Všichni proti všem
Vítězslav Jareš
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97550/bmid_vsichni-proti-vsem-fJc-97550.png
4
25
8
Myslíte si, že státy ovládají své zpravodajské služby? Nikoli. Je to přesně naopak. Státy a jejich politici jsou ovládáni ze zákulisí tajnými službami, aniž by to představitelé států vůbec tušili. Od období studené války až do současnosti proběhl nespočet špionážních operací a složitě propletených tzv. zpravodajských her. Své soukromé zpravodajské hry však hrají i skupiny a jednotlivci uvnitř tajných služeb. Děj začíná popravou rozkrytého amerického krtka v řadách KGB generálmajora Dmitrije Bystroletova. Jeho kamarád, podplukovník Vladimír Moravec, který pracoval na 1. odboru I správy Státní bezpečnosti, také upadá do podezření ze špionáže. Přestože se ničím neprovinil, tuší, že je vtažen do zákulisních intrik a mohl by ho potkat stejný osud jako Bystroletova.... celý text
Přidat komentář
Spisovatel má psací metodu kromobyčejně osvojenou, jenže tady to enormně přesíťoval a propletl, čímž nezvládl tažnou dynamiku příběhu a nijak nezažehl podmanivé románové kouzlo. Všichni proti všem - a jindy ruku v ruce; název vskutku nelže. Především není pořádně komu fandit a koho se bát, to je ta základní beletristická vada. Světovou arénu hekticky přelidňují agenti, krtci, dubléři, informátoři, gangsteři, politici... figurky, co se kácí jako mouchy, sotva vletí na scénu, a jen některá dostane šanci ještě zabzikat. Každý je svého druhu zištný křivák a podrazák, vyjma pár vyložených obětí. Ale taková je zřejmě zvenčí neviditelná praxe tajných služeb, placených z našich daní i špinavých peněz.
Kniha je formálně nevyvážená: zprvu ke kapitolám autor připojuje poznámkový aparát, patrně k prohloubení dojmu serióznosti a podloženosti, pak již jen namátkou závorkově dovysvětluje (pozn. aut.). Druhou část ani nečlení na kapitoly, jen nadpisově odstavcuje.
(Jemné přešlapy, kdy plukovníka Podzimka vzápětí degraduje na podplukovníka či vojenského delikventa v půli 80. let v ČSSR nechá eskortovat Vojenskou policií, se v záplavě jiných údajů asi ztratí). 15/18
Spousta informací bez vodítka, kde končí realita a začíná fikce. Autor v závěru knihy podotýká, že "podobnost se skutečnými jmény či událostmi je čistě náhodná", ale kde opravdu leží ta hranice? Nepochybně není ostrá a pevně vymezená, plynulý přechod přesto vyvolává mrazení v zádech.
Přehlídka té nejhorší špíny v řadách StB, KGB a CIA v "přímém přenosu."
Na dané téma to pro mě asi bylo zatím to nejlepší, co se mi dostalo do rukou. Do děje jsem byl vtažen prakticky okamžitě, někdy asi až moc. Tímto se omlouvám paní, která mě asi považovala za mentálně narušeného, když jsem na zastávce polohlasně hecoval jednu z postav k útěku.
Perfektní, takovou komplexně rozsáhlou znalost politickošpionážních praktik dát do knihy, kde pod dojmem thrillerového dokumentu je čtenář fascinovaně vtažen do děje, v němž z historie zná jisté světové aktéry a v historii jejich roli, je úctyhodný odvaz, tato znalost je obdivuhodná a prostě přesvědčivá a příběh je jaksi uvěřitelný, i když poslední věta má svůj význam a smysl.
Co byl důvod nezdaru v Zátoce Sviní, to byl majstrštyk. Dát vojenské technice a lidskému odhodlání do důkladně připravené akce .- - ---.-.. --- -. to bylo jako léčka z hůry, a tak měl svět maxikliku a dostal další šanci. (Jedná velká maličkost z řady dalších.)
Citace: " Ředitel věznice (Alcatraz) je normální blázen. Zakládá si na tom, že šéfuje očistci. Není tam pro to, aby převychovával, je tam pro to, aby muklům udělal ze zbytků života peklo. A ty sis tím svým hrdinstvím koupil do tohohle pekla jízdenku.
Fajnové čtení, upřímně doporučuji.
Věřím, že tajné služby fungují způsobem, který je v knize popsán. Vadí mi jen velké množství dějových linií, ale k dobru autora musím přičíst, že jsem se neztrácela v postavách, jak se mi někdy u špionážních nebo detektivních románů stává. Autor vždy připomene, o jakou postavu se jedná – Wood – srostlé prsty, Roselli – ten, kterého unesli z kasina, atd. Ale poslední čtvrtina knížky už mě přestávala bavit, protože se zaplétaly další příběhy a postavy a tady bych řekla, že někdy méně je více.
Název vystihuje dějový zmatek, který se Vítězslavu Jarošovi daří ukočírovat jen pomocí dobrého slova. Přitom ohledně řemesla jde o dílo až překvapivě vyzrálé, stylistika nekolísá, kulisy jsou uvěřitelné a postavy živé, nehledě na velmi dobře zmapované praktiky tajných služeb. Horší je to s koncepcí zápletky. Zpočátku se sice autor drží při zemi, ale s každou další stranou zahlcují příběh nové linie vyprávění, přičemž důležitost aktérů průběžně kolísá. Takže nejen že si člověk nenajde hrdinu, jemuž by mohl držet palce, ale pořádně ani neví, na co se soustředit a co je jen citrónová poleva.
Na domácí špionážní poměry však považuji za hodně povedené akční scény. Nejlépe fungují ty v Čechách, paradoxně právě pro absenci detailní kartografie. Naopak to co se odehrává ve Státech, či Rusku sice působí na pohled pěkně, ale autenticita nejednou pokulhává. Nejvíc mi ovšem celé vyprávění pokazila konspirační propaganda, která je stejnou měrou hystericky extrémistická, jako přihlouple pofidérní.
Autorovy další knížky
| 2016 |  12. 12. |
| 2016 | Vor v zakone - hlava mafie |
| 2012 | Zloději času |
| 2019 |  Zavěšená pizza |
| 2022 | Holky se čtečkou |
Kniha Všichni proti všem je v
| Přečtených | 23x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 37x |
| Chystám se číst | 13x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 1x |
Tohle byla úžasná knížka. Přiznávám, mé vědomosti fakt nejsou na takové úrovni, abych dokázala rozlišit, co je ještě možná realita a co už je fikce, ale prostě fakt líbilo.
Teda v poslední třetině polevila úroveň korektury, ale v té záplavě textu se to tentokrát dá přehlédnout.
Vzhledem k tématu asi začínám chápat, proč se autor přeorientoval na nenáročné románky pro ženy.