Krvavá Rose přehled
Králové Wyldu série
< 2. díl
Žij rychle a zemřeš včas. Tam Hashfordovou už unavuje práce v místní hospodě, kde roznáší korbely světově známým žoldnéřům a poslouchá bardy pějící písně o dobrodružství a slávě, která číhá hned za hranicemi jejího ospalého rodného města. Když k nim tedy zavítá největší žoldnéřská skupina vedená nechvalně známou Krvavou Rose, Tam se chopí příležitosti a přihlásí se na pozici jejich barda. Přesně po takovém dobrodružství touží — a přesně to také zažije, jakmile se její nová skupina vydá na výpravu, která může skončit jen dvojím způsobem: slávou, nebo smrtí. Je čas vydat se do divočiny.... celý text
Originální název: Bloody Rose, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krvavá Rose. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 38 komentářůSouvisející novinky - Krvavá Rose (1)
Knižní novinky (45. týden)
01.11.2020
Citáty z knihy (1)
„Divoký srdce potřebuje chytrou mysl, která ho zkrotí, a silnou ruku, která ho ochrání.“
Kniha Krvavá Rose v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 141x |
| ve Čtenářské výzvě | 15x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 119x |
| v Chystám se číst | 67x |
| v Chci si koupit | 26x |
| v dalších seznamech | 4x |
83 %
60 %
Druhý díl série jde sice ve stopách skvělého Králové Wyldu, ale tentokrát už to není ono. Postavy působí trochu ohrané, autor nepřináší nic zásadně nového pod sluncem a místy to vypadá, že se snaží být až moc „moderní“ – násilím cpe do příběhu současná témata a sexualitu. Chybí snad už jen povinný homosexuální vztah, aby měl splněno všechno, co se dnes „má“.
Z původních hrdinů se sice pár starých známých mihne, ale většinou jen mlčky, aby náhodou nezastínili ty nové. Upřímně, občas jsem se ztrácel v tom, kdo je kdo – některé postavy jsou zaměnitelné a jejich osudy se dají snadno předvídat. Smrti i zápletky tak působí spíš rutinně než napínavě.
Na druhou stranu oceňuji pohled „z druhé strany“ – autor se tentokrát zajímavě opřel do myšlenky, že monstra mohou být jen oběťmi systému. V tom se dá najít kritika útlaku menšin, závislostí i společnosti obecně.
Celkově – po výborném prvním dílu zklamání, ale to už tak u „velikánů“ bývá. Eames to sice stále píše s nadhledem a humorem, ale kouzlo novosti se vytratilo.