Žáby v mlíku
Jan Drnek
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30060/bmid_zaby-v-mliku-aB2-30060.jpg
4
88
18
Mystifikace Jana Drnka se vrací do záři a října roku 1938, do zlomové doby, která osudově rozhodovala o dnešku. V období mnichovské dohody představovaly pojmy národ a republika klíčové hodnoty a rozhodování tehdejších politiku zřejmě nemalou měrou přispělo k devalvaci těchto nadřazených ideí v povědomí národa, který se pod tlakem okolnosti odvrátil od věcí vznešených k vlastnímu břichu. A přitom stačilo jen velmi málo aby…, kdyby…... celý text
Přidat komentář
Bohužel, enormní množství historických nepřesností a gramatických chyb zvláště v němčině, nevím zda autorových, nebo editora. Jinak celkem čtivá záležitost, která mě vede k úvahám, "co by, kdyby".. Jako obyvatel pohraničí a milovník opevnění si celkem dovedu představit i jeho reálné využití..
Musím velmi pochválit, je to jiný svět, svět za zrcadlem, s velkou nadsázkou a obrovskou kupou optimismu. Právě ten optimistický výhled mi v mnohých podobných alternativách chybí. To, co může potenciálního čtenáře znejistit, je v mnoha případech velmi realistický popis situace své doby, který svými klíčovými fakty připravuje následné odštěpení příběhu.
Má to ale jedno minus, stojící mimo vlastní text: cynický našinec sešněrovaný historickou zkušeností tomu nebude chtít uvěřit. Možná je to důvěřivě dětinské, možná je to i neumělý pokus šikovně naroubovat na časovou linku nějakou alternaci a nastavit zrcadlo poraženectví a české malosti poukázáním na jiné ideály, ale i tak je to dobré čtení, pokud čtenář (= tedy i já) přijme nastavené mantinely tak, jak jsou autorem zamýšleny a nebude v příběhu hledat něco víc. Dávám plus.
Veľmi zaujímavé, má čo povedať aj slovenskému čitateľovi, hoc slovenčina v podaní priamej reči postáv tejto knihy, to je teda prča. Ale nekazí to celkový dojem. Keď sa však Viedňou valí tank, ktorý má na veži vápnom napísané Mor ho!, to zamrazí každého rodoľuba. Iste, opis bojov miestami písaný tak, že všetci Bohovia stoja pri čs. zbraniach, zatiaľ čo Nemcov a ich spojencov preklialo samo nebo. Prvú časť knihy som preskočil, pretože pokladám za nie najlepšie, že sa mystifikuje už pred mníchovskou dohodou. Čakal som, že až do 30. septembra bude všetko ako to poznáme, a až potom nastane zlom a začne boj, ale Drnek mystifikuje ešte pre mníchovom. Preto iba 4/5, lebo časť knihy mi bola nanič.
Poněkud optimistická kniha o pomnichovských událostech. Četla se poměrně těžce, ale navzdory tomu mi jaksi tato alternativní historie přirostla k srdci.
První díl. Precizně popsané události kolem Mnichova a jeho východiscích a pak najednou jsme trošku jnde, ve světě Jana Drnka, kdy se stalo co se mělo stát a náši kluci a holky....atd.
No, jistě, je to fikce. A alternativní historie je jen fikce. A tak se kochejme ve světě Jana Drnka, kde pravda opravdu vítězí.
Marketingově výtečně domyšleno. Je předem jasně dáno, že "Žabí trilogie" nejen vzbudí rozruch, ale osloví určitou část čtenářské obce. Příběhy, ve kterých Češi vítězí (i když dějiny říkají něco jiného, viz spis Járy da C: Slavné české prohry: Sedláci od Chlumce) osloví zejména "kluky" (sorry jako - více než polovina "holek" bere spíše t.zv. "Harlekýnky") . A tak jsem se kochal jako pan doktor ve Vesničce střediskové . Hernajs ! Když mohou vycházet "Odstíny šedi" - proč by si pan Drnek nemohl vydat Žáby !
Čte se hezky, jak by to vypadalo kdyby... se sešlo všechno štěstí světa na jedné straně a všechna smůla na straně druhé.
