kotatkoz komentáře u knih

Asi lehce nadhodnucuji, ale dlouhojsem se na tento thriller/psychoromán těšila a nijak výrazně mě nezklamal. Líbily se mi drobné zvraty v průběhu, konec mohl mít mnoho variant a ta zvolená nebyla nijak špatná, byť trochu působila jak horkou jehlou zpracovaná. Suma sumárum, najdou se i lepší obdobné knížky, ale tahle se dá také doporučit :)

1 01.08.2020

Ideální letní čtení - různorodé postavy, zajímavé prostředí, hezky propletený příběh, příjemně reálný konec... Není to kdo ví jaký knižní klenot, ale jako oddychovka při opalování se hodí perfektně :)
A jako u mnoha podobných knih, i tohle bych jednou ráda viděla zfilmované - právě díky atraktivnímu prostředí a pak ten závěřečný vodopád v domě... :))

29.07.2020

Nevím přesně proč, ale tato kniha mě příliš nezaujala. Přišlo mi to až přespříliš jednoduché, prvoplánovité, očekávatelné, klišé... Ale na léto se taková nenoráčná knížka hodí, ta část příběhu na dovolené byla fajn a bod navíc za prostředí Francie :)

06.07.2020

Knížka jako taková asi není špatná, ale měla jsem přehnaná očekávání, a tak mě zklamala. První polovinu jsem se nemohla pořádně začíst a druhá mi zas přišla "podivná" a zároveň jsem čekala ještě nějaký zvrat ke konci (tedy krom toho jak to dopadlo se Stephenem) - to rozuzlení přišlo příliš brzy a poměrně jednoznačně, chtěla bych ještě ten moment, kdy si čtenář myslí, že už je konec a ono ne a ještě se děj nějak rafinovaně přetočí :) Tady byl jen ten jeden zvrat a poměrně podivný, což je za mě škoda...

1 23.06.2020

Tuhle knížku dostal kdysi můj děda pro nás jako dárek přímo od Dády a teď už jí podědily naše děti... Knížka je plná ilustrací a jednoduchých kosích příběhů, no prostě kdo vyrostl na Dádě a žížale Jůlii, tak si i teď rád zavzpomíná :)

1 18.06.2020

Dostaly jsme tuto knihu jako dárek a líbila se mně i dceři, takže spokojenost. Ilustrace jsou opravdu povedené a postavička Jiljího originální.

18.06.2020

Nenáročné letní čtení. Sice se poměrně dobře čte, přesto v tomto případě je asi lepší kouknout na filmovou verzi (typický americký film, poměrně předvídatelný, neurazí-nenadchne) a "zabít" tím jen cca dvě hodiny času a pak si vzít na čtení něco zajímavějšího. A koho mine film i knížka, rozhodně o nic nepřijde :)

08.06.2020

Přijde mi, že tato kniha je promrhaný potenciál, jak zpíchnutá horkou jehlou, kdy autorka nevěděla jak si vydělat, tak sepsala matné vzpomínky z téhle svojí pracovní zastávky a vydala to. Bylo by toho tolik co lépe popsat, ať už co se týče vizuální stránky, kultury, povah lidí okolo atd., tak jistě bylo i víc zážitků. Tohle bylo jak z rychlíku - dneska má princezna den na prd, jsem smutná, naštvaná na celý svět - přitom tu práci šla dělat dobrovolně a víceméně tušila do čeho jde. Věřím, že tohle šlo prostě zpracovat lépe a vlastně nevím komu a proč bych to vůbec doporučila číst. Jednu hvězdičku dávám spíše za nápad a alespoň ten pohled z rychlíku do pro nás tajuplného prostředí.

07.06.2020

Naprosto nádherná knížka, po všech směrech hřejivá - ať už prosluněnou Provence, stylem psaní a povahou autora i dějem. Peter Mayle popisuje svůj první rok, kdy se z něj stával provensálský vesničan, jak přicházel na chuť svébytnému prostředí a jeho obyvatelstvu. Kniha je tak nakouknutím do ryzí všednodennosti, kde na vše je dost času, lidé drží při sobě a vše nepříjemné se dá ustát s úsměvem. Ideální knížka, když chcete nachvíli vypnout a jen se nechat ponořit na lavičku pod platan, kde kolem voní rozmarýn a levandule, v dálce jede traktor,...

