Karolína2425Příspěvky
HanaAlena MornštajnováTuhle knihu jsem původně ani nechtěla číst, ale jsem ráda, že jsem se do ní pustila. Stálo to za to. Není to nic přelomového, knih s tímhle tématem bylo napsáno už tolik, ale ten jednoduchý a čtivý styl psaní autorky mě do příběhu vtáhl a nepustil. Taky ta práce s postavami byla úžasná. Chápu, co na téhle knize všichni vidí. Je prostě jednoduše pro každého, čtivá, smutná a popisující tolik čtenářsky vyhledávané téma.
VrányPetra DvořákováTuhle knihu slupnete za pár hodin a ani nevíte jak. Příběh o Bářině rodině a o tom jak se k ní chovají vás úplně rozloží. Tedy alespoň mě rozložil. Je to velmi srdcervoucí příběh a musím ho jen a jen doporučit.
Tamařino souhvězdíAnna MusilováTahle kniha byla boží. Je to hořkosladký lgbt román, který není nijak přeslazený jako třeba u Becky Albertalli, a každý si v něm něco najde. Není jen o lásce. Je o životní cestě.
PokáníIan McEwanÚžasná kniha.
Zpočátku se mi do čtení Pokání nechtělo, nutila jsem se jen otočit stranu. Potom jsem si dala s knihou pauzu a po nějaké době se k ní zas vrátila. A to dost pomohlo. Velmi popisný a poetický styl psaní mi už nepřišel zdlouhavý, vychutnávala jsem si ho a libovala si v něm. Zajímavé postavy na které máte během čtení knihy rozličné názory byly úžasně vykreslené. Mění své postoje a názory a vyvíjejí se. Styl psaní a přemýšlení se u kapitol měnil od postavy k postavě, což bylo přirozené a dodávalo to postavám na realističnosti. Nejvíce ale na knize oceňuji, jak autor dávkuje informace o zápletce a postavách. Žádná informace tu není jen tak, každá tu má svůj smysl a na konci do sebe zapadnou jako puzzle. To dodávalo příběhu na čtivosti a zajímavosti, nutilo číst dál a budovalo napětí.
PŘÍPADNÉ SPOILERY.
Kniha je rozdělená do čtyř částí. První část, jejíž děj zásadně ovlivní životy a jednání všech postav mi přišla nejzajímavější. Vidíme zde v kapitolách všechny postavy a to jak situaci vnímají. Druhá část už je z pohledu jen jedné postavy. Na té se mi líbilo to, jak postava přemýšlela, vracela se ve vzpomínkách a zároveň se snažila přežít ve válce. Třetí část z pohledu další postavy mi přišla zajímavá tím, že vydíme pod pokličku tehdejší válečné nemocnice a zároveň tím, že postavě vidíme do hlavy. Vidíme jak o předešlých událostech přemýšlí a jak ji ovlivnily a jak jich lituje. Což bylo skvělé, vidět i její úhel pohledu. A poslední část je už vlastně epilog. Dozvíme se zde celé zakončení příběhu.
Sečteno a podtrženo, je to výborná kniha. Kniha pro někoho, kdo si libuje v popisném a poetickém stylu psaní nebo v příběhu, který ženou dopředu skvělé postavy a jejich jednání, názory a myšlenky.
Po dočtení jsem byla úplně rozložená tím, jaká to byla výborná kniha. Nemusela obsahovat dojemný a srdceryvný příběh plný bolesti a i přesto mě ohromila a řadím ji na poličku nejlepších knih, jež jsem doposud četla.
Malý princAntoine de Saint-ExupéryMalý princ je prostě láska. Číst se dá kdykoli a kdekoli, v jakémkoli věku a vždy si v něm člověk něco najde. Skrývá spoustu geniálních myšlenek a krásný příběh.