Autor se nedrží toho, co napsal v této první knize. V komentářích u postav nechal zabít Guderiana u Varšavy a ten v posledním díle pořád statečně bojuje.
Jan Drnek se bohužel nedrží při zemi. Když rekonstruuje skutečné události, píše svižně, čtivě a napínavě. Pak se pustil na půdu spekulací, postupně se přesunul do sci-fi a poté do říše pohádek. Pesimistický závěr pochopitelně nepřicházel v úvahu, ale uvedené by se téměř jistě neodehrálo. Zkrátka řečeno, při Československé armádě stáli všichni svatí, kdežto operace Wehrmachtu daly vzpomenout na rčení - Na posraného aji hajzl spadne. Jakkoliv popis obraných bojů působí velice reálně, nedalo mi to, abych si nevzpomněl na debakly Poláků, Francouzů, Norů nebo Jugoslávců. Nepochybuji, že tamní autoři by také mohli napsat knihu o úspěšné obraně svých zemí.
Popis knihy je poněkud zavádějící. Zhruba první třetina obsahu není mystifikace, ale precizně popsaná rekonstrukce toho, co přimělo naše čelní představitele k rozhodnutí, které už posléze spadá do rámce alternativy.
Netroufám si odhadnout z vojenského hlediska, jak moc by byl popisovaný průběh reálný. Místy jsem si sice říkal, že takový Erwin Rommel by pravděpodobně vymyslel nějakou kulišárnu, jak prorazit naši obranou linii. Na druhou stranu je třeba ocenit detailní popis jednotlivých válečných operací, které působí velmi reálným dojmem a není důvod pochybovat nad jejich případnou autenticitou.
Ať je to jak chce, svůj účel kniha splní. Dává na chvíli zapomenout na to obrovské ponížení, které našemu národu připravila koalice žabožroutů a jejich ostrovních přisluhovačů s tím jejich prošedivělým ,,mírotvorcem pro naši dobu" v čele.
Myslím, že každého, kdo má v sobě trochu poctivé, české krve musí autor svým výtvorem pohladit po duši.
Moc pěkná premisa a zábavné čtení, ale taky urážlivě naivní a politicky podbarvené, rozplizlé a těžkopádné. Když si napíšu a přeberu dějinnou časovou osu prvních Žab, nemám problém (s přivřeným okem) uznat, že je to slušně vystavěná fikce - ovšem jen do chvíle, kdy si uvědomíte, že prezentované Československo je neuvěřitelně zidealizované a nepřítel tupější než jeho obdoba z amerického filmu. Pro vlastence a nadšence dobré, pro trošku náročnější moc naivní, pro ty jednodušší moc těžkopádné.
Co by, kdyby. Poslednima par strankama to autor uzavrel krasne v duchu i kdyby, tak by... nesmirne propracovana alternativa, ctiva ... obzvlaste v dnesni dobe, kdy se bavime o necem, jako jsou odvody, novorusko a nastavajici casy... prosim, at to nezaziji!
Neskutečně propracovaná historická fikce o tom, kdybychom se v osmatřicátým bránili. Je to čtivé, pohladí to srdce každého patriota, ale je to také v některých ohledech přitažené za vlasy. Možná jsme se v tu chvíli bránit měli, ale já jsem rád, že tomu tak nebylo, páč jinak bych to tu dnes asi nepsal...
Opravdu důsledně zpracované a velmi čtivé dílo. Pro fanoušky této části historie velmi zajímavé. Místy na mě působila kniha zvláštně, některé situace jsem očekával už dlouho předem. Ten úžasný heroismus s jakým armáda RČS zvítězila, mě donutil k upřímnému zamyšlení, jestli by to bylo možné i doopravdy. Každý vám řekne: No jo Mnichov, i kdybychom se bránili němčouři by nás smetli... Generálové Wehrmachtu jsou zde však popsáni jako naprostí diletanti, i ten poslední generál ČSR by strčil do kapsy takové esa jako von Mansteina, Guderiana, von Lista, von Leeba a další vojevůdce kteří dokázali velet skupinám armád při tažení proti SSSR, ale proti Československu by si na krátké frontě vylámali všechny zuby...
