JosefW komentáře u knih

"Saturnin je vůbec velmi důmyslný muž. Dodnes nechápu, jak to udělal, že se Miloušovo lehátko, obyčejně uprostřed výprávění, zázračným způsobem složilo a pohřbilo blazeovaného světáka ve svých troskách."
Co více dodat? Prostě výborná kniha. :-)

15 18.05.2016

Kniha s velmi aktuálním tématem od autora, který má opravdu přehled. Murray se věnuje situaci ve státech západní Evropy a...vlastně ani nevím, co dalšího napsat, neboť vše už zaznělo v komentářích přede mnou. Netěším se na Evropu budoucnosti. Určitě doporučuji k přečtení.

13 19.10.2019

Po přečtení Naslouchače bylo jeho pokračování jasnou volbou. Autorčin svět je velmi propracovaný, zajímavý a též i její styl psaní mi vyhovuje. Je pravdou, že mě Ilan občas svým chováním malinko naštve, ale jakmile si připomenu, kolik je jí let, poměrně záhy mě to přejde.
Váhal jsem nad tím, zdali čtyři nebo pět hvězd, ale jelikož mě kniha bavila a četla se mi velmi dobře, dám těch pět.

P.S. Konec mě také trochu dostal, takže od pokračování (Nasterea) mám celkem vysoká očekávání.

10 28.05.2019

Před rokem: Kamarád mě vytáhl do kina na film a byl jsem nadšen!
Před rokem: Týden po filmu jsem přečetl knihu a byl jsem nadšen!
Po roce (současnost): Knihu jsem přečetl znovu a opět mě Markovo dobrodružství bavilo a byl jsem nadšen!

No, to asi vystihuje vše. Jo a kdybych jednou zůstal sám na Marsu, tohle si beru s sebou! :-)

9 20.11.2016

Je obecně známo, že knihy jsou lepší, než jejich filmová zpracování a pokračování příběhu o nejslavnějším čarodějovi v našem mudlovském světě je toho jen důkazem. Už rozhovor mudlovského předsedy vlády a ministra kouzel mne navnadil a de facto i zapříčinil, že jsem šesté pokračování přečetl za tak krátkou dobu.
Konečně dostala více prostoru Ginny (spolu s Lenkou mé oblíbené postavy z filmové série), bylo sděleno daleko více informací o Tomu Raddlovi (jak někdo může žít s tím, jak málo toho bylo ve filmu řečeno?) a krom jiného jsem konečně i já začal mít "rád" Severuse (ve všech filmech jsem ho měl rád, ale jeho knižní podoba mi až do teď nijak více nepřirostla k srdci).
Dalo by se toho napsat mnohem více, avšak co ještě napsat víc, než že se mi kniha velmi líbila. :-)

9 18.09.2016

Po této knížce jsem pokukoval už před časem, ale v knihovně zrovna byla zamluvená. Asi před měsícem jsem hledal v policích úplně jiný titul a hle, byla tam.
Na jednu stranu jsem byl trochu zklamaný tím, že se jedná o poměrně rychlý průlet celým světem. Nicméně, to je spíše osobní střet očekávaného a obdrženého. Jinak je kniha zajímavá a prakticky každá část mi přinesla něco nového. Určitě bych si chtěl přečíst knihy týkající jednotlivých regionů zmíněných v kapitolách, protože kvůli celkovému rozsahu knížky se nebylo možné všude rozepsat a zabloudit do všech zákoutí. Celkově lze říci, že mne více zaujaly kapitoly věnované vzdálenějším koutům nebo Blízkému východu, kterému je věnována poměrně rozsáhlá kapitola. Pro rozšíření obzorů rozhodně doporučuji. Takový úvod do geopolitiky.

