Kopretina komentáře u knih

Jak mě Čapek překvapuje, co kniha, to perla. Tato kniha je za mě velmi hluboká a velmi intimní, hovoří o věcech, spíš hnutích, stínech a chybách otevřeně, v běžbém životě o nich mlčíme. Velmi se mi líbila a velmi se mě dotkla, tu vrstevnost v sobě také vnímám.

7 15.08.2020

Není špatné si o bílých-černých přečíst v době nepokojů v USA, právě s tímto tématem. Jak často se lidé bojí toho, co je jiné. A velmi často zbytečně a velmi často to vede k zbytečným problémům. Kniha moc hezky psaná.

7 07.07.2020

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu, načetl ji sám autor. Celou dobu poslechu jsem si uvědomovala, jak každý z nás má jiné charisma a to jeho, to je pro mě nepochopitelné. Překvapoval mě jeho pohled na lidi a situace kolem sebe, vůbec bych se tak neuměla chovat. Když míváme jiné pohledy a jiné pohnutky pro službu, pro priority apod., navzájem se doplňujeme, nejsme konkurence. A za to jsem ráda.

7 14.03.2020

Potřebovala jsem vypnout a tato kniha mi v tom bezvadně vypomohla, přečetla jsem ji za jedno odpoledne. Příběh se mi líbil, velmi mě zarazilo, co už vše hlavní postava zažila. Malé podezření jsem měla už dost brzy, ale přišlo mi tak úchylné, že jsem mu nedávala váhu, a pak se potvrdilo ve strhujícím závěru. Můj život = slabý čajíček.

7 18.10.2019

Kniha není můj šálek kávy. I tak jsem ji přelouskala a nemůžu jí upřít vtipnost a nápaditost. Radši si přečtu něco reálnějšího.

7 27.01.2019

Jelikož dějepis nikdy nebyl mou silnou stránkou, jsem ráda, že jsem se k této historické události mohla dostat prostřednictvím tohoto románu (můj syn po mně není, když jsem mu řekla, o čem má kniha být, popsal mi, jak to tehdy proběhlo a to celkem do podrobností, hm je mu 11, stydím se). Kniha je čtivě napsaná, a jak jsem již psala k Slavíkovi a Krvavým jahodám, nemůžu přijmout, že se člověk k člověku může chovat tak hrozně. Kéž by to nebyla pravda.

7 31.03.2018

Tuto knihu by si měl přečíst každý knihomol! Obdivuji, jak se autor přiblížil současné realitě a jak (víc jak před 60 lety) dokázal odhalit rizika a tendence moderní společnosti.

7 18.01.2017

Nevěděla jsem co od knihy čekat, po Kapitánské dcerce jsme měla chuť ještě něco od Puškina přečíst. První stránky byly pro mě utrpením, nechápala jsem dějovou linii a nerozuměla ničemu. Pak jakoby přeskočila "jiskra" a kniha mě upoutala. Každý další verš jsem si vychutnávala - jak děj tak autorův popis postav, situací, myšlenek, citů apod. Závěr naprosto uspokojil mou čtenářskou zvědavost - takže u mě za plný počet bodů s tím, že některé verše jsou teď mou srdeční záležitostí.

7 07.09.2016

Někteří pod mým komentářem píší, že od druhé půlky knihy je zvrat a ne pro každého přijatelný. Pro mě však byla horší první polovina, kdy jsem s tím chtěla praštit. Autorka, podle mě, vůbec nemá šajn o víře a o církvi, je to podle ní jen vymílání mozků, věřící jsou fanatici.. Téma je daleko, daleko hlubší. Druhá půlka mě zaujala, nové téma, nová těžká dilemata, moc hezké vyústění - snad jen na tomto místě jsem mohla zahlédnout něco hlubšího, poodhrnutí duše člověka a Boží přijetí.

6 20.03.2024

Četla jsem pomalu a ráda, přesto rychle plynula. Krása přírody, jak od Tomečka, uznání lidských slabostí a naděje - to mi utkvělo v hlavě z této knihy.