4 30.05.2020

Po dlouhé době knížka, kterou odkládám a nedočtu - nechám na jindy. Autorka píše čtivě, námět je možná zajímavý, ale přesně v místě, kde píše (myšleno z její strany motivačně), že kdo s knihou a myšlenkama v ní rezonuje, ať čtě dál, jsem si uvědomila, že já s ní absolutně nerezonuju - nic mi to neříká, nedává a vlastně je mi i nějak jedno, jak se odvíjel příběh dál po té, co sbalila kufr a odjela. Asi ještě musím dozrát nebo jsem prostě šťastná ve svém životě, nicméně mě to k žádnému posunu nemotivovalo, takže už u kapitoly o e-booku odkládám a spíše si v hlavě nechávám Myshu Gautam (kniha Mé nepálské lásky a Mé nepáslké trable) - obdobně mladá žena, ovšem zmého pohledu ještě trochu odvážnější, radikálnější, která vybudovala doslova z ničeho něco...

1 16.05.2020

Pár let zpátky jsem dostala Hygge i Lykke společně - Hygge jsem přečetla a do Lykke se následně vůbec nemohla začíst a přijít jí na chuť, tak jsem ji odložila a našla zas až letos v rámci výzvy. Kupodivu s odstupem od Hygge už to bylo čitelnější. Knížka se tváří jako mnohostránková, ale přečtete ji hravě za večer, pokud budete chtít. Za mě bych však doporučila číst po jednotlivých kapitolách (úvod, pospolitost, peníze, zdraví, svoboda, důvěra, laskavost a závěr) a mít tak chvilku prostor si s tím pohrát i v myšlenkách :) Zajímavé příběhy a náměty, jak zkusit svůj život udělat štastnější, doplněné hezkým grafickým zpracováním, fotkami, grafy... Nenajdete tu nic enormně objevného, vlastně by na lecos dokázal člověk přijít sám, ale není od věci si to díky knížce sesumírovat a prohnat si to hlavou. Navíc to srovnání států, konkrétní příklady, určitá lidskost a hřejivost, která z knížky dýchá, to podle mě za těch pár hodin čtení stojí a působí to na člověka pozitivně.
Hygge a Lykke si ve své knihovničce ráda nechám a věřím, že se k nim nárazově budu vracet.

4 13.05.2020

Předpokládám, že pro většinu čtenářů je kniha vcelku o ničem, budiž jí k plusu i přiměřený počet stran (byť za mě by se klidně mohl ještě o něco zmenšit). Ale v rámci svého žánru to je poměrně dobře stravitelná kafkovina nabízející pohled jak na pedantského "vyšinutého" Bjorna, tak i na chování lidí okolo. Není to můj šálek čaje, ale věřím, že takhle kniha má své nadšence.

1 10.05.2020

K tomuhle snad ani nejde napsat komentář, ta knížka je božská, neboť je plná božských obrazů :) Míla je neskutečně zajímavá a inspirativní osobnost, její obrazy si po zásluze věší na zeď kdejaká významná galerie a pro spolupráci si ji vybrali Coldplay, Miro Žbirka nebo Mattoni. Ona prostě umí, je jedinečná a na její obrazy dokáže i lajk jako já koukat hodiny a hodiny a pořád v nich nacházet něco nového a krásného. Tato krásně udělaná kniha obrazů doprovázená textem o životě autorky a o tom co utvářelo a ovlivňovalo její tvorbu je pro mě klenotem v mojí knihovně, díky za něj!

07.05.2020

Knížka to nebyla špatná, ač poměrně jednoduchá, chvilku mi trvalo se do ní začíst, ale pak si mě podmanila a druhá polovina už se četla sama, chtěla jsem vědět, pro co a koho se Hortense rozhodne a s jakou grácií se se vším vypořádá. Trochu rozporuplně na mě působily části Éliasova deníku - přirozeně mě bavil jistý voyerismus vloupat se tak někomu do myšlenek a vědět, co si myslí a co se skrývá za jeho chováním, ale zároveň mi moc nesedělo, že by nějaký chlap takhle psal a rozepisoval se o své minulosti a ještě to jen tak nechával na stole. A Aymeric byl taky především nezbytný prvek do románu pro ženy - ten typ úspěšného navenek nedobytného sympaťáka, co si ho nechtěně podmaní éterická žena a on pak sám neví co by...
Ač jsem v podstatě od začátku tušila, jak to dopadne, stejně se to hezky četlo a chvílemi jsem se až zasnila jaké by to bylo být letním hostem v Bastide - vyvolalo to ve mě i vzpomínky na duchem podobnou knížku Hotýlek v údolí Loiry. K plnému hodnocení mi chybělo to nepopsatelné "něco" navíc, ale jinak 4* z 5, je to milá knížka a člověk dostane přesně co očekává :)

