Povídky o vlasti

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ruská satira má hluboké kořeny. Již sám název této knihy je ironickým odkazem na podobnou sovětskou tradici malých, povětšinou oslavných próz. Autor však píše o zcela jiné vlasti, než byla ta sovětská, a jeho povídky mají leckdy podobu politických thrillerů. Z různých úhlů rentgenuje ruskou „demokracii“ z počátku 90. let minulého století, odkrývá panoptikum lidských typů, počínaje společenskou smetánkou přes realitu zbohatlického života „nových Rusů“, vztahy uvnitř vědecké komunity nebo myšlenkově deviantně účelové prostředí reklamní agentury. Svůj sociální ostrovtip a sžíravý sarkasmus ale nemilosrdně cílí i do prostředí „obyčejných“ lidí. Jak sám říká: „Neposkytuji jednoznačné odpovědi, spíše nepříjemné otázky a nutím čtenáře zamyslet se nad tím, jaká je ve skutečnosti naše vlast, co to vlastně je ruský patriotismus a kdo opravdu naši zemi řídí...“...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/352993/povidky-o-vlasti-fHd-352993.jpg 3.764
Orig. název:

Rasskazy o rodině (Рассказы о Родине) (2010)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (19)

Kniha Povídky o vlasti

Přidat komentář
Momana
26. březnaodpad!

V Rusku jsem žila několik let a tyhle povídky, rádoby mířící na ruskou společnost, neodpovídají ani zdaleka. Autor je asi nemálo zaujatý. Že by se z jeho strany nenašla ani kapka pozitivity, to se mi nějak nezdá.

Phorbo
06. března

Abych řekl pravdu pravdoucí, tak je to něco úplně jiného, než co bych od Glukhovského čekal. Má to svůj šmrnc, překlad od paní Boškové je výtečný. Už dlouho jsem si neužil text sám o sobě, který mě námětem moc nebavil, takže velký dík patří ji, jinak bych knihu asi ani nedočetl.
Těch x povíděk, které na sebe ani moc nenavazují (jen mírně, snad někdy hodně vzdáleně), se čtou samy o sobě dobře. Pak ale skončí jedna kapitola, začne další a já jsem úplně ztracený. Pletou se mi jména, kor když skončím uprostřed kapitoly a pak začínám znovu číst, musím se o stranu dvě vracet, protože vůbec nemám tušení o čem kapitola byla.
Škoda poselství od mimozemšťanů, rád bych se ho dozvěděl. A taky, poslendí kapitola je taková předzvěst trilogie Metro, alespoň mi to tak přijde.
Vesměs příjemné, ale jen překladem a krásnými aforismy. Jinak jsou příběhy zaobaleny až moc velkým tajemstvím a mě nechává tak v absolutní neznalosti a nevyřešenosti... zůstávat na vážkách já nemám moc rád.

SugarDolly
05. března

Zajímavá věc, člověk se u toho zasměje až to mrazí.

beanstk
29. ledna

Skvělé povídky, velmi čtivé. Specifika ruské duše i ruského řízení věcí veřejných ... řekl bych, že z této knížky aktuálně vládnoucí věrchuška neměla úplnou radost :-).

DomYume
29.12.2018

Glukhovsky v této povídkové knížečce krásně popsal absurditu Ruska a jeho společnosti, kterou je proslule od nepaměti. Většina povídek je opravdu chytlavá a jednoznačná. Jako u každé povídkové knihy, se najdou i zde povídky, které mě úplně nezaujaly, ne snad, že by došlo k nepochopení, ale zkrátka ze stylu jejich podání. Věřím, že jiným by se zase nemusely líbit ty povídky, které mě se líbily - známe.

RimmerCZ
02.10.2018

Povídky mají velice originální náměty, na kterých autor často velmi trefně karikuje abnormality specifické pro Rusko. Ve většině případů mi volba námětu přišla účelná pro potřeby pointy.
V některých případech už mi to s mírou aburdnosti a napojení pointy na námět přišlo trochu přes koleno a některé prvky byly v povídkách trochu stereotypní (např. vyobrazení žen), ale jako celej je to velice zajímavé.
Některé povídky (např. ta z prostředí stavby mrakodrapu či těžby plynu) jsou pak velmi silné a mířící do černého.

eliska2669
27.09.2018

Ufuf. Povídky byly dobrý, dokud nedošlo na ty absurdity. Nevím, zřejmě to mělo ještě více podtrhnout absurditu samotných reálií, nebo co. Těžko říct. Ale nesedlo mi to. Vlastně mě ty postavy většinou štvaly, přišlo mi, že jednaly a mluvily totálně nerealisticky.

lucie.8
29.08.2018

Zábavné příběhy, ale vlastně k pláči...