KatChiss komentáře u knih

Jedeme na dovolenou je další povídkovou sbírkou z edice Česká povídka. Já povídku často nečtu, ale na další knihy v této sbírce se vždy těším. Líbí se mi, že má každá sbírka jednotné téma, ale každý autor ho zpracuje jinak. Původně jsem si plánovala vzít tuhle knihu s sebou na dovolenou, ale nakonec jsem si brala čtečku a jsem za to ráda. Většina povídek je totiž depresivní a melancholická a to zrovna není něco, co chcete číst na dovolené.
.
Sbírka obsahuje povídky pojednávající o muskulární dystrofii, o dovolené single matky se dvěma dětmi, o opilém otci hlídajícím děti u moře, o rozvodu, o smrti, o instagramu a realitě, o nevěře, o nuda pláži atd. Některé povídky jsou smutné, zato jsou autentické a na nic si nehrají.
.
U mě zvítězila povídka J. Katalpi s názvem Rozloučení. Krásně napsaný a velmi dojemný příběh, u kterého jsem uronila slzu. V těsném závěsu byly povídky od A. Bolavé a V. Hanišové. Anna napsala velmi originální a děsivou povídku a Viktorie aktuální a oči otevírající příběh.

5 13.09.2022

Loni v létě jsem četla reading copy Se špetkou skořice, která mě úplně nenadchla. Letos jsem dala šanci další RC, a to Felix až na věky. Obálka mi přijde hodně letní a finální verze má boží barevnou ořízku!! Velkým plusem bylo téma, které se zabývá transgender.
.
“Nic, co má odhalit tvoje skutečné já, nebude procházka růžovým sadem.”
.
Velkou částí knihy je láska. Hl. protagonista Felix Love ještě nikdy nebyl zamilovaný, což vnímá jako ironii, vzhledem ke svému příjmení. Touží po tom někoho milovat a být milován. Který teenager ne, že? Jenže on jako velký problém vidí to, že je černoch, queer a transgender. Ještě v této moderní době s tím totiž někteří lidé mají problém, proto se ve škole potýká s šikanou. S pár přáteli se snaží dotyčného vypátrat a pomstít se mu.
.
“Jak máme najít a pěstovat v sobě hrdost na sebe a na druhé, když žijeme ve světě, který si nepřeje naši existenci?”
.
Dalším velkým tématem příběhu je identita. Felix ví, že je queer, ale stále se ještě hledá. Ví, že některým lidem přijde škatulkování se do jednotlivých kategorií nesmyslné, ale on sám chce vědět, kam přesně patří. Myslím si, že je to v jeho věku naprosto pochopitelné. Měla jsem radost, když konečně našel přesné pojmenování pro to, kým je.
.
“Je snazší přijmout bolest než lásku a přijetí.”
.
Queer tematika byla v knize zpracovaná skvěle. Myslím si, že lidem z této komunity hodně pomůže a předá. Nicméně na zadek jsem si z ní nesedla. Pořád u mě vede Probuzení Simona Spiera, které má podobný námět a dle mého názoru zpracovaný o dost lépe.

13.09.2022

Že by česká Shari Lapena? Drak spí je mé první setkání s autorkou a nelituji. Lituji jen toho, že jsem se k jejím knihám nedostala dříve. Na Databázi knih má tato kniha hodnocení 90 % od 1 132 lidí!
.
Proč přirovnávám Michaelu Klevisovou k Shari Lapeně? Mají totiž pár podobných prvků. Shari svá díla zasahuje do předměstí, Michaela zase (alespoň v tomto případě) na vesnici. Jasně, tohle není stejné, ale v obou prostředích se nachází skupina lidí, okolo kterých se celý příběh točí. Jsou buď podezřelí, nebo svědci určitého činu. Většinou nějaké vraždy. A že je těch postav hodně. A tím myslím opravdu hodně. Vždycky, když čtu knihy Lapeny, musím si všechna jména vypsat a přidat k nim i stručnou charakteristiku a vzájemné vztahy. U knih M. Klevisové to budu dělat také. Občas jsem se v nich ztrácela. Dalším společným prvkem autorek je skvělá promyšlenost. Záměrně nepíši dokonalá, protože jsou tu tací, kteří pachatele odhalí. Já mezi ně nepatřím. I Klevisová mě naprosto dostala. Měla jsem podezřelých spoustu a každou chvíli je měnila, ale skutečného pachatele jsem neodhalila. Byla bych příšerná vyšetřovatelka.
.
Drak spí se odehrává v jihozápadní vesnici, kam se po 14 letech vrací již dospělá Eliška, aby se dozvěděla o minulosti své matky. Ta před nedávnem zemřela a její dcera chce zjistit, proč na chatu přestaly jezdit. Přijede nevhod, jedna dívka se pohřešuje a další je nalezena mrtvá ve stodole. Byla to nešťastná náhoda, nebo vražda? To na místo přivede vyšetřovatele Bergmana a Sylvii. Aby toho nebylo málo, během vyšetřování přijdou na další záhady některých obyvatel.

