koubin007 komentáře u knih

Doktor Moroe, neboli sadista a nemocný člověk, se snazi svou úchylnou potřebu ubližovat, maskovat za vědu a poznání. A co že vyzkoumal? Že se dá polidstit zvíře? To už víme, že v každém člověku je kus zvířete. Roman musel ve své době hodně šokovat, taková témata byla nejen v rozporu s virou, ale i dobrými mravy.

Pořád jsem nějak doufal, ze hrdina se zvířecími lidmi nějak souzní, pochopí je, ale vlastně se mu celou dobu hnusí a nepřipadlo mu jich vubec líto a považuje to za správné. Nazývá je "netvory". Nebyli to spíš ubohe oběti? To je vidět, jaký kus v myšlení lidstvo od těch dob ušlo. Dnes by byl postoj hlavního hrdiny docela opačný. Inu vyvíjíme se k lepšímu nebo jsme jen větší pokrytci? Možná obojí.

7 11.06.2023

Z knihy jsem si vzal docela dost nových informací, i když to byla celkem nuda. Yucatán, Mayové i Diego de Landa skutečně dle pravdy. Svižný začátek prodpovidal nějaké tajemno v džungli, nemohl jsem se od knihy odtrhnout, ale v půli to ztratilo grady a závěr byl až příliš velká filosofie na téma smrti a umírání. Trochu škoda, ze to takto pohřbil. Já jsem ten konec asi ani nepochopil...

2 10.06.2023

To byla tedy lahůdka. Za prvé mám rád Glukhovského, protože píše o Rusku bez obalu, (např. Povídky o vlasti), což mě fascinuje a za druhé, tohle je naprosto skvělá a originální kniha. Je tak plná psychologie hlavní postavy, něžně vulgární a upřímná, napínavá do poslední stránky, uvěřitelně skutečná a velmi čtivá. Co víc si přát, je to příběh surový a drsný, ale zároveň oslavující nejvyšší lidské cnosti, jako je láska, pochopení a smysl pro spravedlnost. Rusové prý nejvíce touží po spravedlnosti, která je jim odpírána...
Za mě zatím nejlepší Glukhovsky.

9 25.05.2023

Jezisi! Tahle kniha mě tak neskutečně pobavila. Přesně tenhle typ ruske satiry na trhu úplně chybí.
Tady je popsáno na pár stranách úplně vše, co potřebuji vědět o současném Rusku a mentalitě jeho obyvatel.

02.05.2023

Krakatit je tak naivní a neaktuální dílo, ze to současná mlada generace prostě nemůže brát vážně. Hlavní hrdina Prokop mne leckdy pripomina nervově narušeného a nevyrovnaného Raskolnikova z románu Zločin a Trest F.M. Dostojevského.

4 20.04.2023

Nic syrovejsiho a dojemnejsiho jsem dlouho nečetl. Němé dítě narozené na smetišti dvěma vandrakum a budizknicemum. Nenávist k matce - prasnici a čistá
Láska k bratrickovi, který měl snad i více štěstí v životě, že záhy zemřel, mě prostě dostala. Nic pro slabší povahy. Nikdy jsem neuvažoval nad bezmoci dítěte, které má smůlu do od pocatku života -zivot je nezpochybnitelne a zcela bez vyjímky nespravedlivý !

8 09.04.2023

Začátek hezký, atmosféra předpovídala něco světového ... Ale...vlastně nic moc no. Ten konec je zase zoufale nudnej a šeredně natahovanej. Musel jsem přeskakovat s točilo mě, že na 100 stranách je fakt deje, co by se za nehet vešlo. Rozebírá jak vedlejší postava chodila s tátou na baseball, úplně o ničem prostě. A těch postav jak na orloji, snad 50, všechny se mi pletly.

3 04.04.2023

Takova mila knizka o putovani Ruskem s partou trampů a byvalych sportovcu. Vypravecuv styl me nejdriv trochu iritoval svymy radoby vtipnymi poznamkami, ale pak jsem si nejak zvyknul. Pujcil jsem si ji protoze jsem si od ni sliboval nahlidnout do mysleni Rusu a trochu poznat tuhle nepochopitelnou risi. Presne splnila ma ocekavani, doporucuji jako zajimavy exkurz na divoky vychod.

