kamibe komentáře u knih

Přečteno před mnoha lety po perfektním referátu o přečtené knize, který nám na kurzu RWCT předvedla moje kamarádka. Výborné čtení. Moc jsem autorce a jejímu studentovi fandila a těší mě, že spolu dokázali o svůj společný život bojovat až do skvělého konce. Potěšily také fotografie. Vždycky mě baví číst skutečné příběhy, hlavně takové, které dobře dopadnou.

31.03.2022

Nejprve jsem si přečetla závěr od J. McInerneyho "Tichý a nenápadný hlas Raymonda Carvera" a to se mi hodně líbilo, takže jsem se na ty povídky dost těšila. Přečetla jsem polovinu knihy. Historky se točí kolem podrobně líčených, naprosto neproduktivních rozhovorů popisovaných vždy z pozice muže, což neberu jako negativum, naopak jsem v tom nacházela ledajaké poučení o nás ženách a o tom, co by našim vzájemným hovorům mohlo z naší ženské strany lépe pomáhat.
Povídky jsou napsány mistrně, to tedy ano, jejich čtení mě vždycky dokázalo vtáhnout a nezůstat u přečtení jen jedné. Jsou však velmi ponuré a jaksi bezvýchodné, takže mám chuť to celé odložit.
Napadá mě však ještě, že když jsou povídky řazeny chronologicky podle doby napsání, mohly by být ty vzadu pro mne třeba příjemnější. Tak čtu ještě pěkně ty zadnější. A uvidím. ...
Tak jsem přečetla ještě dvě z těch pozdějších a musím říct, že těch pár zbylých povídek opravdu číst nechci. Jsou to popisy situací tak neutěšených a jakoby beznadějných, navíc si po posledních slovech povídky člověk může představovat jen další nepěkné scénáře, které mohly následovat, že dospívám k závěru, že tohle ke svému životu fakt nepotřebuji. Akorát z toho mám nepříjemné duševní i srdeční stavy.
Myslím, že tohle seznámení bylo pro mne natolik dostatečné, že mě opravňuje k tomu, abych si knihu zapsala dodatečně i do ČV 2018.

1 30.03.2022

Přečteno kvůli ČV. Asi bych jinak po téhle knížce nesáhla. Přestože se tomuhle žánru příliš nevěnuji a Troškovy filmy jsem nesledovala, říkala jsem si, že možná film by byl pro mne zábavnější než tento v podstatě popis. Ale i tak musím knize přiznat pěkné vzezření a úpravu.

27.03.2022

Dahla mám prostě ráda. Proto jsem si vybrala jeho knížku, kterou jsem zatím neznala, pro doplnění ČV v roce 2018. Přečetla jsem si ji s chutí a bavila mě obzvláště autorova hravost ohledně obrových slov. Myslím, že se docela vyřádil i Jan Jařab, když to všechno překládal. Usmívám se ještě teď nad jmény devíti obrů, nad šumlenkou a vízřacháním i nad pěknými názvy skupin snů - rozhodně bych nerada, aby se mi zdál nějaký krutihrb, radši uvítám zvonkohráče, nebo ještě lépe čarokrásníka.

1 20.03.2022

Velmi milé čtení. Jsem ráda, že jsem se s tímto autorem takto setkala. Obdivuji jeho nasazení při práci s mladými delikventy. Krásně nás nabádá, abychom si střežili chvíle, kdy chceme být sami. Užívala jsem si tohle příjemné čtení a určitě si od něho přečtu ještě něco.

2 14.03.2022

Doplňuji si knihy i do předchozích čtenářských výzev a na tuhle jsem narazila jako na knihu poprvé vydanou v roce 2018. Hned jsem věděla, že by to mohla být výborná kniha pro jednu dívku. Kniha je velmi dobře členěná (člověk rychle znovu najde, když se k něčemu chce vrátit) a nacházím tam mnoho krásných myšlenek i výborných doporučení.
Je moc fajn, že takový projekt Kristýna uvedla v život. Určitě budu o knize mluvit a doporučovat ji svým přátelům, kteří mají dospívající děti.

14.03.2022

Tak jsme si s kamarádkou připomněly všechny ty už přečtené knihy. Výborné pro nás byly i komentáře, které nám znovu připomněly nebo možná i více osvětlily, co jsme už zapomněly. Pro mne byla zajímavá i Poznámka překladatele.

I tuhle knihu jsem přenášela sem tam při každém stěhování, i tahle kniha se dá číst znovu a znovu a znovu, protože ona se nedá číst v jednom kuse. Můžu totéž číst za čas znovu a mám z toho docela jiný užitek.

1 03.03.2022

Nachystaná na čtení, začatá, ale nedočtená. Snad někdy ... ?

Tohle bych mohla číst znovu a znovu a znovu... Koupila jsem si ji už hooodně dávno a pořád ji přenášela jako poklad z místa na místo, z jednoho bydlení do dalšího...
Ale už jsem ji zaklapla a darovala dál. Ať z ní mají užitek i další :-)

1 03.03.2022

Přečteno jen proto, abych mohla napsat recenzi na knihu pro starší kluky. A byla jsem příjemně překvapena, jak dobře je kniha napsána a co všechno v ní může inspirovat, a to nejen žáky, ale také učitele. Výborně jsem se pobavila a recenzi do Kritických lístků napíši s velkou chutí. Vlastně se vůbec nedivím, že má tato kniha tak hodně vysoké hodnocení. S radostí ji doporučím.