7 01.09.2022

espertina: Temná kněžka je další young adult fantasy od Margaret Rogerson (Kouzla rodu Thornů) a dalším HumbookTipem. Stejně jako tomu bylo u předchozí autorčiny knihy, i tady jsem si nesedla na zadek a nedala plný počet hvězdiček, ale čtení jsem si užila.
.
“Jestli existuje jedna věc, na kterou se můžu vždycky spolehnout, je to lidská pitomost. Dej lidem sto let nebo tak nějak a oni s chutí zopakují přesně ty samé chyby, které je před několika generacemi málem vyhladily.”
.
Margaret píše velmi poutavě a čtivě. Během jednoho dne jsem přečetla půlku knihy a četla bych dál, kdyby mi do toho nevlezlo společné čtení Našich zakázaných vášní a stěhování. Autorčiny hlavní hrdinky jsou odvážné, nezávislé a mají před sebou velký a těžký úkol. V tom bodě jejich samostatnost končí, a tak se musí obrátit na někoho jiného. V tomto příběhu se Artemisie, členka řádu starající se o klidný přechod zemřelých duší na onen svět, obrací na přízrak, který vyvolala při přepadení kláštera. Jestli je něco, co umí autorka bravurně, tak jsou to vedlejší postavy. V Kouzlech jsem si oblíbila Silase, ve Vespertině zase přízrak, jehož jméno nebudu prozrazovat. Oba jsou velmi vtipní, což je vlastnost, kterou si mě získá každá postava.
.
“Když chceš zachraňovat ostatní, někdy musíš v první řadě zachránit sama sebe.”
.
Pokud hledáte nenáročnou fantasy, která vám na jedné straně nabídne něco originálního, a na druhé vcelku typický příběh, sáhněte po Vespertině a nebudete litovat. Pokud jo, tak reklamace nepřijímám.
.
“Hluboko v nitru každého z nás se možná ukrývá vyděšené zvíře, které se bojí, že mu někdo ublíží, a tím se vysvětlují všechny zdánlivě nepochopitelné hrůzy, jež pácháme.”

2 01.09.2022

Víte, co nesnáším? Velká očekávání. Čtete jednu nadšenou recenzi za druhou, nevidíte ani neslyšíte žádné výtky, mínusy. Všichni tuhle knihu zbožňují a vy se nemůžete dočkat, až se do ní pustíte taky. Zároveň se ale bojíte, že nebude tak skvělá, jak jste čekali.
.
A to se bohužel stalo u Našich zakázaných vášní. Jsem zvědavá, kolik lidí mě po tomhle přestane sledovat Anyway… kniha má velký potenciál. Shanghai 20. let, dva znepřátelené gangy, zakázaná láska, ztráta blízké osoby, lidé umírající jeden po druhém. To všechno je zajímavé a svým způsobem netradiční, i když je to vcelku vzato retelling na Romea a Julii, ale… nějak jsem se nedokázala začíst. Možná jsem knihu četla ve špatnou dobu, kdy jsem neměla čas číst. Žádná z postav si mě nezískala, ty vedlejší jsem si dost často pletla. Začátek mi přišel super, vypukla neznámá pandemie, jenže pak jako bych šlápla do žvýkačky, která se natahovala a natahovala. Neměla jsem nutkání pokračovat ve čtení. Tak moc jsem si přála se do téhle knihy zamilovat. Ale jak se říká, srdci neporučíš…

