Kačudovič komentáře u knih

Za mě spokojenost. Přiznávám, že kromě samotného funkčního období některých prezidentů jsem o nich zas tak moc nevěděl. Takže z tohoto hlediska mám o něco rozšířené obzory.

Jinak vidím, že nejvíce kontroverzí vzbuzuje paradoxně náš současný prezident.
Na jednu stranu chápu, že označit jeho voliče víceméně za "sociálně, ekonomicky i vzdělanostně nejnižší vrstvy" je poněkud kontroverzní myšlenka.
Na tu druhou přiznávám bez mučení - mě to jako jeho "nevoliče" docela pobavilo :-)

1 08.10.2018

Velmi příjemné překvapení od (pro mě) doposud neznámého autora. Jen tak dál.

05.09.2018

Velmi kvalitní zpracování daného tématu. Při čtení ne zrovna veselých řádků mě neodbytně napadala otázka, jestli bylo zrušení trestu smrti správnou volbou. Respektive v rámci uspořádání státu je tato úvaha samozřejmě scestná, nicméně i tak stojí za zamyšlení, jestli by bylo k něčemu dobré živit ze svých daní prokazatelně usvědčené a zvrácené osoby popisované v knize. Potažmo dnes manžele Stodolovi, Zelenku nebo před časem Roubala. Ale to sem nepatří.

Do kontextu knihy to sice nezapadá, takže tam tato otázka pochopitelně neobjevila... ale i tak by mě ještě zajímalo, jak se pan Markovič s odstupem času dívá například na "kolegy" z Stb a jejich metody při vyšetřování "třídních nepřátel." Nebo obecně jeho názor na tehdejší totalitní vládu. Protože jak známo, ve vyšetřovacích vazbách bohužel tehdy nekončily jen osoby typu Straky a spol...

4 27.08.2018

Ze začátku mi to přišlo místy zbytečně zdlouhavé, avšak v konečném kontextu jsem musel uznat, že zvolená forma byla tou správnou. Tempo příběhu se i díky tomu pozvolna rozjíždí, postupná gradace děje je parádní.
K páté hvězdě mi chybělo jediné - alespoň trochu cítit ne snad přímo strach, ale takové to příjemné mrazení v zádech. Jinak řečeno - něco z toho, co člověk zažívá zrovna u románů Stephena Kinga.
Neboť jak pravil jeden z mých oblíbených autorů: "Pokud chcete na stránkách knihy vyvolat v lidech strach, nezáleží O ČEM píšete. Důležité je, JAK to píšete."

4 17.08.2018

Velmi kvalitní zpracování vyobrazení pekla východní fronty. Syrový popis válečných zločinů a především odporných skutků páchaných na zajatcích a civilním obyvatelstvu má však svůj záměr - ukázat nesmyslnost války a s tím spojenou naprostou degradaci lidství.

Někdy si říkám, co mě vlastně nutí číst obdobnou literaturu, po které člověk zažívá všechno možné, jen ne příjemné pocity. Do jisté míry se nabízí citace z knihy - "Válka není dobrodružství." A říkám si, že čím víc z nás bude na základě tohoto druhu četby tento názor sdílet, tím to asi bude pro svět lepší.

9 16.03.2018

"Dosud jsem na hrdiny nevěřil, ale teď vím, že existují. Dita je jedním z nich."

5 27.02.2018

Učebnicový příklad toho, jak dokáže degenerativní prostředí negativně působit a následně poznamenat nezkaženou dětskou mysl. Smutné, o to víc nutí k zamyšlení. Opět autorova perfektní práce.

Jinak na toto téma mohu doporučit neméně kvalitní novelu Nadaný žák od Stephena Kinga.

8 02.02.2018

Tak Vám pane autore tedy pěkně děkuji. Kdybyste to všechno sepsal o něco méně zajímavěji, možná bych bych sám sebe poslechl a šel spát v rozumnou hodinu. Takhle jsem po třech hodinách spánku vstával na první dvanáctku a vskutku jsem celý den trpěl. Ale co se dalo dělat. Prostě jsem to MUSEL vědět, jaký bude závěr.

Místy se mi zdál děj sice poněkud "přitažený za vlasy," ale jako celek to bylo fenomenální.

Jinak se omlouvám za případně nevhodnou stylistiku komentáře, ale na téma Osvětim jsem toho přečetl už opravdu mnoho a zejména po rozboru "lékařských pokusů na lidech" mě zde popisované zločiny proti lidskosti asi nedokázaly emocionálně rozrušit tak, jak by asi měly.

3 21.01.2018

Těžko hodnotit.

Na jednu stranu vítám jakýkoliv jiný pohled a názor na určitou událost. Také je nutné si uvědomit, ve kterém roce byla kniha vydána a čemu byl autor vystaven za dob hrůzovlády zvráceného totalitního režimu.

