Vražda Rogera Ackroyda

Vražda Rogera Ackroyda pro mne byla prvním seznámením s autorkou a musím říct, že nezklamala! Děj nám pěkně odsýpá a člověk otáčí stránku za stránkou ani nemrkne. Místy mě trochu štvalo neustále tajnůstkaření pana Poirota, ale po dočtení všechno zapadlo na své místo. Velmi zapeklitý případ, propracované postavy a pěkně zamotané vztahy.

V dnešní době si člověk řekne - to už jsem četl stokrát, ale když si uvědomíme, že tohle jsou právě ty základy žánru, které od té doby všichni autoři přejímají, musí člověku spadnout brada. Více, než sto let stará kniha a pořád to šlape. Na dnešní dobu už je děj trochu příliš jednoduchý a lehce naivní, ale to ničemu nevadí a čte se to jedním dechem.

Tak tohle mě docela dostalo! Celou dobu jsem fakt neuhodla, kdo je vrah a hlavně proč... Sice jsem měla malinké podezření, ale konec mě fakt dostal. Pana Poirota čtu ráda, dokonce se dívám ráda na filmy, ale tento díl jsem neznala ani z TV ani z knihy. Tyhle "retro" detektivky jsou hezké, nenásilné, fakt se čtou dobře

Skvělá detektivka z pera A.CH, jak jinak. Hercules Poirot si "užívá " důchodu a věnuje se zahrádce, když v jeho blízkosti se stane vražda. Samozřejmě, že ho to nenechá lhostejným a když se ve vesničce King´s Abbot objeví vrchní inspektor Japp pouští se s ním, jak za starých časů do vyšetřování. Tentokráte jsem vraha vytušila správně, i když byli během čtení podezřelí všichni a měla jsem problém s motivem. Zápletka je perfektně vymyšlená, nechybí nečekané zvraty, od knihy se nelze odtrhnout a rozuzlení je super. Přesně jak to Agatha umí.

Znám seriálovou verzi a protože ty se často od těch knižních odlišují, byla jsem zvědavá i na předlohu. Ale šla jsem do audioknihy. Nejsem si jistá, jestli by ta tištěná udržela můj zájem až do konce.
A byla to dobrá volba.

Do četby jsem se vrhla s nadšením, protože jsem četla skvělé recenze a neznala dopředu identitu vraha. Říkala jsem si, že to bude ideální kniha, s jejíž pomocí se ponořím do příběhů Hercula Poirota. No, nebyla.
Odhalení vraha mě zklamalo, protože jsem si to myslela od začátku. Kdybych ale o knize nečetla takovou chválu, možná bych se tímto směrem neubírala.
Rozhodně ale nedám rozkošnému detektivovi vale a přečtu si i další knihy, v níž řeší složité detektivní příběhy.

velmi zajímavý a podivný případ, který postupně přestává dávat smysl. Odhalení vraha je zde opravdu šokující. Velmi pěkná kniha.

Tento případ je celkem oříšek který jsem nemohl dlouho vyřešit. Nakonec je všechno úplně jinak a vrahem je někdo u koho jsem to vůbec nečekal. Dobrý díl série kterou mám hodně rád.

K vlastní škodě jsem si tak v polovině četby nechtěně přečetl anotaci na přebalu knihy, píše se tam něco v tom smyslu, že pointa rozvířila debatu o tom, zda se Christie neprovinila proti pravidlům žánru. Představil jsem si, jak bych sám koncipoval závěr, kdybych chtěl vyvolat co nejvíc šokující efekt a vyvolat nějakou debatu, o tom, co je v detektivkách ještě možné... a kupodivu jsem se s Christie shodl, dopadlo to přesně tak, jak jsem si představoval. ;-) Jinými slovy, ochudil jsem se o moment překvapení. Proto nemůžu tuto knihu řádit mezi ty úplně nejlepší poirotovky. Ale samozřejmě jsem si její četbu užil, Poirot je hláškující ďábel a vedlejší postavy jsou taky fajn, nejvíc mě asi bavila Caroline, sestra dr. Shepparda.

Pokud někdo nezná předem vraha v této knize, musel by skutečně žít v nějaké neprostupné bublině, takže těžko říct, zda ještě jde spoilerovat. Každopádně i s tím vědomím kniha relativně funguje, protože se dá zaměřit na detaily, kterých bychom si asi na první přečtení hned tak nevšimli a odhalovat různé časové díry, které vznikají. Vytknout není moc co, protože kniha je čtivá a opět pracuje s dedukcí a velkým množstvím postav, mezi jejímiž vztahy není jednoduché se orientovat a vede si čtenáře, kam potřebuje. Nevýhodou pak pochopitelně zůstává to, že se znalostí pachatele se nemůže dostavit závěrečný šok z odhalení, na druhou stranu se pak dá pracovat i s tezí, že samotný Poirot tentokráte rozuzlení věděl od samého začátku, a proto si vypravěče vybral jako pomocníka, což v jeho příbězích rozhodně nebývá zvykem a evokuje spíše Columba. Vražda Rogera Ackroyda je velmi dobrá detektivka, jenž ale ztratila kouzlo jednak časem, protože ten se na ní přece jen lehce podepsal, především ale oním "profláknutým" proviněním se proti žánrovým pravidlům, které bylo ve své době nejspíš geniální, dnes je ale tak trochu medvědí službou. 70 %