7 17.11.2019

Desítka krátých povídek z jiného světa, který nechceme zažít a říkám si, že jej přeci ani není možné zažít. Skutečně tomu tak však je, vážně se nemůže pokazit něco v takhle velkém měřítku?
Všechny příběhy jsou rozhodně zajímavé čtení, které by klidně mohlo být delší, neboť autor má čtivý styl psaní a téma, které pro tuto knihu zvolil, by bez problému uneslo více stránek. Ze všech povídek se mi nejvíce líbila trojice Epidemie, Nákup a Poslední slovo.

„Co v tom je?“ zeptal se Modesto.
„Granáty... trocha munice... určitě bych vzal i další bednu, tam jsou noktovizory.“
„Čisticí prostředky,“ uchechtl se Bonifacio. „Ty teda máš fantazii, Peretti.“
„A nejsou to snad svého druhu čisticí prostředky?“ odpověděl mu Modesto.

7 25.09.2019

Prvně jsem se s Fulghumem setkal při hodině iteratury, kdy naše profesorka vykládala o svých oblíbených autorech. Už je tomu nějaký ten pátek, tudíž tahle informace skončila zaprášená pod hromadou dalších věcí, ať už k životu potřebných či nikoli. Asi týden nazpět, při procházení zdejší databáze, mi najenou padl do oka Robert Fulghum. A bylo jasno.

Jednotlivé postřehy, příběhy, vzpomínky a názory se nedají hodnotit najednou. Většinou jsme si ale rozumněli. Často jsem se přistihl s úsměvem na tváři. Tahle knížka člověku dokáže spravit náladu. Jak tu už někdo přede mnou napsal: ,,Fulghum vám dá do hlavy takový ten pocit, že na světě jsou i dobř lidé a není jich málo. :-)

P.S. Přísahám, že jakmile půjdu kolem papírnictví, koupím si pastelky. A budu si malovat. Barevně.
P.P.S. A zkusím si také někdy udělat domácí pampeliškové víno. :-)

Otčinu jsem měl na svém seznamu už dlouho, ale pořád ne a ne s k ní dostat. Nedávno mne však při návštěvě stránek mého oblíbeného antiku padla do očí a kdo jsem já, abych takové nabídce odporoval?

Příběh odehrávající se v šedesátých letech v Německu...v Německu, které vyhrálo válku. Už tohle samotné mi stačilo k vyvolání zájmu. Ústřední postavu Xaviho Marche jsem si celkem oblíbil, ale přiznám se, že mne chvílemi víc než vyšetřování a děj zaujaly zmínky o událostech odehrávajících se v alternativní historii. Holt, to už je prostě úděl nás snílků, kteří si rádi představujeme a konstruujeme teorie na téma „co by bylo kdyby“.
Vztah mezi Charlie a Marchem jsem moc neocenil, ale co už. Hlavní zápletka knihy byla jasná asi každému v momentě, kdy o ní byla první trochu větší zmínka, což mi však nijak zvlášť nevadilo, i když už v tom nebyla ta „vůně tajemna“. V závěru celé knihy jsem se v jednu chvíli trochu obával toho, že vše skončí „zalité sluncem“, nicméně naštěstí to dopadlo trochu jinak.
Nejednat se o příběh zasazený do zajímavé alternativní historie, po čtyřech hvězdičkách bych asi nesáhl, avšak díky ní mě kniha bavila a zaujala mnohem více, takže je s klidem můžu dát.

6 06.06.2020

Asi jsem očekával příliš mnoho a a právě proto mne kniha nechytila. Někdy až příliš ulítlé a celkově jsem se nějak nedokázal začíst.