To však nic nemění na faktu, že se na stránkách knihy odehrává naprosté literární zneuctění vlastní země. Které, jak správně uvádí Daydreamer se nezakládá na faktických základech, nýbrž místy jen pouhých autorových domněnkách a názorech.

Kromě zde již zmíněného "velkého divadla" mě zaujal především pohled, že "Mnichov byl největším diplomatickým úspěchem Edvarda Beneše." S tímto názorem souhlasí jistě především ti, kteří byli v roce 1938 vyhnáni ze svých domovů hajlujícím póvlem, nebo pozůstalí příslušníků tehdejšího četnictva a jednotek SOS, kteří byli zabiti při tomto "diplomatickém boji."

V současné době je na trhu spousta materiálu s touto tématikou od nestranných autorů, takže pokud má někdo zájem dozvědět se o tomto citlivém tématu více, stačí si jen vybrat. Přivlastnit si jednostranný pohled na celou událost na základě této knihy by bylo velikou chybou.

Nejsem asi úplně cílová skupina. Duchařský horor jsem už poměrně dlouhou dobu nečetl, přeci jen - doby, kdy jsem na tajňačku po večerech koukal na věřte - nevěřte a skoro si u toho nadělal do kalhot už jsou delší dobu pryč :-)

Jinak ale naprostá spokojenost. Sice nic, kvůli čemu bych nemohl spát. To například důchodová reforma a fakt, že musím ještě odpracovat 40 let mě po nocích děsí víc :-)
Ale atmosféru má román dobrou. S hlavní hrdinkou jsem sdílel její pocity po prožité tragédii a obdivoval její následnou zarputilost ve snaze zůstat s dětmi. Příběh tedy hezky odsýpá a kdyby svět nebyl plný práskačů a donašečů, klidně bych napsal, že mi stačily necelé dva v práci, než jsem se dočetl k poslední straně. Pro všechny případy - o přestávkách přirozeně...:-)

4 18.10.2017

Myslím, že člověk nemusí navštěvovat kurzy tvůrčího psaní, aby pochopil, že takhle nějak má typologicky podobná kniha vypadat. Hlavní zápletka se vytváří prakticky od první stránky, všechny otázky se postupně odkrývají, aby se nakonec ve finále vysvětlila ta největší. No, nejde to nedočíst?

2 01.10.2017

Přehlídka té nejhorší špíny v řadách StB, KGB a CIA v "přímém přenosu."

Na dané téma to pro mě asi bylo zatím to nejlepší, co se mi dostalo do rukou. Do děje jsem byl vtažen prakticky okamžitě, někdy asi až moc. Tímto se omlouvám paní, která mě asi považovala za mentálně narušeného, když jsem na zastávce polohlasně hecoval jednu z postav k útěku.

2 01.09.2017

Zklamání. Škoda, že si série po výborných dvou dílech nezachovala "přirozený" charakter. Těšil jsem se alespoň na finální střetnutí, ale i to zůstalo zdaleka za očekáváním.

5 12.04.2017

Jen několik poznatků...

Stylizace textu asi ne každému bude vyhovovat. Někdo bude spokojen, že příběh hezky ubíhá bez zbytečného "okecávání" kolem, někdo si zase bude těžce zvykat na místy jednotvárné, strohé vyprávění typu "Blumová šla tam a tam a dělala to a to." Styl striktně oddělených dialogů je také poněkud nezvyklý. Nelze si rovněž nevšimnout, že původní verze knihy nebyla moc obsáhlá, přesto se ji vydavateli podařilo "nafouknout" na 400 stran a může to působit rušivě. Tolik mezer mezi odstavci a čísel kapitol přes celou stránku jsem snad ještě neviděl.

Oceňuji nápad zakomponovat do příběhu téma pohřebnictví. Ale přeci jen, pokud autor trávil půl roku "na stáži" v pohřebním ústavu, domnívám se, že z daného tématu se dalo vytěžit mnohem více.

Jinak kniha budí dojem, že zabít spoustu lidí a zůstat mimo podezření je vlastně docela jednoduchý. Stačí si jenom vzít rukavice a neschopní, zaostalí kriminalisté, nejspíš s vyšetřovací technikou někde z pravěku přeci na nic nemohou přijít...Pokud to je ale skutečně tak, asi pozvu na výlet do Vídně několik svých "kamarádů."

Ale jak už to tak bývá, jako celek se mi to docela líbilo, druhý díl si určitě přečtu. Když už nic jiného, budu si zase moci postěžovat, že.

