Deník kastelána

od:

Deník kastelána

Deníkový příběh zámeckého kastelána čtenáře okamžitě chytí a nedovolí mu četbu odložit na později. Hrdina knihy opustí velkoměsto a odchází na venkov, aby našel ztracený klid a smysl života, aby snad i zachránil své manželství, které se ocitlo v krizi. Zámek ho však od počátku zaskočí svou magičností, odkrývá se jako místo plné dávných příběhů, dramat a nečekaných setkání. Tajemné síly prosáknou do života celé jeho rodiny. Je proti tomu lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, možná nic není, jak si představoval. V každém případě mu život ve zdech mysteriózního zámku odhalí skutečnosti, o nichž dříve neměl nejmenšího tušení....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/58_/58539/denik-kastelana-wCX-58539.png 3.7534
Žánr:
Humor, Romány, Literatura česká
Vydáno:, Jota
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (157)

Přidat komentář
hrebmi
12. února

Dramatický spád knize nelze upřít, jakkoliv vycpávky v podobě deníkových záznamů na 3 řádky o dnech, kdy se nic nedělo, to ruší. Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetl v zátahu za jednu noc. Humor skvělý, vulgarita i pro mne chlapa mírně za hranou, paranormální jevy - komu by z pobytu na zámku nehrabalo...v té samotě jde evidentně fantazírování samo. Téma odchodu z města je pro mne osobně velmi silné, také jsem se tou cestou kdysi vydal. Podle popisu je to v případě zámku evidentně směr dvou různých galaxií - očekávaná samota v mimosezóně a Václavák od jara do podzimu.

Beatrix_S
11. února

V tomhle případě se nedá vůbec srovnávat se zbytkem autorovy tvorby. Svádí to a většina lidí četla prvně Aristokratku a pak teprve Kastelána, ale zásadně je třeba se tomu vyhnout.
Deník kastelána se těžko klasifikuje a vlastně si ani nemyslím, že je to knížka, o které se dá jednoduše říct líbí x nelíbí. Je to příběh, který bych úplně nedoporučovala číst v noci sama sama doma. Bála jsem se, brečela jsem a ani po půl roce jsem ten navozený pocit nepříjemna a smutku nesetřásla. Nesedne každému, to je jasné. Ale pro mě je pocitově nezapomenutelná a za to autorovi děkuju.

Eicherik
04. února

Kniha je psána formou deníku, což bohůmžel zabraňuje ve větším rozvinutí vedlejších osob a to je škoda, protože některé si o větší rozepsání vyloženě říkají. Příběh se odehrává v čtenářsky atraktivním prostředí a děj se mi líbil. Na závěr musím zmínit jednu z postav, kterou je tak trochu statická, ale zároveň nevšední Marie-Arnošta.

druzickaster
02. února

Dal bych asi 3.5*, ale jsem si vědom, že to nejde, takže 3. Nápad je dobrý a pobavil mě, ale... Nepostřehl jsem proč zrovna hlavní hrdina, krom toho, že je unavený životem, by měl být kastelánem. To jako visí na pracovním úřadu roky volná pozice kastelána a nikdo ji nechce? Dále, nejsem nijak přecitlivělý na vulgarismy, ale v díle, kde je devadesát procent textu psáno spisovnou češtinou mi prostě neseděly z ničeho nic vmeteny do textu a dál se jede zase spisovně. Myslím, že rozhořčení jde popsat i jinak. A to nemluvím o "pražském slangu", resp. jeho naroubování na pár náodných slov. To rušilo hodně a spíš mi to připomínalo chybu tisku než autorovu licenci. O onemocnění Evy se mi snad ani nechce psát.
Jsem rád za novodobé české autory a zkusím dát ještě šanci Aristokratce, ale toto dílo mě nijak zvlášť neoslovilo.

JankaV80
27. ledna

Upřímně moc nevím, co o této knize napsat. Přestože jsem ji nakonec přečetla celou (a to jsem to v průběhu chtěla asi 2x vzdát), teď si říkám proč (neoslovila mě)? V knize je plno okamžiků, kterým lze jen těžko uvěřit - úmrtí psů a zlodějů na mě působilo jako setkání s tajemnem z jiné planety, o záhadném vyléčení Evičky se raději ani nezmiňovat. Jsem vlastně ráda, že jsem četla dřív sérii "Aristokratka", protože nevím nevím, zda bych po ni sáhla po této přečtené knize.

lenulitah
15. ledna

Na mě tahle kniha byla až moc pochmurná a ponurá. Jedna otřesná událost následovala druhou. Část - Evička v nemocnici - jsem musela přeskočit. Spousta nevysvětlených záhad. Občas jsem se sice i zasmála (hlavně na posledních 3 stranách), ale - zlatý Aristokratky - to je aspoň pohodový čtení:-)

Ildi
06. ledna

Neviem, tak táto kniha na mňa pôsobila depresívne. Za mňa nič moc.