HoubařkaViktorie HanišováKniha mě příjemně překvapila. Příběh jedné rozervané rodiny na pozadí vůně lesa a sběru hub. Líbilo se mi, jak hlavní hrdinka příběh vypráví. Vydá se do lesa či leží v posteli ve své chajdě a tam na ni zaútočí vzpomínky z dětství, které nám líčí. A utorka příběh skvěle buduje a má krásný styl psaní. Ponurost a napětí, to objímá čtenáře po celou dobu čtení. Atmosféra mě úplně pohltila. Ráda jsem si na knihu udělala čas a zjišťovala, co za hrůzy se Sáře děly a stále dějí, jak se s tím vypořádává.
Nevítaný hostShari LapenaNevítaný host mě nijak neohromil. Sice jsem ho přečetla za jedno odpoledne, ale nebyla jsem ani trochu napjatá. Postavy si mě nijak nezískaly a ani tu hororovu atmosféru jsem nepocítila. Rozuzlení bylo takové nijaké. Spíš než zjištění kdo je vrah, mě zajímaly životy postav a jejich osudy. Neměla jsem u této knihy pocit, jako by byl vrah jen pár kroků za mnou. To od thilleru požaduji, abych byla napjatá jako struna.
Krev elfůAndrzej SapkowskiKonečně kniha o Zaklínači která mě bavila od začátku do konce. Při čtení dvou povídkových knih jsem nikdy nezažila ten moment, kdy se od knihy nedokážu odtrhnout a ani říct, co mě na ní tak baví. Tady ten moment byl. Krev elfů mi dala to, co jsem očekávala už u předchozích dvou povídkových knih. Čtivost a pocit, že se od knihy nemůžu odtrhnout. To že jednotlivé věci do sebe zapadnou. Možnost sledovat postavy na více než na sto stranách. Sledovat skvělý worldbuilfing a objevovat nová zákoutí světa. Jednoduše jsem od knihy dostála má očekávání a předchozí povídky strčila do kapsy. A proto se mi tak líbila. Jestli vás povídkové díly Zaklínače moc nebavily, tak nad touto sérii nelamte hůl. Od tohoto dílu už knihy dostojí všech doporučení a chvály, která se okolo téhle série nese.
Úplně se s názorem na tuhle knihu ztotožňuji s uživatelem Šíša.
Ten, kdo stojí v koutěStephen ChboskyPříběh Charlieho je skvělý.
Líbí se mi, jak působí vesele, ale vlastně takový není. Charlieho psychické problémy, protloukání se životem a navazování vztahů není procházka růžovou zahradou. Ale i tak vás při čtení jeho dopisů obejme taková příjemná a pohodová nálada.
Charlieho jsem si jako postavu oblíbila. Přišel mi realistický. Věci popisuje tak jak je vidí, je dosti upřímný, laskavý a má své třinácté komnaty. I ostatní postavy byly skvěle vykreslené, stejně realistické.
Autor v téhle knize skvěle vykreslil budování přátelství, smutek a zoufalství, lásku. Ani jsem nepostřehla jak se mu to podařilo.
PolibekAnna ToddZláštní. Zprvu se mi děj líbil, hodná Tessa a špatný Hardin a to, jak se snaží si nevyškrábat navzájem oči. Potom mám už problém s Tessiinou naivitou a prostě celkově s oběmi hlavními postavami a taky s tím, že knihu mohu často předvídat a z nadějné romance se v mých očích stává stále větší klišé.
No nic, asi se mi více zamlouvají knihy typu Hvězdy nám nepřály.
Volání netvoraPatrick NessVolání netvora je krásný, smutný příběh s mnoha úžasnými citáty. Jestli se o Greeovi říká, že píše skvostné citáty, které by se měly nechat zarámovat, tak to ještě nečetli Nesse. Knihu Volání netvora bych si díky citátům zarámovala celou. Je to skvělý, dojemný příběh, který vás jistě dožene na konci k slzám. Nevím, co bych si z knihy vzala jako malá, ale přirovnala bych ji k Malému princi. Ten se čte dětem a děti s ním rostou. Přečtou si ho několikrát a až pak ho pochopí. Ale mohu knihu jen doporučit, dětem i dospělým.
