kob komentáře u knih
Šok člověku způsobí hned začátek a napětí se stupňuje. Moc dobře se mi tahle knížka četla a ani chvíli jsem se nenudila.
Opět skvělá kniha plná napětí a překvapivých zvratů. Zařadila jsem Bernarda Miniera mezi své nejoblíbenější autory krimi.
Zajímavé, ale zbytečně dlouhé a ukecané. Víme, že to má Strik těžké, když přišel v minulosti o nohu, ale řešit na každých pár stranách pořád dokola bolavý pahýl a protézu už mi lezlo na nervy. Také jsem se chvílemi ztrácela v obrovském množství vedlejších postav.
Přirozené nepřekombinované vyprávění, nic neruší pozornost, příběh mě úplně vtáhl, takže ve finále přišel i takový ten smutek, že už je konec...
Příběh mě zaujal, jen ty Harryho závislosti na alkoholu a drogách už mě chvílemi unavují. Vzhledem k tomu, že se ke mně díly této krimisérie dostávají přeházeně, tak si náhled sama komplikuji, ale také díky tomu vím, že jsou další díly ještě lepší, takže zde jednu hvězdičku ušetřím ;)
Skvěle propracovaný příběh, sympatická hlavní hrdinka, těším se na další případy Josie Quinnové.
Audiokniha - poslouchala jsem v autě a byla jsem moc ráda, že jsem v teple, sytá a nic mě nebolí...
Příběh mě moc nechytil - na konci si uvědomíte, že se téměř nic nikam neposunulo - jen nám Zbyněk asi stokrát oznámil, že v noci špatně spí.
Hlavní hrdina je totiž jakýsi ufňukaný tragéd, který neví co chce. Takového bych tedy za kamaráda nechtěla.
Neobvyklá forma vyprávění, kterou však člověk pochopí až při neobvyklém rozuzlení. Díky tomu vzbudila ve své době velký rozruch v odborných kruzích. Mně připadá velmi zdařilá.
Sáhla jsem po této audioknize spíše z nouze, ale byla docela fajn.
Hygge je moje oblíbené téma.
Začala jsem poslouchat jako audioknihu, ale poslech jsem asi ve třetině vzdala, protože mi ta přehnaně dramatická interpretace šla děsně na nervy. Dočetla jsem si to raději sama.
Čekala jsem, kdy se začne něco dít a rozběhne se příběh, ale pořád nic a najednou byl konec.
Musela to být nepředstavitelná hrůza. Dokonale popsané uvažování přežívajících mezi statisíci mrtvých.
Hezky napsaný román, dobře se četl, jen sama Eugenie mi připadla dost hrozná. Sebestředná, utrápená, řešící jen své pocity bez ohledu na ostatní - včetně vlastních dětí.
Snad až taková nebyla i v reálu.
"Jsem nechutně komplikovaný", prohlašuje o sobě kastelán. A je celkově jakýsi utrápený. V audiopodobě to ještě podpořil Jaroslav Plesl, který pro kastelána zvolil odpovídající unavený hlas. Ale abych autorovi nekřivdila - některé dramatické situace mě docela probraly.
Audiokniha - při poslechu příjemně ubíhala cesta autem, ale po týdnu se na jednotlivé povídky těžko rozpomínám. Nic, co by mé paměti stálo zato uložit.
Tak přemýšlím, jak by asi vypadaly jeho filmy, kdyby nebyl při natáčení věčně mimo...
Seriál Přátelé jsou moje srdcovka - člověk se cítí až podvedeně, když zjistí, že jeho oblíbená postava je až takový zoufalec. Je to smutné zjištění.
Velmi dobře napsané a převelice smutné.
Poslouchala jsem jako audioknihu, a ta ukolébavka mi už několik dnů zní v hlavě.
Zvolila jsem formu audioknihy, což asi byla chyba, protože mi pasáže, které vypráví novinář, zněly trochu nepřirozeně - asi jako z dobových Případů detektivní kanceláře Ostrozrak. Příběh je skvěle promyšlený, zajímavý a čtenáře úspěšně zbavuje naivních představ o spravedlnosti a dobrých úmyslech politiků. Pokud ještě nějaké takové představy měli ;)
Určitě mě budou zajímat další autorovy knihy.