LucieRej
02. ledna

Tak tohle bylo divný. Po většinu času děsně depresivní, ve světlých chvilkách jsem tam začula humor, který později známe z Aristokratky, tak jsem se trochu zasmála, občas to bylo lehce strašidelné, ale celkově nějak nevím, co si o tom myslet. Skončilo to tak nijak. Milióny náznaků na duchy a strašení, ale ani jednou pořádně nedotažené. Ne že by mě to nudilo číst, to ne, četlo se to pohodově, ale že bych z toho byla odvázaná jak z Aristokratky, to v žádném případě. Je zvláštní, že jak Deník kastelána byl napsán před Aristokratkou, jestli se nepletu, Deník je tak neuvěřitelně depresivní a Aristokratka je humorný výbuch, jak se stalo, že autor později tak moc otočil, tyhle knihy stojí každá na naprosto opačné straně. No já radši zůstanu u Aristokratky a její srandy. Ztráta času to nebyla, ale zase určitě bych se bez tohoto příběhu obešla.

kackamy
02. ledna

U Deníku kastelána jsem narazila na podobný problém jako u Aristokratek - co má být vlastně zápletkou týhle knížky? Aristokratky to v podstatě vyvažují svou humorností a tím, že se v nich toho víc děje (to až na konci třetího dílu si říkáte "kam to vlastně všechno vedlo"), ale mám pocit, že v Deníku něco chybí. Zhruba v půlce mě už knížka začínala nudit, ke konci jsem ji ale zas nechtěla odložit (a to co se stalo Ragovi mi rvalo srdce).. 3 hvězdy mi přijdou adekvátní.
No a nějaké rozřešení všech těch podivností co se na zámku děly, by se taky hodilo.

R.E.M.
02. ledna

Životem otrávený, cynický chlap zamává městu a vydá se vstříc předpokládanému klidu a oáze ticha moravského zámku, který nakonec nebude tak tichý a klidný, jak se zdálo...
Nesympatickou postavu zpočátku převážil absurdní a cynický vtip. Ale pak už to byla nuda. Autor to cítil asi podobně, protože ten stereotypní děj přerušil dramatickou situací, která mi ovšem do stylu knihy nezapadala. Pak už jsem se nebavila.

Spoiler:

Vážná nemoc mi do knihy a způsobu vyprávění nepasovala, stejně jako zázraky.
Konec spoileru.

Kniha pro mě nebyla ani dost tajemná, hororová, ani nijak zvlášť humoristická a zábavná, ani duchařská. Mám z Deníku kastelána rozpačitý dojem.

TheBookOfAnnie
29.12.2017

Po nadšení z Aristokratky trochu zklamání, ale jako oddechovka celkem dobré a velmi rychle přelouskatelné. Konec opravdu nic moc...

PavlínaAlžběta
27.12.2017

Knihu jsem sice koupila otci k Vánocům, ale začetla jsem se do ni dřív než on a vím už teď ,že si ji chci pořídit. Pan Boček má skvělý talent nap saní, což z různých recenzí nesedne každému. Já jsem se začetla i lehce pobavila, dozvěděla zajímavosti , občas padl pocit smutku, zároveň se dočítáte o nadpřirozenu. Byla jsem mile překvapena. Musím uznat, že Poslední Aristokratka se mě líbila více. Kniha je oddychová, nápaditá, občas nějaký vulgarismus, který není tak hrozný, mluvíme tak občas všichni. Pobavila jsem se, chystám se koupit zbylé knihy ze série Aristokratky.

Vlasta155
20.12.2017

Pobavila jsem se.

Katulik86
03.12.2017

Ctive,pro me misty hororove... Jako "holcicka mi to dovolila" mi skoro nedovolilo usnout... Jen mi schazelo par vysvetleni... Ale uz se tesim,az budeme s prckem za muflony

lenka7348
30.11.2017

Knihu jsem četla již podruhé, a opět mě prostě bavila. Ano, není to tak humorné jako Aristokratka, ale i přesto dokáže zaujmout. Sprostá slova mi nevadila, nebylo to zas tak hrozné, spíše ty zázraky byly trošku moc, ale tak v knihách je vše dovoleno. :-)

kap66
26.11.2017

Autor je můj ročník, což je plus - umím se s ním ve spoustě pohledů a zkušeností ztotožnit. Zbyl mi sice pocit neukončenosti, ale to je dáno formou deníku, že. Nečekejte "Aristokratku"; zařazení pod "humor" je podle mě nepřesné. Nemějte mě za přeslušnělou, ale já bych ubrala vulgární slova - nevadí mi při nějakém emocionálním vypětí, vadí mi, když jsou součástí běžné řeči - a v psané formě to je dvojnásob patrné. Za to jedna hvězdička dolů, jinak to pro mě byla zajímavá, čtivá a originální kniha.

fruitbueno
16.11.2017

Kdybych dříve nečetla deníky mladé aristokratky, asi bych nebyla tak kritická. Ale u kastelána jsem si všímala všech nešvarů, které mi vadily už dříve...

Aroucaria
31.10.2017

Tohle jsem potřebovala. Břitký humor to sekal jak Baťa cvičky a výbuchy smíchu v MHD jsem pohoršovala spolucestující.

