Lady Dracula komentáře u knih

Myslím, že pokud máte rádi Kinga, tak Vás nějaká ta fantasmagorická povídka nemůže překvapit. I když...ode dneška už asi veškeré nabídky práce z prádelen týkající se mojí osoby budu pořádně zvažovat :-D A pokud Vás neodradí hned první krysí povídka, která trochu přitažená za vlasy, dočkáte se minimálně zajímavého počtení. A možná taky přestanete kouřit. A konečně si pořádně uvědomíte, jak moc si ceníte a vážíte sourozenců (pokud nemáte, tak alespoň rodičů či jiných příbuzných:)).
Zkrátka a dobře, v tomhle souboru najdete úplně vše. Velké zvířátka, posedlé stroje, nadpřirozené postavičky, ale i mafiánského bosse či naprosto obyčejné kariéristy.
A mimochodem, je to skvělé čtení v čase půlnočním ;)

4 11.07.2014

"Kam odešli draci?"

Nahořklá pachuť z Pyramid se s postupující četbou vytrácela a já jsem měla čím dál tím více pocit, že pomalu okusuji jedno z nejšťavnatějších druhů ovoce. O to víc jsem zkroušeně zjistila, že už je konec a už žádné sladké sousto mě nečeká.

"Stráže, stráže" jsou jednou z nejlepších dosavadních knih, které jsem od Terryho četla. Mírně pohádkové, vtipné, důmyslné, opět morálním podtextem.
Nemám co bych jinak dodala, vše ostatní již bylo řečeno pode mnou.
Ráda se ke knize zase vrátím :)

4 22.05.2014

Eh. Co tam sakra dělala Nimue?! Asi jsem silně ovlivněna z dětství, kdy má oblíbená pohádka byl dvojdílný film Merlin, ale prostě...Ne. Tak ženská mě tam fakt štvala. Ale Sylván to vem, bylo potřeba propojit jednotlivé střípky.

Každopádně, kruh se uzavřel, Uroboros se zakousl do vlastního ocasu a já teď nemám nad čím prokrastinovat. No, utnu zbytečné vsuvky a hurá k ději.
Z počátku jsem se docela nudila. Sapkowski je sice mistr vyprávění, ale nějak ...připadala jsem si jako jako vyvržena rozbouřeným mořem předchozích dějů na písečný ostrůvek, kdy jsem mezi zuby slyšela akorát tak skřípat sypký písek.

Postupem času jsem se ale začínala bavit, hlavně tedy naším skvělým a nepřekonatelným trubadúrem, jemuž ženská krása stoupá do hlavy rychleji než hektolitry šumivého vína. No prostě, šumař, který ani na popravišti neztrácí hlavu. Doslova :)

Co mě ale víceméně vadilo, byly skoky v čase a prostoru. Seděla jsem nad knihou, ale asi jsem byla taky ztracena někde v časoprostoru, protože mi opět unikl smysl. Všeho. Ale sláva králi Artušovi. Co však téhle popelavé zaklínačce nezapomenu je fakt, že nebýt jejích bláznových skoků, nepotkal by nás mor ;) :-D

Nicméně, najednou jsme zpátky, najednou jsem uprostřed bitvy, najednou jsme opět vtaženi do děje a nic a nikdo nás neodtrhne od čtení. Prostřihy do polní nemocnice byly milým zpestřením, stejně jako připomenutí faktu, že na "operačním stole" je celkem jedno, zda jsme "přítel" či "nepřítel".

Co jsem si ale vychutnala a to se vším všudy a náležitě, byl chvilkový závěrečný souboj Smrti s Umrlcem neboli Ciri s Bonhartem. Jejich zásnuby se skutečně povedly, jen asi malinko zranily city jistého "mládence". A taky škoda skvělé čtveřice.