MetaPavel BarešVůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Superschopnosti a tak, myslela jsem si. Tůdle, byl to nářez. Téma knihy jsem sice rozluštila na začátku knihy, ale stejně mi po dočtení první části běhal mráz po zádech a pořád dokola jsem o tom přemýšlela. Názory společnosti zde byly vykreslené bravurně, stejně jako vyobrazení hlavni hrdinky a ostatních postav. Až jsem si myslela, že tu po zemi kráčí také. Opravdu skvěle zpracované a zprostředkované téma. Samotný nápad skloubený s tímto tématem byl zajímavý a děsivý. Celé by se to klidně mohlo stát, bylo to až moc reálné. Tahle kniha ve mě bude rezonovat ještě dlouho. Přečtete si ji, opravdu stojí za vaši pozornost.
Převorství u pomerančovníkuSamantha ShannonJá vám nevím, ale mně se tahle kniha opravdu líbila. Jelikož jsem nikdy nečetla nic dračího, tak se mi draci z této knihy opravdu zamlouvali. Jediné co mi na nich vadilo, bylo to jejich členění na hafo druhů. Přišlo mi matoucí a dost jsem se v něm ztrácela. Ale mytologie inspirovaná Japonskem a pověsti, které se v světě Převorství u pomerančovníku vypráví, mě moc bavily. Postavy mi byly sympatické a líbilo se mi, jakou cestu, po psychické stránce, urazili od první do poslední strany. Zápletka sama o sobě sice není žádné terno, ale v kombinaci se zajímavým světem a skvělými postavami mi vůbec nevadilo, že jsem ji sem tam odhadla. Ani ta romantická linka mi nevadila, sedlo mi to k té knize jako prdel na hrnec. Mohu doporučit, ale nečekejte pompézní styl psaní ani složitou zápletku.
Králové WylduNicholas EamesTahle kniha si mě pevně obmotala kolem prstu. Už prvních pár stran si mě získalo. Autor píše tak lehce a čtivě a s humorem. Humor v téhle knize mi sedl a často jsem se vtipům smála. Pak jsou tu úžasné postavy, které si vás od prvních pár stran získají. Pro ty postavy jsem dýchlala. Měly své kouzlo, chyby a byly skvěle napsané. Potom je tu děj knihy. Ten byl šílený, rychlý a nepředvídatelný. Moc mě bavil. Kniha je sice plná ohraných prvků fantasy, ale na mě to fungovalo. Parta, humor, potvůrky. Po dočtení jsem jen tak koukala do zdi a měla chuť začít číst od znovu. To mám vždy když knihu vezmu do ruky a otevřu. Myslím, že tuhle knihu nejlépe vystihuje doporučení na zadní straně ,,Je to jako by se potkal G.R.R Martin s Terrym Pratchettem". No a na závěr, moc Krále Wyldu doporučuju.
NarušeníSusanna KaysenTahle útlá kniha mě opravdu dostala. Je těžké otáčet stránky a dozvídat se o autorčiných vzpomínkách. Opravdu silný příběh.
EmmaJane AustenEmma mě opravdu příjemně překvapila. Krom Emmy jsem četla od Austenové jen Pýchu a předsudek, ten posun o osmnáct let od napsání Pýchy a předsudku je dle mého na Emmě hodně znát. Asi vždy bude Austenová první polovinu knihy budovat postavy, perlit svým jemným humorem a pak tu druhou nás zasype zvraty. Emma se může pyšnit výbornými postavami, realistickými a sympatickými. Emma samotná mě prvních pár stránek štvala, ale pak pronesla jednu větu a byla mi hned sympatičtější a oblíbila jsem si ji. Libilo se mi, jak chybuje a není jen chodící dokonalostí, za jakou ji všichni považují a jakou se na první pohled jeví. Mohu jen doporučit.
Nevlastní sestraJennifer DonnellySkvělá kniha.
Dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala. Byla plná úžasných citátů, lehce napsaná a četla se úplně sama.
Líbila se mi Isabelina cesta k sobě. Jak si postupně uvědomovala své hodnoty a vymanila se z osudu ošklivé Nevlastní sestry.