3,5 hvězdiček

4 05.07.2022

Příběh tří žen různých generací. Babičky, matky a dcery. Příběh o lásce a zradě. O pravdě a životu ve lži. O přijetí a odmítnutí. Autor se inspiroval skutečnou událostí, příběhem ženy, která mu převyprávěla svůj život. O to je vše smutnější a na člověka osudy jednotlivých postav více dolehnou.
.
Děj se odehrává v Americe, Jugoslávii i Izraeli. Sleduje život tří žen, který nebyl ani pro jednu přívětivý. Všechny čelily odloučení od milované osoby. Jedna z nich musela učinit Sophiinu volbu, která změnila život nejen jí, ale také její dceři a posléze vnučce. Je šokující, jak jedno rozhodnutí, které uděláte v jednu chvíli, může změnit tolik věcí. Jak by vše dopadlo jinak. V tomto případě, alespoň dle mého, mnohem lépe. Méně utrpení a mnohem více lásky.
.
Příběh sám o sobě je velmi smutný a srdcervoucí. Jenže jeho zvláštní podání mi nedovolilo nic cítit. Absence kapitol a věčné přeskakování z minulosti do přítomnosti a z postavy na postavu mi bránilo se začíst. Ke čtení jsem se vyloženě nutila a těšila se, až knihu dočtu. K žádné z postav jsem si nevybudovala vztah, jejich osudy mi byly lhostejné. Což je dost kruté, když jsem v doslovu zjistila, že příběh, o kterém jsem četla, se opravdu stal. Mrzelo mě, že jsem ho nedokázala ocenit. Že jsem se nudila a nezajímalo mě to, jelikož je to opravdu zajímavý, i když dost krutý, osud.
.
Pokud máte rádi historické romány inspirované skutečnými událostmi, mohla by se vám tato kniha líbit. Radila bych vám, abyste před koupí nebo přečtením zavítali do knihkupectví a pár stran si přečetli, abyste zjistili, jestli vám tento ojedinělý styl vyprávění nevadí.

7 27.06.2022

Shari Lapena patří k jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek psychologických thrillerů. Přečtu si všechno, co napíše. Proto jsem si koupila její nejnovější knihu hned, jak v originále vyšla. Jak tomu u mě bývá, ležela mi dlouho v poličce. Ale jelikož se blíží vydání českého překladu, řekla jsem si, že konečně přišel čas si ji přečíst.
.
Na začátku příběhu se dozvídáme o vraždě velmi bohatého manželského páru. Hlavními podezřelými jsou jejich tři potomci, - Catherine, Dan a Jenna - kteří s nimi byli před touto strašlivou událostí. Lžou policii o tom, kde v čase vraždy byli a jejich drahé polovičky je podrží. Jenže pak o nich začnou pochybovat. Znají je doopravdy? Byl by někdo z nich schopný tak hrozného činu? Tyto otázky jsem si pokládala také.
.
Autorka mě znovu dokázala ošálit. Ostatně tak jako vždycky. Samozřejmě jsem své podezřelé měla, ale každou chvíli se to měnilo a nikým jsem si nebyla jistá na 100 %. Žádná z postav mi nebyla sympatická, takže mi bylo vlastně jedno, kdo to udělal, protože by se můj názor na ně nezměnil. Bavilo mě sledovat změny v chování jednotlivých protagonistů a to, co s nimi dělaly všechny ty peníze, které byly v “sázce”. Vždycky je to totiž o penězích, viďte? Dokážou člověku pořádně zamotat hlavu.
.
Děj měl spád a styl psaní byl svižný a čtivý. Nicméně, tato kniha se neřadí mezi mé oblíbené knihy od autorky, kterými jsou Manželé odvedle a Její konec.

