece jenom ve fantasy by se neměly vyskytovat samí Petrové, Davidové, Rupertové a dokonce je tu Crowley, což mě v souvislosti s Unclem Alem trošku pobavilo. O názvech států se snad ani moc zmiňovat nemusím - komu by nedošlo, že Alpina má být Rakousko a Galika Francie?
3. Hrdinova láska Alyss – ano, je to prostě namyšlená kráva a nemám to jenom ze své hlavy, bouřlivě jsem to diskutovala s dalšími fanoušky této série a valná většina mi to potvrdila. Neskutečně mě tam ruší a nepřijde mi, že by byla nějak zajímavá. Taky jsem fandila Willovi a Evanlyn, respektive Kasandře a ono nic, pořád jenom Alyss, Alyss, Alyss. Naštěstí se v příběhu moc nevyskytuje, protože se věnuje svému „náročnému výcviku diplomatky“. Jediné její pozitivum je to, že autor děti názorně naučil, že kluk v páru nemusí být vyšší než holka.

1 18.06.2014

Tenhle díl miluju. Taková správná fantasy pro děti s přidanou hodnotou pro dospělé. Jsem ráda, že Edmund se zachoval jako charakter a snad jediná věc, co bych Kaspianovi vytkla je to, že je to poslední setkání se Zuzanou (a ještě tak dva roky zpátky bych vám řekla, že je škoda, že se Zuzka nedala dohromady s Kaspianem. Ale tyto časy jsou přeciž už dávno pryč!)

1 02.06.2014

Napřed kritizovat, potom chválit, abych to horší měla z krku. Tak tedy - už jenom název pátého dílu. Jak se vám bude v knihovničce vyjímat, když budete mít vyskládané Rozvaliny Gorlanu, Hořící most, Ledovou zemi, Nositele dubového listu, takové typicky fantasy kýčovité názvy a najedou Výkupné za Eraka? Co by se asi tak v tomto díle mohlo dít? Že by se řešilo výkupné za Eraka?
Další nešvar, který se počínaje Výkupným začíná docela rozmáhat je naprostá manipulace a to je nadržování Alyss nad Evanlyn. Čtenáři by se měly předložit charakteristiky a svoji oblíbenkyni by si měl zvolit sám, ne klišovité předsudky jako nafoukaná princeznička a ubohý siroteček.

1 12.05.2014

Asi zklamu, ale pro mě to bylo jenom nucená narozeninová četba, o dvou věcech, které jsou mi blízké asi jako pramen a ústí Amazonky. Život tří "bláznivých teenagerek", jejich "povedených bojfrendů" a celkově celé "veselé partičky" mě absolutně nezajímal. Asi jsem odporný suchar, ale prostě mi ty postavy přišly neskutečně protivné a nesympatické, tudíž mi jejich osud a vlastně celý děj knihy naprosto ukradený.
Druhá věc, kvůli které jsem si tuto knihu opravdu nezamilovala a netahám ji všude s sebou je ten, že Božena Němcová je mi snad nejprotivnější spisovatelka od velkého třesku až po dnešní den, celý její život a kýčovité dílo mi naprosto nic neříká a tudíž nemám potřebu o ní číst ve svém volném čase.
Toto veledílo bych doporučila pubertálním dívkám, které už jenom jména Fany, Nikol a Simča neodradí a které se do toho zajímají o vrcholné představitele národního obrození. Najdou se nějaké?

1 09.03.2014

Za objevení Vika děkuji naprosté náhodě - se sestrou jsme jely na výlet na kole a v jedné vsi zrovna rušili knihovnu a před ní ležela krabice knih k rozebrání. Já jsem byla toho názoru, že tam najedeme tak maximálně starou červenou knihovnu nebo právnické příručky někdy z padesátých let. Taky že ano a mezi těmito braky se přece jenom našla pořádná četba - ano, přesně tak, byl to Viking Vike. Zalíbil se nám kvůli obrázkům, ale později jsme zjistily, že tato polorozpadlá stará knížečka skrývá poklad.

Přesněji milý a vtipný příběh, s hrdinou, se kterým se děti můžou snadno ztotožnit a mít ho jak svůj vzor (tak to praktikuji já). Protože Viking Vike může při každém dalším přečtení nabídnout něco nového a zároveň to staré dobré se neopotřebuje. A takových knížek není nikdy dost!