6 04.11.2023

Je to opravdu kniha zvláštních a nových věcí. Jiná než všechny předešlé, které jsem četla. Spojit křesťanství se sci-fi, to se jen tak nevidí (nečte). Musím uznat, že jsem se každý den na knížku těšila a přemýšlela o ději. To že "nijak" nedopadla, je škoda. Autor mi přišel ke konci již unavený. Asi jedna z nejsilnějších knih, které jsem přečetla.

6 21.04.2023

Letos jsem si nechtěla koupit tento diář a dokonce řekla Ježíškovi o jiný, který se opravdu objevil pod stromečkem. Ale pak jsem v Šumperku v knihkupectví na tento diář narazila, dvakrát si jej prohlédla a jiný Ježíšek mi jej nadělil. A jsem ráda, líbí se mi.

6 26.12.2022

Po delší době jsem se k autorce vrátila a i když jsem měla předběžný tip, kdo je vrah, sáhla jsem těsně vedle. Svět, kde je každá osoba poznamenaná osudem, křivdou, nemocí.. není to tak mezi námi často také.. Jak je těžké a přitom jediná možnost, odpustit, vyříkat si to, nechat si pomoci od druhého..

6 30.04.2022

To je teda jízda! Kultovní dílo, na to se jen tak nenarazí. Unikátní oproti jakékoli jiné knize, je z něj patrné, jak autor psal a psal a kdysi jel a jel... Co se týče čtení, chvíli mě to bavilo, ale asi v půlce jsem toho měla plný brejle a nejradši bych s tím práskla. Silou vůle jsem to dotáhla do konce, ještě trochu děje tam bylo. Nerozumím tomuto způsobu života, vrchol je, že vypiju pár skleniček, a neláká mě prožít ani větu z knihy. Co si ale od "beatniků" odnáším, je aspoň někdy žasnout, užít si 'tady a teď' a dívat se na druhé jako rovný s rovným.

6 20.02.2022

Hoří mi srdce, když poslouchám promluvy Vojtěcha Kodeta, a že jich je, třeba i na YouTube. A tak mě zajímalo, co to je za člověka, jak svůj život žije, jakou má rodinu, postoje, zvyky. Na vše mi kniha odpověděla. A jsem hrdá, že takového člověka naše církev má (kéž by to nečetl, aby nezpychl).
Je pro mě vzorem duchovního života, živého vztahu s Ježíšem, protože bez toho je víra mrtvá. Děkuji za nové povzbuzení do duchovního života a za lidskost "svatého muže".
Str. 474: " Musel jsem poznat, že nejde na prvním místě o to, co a kolik toho člověk udělá, ale nakolik se jeho srdce čím dál víc podobá srdci Božímu."

6 05.02.2022

Film mě uchvátil a tak jsem byla zvědavá na knihu, ta nezklamala. Tolik moudrosti schované za jednoduchými slovy, tolik skrytých obrazů Dobra a zla, jak pro děti tak pro dospělé.

6 10.09.2021

Kniha se četla sama, nemohla jsem se od ní odpoutat. Vzpomněla jsem si na své dospívání a kladla si otázku, jak se asi cítí mé děti, když s nimi řeším problémy či starosti. Konec moc narychlo.

6 11.05.2021

Knížku jsem přečetla jedním dechem, je deprimující, hledající naději.. Myslím, že hlavní hrdince bylo nejlépe až tehdy, kdy už si nevzpomínala skoro na nic. Celou dobu jsem jí držela palce a celou dobu jsem řešila všechno své zapomínání a hrabání v kabele, myslela jsem, že už to taky mám. Teď se z toho musím vyhrabat.

6 07.07.2020

První setkání s autorkou, a musím uznat, že jsem hltala stránku za stránkou. Tenktokrát jsem uspěla v tušení, kdo je hlavní padouch a bavilo mě sledovat, jak obratně manipuluje s ostatními. Pěkně.

6 01.05.2020

Po Rokách v kruhu a Adventu jsem se těšila na další knihu od Glazarové. Musím uznat, že tato kniha je slabší, ale zase má hlavu a patu, jsou vykresleny postavy, je dodáno nářečí...Glazarovou jsem si prostě oblíbila.

6 24.04.2020