Moc mě potěšilo, že v tomto volném pokračování klasické pohádky nebylo nic jen černé a bílé, ale čtenář si na spoustu postav a věcí udělal názor sám. Feminismus byl do téhle knihy úžasně a přirozené zakomponován v citátech a myšlenkách hlavní postavy.
Na začátku knihy bylo zmíněno, že je to temná kniha. To temno jsem nenašla v příběhu nebo ději, ale v chování samotných postav. V předsudcích.
Našla jsem tam sice pár malých nelogičností, ale ty úplně zastínil celkový pozitivní dojem z knihy.
Kniha se mi moc líbila a mohu ji jen doporučit. Zamyslíte se, odpočinete si u lehkého stylu psaní a ponoříte se do skvělého volného pokračování klasické Popelky.
Deset tisíc nebí nad tebouC. Gray (pseudonym)Trilogii Ohnivák naprosto zbožňuju a tahle kniha není výjimkou
Hvězdy nad BerlínemSarah MatthiasTahle kniha ukrývá silný příběh, který vás zasáhne už na prvních odstavcích.
Naprosto jsem si zamilovala hlavní duo a taky svéráznou Eriku a spousta dalších. Sarah nám krásně vylíčila milostný vztah ve válečném prostředí u jehož čtení vypotřebujete tunu kapesníčků.
Poslední čísloHayley BarkerNo tak to byl nářez.
Tohle jsem nečekala. Na začátku mi to přišlo, jako průměrná YA fantasy, ale potom nám autorka čím dál tim víc vypisuje tím tématem díru do hlavy. Hayley Barker prostě umí.
Rozhodně vám tahle kniha zůstane ležet v hlavě.
Hlavní postavy jsou občas trochu na pěst, ale i tak jdou bezva a chybují! Jen, co mi na knize trochu vadilo bylo, že se neorientuju v tom jak rychle příběh ubíhá. Dva dny jsou tam popsány na celou knihu a přijde mi tam na dva dny nějak moc událostí.
Panství krve a kovuSara HollandNo, tohle bylo zklamání. Takovéhle typické naivní fantasy obvykle nečtu, tak jsem si myslela, že mě kniha třeba překvapí. Nestalo se. Svět, kde se platí krví je super, ale ty postavy? Ty jsou naprosto hloupé, naivní a ploché. Navíc když se nám z hlavní hrdinky vyklube vyvolená, tak to už jsem byla úplně hotová.
Dobrodružství s myškamiCarlos BusquetsNejoblíbenější dětská kniha, v dětství i teď. Je nádherně ilustrovaná a obsahuje roztomilé příběhy.
Prokletý rokKim LiggettVzhledem k tomu všeobecnému nadšení kolem téhle knihy jsem měla dost vysoká očekávání, ta se nevyplnila. Čekala jsem, že mě kniha chytne za srdce, donutí mě přemýšlet a to se teda moc nepovedlo. Spoustu fanoušků říká jaká je kniha drsná, jak je plná feminismu a jak je temná. Ani jedno jsem v knize v nějaké velké míře nenašla a to mě zklamalo. Co nemohu knize upířít je její čtivost. Ale ani hlavní hrdinka mi pohled na knihu nevyžehlila, byla stejně tuctová jako spousta dalších knižních hrdinek.
Já, SimonBecky AlbertalliSimona jsem četla už podruhé a asi nikdy neomrzí. Je to sladké jako cukrová vata a skvěle si u čtení odpočinete. Přečetla jsem ho za jeden den a neustále jsem se u čtení culila. Nenáročná až moc sladká oddechovka, jako čtení do karantény mohu jen doporučit.
Sedem manželov Evelyn HugovejTaylor Jenkins ReidTahle kniha je skvost.
Při čtení jsem měla chuť si vše o Evelyn vyhledat, byla opravdu reálně vykreslená a až po chvilce jsem si uvědomila, že je to jen fikce. Kniha vás donutí se nad spoustou věcí zamyslet a příběh prožíváte s Evelyn. Autorka píše tak božsky, že si chvíli říkáte proč s vámi text necloumá, pak autorka ale vše změní jedním slovem a vy jste najednou plní emocí.