Len2očka
29.10.2017

Kniha se mi líbila,byla vtipná i tajemná,četla se mi moc dobře.

Jane100
18.10.2017

Bohužel nic moc :-( Je mi to líto, ale víc jak tři hvězdy dát nemůžu. První aristokratkou nahodil celkem slušnou laťku (četla jsem ji jako vůbec první knihu od něj), ale pak už jen takové slabší vývary. To ale neznamená, že si od něj již nic dalšího nepřečtu.

bazyk21
04.10.2017

Příjemný horor, celou noc jsem se bál jít na záchod, když jsem to četl ;o)), ještě by to mohlo mít pokračování, začínalo to být ke konci napínavé, takže apel na autora: "Chceme přidat". ;o))

h.mose
29.09.2017

Míň leukémie, víc Marie-Arnošty a bylo by to dobrý.

Kerberos
13.09.2017

Lepší než aristokratka,ale na 4 hvězdy to není.

Hejkalka
23.08.2017

Skvělé! Záložka v takové knížce je holá zbytečnost - odložit nešlo, přečetla jsem na jeden zátah. Po pitomém dni v práci tak přišlo příjemně strávené odpoledne (náš pes na to má, pravda, trošku jiný názor :D ).

Makropulos
16.08.2017

Protože jsem kdysi dala Poslední aristokratce 3 hvězdičky, musím této knize dát víc. První hvězdička je asi za zvolený styl a za to, že je to tak dobře a lehce napsané, že to člověk přečte ani neví jak. Druhá je za to dojetí, které přinášely smutné scény, napsané bez patosu, vlastně jen tak stroze, opravdu jako v deníku, třetí za okořenění humorem a čtvrtá za to tajemno a nadpřirozeno. A konec? Já si neumím představit, že by to nějaký mělo. ................. A jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes.

Jituška82
15.08.2017

výborné čtivo, přečtené do 24 hodin :) prahnu po pokračování a chci se stát kastelánkou :D

zbožňuju_knihy
09.08.2017

Jednoznačně super, za mne lepší než stále stejné kecy a situace (sorry) v Aristokratkách.
Vůbec nevím, kam správně zařadit, možná někam pod ČERNÝ humor.
Bohužel(?) mám naprosto stejnou povahu, jako uvedený kastelán :-D! Nesnáším dnešní-uspěchanou dobu a žvásty o ničem, dovedu si představit život na samotě, ale v zámku bych se asi podělala-autor si v knize s příjemným nadhledem pohrává s myšlenkou, že existuje něco mezi nebem a zemí, což v čtenáři samozřejmě vzbuzuje zájem a zvědavost. Přečteno jedním dechem a nemůžu jinak, než doporučit.
Kniha se vymyká dnešní standardní beletrii, není to nic z čeho se posadíte na zadek, ale je to tak jiné, že je to vážně dobré ...

Daenerys
06.08.2017

Přečteno jedním dechem, bylo mi líto, když přišel konec a že přišel hodně brzy a nečekaně.

mirektrubak
02.08.2017

Neobvyklý, ale zajímavý mix žánrů, který byl podán velmi čtivým způsobem. Vlastně jsem si až do konce nebyl jist, co to vlastně čtu - aniž by mě to ale překáželo si kastelánův příběh užit.
Trochu je to mysteriózní horror. Trochu kafkovský příběh o jednotlivci v prostředí, které nechápe a které se řídí podle vlastních pravidel a neumožňuje hrdinovi jakoukoli kontrolu nad situací. Trochu je to bizarní hypnotická fraška, ve které obyvatelé jihomoravského zámku připomínají postavičky z městečka Twin Peaks.
Nejméně mě bavily ty pasáže, kde si kastelán řešil svoje existenciální krize. Nic proti tomu, ale měl jsem pocit, že je to asi tak po milionté, kdy si čtu o mladém hrdinovi znechuceném konzumním světem, který neví co s vlastním životem.

Deník kastelána je zde zařazen pod žánrem Humor - tak to bych teda neřekl, atmosféra byla spíš tísnivá (a někdy vyložené depresivní) a vtipných hlášek bylo jen pár. Za to jsem byl rád, protože jsem neměl pocit, že by se to sem hodilo - takové věty jako „Viděl jsem už mockrát fotbalové chuligány, ale to nic není proti zájezdu důchodců“ se asi mohou hodit na hrad Kostka, ale náladu Deníku kastelána by mohly rozbít.

InaPražáková
30.07.2017

Češi mají svého hrdinu z "tvrdé školy", a je to kastelán. Cynický, skeptický, neohrožený chlap s občasnými existenčními krizemi, který se prochází po zámku s kalašnikovem v ruce. Jen místo padouchů má kolem sebe sbírku svérázných zaměstnanců a větší množství paranormálních jevů.
Ale pozor, humoristická kniha to není, zábavná neznamená k smíchu. Zato svižná, napínavá, přes celkem akční děj rozhodně ne povrchní a velmi dobře napsaná.