5 19.06.2022

Rusko. Putování. Magie. Akce. Intriky. Politika. Válka. Zrada.
.
Blood Heir skončilo velkým cliffhangerem a Red Tigress navazuje jen pár týdnů po událostech 1. dílu a tentokrát jde autorka více do hloubky. Minule nám představila svět a jeho fungování, hlavní postavy, jejich cíle a motivy. V následujících dílech se k Aně a Ramsonovi přidali Linn a Kais, ve vyprávění se tedy střídají čtyři postavy. Příběh je nabitý akcí a politikařením. Hlavní postavy se v průběhu rozdělují a vy o ně máte strach, nevíte, komu můžete věřit. Romantická linka je tu velice okrajová, jsou to spíš jen náznaky. Je hodně slooooooooow burn a za to má autorka obrovské plus. Není to typická ya romantika, kde by se jeden pro druhého změnil a byl pro něj schopný udělat všechno na světě. Ana a Ramson si plně uvědomují svá postavení a povinnosti, které jsou u nich na prvním místě.
.
Mou nejoblíbenější postavou této série je rozhodně Ramson Quicktang a to díky jeho smyslu pro humor. Nedávno jsem si uvědomila, že mě si získají všechny mužské postavy, které sypou vtipné a kousavé poznámky z rukávu. Damon Salvator. Nikolaj Lantsov. Carswell Thorne. A teď se k nim přidal i Ramson.
.
Jsem ráda, že se do středu dění dostala i Linn. V Blood Heir jsem si ji oblíbila a doufala jsem, že dostane více prostoru. Je odvážná

1 19.06.2022

“Končí Dostih, začíná válka.” Tahle jednoduchá věta vystihuje celý příběh Krevního pouta - druhého a závěrečného dílu Vládců popela. Válka a politikaření v něm má velké místo. Na jedné straně Popeliáni uctívající bohy a na druhé straně Dividiáni, kteří se jich snaží zbavit. Jak bohů, tak Popeliánů. Adrian a Pippa stojí každý na jedné straně, Imelda vybočuje.
.
Příběh je nabitý akcí a intrikami, nudit se rozhodně nebudete. Moc se mi líbily schopnosti a charakteristika jednotlivých bohů. Všechno bylo skvěle popsané a vyobrazené. Jsem ráda, že dostaly všechny hlavní postavy dostatečný prostor a ocenila jsem i jejich vývoj od prvního dílu. Je tu zrada, láska a nečekané přátelství. Pokud máte rádi fantasy příběhy s jakýmikoli soutěžemi, určitě tuto duologii nepřehlédněte.

19.06.2022

Knihonoš je kniha o knihách. Ono už to vyplývá i z názvu. Hlavním protagonistou je starší pán jménem Carl, který chodí každý den dp knihkupectví U Brány a roznáší lidem objednané knihy až domů. Každou knihu pohladí a krásně zabalí. Svým klientům dává jména ze známých příběhů, poklábosí s nimi, doporučí jim knihu a jde zase o dům dál. Považuje to za své poslání. Čtení knih je pro něj velice důležité a chce, aby příběhy lidem pomohly. Jednoho dne se k němu přidá malá dívka a je tak neodbytná, že ji samotářský Carl vezme na milost. Šaša je velmi zvídavá a všímavá.
.
Příběh vás pohladí po duši, dojme a rozesmutní. Je o důležitosti přátelství a o lásce ke knihám. Napsaný je krásným poetickým jazykem. Přečtete ho za jedno odpoledne, ale budete si přát, aby byl delší. Postavy vám totiž přirostou k srdci, jsou to spřízněné duše. Kindred spirits. Navíc má kniha nádhernou obálku a už jen kvůli ní potřebujete mít knihu doma!

6 19.06.2022

4,5

Přečteno 40 minut po půlnoci, ale budeme dělat, že jsem ji přečetla za jeden den, oukej?