1 07.03.2014

Asi jako naprostá většina těch jednadvaceti lidí, kteří přečetli tuto knížku, jsem napřed viděla film. Který mě uchvátil. Který mi učaroval. Který jsem si zamilovala. A podle kterého dělám celoroční hru asi tak pro osmileté holčičky a asi jsem je taky stihla nakazit. O to větší ránu jsem dostala, když jsem si knížku z knihovny donesla.

Samozřejmě jsem paní Cowellové neskonale vděčná za ten nápad vůbec se Škyťákem a Bezzubkou, ale knížka sama o sobě mi přišla tak vleklá a příběh tak nezajímavý, že si to skoro ani se stejnojmenným filmem nedokážu spojit. Každopádně jsem ráda, že byl jenom volně inspirovaný, protože z tohoto, se vší úctou, by asi trhák neudělali.

1 07.03.2014

Společně s Obléhání Macindawu jsou to moje obílené díly z celé série. To, co je na celé sáze skvělé, tady je to uvedeno až téměř do dokonalosti, o hezkých pár levelů výš než ostatní díly.

1 07.03.2014

Určitě to má svoji hodnotu a je to taková legenda, ale já se obávám, že těmto dobrodružným románům, které hltaly generace mých rodičů, asi nikdy nepřijdu úplně na chuť. Ze začátku je to zajímavé a vy si říkáte, že kdyby nás tihle lidé viděli, jak se tady cpeme antideprsivy kvůli naprostým zbytečnostem, řešíme problémy typu "k téhle sukni to červený nebo zelený triko" nebo prožíváme, s kým právě chodí Iveta Bartošová, asi by na svoje potomky nebyli zrovna pyšní. Jsem ráda, že jsem se prokousala tak do poloviny, ale dál už mi to prostě nějak nešlo.
Muselo by to mít asi trošku vyvinutější postavy, aby mě to dostatečně zaujalo, přece jenom dialogy jsou na úrovni, no, prostě lovců mamutů. Na druhou stranu, docela před Štorchem smekám, že s takovými postavami dokázal napsat celý, a docela uvěřitelný román.

1 07.03.2014

Škoda, že první příběh je Andrewa Harringtona. Protože tento mladík je ufňukaný, zženštělý a bojí se postavit životu čelem. Navíc mě nijak nenadchnul Jack Rozparovač jako součást příběhu, protože to už tady bylo tolikrát! Zkrátka a dobře, myslela jsem si, že knížku ani nedočtu a kdybych ji nedostala zadarmo, litovala bych snad i cesty do knihovny.
Pak ale, když se první příběh chýlí ke konci a začíná druhý a vy už jste měli čas se do knížky vžít, ten pravý požitek teprve začíná. Druhý příběh je opravdu poutavý (snad jenom postava Claire se mi moc nezamlouvala, ale co už) a třetí příběh, který vyvrcholí celou knihu nemá v mé prázdninové četbě konkurenci. Škoda jen, že v ní bylo málo postavy policisty, co zvrací po každé návštěvě pitevny.
Ovšem celá atmosféra vikroriánského Londýna (a křivdila bych Andrewovi, kdybych to u něj neuvedla) je přímo výborná a doprovází celé dílo bravurně, tak, že se vám ani nechce věřit, že jste vlastně jenom na posedu u chaty na Vysočině a ne někde na Covent garden. Až se skoro nechce věřit, že takto Anglii vystihl Španěl.

Takže pokud se pustíte do Mapy času, nenechte se odradit Andrewem a jeho roztahanou story, protože to, co vás čeká dál, je o tři sta procent lepší. A pokud se vám Andrew zazdával, očekávejte četbu přímo božskou.

1 06.03.2014

Pravda, že třicetistránkové popisy uliček v Paříži, života v kláštěře nebo bitvy u Slavkova nejsou zrovna největším lákadlem, ale jakmile tyto pasáže překonáte, příběh opravdu odsýpá a přestože si říkáte (nebo aspoň já jsem si říkala) "hm, romantismus jako řemen" a "tohle má snad být parodie samo na sebe". Každopádně, jak už jsem psala, čte se to pěkně a přestože je příběh trošku přitažený za vlasy, fakt se mi to líbilo. A konec jsem dokonce obrečela.

1 04.03.2014