6 04.11.2018

Když jsem před dlooohou dobou objevil na Facebooku skupinu Odposlechnuto v Praze, nevěřil jsem, že něco takového skutečně funguje. Delší příběhy i kratičké odposlechy z obchodů, tramvají, autobusů, metra, parků, náměstí či ulic se od té doby staly něčím, co mi vždy zvedlo náladu. Někdy svým humorným obsahem, jindy tím, že poukázaly na to, že se mezi námi vyskytují stále lidé s dobrým srdcem.
Když se před pár měsíci objevila výzva v podobě crowdfundingové sbírky na vydání knihy s těmi nejlepšími odposlechy, neváhal jsem a také přispěl. V tomto týdnu ke mne konečně doputoval očekávaný výtisk a musím říci, že obsahem skutečně nezklamal. Několikrát mi až vytryskly slzy smíchy. Ano, některá "odposlechuta" jsou lepší, jiná zase méně, ale ve výsledku si tenhle výběr mých pět hvězd skutečně zaslouží. :-)

6 26.06.2018

„Jen klid, Carle. Ráno jsem si pěkně promluvil s Alláhem a dneska to bude v pohodě,“ utěšoval ho Asad.
Neuvěřitelné, jaké má ten chlap styky.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Případy oddělení Q mne baví, takže po předchozí Složce 64 jsem pokračoval na další ze zajímavých případů z pera Adler-Olsena.
Oproti předchozí knize mi Marco přišel v několika místech krapet horší, ale mám-li hodnotit celkově, tak odpuštěno. Carl je pořád tím policajtem, kterého jsem si oblíbil už v první díle a Asad perlí snad jako ještě nikdy. Celkově je trojice Carl, Asad a Rose čím dál lépe sehraná.

P.S. Mimochodem, zjistil jsem, že první tři knihy už byly zfilmovány a letos přijde na řadu další. A dle hodnocení to vůbec nevypadá špatně.

6 23.05.2018

To mě takhle před nedávnem napadlo, zda-li není k sehnání "slavná" středověká kniha Kladivo na čarodějnice. Vyhledávání mě však odkázalo na nějakou sérii podobného názvu. Hmm, zajímavé. Docela dobré hodnocení, žánr mě blízký a ještě navíc původem z Čech? Dvojnásob zajímavé. No, zkusím to. A jak to dopadlo?
No, dopadlo to nad očekávání. První kniha, z nově objevené série, se četla skutečně velmi dobře. Na popsání některých...no, možná celé knihy se asi nejvíce hodí slůvko "crazy". Rozhodně nemohu říci, že jsem se nebavil. Některé hlášky byly skutečně výborné (Po schodoch, po schodoch; obchodní centrum šestka,...) a nejednou jsem se smíchy neudržel. Kniha má spád a postavy jsem si celkem rychle oblíbil (v rámci možností, Felix a jeho cool tým jsou prostě unikáti), nicméně, na plný počet to u mne není. Snad se paní Blažková nebude zlobit.

6 25.08.2017

Ke knížce jsem se dostal úplně náhodou a rozhodně toho nelituji. Příběhy v ní obsažené jsou zajímavé a po mnohých z nich by mne asi nikdo nenapadlo pátrat. Líbily se mi vesměs všechny, ale vyzdvihl bych asi povídání o kaučuku, válce ve Finsku, "objevování" Kanárských ostrovů a expedici do Severní Ameriky. Rád si přečtu i druhý díl.

5 12.06.2019

Na předchozí knihu mne navnadily vynikající recenze od přátel, ale ve výsledku mi tolik nesedla. Asi i díky tomu, že jsem měl prostě už od začátku příliš vysoká očekávání.
Zabijáci ale byli jiní. Pachatelé známí již od začátku jsou pěkní zmetci. Taková ta sebranka v pozlátku smetánky. Za sebe mohu říci, že jsem byl se Zabijáky nadmíru spokojen. Přibyla nová postava, jež se do týmu oddělení Q svým charakterem hodí, nazývající Asada vtipnými "lichotkami" (Úplně vypěnila a něžně mě oslovila ty malej písečnej červe.) a celkově mi vše tak nějak sedlo. Nemám problém udělit plné hodnocení, kniha mne bavila a vždy jsem se těšil na další kapitolu.