3 26.03.2017

"Boha jeho! Oni tu jebú. "

2 28.01.2017

Myslím, že postava Jana Husa si za svou morální sílu a nezlomnou odhodlanost stát si za svými slovy zaslouží bezmeznou úctu a respekt. Zvlášť od nás, kteří jsme se narodili ve stejné zemi a mluvíme totožným jazykem jako on.
Já jsem alespoň velmi rád, že takového člověka v naší historii máme a v tomto případě opravdu nechápu nikoho, kdo má jiný, ba dokonce negativní názor.

Jinak co se týče Husových protivníků v Kostnici...Asi nejlépe je vystihuje postřeh jednoho z žáků ve filmu Obecná škola. Svině.

2 15.11.2016

Popis knihy je poněkud zavádějící. Zhruba první třetina obsahu není mystifikace, ale precizně popsaná rekonstrukce toho, co přimělo naše čelní představitele k rozhodnutí, které už posléze spadá do rámce alternativy.
Netroufám si odhadnout z vojenského hlediska, jak moc by byl popisovaný průběh reálný. Místy jsem si sice říkal, že takový Erwin Rommel by pravděpodobně vymyslel nějakou kulišárnu, jak prorazit naši obranou linii. Na druhou stranu je třeba ocenit detailní popis jednotlivých válečných operací, které působí velmi reálným dojmem a není důvod pochybovat nad jejich případnou autenticitou.

Ať je to jak chce, svůj účel kniha splní. Dává na chvíli zapomenout na to obrovské ponížení, které našemu národu připravila koalice žabožroutů a jejich ostrovních přisluhovačů s tím jejich prošedivělým ,,mírotvorcem pro naši dobu" v čele.
Myslím, že každého, kdo má v sobě trochu poctivé, české krve musí autor svým výtvorem pohladit po duši.

8 13.09.2016

Čtvrtý díl se oproti předchozím poněkud odlišuje.

Není to však autorova vina, nýbrž je to dané dobou, o které pojednává. Zatímco v předchozích částech rod Prokopů sekunduje u všech důležitých událostí během husitských válek, tentokrát se děj především soustřeďuje na jejich soukromé životy. A to z jednoduchého důvodu. Oproti již zmíněným třem dílům se může zdát a ono se i zdá, že z politického hlediska se v této době příliš nedělo. Ostatně už podtitul knihy mnohé napovídá.

S tím jde ruku v ruce další fakt. Zatímco předtím v hojné míře dostávaly prostor postavy, které byly z historického hlediska stěžejní pro průběh děje, tentokrát se po jejich bok nikdo nezařadil. Respektive pochopitelně se nějaké nové, v budoucnu důležité, samozřejmě objevují. Avšak s porovnáním s Janem Husem, Prokopem Holým, nebo naopak se Zikmundem či Želivským příliš nezaujmou.

Rozhodně se ale nejedná o kritiku autorovy práce, která stále dosahuje vysoké úrovně. Naopak je třeba ocenit, že i v dobách, kdy v zemi panuje chaos a není se prakticky kde "chytit" nějaké klíčové události, dokáže poutavým způsobem vyprávět o osudech těch "obyčejných" lidí, jakým jsou všechny titulní postavy z rodu Prokopů.

3 08.07.2016

Bylo těžké ubránit se velkému očekávání, zvlášť když kolem vydání knihy byl snad větší rozruch, než by se dostalo objevení ztracené Shakespearovy hry. Pochvalné věty na samotné obálce ten dojem ještě podpořily.

Ale k ději. Ve své podstatě jsem zklamaný nebyl, příběh je určitě napínavý a zajímavý, rozhodně se nejedná o rychlé vaření z vody na vlně úspěchu předchozích výtvorů.
Nějaké výhrady bych přeci jen našel.
Především chyběl nějaký náznak jakékoliv akce, postupem času se mi, byť zajímavé, nicméně poněkud suchopárně stereotypní vyprávění začalo lehce protivit. K žádné postavě jsem si nevytvořil nějaký hlubší vztah, ať už to by to byla sympatie nebo naopak nechutenství. A konečné rozuzlení bylo s ohledem na předešlý, někdy až zdlouhavý děj příliš krátké a křečovité.

Suma sumárum, na autora určitě nezanevřu, budu ho dále sledovat a těšit se na jeho další produkci. Ale myslím si, že fenomén se jménem Lev Děmidov, který mě naopak naprosto uchvátil a chtě nechtě se projevil nezbytným srovnáváním i do tohoto hodnocení, zůstane nepřekonán. I když bych se rád mýlil.

4 24.06.2016

Morrell je prostě Morrell. Ať napíše cokoliv, nikdy z toho nebude nic, z čeho bych byl zklamaný. Někdy si říkám, že kdyby sepsal manuál pro použití tampónů, tak si je asi sám začnu rektálně zavádět.

3 15.03.2016