3 05.05.2020

Asi jsem měla přehnaná očekávání, ale knížka mě lehce zklamala. První polovina se neuvěřitelně táhne, střípky nesourodého děje, žádná akce, jen kvanta alkoholu a možných (?) halucinací... Naštěstí v druhé půlce do sebe začně vše zapadat, knížka nabere spád, dojde k pár drobným překvapením a strhujícímu (rozuměj americky akčnímu) závěru. Tradičně jsem tušila odkud vítr vane, ač mi motiv jednání unikal, takže hlavní překvapení se pro mě nekonalo, ale přesto nakonec zajímavě vystavěné. Kdyby byla první polovina knihy zajímavější, vyhodily by se záležitosti kolem filmů a závěr byl ještě o kousek překvapivější, dala bych lepší hodnocení. Takhle 3* z 5 a těším se na filmové zpracovaní :)

4 29.04.2020

Ke staříkovi jsem se vrátila po delší odmlce, takže to bylo příjemné čtení - jako bych četla staříkův první díl a přitom ještě mohla čekat nové zvraty a překvapení. Pro mě bylo možná i o fous bližší, že se děj odehrává v nedávné minulosti a trefuje se do Trumpa, Merkelové, Putina a Kim Čong-una. Často mě přiváděl na myšlenku, že bych moc ráda koukla na zfilmovanou verzi (ať už vidět ony politiky v daných situacích nebo pasáže s rakvema vrcholící příliš živou mrtvolou při silniční kontrole :D)
Tento díl má sice trochu prokletí druhých dílů a nedosahuje kvality prvního, ale přesto dobře že vznikl a mohla jsem se se staříkem setkat ještě jednou a nakouknout, co stihl provést za svůj další, stoprvní, rok...

5 19.04.2020

Nevím zda se to stalo jen mně, ale nevyhnula jsem se vzpomínce na film Milionář z chatrče :) Původní život ve slumu, v těch nejhorších životních podmínkách, ale hlavní hrdina (tady tedy hrdinka) si nesl něco silného v sobě a díky různých drobným zážitkům, náhodám byl jeho příběh absurdně neuvěřitelný. Z obojího na mě šel podobný pocit - od děsu až po cosi čistého, milého...
Takže moje hodnocení Analfabetky je, že pokud máte rádi Stoletého staříka (což mám) a Milionáře z chatrče (což také mám) a nevadí vám určité opakování obojího, pak vás tato kniha nemá moc čím zklamat - leda vaším přehnaným očekáváním :)

5 07.04.2020

Bohužel má zatím autor spíše sestupnou kvalitu I když v jeho případě je to dáno především stejným specifickým stylem vyprávění a vystavěním příběhů - když si přečtete jednu knihu neuvěřitelných náhod (až absurdit), je to fajn, zajímavé, šokující a neuvěřitelné... Ale když je pak takto vystavěna každá kniha, vlastně vás to spíš nudí, protože víte, že v ten pravý čas zas někde bouchne atomovka nebo se stane jiná asi tak podobně pravděpodobná věc. A když už se nestane šílená událost, vytáhne hrdinka nebo hrdinka knihy nějakou zcela nečekanou schopnost - kam se hrabou Marvelovky. Jonassonovo knížky nejsou samy o sobě nijak špatné (pokud dokážete přimhouřit oko nad onou absurditou), ale číst jich více za sebou dokáže asi málokdo, aniž by neměl pocit, že ho to už prostě nebaví...
A kdo ještě nečetl od Jonassona nic, rozhodně doporučuji spíše Stoletého staříka, ten by měl být součástí povinné četby :)

Perfektní knížka, ráda jsem pak koukla i na film...

5 07.04.2020

Jedna z mnoha knížek snažící se říct, že pokud si něco správně přejeme, dokážeme najít sebe samotného a odhodíme svazujíci strach, je cokoli možné... Líbivě psané, žádné přehané natahování, milý příběh na pozadí - proč ne :)

1 07.04.2020