Kniha nutí zkrátka k zamyšlení ne jen nad válkou po Mnichovu, ale i o tom co by se dělo poté.
No nic, otevírám pokračování, jsem nesmírně zvědav jak dopadne uspořádání Evropy.
EDIT: Kniha má bohužel velmi divný název, obal knihy také nevypovídá o obsahu. Tuhle knihu v knihkupectví každý obejde.
Důkladně a poctivě rozvedená alternativní historie ... co kdyby se Československo v říjnu 1938 bránilo agresi Třetí říše? Kniha je napsána téměř jako historická studie, včetně poznámek a rejstříku osobností, kde je vše upraveno dle fantazie autora. Zejména v první polovině, kde se ještě řeší spíše diplomacie má čtenář pocit, že je mouchou v příslušné místnosti...
Jedná se o skvěle pojatou alternativní historii, kde je do nejmenších detailů rozebrána jak politika, tak válečné scény. Pro někoho jako já, zavilého patriota co hlásá, že jsme se v roce 1938 měli bránit absolutní nutnost a povinná četba.
Štítky knihy
alternativní historie české sci-fi
Autorovy další knížky
| 2011 |  Žáby v mlíku |
| 2016 | 1938: Věrni zůstaneme |
| 2010 |  Žába a škorpion |
| 2016 | Žáby na prameni |
| 2012 | Žáby v bouři - Operace Barbarossa naruby |
Kniha Žáby v mlíku je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 122x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 66x |
| Chystám se číst | 55x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 1x |
Dostala jsem se k tomu náhodou a vůbec to není můj obvyklý šálek čaje, ale vtáhlo mě to a baví mě to, ač se mnohdy trochu ztrácím. V tom tedy autor boduje.
Nebudu to moc komentovat do detailu, jiní tu píšou leccos, nad čím jsem se pozastavila i já. Varována komentáři zde - celou reálnou historii detailně neznám - došla jsem k závěru, že mystifikace už od začátku knihy má snad i svůj dobrý literární účel (je to alternativní historie se vším všudy, ne jen postavená na té jediné premise "co kdybychom se nevzdali"), ale pak ta kniha má tu dost zásadní mouchu, že není vnitřně konzistentní, něco jiného tvrdí a něco jiného dělá. Což platí asi ve víc případech.
To mě osobně pobodlo konkrétně třeba v tom, jak se autor nejdřív naváží do obrozenecko-jiráskovského vidění české historie a pak se na něj, asi vlastně nevědomky, sám odvolává. Má na tom vinu to, že tohle vidění doposud přežívá v českých knihách o historii a autor čerpá zásadně z českých zdrojů? Konkrétně mě takzvaně praštilo do očí, že ačkoli se nijak moc nezajímám o dějiny válečnictví, jako zájemce o historii obecně, vládnoucí angličtinou, vím, že ledacos z toho, co autor připisuje husitům jako jejich vynález, kterým úplně přeorali středověké vedení války, ve skutečnosti jejich vynález nebyl. Dokonce ani vesničani s cepy na středověkých válečných polích nebyli úplně neobvyklí. Ne, pokud je mi známo, husiti středověké vedení války přeorali tím, že neměli vojsko postavené na feudálním principu a tyhle už existující věci a zkušenosti uměli dokonale využít. Je vlastně dost na škodu vyznění textu, že tohle autor zřejmě neví, protože tím odkazy na slavnou českou historii zůstávají na příběh spíš jen dál násilně a ideologicky naroubované. Československá armáda v příběhu ve skutečnosti dělá přesně to, že skvěle improvizuje a vylepšuje s tím, co už někde existuje - třeba tím, že je napadne použít protiletecké dělo k jinému než jeho papírovému účelu, nebo využít kanadský žert strategicky. Takže paradoxně husitský mýtus do příběhu až tak stoprocentně nepasuje a reálná historie bez mýtu naopak vůbec není té alternativní na škodu a pravděpodobnému autorově záměru ukázat, že jsme na to vždycky měli a pořád máme, by jen prospěla…