Ale tak nějak od bitvy to šlo z kopce. Trocha sentimentu, trocha romantiky, trocha filozofie, poukázání na lidskou zvířeckost...Ach jo, mám prostě pocit, že konec měl Sapkowski buď "ustřihnout" nebo udělat jinak. Cítím se totiž trochu zrazená a zklamaná, sága by si snad zasloužila lepší a důstojnější konec, když už dala tolik práce nebo se mýlím?

No, dobře, pořád je to ale skvost nad skvosty, ovšem když to vezmeme jako komplexní dílo a nerozebereme ságu na prvočinitele :)

4 22.04.2014

Howard Hughes, muž se spoustou charakterových vad. Egoista, arogantní a sobecký muž se spoustou bizarních zvyků, který si myslel, že všichni se musí podřídit jen a jen jemu. Muž, který měl peníze a díky tomu nejen moc, ale i "lásku" krásných žen a mužů. Muž, jehož život, zdánlivě bohatý, byl ve skutečnosti chudý a prázdný.
Můžeme se nad ním ošklíbat, říkat si, že byl blázen a haj*l, ale spíše bychom ho měli politovat. Přestože dokázal ztrpčit život tolika, často nevinným, lidem.
Byl to člověk, který si nedokázal vážit ničeho, ale na druhou stranu, s ohledem na jeho dětství, moc se ani není čemu divit. Tím ho ale nechci omlouvat. Měl dost času na to, uvědomit si, jak se chová, ale vzhledem k tomu, jak mu skoro každý šel na ruku, neměl pocit, že by to potřeboval. V jeho případě heslo, že peníze kazí charakter, dosáhlo svého vrcholu.

Kniha na mě dýchá trochu senzačností, což ji na kráse malinko ubírá, na druhou stranu se čte velmi dobře a rychle (pokud do toho neděláte věci do školy a doma jako já). Je vidět, že autor si skutečně dal záležet na tom, aby měl co nejvíce (snad pravdivých ) informací a s využitím veškerého svého umu sepsal dílo, které velmi podrobně mapuje Hughesův život s veškerými jeho bizarnostmi. Ale i tak, k 5 hvězdám mi něco schází a něco naopak přebývá.
Každopádně, kniha se mi líbila ;) Aneb závěr hodný středoškolských protokolů a čtenářských deníků :-D Doporučuji, i přes nízké hodnocení (nemám ráda, když někdo hodnotí nízko, ale nenapíše proč).

4 09.11.2013

Podivný regiment je snad první kniha od Terryho Pratcheta, kterou jsem nezhltla jedním dechem. A rozhodně není na vině počet stran. Od posledně mnou čtených Soudných sester to byl možná trochu sebevražedný skok do těchto lehce filozofujících vod, kterými se začínají vyznačovat pozdější příběhy ze Zeměplochy. Možná proto mě Zpěváčková a spol. hned nechytly za srdce jako Mrakoplaš či Smrť, ale místo toho mě spíše dusily ve vlastní šťávě složenou z pocitů: "dočíst či nedočíst?" Ovšem vlivem venkovního tepla, zkoušek, konstalace hvězd a tím, že "nebudu kráva, ale býk" a porvu se s tím, jsem se rozhodla Regiment dočíst a nelituji.
Je pravda, že začátek se táhne více než žvýkačka na botě, ale tak v polovině knihy se Terrry nadechl a očividně se rozhodl, že se tedy do toho nakonec pustí, protože kniha dostala náboj i spád. Nicméně jak se říká, když člověk běží delší trasu, že začátek nemá přepálit, ale běžet pomalu, za to vytrvale (pravda, tady Terry vypálil tak v polovině), aby vydržel dokonce, tak Terry udělal přesně opak. Takže místo pěti hvězd dostane 4 za nápad, zajímavě pojaté jisté genderové stereotypy společnosti, vtipnost a narážky na náboženství (tím se nechci nikoho dotknout).
A co říci na závěr? Použiji citát z knihy, který mne pobavil a bude skvělou tečkou za mým komentářem :"Odpochodovala a v jejím nitru všechno zpívalo.Tohle nebyl pohádkový zámek a neexistovalo něco jako pohádkový dobrý konec, ale občas jste mohli vyhrožovat tím, že kopnete půvabného prince do šunky s vejci."