Rebecca. Půvabná, příjemná a tichá. Samantha. Kouzelná, křehká a krotká. Haley. Pokorná, oddaná a skromná. Katie. Roztomilá, odvážná a chytrá. Ashley. Nora.
.
Tenhle young adul thriller jsem přečetla během jednoho dne. Příběh byl tak napínavý a zajímavý, že jsem se od něj nemohla odtrhnout. Na začátku se setkáváme s Norou, jejím bývalým přítelem Wesem a její nynější přítelkyní Iris v bance, kam jdou uložit peníze. Jsou už skoro na řadě, když banku přepadnou dva ozbrojení lupiči. Nora zachová chladnou hlavu a snaží se zachránit jak situaci, tak všechny přítomné. Do toho všeho se vloží Nořina starší sestra aka soukromá vyšetřovatelka. Takže je tu velmi dobře zastoupena #girlpower
.
“Jsme holky, co jsou vždy připravené na bouři.”
.
Kapitoly v bance střídají tzv. flash-backy aneb vzpomínky / pohledy do minulosti hlavní protagonistky - Nory. Dozvídáme se, že byla matkou nucena měnit identitu a hrát podle jejích pravidel. Jednou byla krotká, jindy zase odvážná. Musela obelhávat lidi. Krást. A pak si jednoho dne řekla dost!
.
“Obě jsme zlomené holky dorůstající v ženy s prasklinami zacelenými něčím drsným místo jemného uhlazeného povrchu.”
.
Kniha obsahuje, alespoň dle mého názoru, originální prvek. Příběh vypráví Nora a na začátku kapitol odehrávajících se v bance vypisuje, co všechno mají u sebe a kolikátý plán právě probíhá. Bavilo mě to sledovat a porovnávat jednotlivé kapitoly. Zároveň se mi líbilo, že retrospektivní kapitoly byly psané na šedém papíře. Celkově byla grafická stránka velmi povedená. Třešničkou na dortu je krásná obálka.
.
“Byla jsem vychovaná jako prase na porážku. Místo toho jsem se stala lovkyní. Takovou, která nikdy nemine cíl. Za žádnou cenu. Rebecca a Samantha byly na potrénování. Haley a Katie už byly naostro. A Ashley? Tak ta už byla nebezpečná.”

02.06.2022

Byly nebyly tři čarodějnice. Beatrice Belladona. Agnes Amarath. James Juniper. Tři vzpurné sestry Eastwoodovy.
.
Příběh mnou rezonuje ještě týden po dočtení. Původně jsem neměla v plánu knihu číst, jelikož mě autorčina předchozí kniha - January a Deset tisíc dveří - příliš nenadchla. Tímto bych chtěla moc poděkovat Marky alias @endlessbibliophile, která knihu navrhla do společného čtení v rámci #ctisnami. Přečetla jsem si anotaci, zjistila, že je to stand-alone a souhlasila. Ještě že tak!
.
Hned na prvních stranách jsem se zamilovala do stylu psaní, který je květnatý, popisný, poetický a plný krásných přirovnání. Zamilovala jsem se do tří sester, z nichž byla každá jiná a na každé z nich jsem si cenila něčeho jiného. Zamilovala jsem si jejich vývoj a změnu jak v chování, tak v myšlení. Zamilovala jsem si čarodějnictví, které v tomto příběhu zaniklo a tyto sestry se ho snažily vzkřísit. Zamilovala jsem si #girlpower, které je v této knize velmi silné. Cením například sestry Grimmovy a jejich slavné pohádky. Zamilovala jsem si všechna zaříkadla na začátku každé kapitoly a kdyby mi bylo náct, hrála bych si na čarodějnici a tato kouzla zkoušela.
.
Závěr mě rozplakal a roztrhal mi srdce. Tušila jsem, že přijde něco bolestného, tak jsem si natočila autentickou reakci, ale po zhlédnutí mi to přijde falešné a hrané a navíc to vůbec nevystihuje, jak hrozně jsem se cítila. Ano, tak moc na mě příběh zapůsobil. Tento příběh tří sester/čarodějnic zůstane navždy v mém srdci.

1 02.06.2022

Dnes ještě ne je sbírka povídek českých autorů z edice Česká povídka. Musím se přiznat, že povídky moc nečtu, jelikož mi tato forma přijde příliš krátká a občas mě mrzí, že se autoři*autorky nemohli*y více rozepsat. Jindy si zase říkám, že mi pár stran bohatě stačilo. Tato sbírka řeší mezilidské (převážně milostné) vztahy a všední problémy, se kterými se mnohdy vypořádáváme také. Proto je snadné se do některé z postav vcítit.
.
S barvou ven, těšila jsem se hlavně na povídku od Aleny Mornštajnové a Petry Dvořákové, ale bohužel mě tolik neoslovily. Milým překvapením pro mě ale byly povídky všech mužských spisovatelů, které mě bavily mnohem více a klidně bych jim přidala na rozsahu.
.
Myslím si, že největším plusem povídek je, že se můžeme seznámit s novými autory, zjistit, jestli nám sedí jejich styl vyprávění a když bude odpověď ano, můžeme sáhnout po jejich rozsáhlejších dílech, které si pak více vychutnáme. Já bych si ráda přečetla něco od Marka Epsteina, který napsal scénář k Šarlatánovi a povídkovou sbírku Nerez.