Jsem z knihy opravdu nadšená a mohu vám ji jen a jen doporučit.
PoutaDelphine de ViganTahle kniha se od těch ostatních od Delphine liší.
Není psána tak květnatě a přitom stroze, nehloubá.
Jen pasivně popisuje události, bez emocí. Je psána z pohledu čtyř postav, dvou žen a dvou třináctiletých chlapců. Což je asi tím.
Části psané Héléne a Cécile jsou psané tak klasičtěji, jako jsme u Delphine zvyklí. Naopak části psané z pohledu Théa a Mathise jsou takové bez emocí, jsou psány jejich očima a přitom z pohledu třetí osoby.
Celkově mě tahle kniha tolik neohromila jako třeba Vděk nebo Ani později, ani jinde.
Měla jsem od knihy velká očekávání a šla jsem do Pout s pocitem, že jsou podobné jako Vrány. To asi nebylo nejlepší. Obě knihy jsou úplně jiné, porovnávání jim škodí.
Tak jsem si nad touhle knihou pár týdnů popřemýšlela a mohu ji jen doporučit. Má co předat a dá se nad ní dlouho přemýšlet.
Císařovy čepeleBrian StaveleyMěla jsem od knihy velká očekávání a byla naplněna. Císařovy čepele se můžou pyšnit propracovaným světěm, sympatickým postavami a skvělým stylem psaní. Někomu by mohl připadat styl psaní moc táhlý, ale pro mě byl úžasně čtivý. Posledních sto stran jsem hltala jedním dechem a kniha mě moc bavila.
Mohu ji jen a jen doporučit!
Famfrpál v průběhu věkůK. Whisp (pseudonym)Vydařená kniha doplňující Harryho Pottera. Bylo to zábavné čtení, rychle odsýpalo. Bylo zajímavé se o famfrpálu dozvědět něco víc. Nejvíce jsem si z sekce Bradavická knihovna oblíbila Bajky Barda Beedleho, ale ani Famfrpál v průběhu věků za nimi a Fantastickými zvířaty a kde je najít nijak nezaostává.
Dívka ve vlakuPaula HawkinsKnihy od Pauly Hawkins mám ráda. Rychle se čtou, mají zajímavou a sympatickou hlavní hrdinku a hlavně odsýpají. Pamatuji si jak jsem stejně napjatě očekávala rozuzlení příběhu u jedné velmi podobné knihy - Ženy v okně od A. J. Finn. Obě knihy jsou velice podobné, ale i když byly obě na jedno brdo, bavily mě.
Poslední smrtelné poutoBrian StaveleyPoslední smrtelné pouto bylo za mě nejslabší.
Na začátku mě kniha moc bavila a to díky zvratu z Prozřetelnosti ohně. Pak ale začal děj stagnovat, kniha mě moc nebavila a i styl psaní, který jsem si tak oblíbila mě začal nudit. Byl víc popisný a vleklý než v dvou předchozích dílech, kde mi ho naopak doplňovala akce, což se tady až do půlky knihy říct moc nedá, informace o světě a mé oblíbené kettralské mantry a kecy.
Knihu jsem četla dost dlouho a to byl možná kámen úrazu, nebavila mě protože jsem ji četla rozkoskouskovaně a dlouho a četla jsem ji dlouho a rozkoskouskovaně, protože mě nebavila. Za půlkou se ale děj a tempo knihy zas rozjel a já s chutí četla dál. Pak už to byla samá akce, kettralské kecy a zvraty. Co mě trochu zklamalo byl konec. Byl takový na jedno brdo, zkrátka jsem čekala něco epičtějšího.
Co na tomhle závěrečném dílu ale moc oceňuji jsou přerody hlavních postav v ty osoby, kterými jsou na konci a jejich myšlenkové pochody. To vlastně oceňuji na celé sérii. Jsem ráda, že jsem tři sourozence a jejich příběhy poznala.