4 09.07.2013

Kniha je velmi náročná na čtení, zvlášť, když to praktikujete ve škole, v hodinách. Ale i tak, celkově se docela špatně orientuje ve jménech a kdo, s kým, jak, proč a za kolik. Pokud si to však napíšete, přestává nabývat problém obludných rozměrů a je snazší se v tom vyznat. Když se to vezme kolem a kolem, je tato kniha jakýmsi úvodem do světa Středozemě aneb jak to všechno začalo.
Celkově kniha špatná není, jen holt náročná.

4 19.06.2013

Tuhle knihu jsem přečetla na doporučení naší knihovnice a tělocvikářky a češtinářky v jednom. Tím bych jí chtěla velmi poděkovat,jelikož ta kniha je skutečně úžasná. I když teda nic pro nefilozofy,protože skutečně se u toho musí myslet a klást si různé otázky. Navíc je to psáno tak poutavě,že člověk se u toho i velmi nasměje.
Ale ten smutnej konec,ten je vážně dojemný. A hlavně nečekaný.Každopádně mě se ta kniha velmi líbila a myslím,že si zase nechám něco doporučit.

4 19.06.2013

Tahle novela je velmi pěkná. Ovšem pokud se moc nesoustředíte na děj,nemáte moc šancí ho pochopit,neboť Dyk používá kolikrát slovní obraty,které je těžké přeluštit. Záhada a tajemno inspirované podle staré německé pověsti ze 13.století je tam dost patrné. Celkově je tam vidět,že Krysař je člověk ctící zásady,které však jestliže jsou porušeny, je to dost špatné...I jeho láska k Agnes je až bolestně romantická...

4 19.06.2013

Dlouho se mi nestalo, abych knihu, která má více jak 300 stran zhltla tak rychle a na konci ronila krokodýlí slzy, že už je vlastně konec a já ani nevím jaký.
Kniha je to úžasná, psaná s lehkou ironií a někdy úsměvnými situacemi, i když vlastně moc veselá není, spíše naopak. Autor má, podle mne, cit pro vyjádření pocitů a chování pubertálního výrostka, který zažívá první lásku i starosti, ale píše to tak nenuceně, že člověku snad ani nezbude nic jiného než se s hl. hrdinou tak trochu ztotožnit.
Přemýšlím, zda je to vlastně obyčejná kniha o neobyčejných dětech nebo neobyčejná kniha o obyčejných dětech. Záleží, na které jste straně a z jakého úhlu pohledu se díváte.
Je to kouzelná kniha. Kouzelná i díky fotografiím, nad kterými moje srdce, milující vše staré, zaplesalo a které vlastně knize dodávající i jakýsi punc pravdivosti.
A proč tedy 4 a ne 5 hvězd? Kvůli tomu konci, protože mne navnadil a ....nevím, co bude dál :)

4 19.06.2013

Jojo,tohle dílo se Poláčkovi vážně povedlo. Dětský náhled na svět dospělých a jejich parodování je úžasné. Tenhle humorný román člověka vážně rozesměje svojí lehkostí a tím,jak ukazuje,jak maloměšťáctví je možná špatné.
Dílo vhodné nejen pro dospělé ale i děti,i když ty budou mít asi s pochopením menší problém...