09.02.2023

Moc pěkně udělaná knížka. Srozumitelná a plná zajímavých kreseb, maleb a dobových portrétů.
Pro toho, kdo si chce rozšířit obzory o tomto významném roce více, než jen z Wikipedie.

20.01.2023

já po tomto díle sáhl po dočtění Remarqova "Na západní frontě klid" a musím to odložit, tohle mi stylově ani obsahově vůbec nezaujalo a je mnohem víc lepších knih, tak nač ztrácet čas.

Na knize mě spíše než motiv záhadných sadistických vražd mladých chlapců a hledání pravdy bavil psychologický profil a osobní život tří žen příběhu (psycholožky, oběti a policistky). Jinak hlavní nosná linka příběhu i zpracování mi připadala jako 100x ohrané téma v detektivních seriálech ze "Severu", např. Most...
Nevím proč ti spisovatelé "nahoře" se pořád točí kolem toho stejného. Larsson, Nesbo atd. Taky jsem si velmi silně uvědomil, jak Švédsko zasáhla a poškodila migrační vlna. Je mi líto, že tak krásná země se stala obětí africké migrace, se kterou nemá pranic společného.

6 30.12.2022

Můj názor je, že ústředním motivem knihy je sdělení, že v povědomí prostých venkovských lidí, počátku 20. stolení, byla stále velmi silně zakořeněna křesťanská morálka a její mravní hodnoty. Něco jako cizoložství bylo odsuzováno více než loupežná vražda. O tom, jak na venkově nejde utajit mimomanželský poměr, čeho všeho si sousedé všímají a jak silně to dokáží odsuzovat. To, co dnešnímu člověku je zcela lhostejno bylo před 100 lety považováno za nevídaný hřích nutný odsouzení k smrti.
Čapek měl mimořádný vypravěčský talent, ale kniha je opravdu psána velmi zvláštním až archaickým způsobem, kde převládají vlastní myšlenky a úvahy nad přímou řečí. Hordubal byl, podle mně, představitel starých pořádků a naivního myšlení již dávno minulého světa, zatímco Manya a jeho přímost a zápal pro podnikání a své zájmy byl zase moderně smýšlejícím člověkem, který převzal žezlo v novodobém kapitalismu. Hordubalova žena Polana si vlastně jen nárokuje svoje právo na normální život, lásku a nikdo se nemůže divit tomu, že si ji hledá v pohledném čeledínovi, když její muž o sobě několik let nedá zprávu. V reálném životě, nikoliv Čapkově zidealizovaném příběhu, by Hordubal v Americe určitě věrný své ženě nezůstal, užíval by si života plnými doušky tamní svobody, a proto jsem spíše soucítil s opačnou stranou příběhu a nakonec mi bylo líto, jak to vše dopadlo.

9 30.12.2022

Tato kniha neni zadne zasadni dilo, ac presto je to poutave a dramaticke cteni. Velmi rozsahla je kniha zejmena co do poctu postav, ktere se na chvili objevi na scene, aby v zapeti zmizeli a nebo jine, ktere se prolinaji celym dejem a obcas vyplavou na povrch, aby zasahli do deje. Je to vlastne takovy slozity rodinny propletenec vypraveny z pohledu vnucky Anezky, ktera lici zivoty sve babicky Anny, jejiho manzela Antonina, pak prejde na svou neustupnou matku Alzbetu a jeji protektorátní zivotni patalie, ABS nakonec prevypravela svuj zvlastni zivotni pribeh po boku prvni lasky Jana a pozdeji doktora Jakuba. Nikdy by me ale nenapadlo, ze me budou zenske romany vyrazne bavit, ale Mornstajnova me presvedcila o opaku. Tato kniha neni tak silna jako Hana, ale presto me pripoutala svou autenticnosti.

9 08.12.2022

Ještě nikdy se mi po dočtení knihy nestalo, že by mi po celém těle neskočila husí kůže a zježily se chloupky na nohou i rukou - az dnes. Nejsem ani trochu cita, ale při čtení tohoto románu jsem měl pocit, že chci ronit slzy, vztekat se a proklínat svět za svou nekonečnou nespravedlnost. Nebývalá autenticnost a půvabny az elegantni ton vypraveni na pozadi těch nejodpornejsich hrůz, navic propojen s velmi propracovanou psychologii postav, dava tomuto psychologickému dramatu punc mimořádné jedinečnosti. Klanim se pani autorce hluboce.