2 09.05.2022

Slyšeli jste někdy o Overtounském mostu, ze kterého skočily stovky psů? Nejméně 50 z nich pád nepřežilo. Proto se mu přezdívá “most psích sebevrahů”. Mnozí tvrdí, že zvířata přitahuje tajemná energie, která je donutí skočit. Bohužel to není všechno: muž z mostu shodil svého dvoutýdenního syna, jelikož ho považoval za satana. Tímto záhadným a strašidelným místem se inspirovala autorka knihy Mezi dvěma světy a zasadila do něj svůj příběh. Hlavní protagonistkou je novinářka Ava, která chce o mostu natočit reportáž. K místu ji to poněkud táhne, proto se tam opakovaně vrací a zkoumá záhadu nedaleké usedlosti.
.
Knihu jsem přečetla během jednoho dne. Je velmi čtivá, autorka zvolila jednoduchý děj vyprávění, který se k příběhu velice hodí. Děj je svižný, napínaný a záhadný. Skáčeme v čase, jelikož nesledujeme pouze novinářku Avu, ale ženu a její dceru, které v domě u Overtounského mostu žily. Přesto, že jsem některé věci odhadla hned na začátku, jsem si příběh užila a můžu ho doporučit všem, kterým nevadí se trochu bát. Velkým plus je inspirace skutečnými událostmi, které autorka popisuje na konci knihy.

3 09.05.2022

Všimla jsem si dvou opakujících se prvků v knihách J. P. Delaneyho. Prvním z nich je to, že střídá dvě dějové linky - minulost a současnost. U některých příběhů mi tento styl vyprávění nevyhovuje, protože mě většinou zajímá jen jedna linka a ta druhá ji “brzdí”, ale u tohoto autora mi to nevadí. Obě linky se doplňují a odhalují informace, které potřebujeme znát, v tu pravou chvíli. Druhým prvkem je toxický vztah. Myslela jsem si, že nejhorší romantickou linkou je milostný trojúhelník, ale toxické vztahy mě vytáčejí mnohem víc. V Delaneyho příbězích se jedná o vztah mezi úspěšným a velmi pohledným mladým mužem a dívkou, která mu propadne.
.
Hlavní protagonistkou příběhu je Abbie, umělkyně, surfařka, matka a manželka. Jenže měla před pěti lety nehodu, která dopadla tragicky. Už není člověk, ale robot. Zázrak vědy. Má možnost znovu žít, vychovávat svého postiženého syna a milovat svého úspěšného manžela. Musí se potýkat s odmítnutím společností a své rodiny, ale co je to v porovnání s druhou šancí na šťastný život? Ale je vše opravdu tak, jak se zdá? Jak to, že si některé věci nepamatuje? Abbie proto začne pátrat v minulosti svého vlastního života…
.
Tohle je už třetí kniha autora, kterou jsem poslouchala. Předchozí Ta přede mnou a Věř mi mě příliš neuchvátili. Ze začátku mi přišly hodně zajímavé a originální, ale pak mě přestaly bavit. Ale Dokonalá manželka mě dostala! Žena v podobě robota je skvělý námět a příběh byl opředen tajemstvím, které jsem toužila odhalit. Nečekala jsem ani jednu z šokujících bomb, jež si pro nás autor připravil. Někdo by mohl říct, že to bylo až moc překombinované, ale já jsem byla konečně s celým příběhem spokojená! Tímto si u mě Delaney zvedl laťku.