4 19.06.2013

Kdo by to byl řekl,že i tohle najdu ve školní knihovně a navíc budu prvním čtenářem?:-D taková čest pro mě,číst jako první nové vydání Čachtické paní,knihy,která rozpoutala obrovský zájem o tuto hraběnku. Mě se ta kniha velmi líbila,ale je fakt,že jsem očekávala něco jiného. A ne knihu o ženě na sklonku života a téměř odhalení jejích vražd. Celkově se tato kniha ani moc nestará o její dřívější život,tedy dětství,to jen velmi okrajově. Spíš řeší ty vraždy a jak se na ně přišlo. Jinak to dílko bylo velmi pěkně zpracované.
I když, stejně jako u Stokera,zkresluje pohled na ni,jako na ženu,která možná byla jen loutkou v hromadě intrik a aby přežila,začla sama intrikovat. Je tady v podstatě líčená jako krvelačná bestie. Ale jestli taková opravdu byla,anebo se Nižnánsky plete,to už asi nikdy nezjistíme...

4 19.06.2013

Zpočátku se mi kniha četla docela špatně, skrz dlouhá souvětí. Ale když jsem si nad to sedla, tak už jsem nemohla přestat. Je to opravdu čtivé, Lustig má dar vtáhnout vás do děje, využívá i psychologie postav.

4 19.06.2013

Že existuje kniha, jsem se dozvěděla až po shlédnutí filmu, což je věčná škoda. Takhle jsem věděla, jak se příběh bude vyvíjet, kam směřovat. Ale i tak....hl. hrdinka, ačkoli se zdá, že je hysterická, překvapí...Prostě, mateřská láska překoná vše, i takovou věc, jako je ta, že syn je napůl Satan:)

4 19.06.2013

Hodně dobrá knížka,popisující údajně skutečné události. Musím uznat,že to byla jedna z mála,do které jsem se opravdu dokázala zažrat a kdy sem i nahlas nadávala a naopak fandila hrdinům. O tom,jaká církev je,o vykonstruovaných procesech a o kázání pijte vodu,sami pijeme víno,se nehodlám bavit,neboť to by bylo na dlouho. Opravdu se mi ta kniha líbila a pokud máte rádi inkvizici,přečtěte si to.

4 19.06.2013

Tak tahle kniha je považována za jednu z nejotřesnějších. Je fakt, že Havlíček se v tomto psychologickém románu s ničím nemaže a prostě to píše tak, jak to leží a běží. A to je dobře. Tenhle naturalismus je mi opravdu blízký. Co však někomu může vadit, je lehce úvahový styl se spoustou vnitřních monologů. Podle někoho to není vhodné čtení na večer, ale neřekla bych. Právě naopak.
Z téhle knihy kape egoismus, ješitnost, nenávist, závist, nelidskost v podobě hlavního vypravěče. O jeho postavě, jak sám vypovídá několikrát, si musíte udělat úsudek sami. Ale myslím, že u všech bude stejný. Nelze jinak,než ho odsoudit.
Kniha se četla velmi dobře, alespoň mě, bez jakéhokoliv problému s nechápavostí, co tím chtěl básník říci. Doporučuji všemi 20ti prsty.

4 18.06.2013

Tahle kniha, ačkoli se jedná o deník, je velmi čtivá. Anne se vyrovnává se svojí situací po svém a je vidět, že během té doby, co je zavřená, si začala vše uvědomovat, od svých chyb, až po věci, které dělala. Její sebekritika je úžasná. Ano, občas vás popadne pocit, že ty poslední zápisy nemohla napsat 13-15letá dívenka. Ale jak říká ona, skutečně za tu dobu pobytu tam vyspěla.
Myslím, že ta kniha jen ukazuje, jak těžké je vyžít 2 roky se 7mi lidmi v pár místnostech a jakou těžkou situaci měli. Stejně tak náhled na nizozemské lidi si lze udělat, i když s menšími problémy.
Každopádně, dílo je velmi působivé.