Skoro dokonalá detektivka. Líbilo se mi prostředí, humorné vsuvky i satirické prvky a vyprávění příběhu z pohledu Dr. Shepparda. Vcelku zajímavé mi přišly i postavy. Zejména sestra Dr. Shepparda, Karolína, mě bavila. Optikou dnešní doby zaujal diktafon. Co pro mě bylo trochu náročnější, byly vztahy mezi postavami – občas jsem se musela vracet, abych si v nich udělala pořádek. Naštěstí to nepřerostlo v přehnaně zamotané klubko vztahů, které se mi dostává do ruky skoro v každém druhém detektivním románu dnešní doby. Příjemný je i stránkový rozsah knihy. Přesto musím říct, že místo v mém top 10 žebříčku nenašla. Mnohé dnešní knihy jsou dějově více propracované, a pokud vám jde víc o dějovost než o dobovou autentičnost a toužíte pro něčem opravu výjimečném, pak bych vám doporučila zkusit něco jiného.

Naprosto chápu, proč byla kniha ve své době takovým zjevením. Akorát patří mezi ty, které mají tak překvapivé rozuzlení, že je konec trochu na křeč.

Vrátila som sa k tejto klasike kvôli ČV. Hercule Poirot je môj obľúbenec a túto časť zo série som si nepamätala, takže som ju prečítala za jeden deň, lebo fakt som nevedela kto je vrah.

(SPOILER) Kvůli této knize jsem se asi po třech letech znova přihlásila na databázi jen kvůli tomu, jak hrozně jsem naštvaná.
Můžu se zeptat, jaký idiot pro speciální vydání psal anotaci?
Já se omlouvám, ale "nejkontroverznější pachatel z pera Christie" není úplně chytrý dávat na přebal. Pokud totiž nejste úplný kretén, tak vás napadne, že kontroverzním pachatelem by mohli být pravděpodobně jen dva lidé. Vyšetřovatel či hlavní postava (tedy vypravěč). Vzhledem k tomu, že se však bavíme o tom, že vyšetřovatelem je Hercule Poirot, TAK TO ASI LOGICKY NEBUDE ON.
Nenávidím lidstvo, nenávidím hloupý nakladatele, nenávidím všechny, přes který tahle debilní věta prošla.
Jinak to byla samozřejmě zase skvělá kniha od Christie a plně věřím, že kdyby nějaký kretén neschválil tuhle větu nalepit na obálku, byla bych i překvapená. Moc doporučuji a doufám, že někdo další si nekoupí toto stejné vydání, co jsem měla.

(SPOILER) Nesmrtelná klasika ke které jsem se dostal díky Praze osudové, která z ní nepokrytě a ke konci už i přiznaně čerpá.

Detektivní romány Agathy Christie patří k mým oblíbeným a postava Hercula Poirota je jedním z nejikoničtějších detektivů, jaké kdy byly stvořeny. Vražda Rogera Ackroyda mě zaujala nejen svou promyšlenou zápletkou, ale především nečekaným a mistrně vystavěným závěrem, který mě skutečně překvapil. Autorka zde opět dokazuje svůj výjimečný talent pro vytváření napětí a manipulaci s čtenářovým očekáváním. Jednoznačně doporučuji všem milovníkům klasické detektivky.

(SPOILER) Mám rád detektivky paní Christie z TV zpracování a začal jsem je i číst, resp. poslouchat jako audioknihy. Vražda Rogera Ackroyda je první, která mě trochu zklamala. Přišla mi hodně podobná Sittafordské záhadě, kterou jsem poslouchal první, i když byla napsána později, tedy spíš Sittaford je podobný Vraždě R. A. Přijde mi podobný námět, typ pachatele, záhadní příbuzní, parník do Ameriky...no, prostě mi to tentokrát zase tak nesedlo.

Hercule Poirot coby pěstitel dýni na odpočinku. :) Další povedená detektivka z pera Agathy Christie, odhalení utajených pravd a samozřejmě pachatele…Vše bylo skvělé.

Musím se pochlubit, že jsem uhádla vraha! Všechny ty předchozí přečtené detektivky o Poirotovi a hlavně viděné díly s Davidem Suchetem na mně prostě zanechaly (pozitivní) následky.