3 03.05.2022

The Poppy War / Maková válka proletěla celým internetem. Věděla jsem, že až vyjde u nás, musím si ji přečíst. Měla jsem strach, že se mi po těch všech nadšených ohlasech nebude tolik líbit, ale zbytečně.
.
Nebudu se pouštět do vysvětlování děje, protože bych mohla prozradit něco, co bych neměla. Proto raději napíšu, co všechno se mi na knize líbilo. Prvním bodem je mapa, která je srozumitelná a přehledná. Jednotlivé provincie jsou pojmenované podle čínských znamení (Kohout, Kanec, Zajíc, Tygr, Had…). Dalším bodem je budování světa aka worldbuilding. Nemám ráda, když na nás autoři v první kapitole navalí všechny možné informace a my se s tím máme nějak poprat. V tomto případě se dozvídáme o fungování a chodu světa postupně. Odkrýváme historii země, učíme se o makových válkách mezi nikarskou říší a Mukenským svazem.
.
Dále jsou tu postavy, které mají hluboké charakterové rysy, nejsou popsány jen povrchově. V průběhu se mění, vyvíjí a stárnou. Rin - hlavní protagonistku - jsem si oblíbila hned na začátku. Dostala mě svou odhodlaností a vytrvalostí. Vzala si do hlavy, že bude studovat na té nejprestižnější vojenské akademii v Nikanu a byla ochotná udělat pro to cokoli. Nespala, nejedla, jen se učila a učila. Když se na akademii dostala, nemohla polevit. Naopak musela zabrat, aby se vyrovnala všem svým spolužákům, soupeřům.
.
Můj velký obdiv má autorka za popis války. Nebylo jednoduché o ní číst v této době. Všechny ty detaily a popisy. Způsoby, jakým vojáci zabíjeli. Výjevy, které postavy viděly. Bylo mi úzko, protože jsem věděla, že tohle není jen příběh, ale nedaleko mého domova se něco podobného opravdu děje.

3 03.05.2022

Řekla jsem si, že bych mohla letos přečíst více non-fiction literatury, a jelikož mě vždycky bavila psychologie, zvolila jsem si tento typ knih. Honza Vojtko. O tomto psychoterapeutovi jste možná slyšeli. Možná už jste od něj viděli/slyšeli nějakou přednášku na YouTube. Ja viděla tu s názvem “Vztahy jsou… fuška.” Bavila mě jeho energie a způsob vyjadřování. Nemáte pocit, že vás někdo poučuje, ale spíš že sedíte s kamarádem/kamarádkou na kafi a rozebíráte lidské vztahy. A stejným způsobem je napsaná i jeho kniha “Vztahy a mýty.”
.
Je psaná lidsky, jednoduchým způsobem, který pochopí “obyčejný” člověk. Tím mám na mysli, že nemusíte mít vystudovanou psychologii, abyste si tuhle knihu mohli přečíst. Možná vám nepřinese spoustu nových informací a objevů, ale díky příběhům z terapeutovny zjistíte, že s problémem, který máte, se potýká i někdo další. Zjistíte, že psychologové jsou vlastně taky jenom lidi a už se nebudete bát jednoho z nich vyhledat a popovídat si s ním.

2 03.05.2022

Znáte ten pocit, když se pouštíte do knihy a vážně chcete, aby se vám líbila? Ať už proto, že má hezkou obálku, je od vašeho oblíbeného autora / vaší oblíbené autorky nebo prostě proto, že anotace zní zajímavě a lákavě. Jenže pak ji čtete, a necítíte nic? Nemáte vztah k postavám, nedokážete se začíst, nebaví vás dějová linka nebo něco podobného. A vy jste zklamaní, protože jste si chtěli zrovna tenhle příběh zamilovat.
.
Něco podobného se mi totiž stalo právě s knihou Milý Edwarde. Byla to láska na první pohled. No podívejte se na obálku, je přímo nádherná! Anotace slibovala velmi srdceryvný příběh, u jehož čtení budu potřebovat kapesníky. Takže přesně něco pro mě. Jenže…
.
Neukápla mi ani slza. Problém byl v tom, že jsem nevnímala žádné pocity. Všechno plavalo jen tak na povrchu, autorka nezajela do hloubky. Vůbec mě nevzalo, že všichni v letadle umřeli a přežil jen malý chlapec, který ztratil oba rodiče a matku. Sledovala jsem ho, jak se trápí, ale nevěřila jsem mu to. Ostatní cestující mi byli ukradení, nezajímal mě jejich život ani jejich minulost. Kapitoly z letadla, které se střídaly s kapitoly z přítomnosti sledující Edwarda, mě vůbec nebavily. Vzpomněla jsem si na knihu Malibu v plamenech, kde mě zase nebavila dějová linka na večírku. Ale tam mě na druhou stranu bavila ta druhá, tady nikoli.
.
Netvrdím, že je kniha špatná. Spoustu čtenářů jí dalo plné hodnocení a byli unešení, ale jak už jsem řekla, mně tam chyběly emoce. Nedokázala jsem se do žádné z postav vžít, což já při čtení potřebuju. Alespoň jednoho člověka, ve kterém se vidím nebo který mi přijde sympatický či zajímavý natolik, aby mě zajímal jeho “život”. Mrzí mě to, a i když jsem dala knize 3 hvězdičky, bude to pro mě asi jedno z největších zklamání roku, protože jsem čekala o tolik víc.