4 18.06.2013

Fíha, to byla ale jízda!
Pokud jste jak já už přesycení strašidelnými domy z hororů, tohle pro vás bude příjemným osvěžením. Sice stejné téma, ale mnohem lepší provedení. King je prostě mistr hororu zcela právem.
*
Příběh plyne lehkým pomalým tempem, napětí stoupá pozvolna a vy jen čekáte, tak kdy už je teda zařízne a ono pořád nic...hryžete si nehty nedočkavostí, ale stále ještě není konec...nedýcháte, valíte oči a pak to prostě práskne. A vy nakonec ani nevíte, jestli jste to očekávali takhle nebo vlastně úplně jinak... A tak sedíte na posteli, konsternovaně hledíte před sebe a říkáte si...co? Následně hledáte volné pokračování, protož to si prostě MUSÍTE přečíst :-)
*
Takže až teď pojedete na dovolenou, bacha na vyhlášené hotely, nikdy nevíte, co za zlé tajemství se tam ukrývá.

P.S.: Taky nemám ráda infantilní keřová zvířátka.

A víte proč mám ráda antikvariáty? Protože se tam dají najít poklady, jako je tato kniha.

Epic heroic fantasy, kde se nekříží jen magie s mečem. Je to jiné, kouzelné, podmanivé a zatraceně dobré. Z počátku to sice lehce drhne, jste vrženi do světa, o kterém nic nevíte, hemží se to privilegovanými, poznačenými, nadanými. Svět je prostě divnej. Ale o chvíli později se přistihnete, že jakože FAKT chcete vědět, proč to udělali a to jsou opravdu tak bl...pardon čestní? Skvělé je, že nic není černé ani bílé. Všechno má několik odstínů.

Kniha má sice své mouchy, ale přesto...vy by jste vážně nechtěli zjistit, který tým, zda ten s mírumilovným bohem - kuchař, teda šéfkuchařem či ten s echt zakladatelem, byť lehce agresivní, vyhraje? :)

3 22.06.2016

Tak, já vám nevím .Je mi nějak...divně. A rozhodně to není tím, že mám po zkoušce, před zkouškou a v průběhu psaní závěrečné práce...Může za to tahle kniha.
*
Mé první setkání s Dosedělem nedopadlo nejlíp. Spíše naopak. A jak už bylo psáno níže, nebýt knihy u Pevnosti, nikdy bych ji ve své knihovně neměla.

Co se týká příběhů, tak:
První příběh ze začátku nevypadal tak špatně, ale po přečtení jsem měla pocit, že tisíckrát omílaný klišoidní příběh tady má jen kosmetickou úpravu, trochu více hraje na city,ale to je tak všechno.

U druhého příběhu mě napadlo snad je: "Co, to sakra je?kde je ta bestie ze Sudet?!" Příběh hodící se spíše mezi psychologické, nikoli však hororové. Koneckonců, jak to vyplynulo z děje: "tehdy někoho zabít, když lesy jsou plné zběhlých Němců, to není nic nového ani děsivého."

A třetí příběh byl vyložené zklamání. Zednáři, upíro-vlkodlačí bestie, Eskymáčtí indiáni...oh, really?
*
Obávám se, že pokud budu chtít dát Dosedělovi ještě šanci, nesmím mít tohle jeho minidílko na očích.

3 18.01.2016

Zajímavá a relativně poutavá kniha s tématem, o kterém je důležité mluvit. Proto jsem ochotna přimhouřit očko i nad opakováním některých frází prakticky pár odstavců za sebou.

Autor nás, protože je kniha napsaná v době, kdy proces ještě probíhal, seznamuje s Liesliným příběhem, s příběhem, který je poznamenaný slepotou úřadů a lidí okolo a s následky, které z toho plynou... pro všechny. Ale jak psal i sám autor, nejmladší Felix z toho vyjde, naštěstí pro něj, nejlépe a to je dobře. Alespoň jedno pozitivum na tomto případu.

Nicméně smutné, že příběh mohl být ukončený mnohem dříve, díky nezájmu okolí nebyl. Otázkou však je, zda když bychom byli na místě Lieslinýho okolí, zda bychom SKUTEČNĚ něco udělali nebo naopak, zavřeli bychom před tím oči jako to občas vidím ve svém vlastním okolí. Proto je dobře, že kniha byla napsána.

3 02.10.2015