5 19.01.2018

Čtvrdé pokračování Kechlibarovi série jsem si nemohl nechat ujít. Nota bene když se mi všechny předchozí knihy líbily a mám je dodnes rozpučované po čteníchtivém příbuzenstvu.
Tentokrát je tu třinácti příběhů spojených jedním tématem, a to trestem smrti v Británii. Navíc jsou příbehy doplněny zajímavými vsuvkami s názvem Katovské okénko a samozřejmě i spoustou poznámek pod čarou. Některé příběhy mne zaujaly více, některé trochu méně, v porovnání s ostatními, ale ve výsledku jsem byl, jako vždy, spokojen.
Budu se těšit na případné páté pokračování. :-)

4 10.11.2020

K prvnímu dílu jsem se dostal úplně náhodou a rozhodně toho nelitoval. Když jsem se dozvěděl, že už vyšel i druhý díl, bylo jasné, že si jej musím pořídit také. Třetí pokračování této série jsem předobjednal hned, jak se objevilo v nabídce.
Stejně jako u předchozích dvou knih, i tentokrát se mi do ruky dostaly zajímavé příběhy, jež byly navíc doplněny o notně větší obrazovou přílohu. Čtení jsem si rozložil do více dní, aby mi příběhy neubývaly příliš rychle. Do každého jednotlivého příběhu jsem se se zaujetím začetl, nicméně nad ostatní bych vyzdvihl povídání o stříbrné hoře, kousku skály u bran Středozemního moře, pevnosti odolávající Egypťanům a historii Vikingů v Severní Americe.
Už teď se těším na čtvrté pokračování.

4 31.05.2020

K prvnímu dílu jsem se dostal úplně náhodou a rozhodně toho nelitoval. Když jsem se dozvěděl, že už vyšel i druhý díl, bylo jasné, že si jej musím pořídit také. Opět jsem se setkal se spoustou zajímavých příběhů, po nichž by mne asi nikdy nenapadlo pátrat. Stejně jako tomu bylo u prvního dílu, i tentokrát se mi líbily vesměs všechny, ale vyzdvihl bych asi povídání o bramborách a kurdějích, neboť mne zaujaly nejvíce. Doufám, že bude i třetí pokračování.

4 09.09.2019

Tuto knížku objevila má kamarádka, a jelikož se nám povětšinou líbí stejné věci, pustil jsem se do čtení. Příběh Ilan mě bavil a svět, který autorka vybudovala, je vskutku promyšlený a zajímavý. Docela příjemnou změnou je postapokalyptické fantasy/sci-fi odehrávající se v Evropě, kde jsou jak meče, tak i technologie.
Mimochodem, ani nevím, jestli mě překvapilo, kolikrát je v komentářích zmíněno, že byl někdo překvapen. Je alespoň zjevné, že nejsem jediný, kdo k domácím autorům přistupuje s nedůvěrou.
Na pět hvězd to není, ale čtyři dám beze všeho, líbilo se. :-)

4 19.05.2019

Carl, Asad a Rose, tuhle trojici z Oddělení Q si člověk celkem snadno oblíbí. A samozřejmě velbloudi, protože bez nich by to nebylo to pravé ořechové.
Během první poloviny knihy jsem si dal trochu delší pauzu ve čtení, ale ve výsledku jsem se opět s chutí začetl a kniha mne bavila. Vyšetřování starých zločinů Carlovu oddělení jde a přiznám se, zakončení příběhu bylo mimo má očekávání.
A abych nezapomněl, kromě ústřední trojice jsem se opět měl možnost shledat s mým ne tolik oblíbeným čtvrtým členem, Gordonem. Avšak, toho tu zase tolik nebylo a některé části s ním mě i bavily: „No tak jsem mu prostě dal do držky, co jsem měl dělat? Vždyť se, goddamnscheisse, navážel do mýho oddělení a mýho šéfa.“

4 29.08.2018