33 28.11.2022

Když si odmyslím to klasické kingovské nadpřirozeno, tak se jedná vlastně o skvělý psychotriller, od začátku do konce plný napětí, zvratů a překvapení včetně špatky strachu. Cikáni v Americe 80. let odmítaní společností, kočující po státech jako indiánská smečka. Mají svůj svět a moudrost ze které bychom se my měli čemu učit.
Drsný Ital Conneli a jeho mafiánský způsob řešení problémů. Tlustý právníček, který se ze všeho vylíže, protože je bohatý běloch a nakonec dostane co mu patří. Je to tak úžasně nestranné a upřímné, že musím dát prostě nejvyšší hodnocení a to já nedávám skoro nikdy.

5 17.11.2022

Moc pekne napsany triller. Chvalim zejmena za Oliho, bubaka ve skrini (brr musel jsem na chvili odlozit ) a nakonec ten zaver byl dost slusny. Pekne jedna ustredni postava, jedna dejova linie, zadne velke odbocky a nastavovana kase. Kdyby autor vynechal zbytecne vulgarity, dal bych i o hvezdu vice. Pusobi v knize zbytecne rusive a hazi ji fo pozice braku. Taky s temi mirami to ma trochu popletene, nejdriv je hodinu cesty nejblizsi chata, pak najednou je z ni slyset radio a sakrys, on tam jezdi cele detstvi a nevi presne komu chata patri? Jako to je trochu tupy, chlapec jeden.
Jinak Karika ma asi nejaky zvlastni vztah k zime, snehu a mrazu a umi se skvele vyzivat v jeho ucincich na lidsky organismus. Zatim vsechny jeho knihy z tohoto prostredi. Doporucuji kazdemu, kdo se rad necha trochu postrasit.

7 12.11.2022

Jedina vyhoda tehle knihy je to, ze se rychle cte. Namet je vybrakovany z Kingovych del, postavy neuveritelne ploche, nudne, neverohodne misty az trapne detinske. Misty jsem se musel az usmivat nad stupidnimi reakcemi hlavni postavy, ktera se neustale trese strachy, jezi se ji chlupy, mrazi ji, zveda zaludek, klepou kolena atd...autor porad zduraznuje jaka to je hruza a dokola omila ty same sracky, ale ja zustaval zcela chladny. Je to proste skvar bez kouska invence. Po trhline obrovsky propad. Kniha je jako stredoskolska semestralka, nedotazena, uspechana, odflaknuta, ale fakt je, ze posledni kapitola je opravdu strasidelna.

7 29.10.2022

Kniha spise pro citlive duše,ktere dokazi ocenit tu poetiku, něžnost a vytribeny jazyk jehoz smysl pro detail, zde, je opravdu okouzlujici. Pro me to bylo zajimave pocteni, ktere obohatilo, avsak nenadchlo. Dozvedel jsem se neco o spisovatelce Virgini Wolfové, ktera je tolik sklonovana v ruznych radoby intelektualnich prvcich zabavy. Pribeh homosexualnich paru muselo byt na pocatku 20. stoleti opravdu terno, ale dnes spise ohrana deska. Nektere myslenky rozhodne staly za zamysleni, ale vlastne nic prevratneho jsem zde nenasel.

4 18.10.2022

(SPOILER) ...Kniha je ale o zločinu a trestu. O trestu za dvojnásobnou úkladnou vraždu, nikoliv v afektu nebo v nepříčetnosti, či ze msty, ale za promyšlenou připravenou vraždu dvou lidí pro peníze (tedy dvojnásobná loupežná vražda), ještě sekeru si na to přinesl, a za to se prostě 8 let nemohlo nikdy dávat a v 19.stoleti v Rusku už vůbec ne. V současnosti asi jasné doživotí, ale v Rusku tehdy spíš určitě provaz.

8 09.12.2021

(skvělý komentář LEGACY). Je to vskutku mistrovská kniha, která ve mně mnoho zanechala. Nemohl jsem ale se zbavit pocitu, že styl mluvy je výrazně umělecky přibarvený, neautentický, nepřirozeně šroubovaný. Naivita a přecitlivělost postav a jejich reakce jsou z dnešního pohledu úsměvné až komické. Budilo to ve mně dojem takového "absurdního divadla", ve kterém se všichni chovají jako smyslu zbavení.

6 09.12.2021