3 03.05.2022

Abych byla upřímná, tuhle knihu jsem neměla v plánu číst. Obálka se mi sice moc líbila a anotace mě zaujala, ale nechtěla jsem začínat další sérii (tohle slibuju každý rok). Jenže mě Marky překecala (nedalo jí to moc práci). A musím říct, že vůbec nelituju!
.
Hra o dědictví je mega svižná a čtivá kniha, která mě dostala ze čtecí krize (trvala od dočtení Makové války). Měla jsem chuť přečíst ji na jedno posezení, ale chtěla jsem se držet rozpisu a vážně četla 50 stran denně.
.
O čem kniha je? Zemře velmi zámožný pán, který většinu svých peněz odkáže úplně cizí holce. Proč vydědil celou svou rodinu? A kdo je ta záhadná neznámá? Tyhle otázky si kladete od samého začátku a snažíte se jim přijít nakloub. Nejste v tom však sami, protože ani jedna z postav odpověď nezná. Příběh je plný hádanek, záhad a tajemství, které se postupně odhalují. Je to tak napínavé, že knihu nechcete odložit, dokud se to nedozvíte. A když ji odložit musíte, pořád na příběh myslíte.
.
Hlavní protagonistka si mě získala hned na začátku svou tvrdohlavostí a odhodláním. Dalšími hlavními postavami jsou čtyři bratři - vnuci zesnulého. Nejstarší Nash neměl o dědictví zájem. Grayson byl velmi sebejistý a záhadný mladík, který měl být “následníkem trůnu”. Jameson byl mým oblíbencem, jelikož sršel humorem a byl věčně optimistický. Nejmladší Alexander měl v lásce lívance a roboty.
.
Jak už je v young adult knihách zvykem, nesmí chybět ani romantická linka. Bohužel autorka zvolila mou nejméně oblíbenou - milostný trojúhelník. Musím však říct, že mi nelezl na nervy tolik jako jindy. Prioritou je v knize totiž záhada okolo závěti, romantika je v pozadí. Navíc Avery, hl. postava, neomílá stále dokola, že neví, koho si vybrat.
.
Po dočtení bych nejraději sáhla po druhém díle, který je mimochodem na Scribdu, ale potřebuju nejprve přečíst jiné knihy, které mám doma, takže třeba někdy jindy. Rozhodně tuhle knihu doporučuju.

2 03.05.2022

B. A. Paris patří mezi mé nejoblíbenější spisovatelky thrillerů (spolu s Shari Lapenou). Terapie byla jednoznačně jednou z nejočekávanějších knih roku a musím říct, že nezklamala!
.
Příběh se odehrává v uzavřeném obytném komplexu, kam se zrovna přistěhovali hlavní protagonisté - Alice a Leo. Seznamují se se sousedy i se samotným domem. Leo zůstává část týdne v jiném městě kvůli práci, Alice je tak sama doma. Dělá na volné noze, je překladatelka. Samota jí nevadí, má alespoň čas na práci. Jenže pak se v domě začnou dít zvláštní věci. Alice je odhodlaná zjistit, co se děje. Obzvlášť potom, co zjistila, kdo v domě bydlel předtím a co se stalo.
.
Jak už jsem psala, autorka opět nezklamala. Napsala poutavý příběh, který vám nedá spát. Nebudete chtít knihu odložit, dokud se nedozvíte, jak to bylo. Musím říct, že Alicina posedlost mi lezla na nervy. Moc jsem nerozuměla jejím důvodům, i když byly vysvětlené. Prostě mi nepřišly dostačující. Nicméně stejně jako ona, i já jsem nad vším začala až moc přemýšlet a všechny obviňovat. Zkoumala jsem každou narážku a souvislost a poplácávala se po rameni, že jsem na to přišla. Jenže nepřišla. Autorka mě opět dostala. Skutečného pachatele jsem začala podezírat chvíli před Alicí. Potom do sebe vše zapadlo. Tleskám.

4 01.04.2022