1 03.03.2022

Velmi, opravdu velmi dlouho jsem měla tuto knihu v knihovně (kdovíodkud zděděnou, je v ní přání k Vánocům 1944!) a jen jsem věděla, že si ji musím, protože chci, někdy přečíst. Podle obrázku jsem tenkrát čekala také nějaké příběhy dětsky zamilované, to mě tenkrát velmi lákalo. Nu, přenášena z jednoho bytu do dalšího vyčkala až do letošní čtenářské výzvy. Je to takové velmi vlastenecké a mile mravokárné čtení, včetně tatínkových a matčiných promluv a místy obzvláště jímavých měsíčních povídek, které hoši před čtením museli pěkně opsat. Opravdu hezky jsem si to užila, včetně staršího pravopisného stylu s infinitivními koncovkami na ti. Asi bych si to jako dítě užila ještě jinak, ještě více a intenzivněji, ale i tak jsem ráda, že tuhle pověstnou klasiku konečně znám.

Chystala jsem se na tuhle četbu nějakou dobu. Začátek mi nevyhovoval, byly to věci, které znám odjinud a jejichž vysvětlování mi tady zrovna nesedělo. Ovšem od druhé kapitoly jsem byla do textu velmi ponořena, a i když i tady to pro mne bylo vlastně opakování, bylo to velmi dobré opakování a potřebovala jsem ho jako soli! Film mám nachystaný a jsem tedy na něj opravdu zvědavá, hodně zvědavá, protože většinou je to tak, že se film točí podle knížky, ale tady se autor zmiňuje, že knížku napsal až po filmu.

20.02.2022

Po téhle jsme s kamarádkou sáhly vzápětí po dočtení Shabono, ale nedočetly jsme ji. Čekaly jsme něco jiného, tak jsme ji zase odložily a vrátily se ke Castanedovi.

U poslední stránky jsem se smála nahlas! A bylo mi hezky.
Ilustrace považuji za velmi vypovídající, jen se podívejte na výrazy obličejů! A děkuji Nezletilci na upozornění nápadité ilustrace dětí zezadu i zepředu na obou stranách čtvrtého listu od konce.
Je to jedna z nejbáječnějších knih pro děti, protože to na konci dobře dopadne, a hlavně taky pro dospělé, protože si mohou ledacos uvědomit a dětem tolik nepřekážet, když si chtějí hrát po svém. Možná pro dospělé je tahle kniha ještě víc než pro děti, protože kratší a poučnější knížku o našem někdy nepochopitelném postoji, příkazech a zákazech jsem doposud nečetla.

5 06.02.2022

Doporučeno paní knihovnicí jako četba pro starší kluky. Myslím, že by se to klidně mohlo líbit i dívkám, neboť kromě hlavní klukovské postavy a několika dalších kluků v jednotlivých příbězích se tam vyskytují i výrazné dívčí postavy.
Příběhy jsou to vskutku příšerné a milovníkům podobné literatury se jistě budou číst báječně. Líbila se mi ústřední linka, kdy jsem jako čtenář vnímala jednotlivé napínavé situace, ale zároveň si říkala, jakpak autor ukončí původní dějovou linku. I když po druhém či třetím příběhu už nám čtenářům může být jasněji, stejně s napětím sledujeme další a další a další... Autorův styl mi vyhovoval a i jako dospělá jsem si četbu nakonec hezky užila. S radostí knihu doporučím dalším čtenářům.

2 05.02.2022

Pohádka pro dospělé, dalo by se říci. Jako by autorka chtěla ukázat, že ne každá velká láska nutně musí skončit neblaze jako v klasické literatuře. Brilantně napsaný příběh, který vezme za srdce. Pochutnání pro milovníky pěkně sestavených, neotřelých vět, jímavých popisů situací, postav, a především velmi niterných pocitů, jimiž střídavě prochází hlavní hrdinka, učitelka maturitní třídy, do níž počátkem září zářivým způsobem vstoupí její osud. Příjemně krátké kapitoly jsou uvedeny citacemi z různých děl, jejichž seznam s delší příslušnou citací najdete na konci této útlé knížky. Po dočtení na příběh budete ještě nějakou dobu myslet, konfrontace slibů a životních zkoušek vás patrně nenechají tak docela v klidu.

1 02.02.2022

Jaké poklady ještě ve své knihovně najdu? Neodolala jsem a nejspíš opakovaně přečetla tuhle mistrně sepsanou detektivku také s nostalgickou vzpomínkou na popisovaní místa, kudy jsem kdysi také chodívala. Je k nevíře, kolik toho lidé jako Velinský dokázali obsáhnout, kde všude jsme je mohli najít, čeho všeho se dotkli nebo co všechno "způsobili".

Půjčeno z knihovního skladu na doporučení, že se tam najdou informace opravdu ucelené a dobře seřazené. A to je tedy pravda. Je to skvěle sepsaná příručka pro každého, kdo potřebuje něco z této oblasti natankovat. Tak jsem natankovala, co jsem potřebovala, a rozhodně nemám chuť číst celou jen proto, abych ji dočetla. Je to kniha, která se bere do rukou podobně jako kdejaký slovník či encyklopedie. Je opravdu dobře, že existuje.

Nemohla jsem hledět na styl psaní, ten ocenit nemohu, ale chápu, že to jsou myšlenky, které autorka píše tak, jak jí přicházejí, a neučesává je bůhvíjak. Přečetla jsem knihu od začátku do konce se zájmem právě o její myšlenky a mnoho jsem si jich také vypsala, abych je mohla probrat se svými kamarádkami. Líbí se mi, jak nás nabádá, abychom se hlavně postarali sami o sebe. Také její vysvětlení, jak je to s třemi okruhy duší, je smysluplné a srozumitelné.

2 05.01.2022