Podivná smrt Evropy

Podivná smrt Evropy https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383332/bmid_podivna-smrt-evropy-If4-383332.png 5 116 32

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic. Od druhé světové války až po současnost vznikají a rostou ohromné nepřizpůsobivé přistěhovalecké kolonie, navzdory tomu by ale „příchod milionů nemusel být hlasem polnice posledního soudu, kdyby Evropa neztratila víru ve svou civilizaci, tradici a legitimní právo na vlastní existenci“. Vyčerpaný a historickou vinou kolonialismu a rasismu posedlý Západ není schopen hájit občanské svobody a práva proti nábožensky sebejisté kultuře islámu, jež nezná odluku církve a státu. Murray vykresluje dramaticky narůstající spor většinové společnosti s intelektuální elitou, která hodlá evropský lid vyměnit. Důkladně analyzuje její akademické šibolety, vytáčky a lži i její ideál „morálně nadřazeného univerzálního lidství“ bez kulturního rozlišení, utopickou vizi nesoudržné, multietnické společnosti pouhých lidských práv. Jak prorocky napsal G. K. Chesterton, proti ideologii bezbřehého splynutí všech se všemi se jednou instinktivně vzbouří miliony a rozpoutá se střet mezi davem a posedlou internacionální třídou. Ať už nadcházející konflikt dopadne jakkoli, podle Murrayho to pak nebude Evropa, jakou jsme dosud znali.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Politologie, mezinárodní vztahy

Vydáno: , Leda
Originální název:

The Strange Death of Europe , 2017


více info...

Přidat komentář

fénix56
24.11.2023 5 z 5

Uf.... Tak to byla síla. Sice jsme skoro všichni tušili, jak to se slavnou záchranou Západu pomocí imigrantů dopadne, ale dostali jsme to natvrdo naservírováno od člověka, který uprostřed toho všeho žije a hlavně má tu odvahu o tom napsat.

K nám se dostala jen část informací, víceméně skoro vždy jen začátek a pak se to nějak rozplynulo do ztracena. A jak by ne, ve dnešní hyperkorektní době. Jen aby se někomu neublížilo. A kdo měl odvahu se ozvat, byl v lepším případě obviněn z rasismu a případně vyhozen z práce. V horším buď musí žít pod policejní ochranou nebo už byl zlikvidován.

Zaplať pánbů za život ve střední Evropě, jenže je to jen otázka času, kdy se to převalí i sem...

"Především si měla uvědomit (Merkelová) základní věc - komu Evropa náleží. Ti, kdo věří, že celému světu, nám nevysvětlili, proč má být takový proces jednosměrný. Stěhování Evropanů do světa nazývají kolonialismem, stěhování světa k nám považují za spravedlivé a férové."

BarboraSalome
12.05.2023 5 z 5

Při čtení jsem si přála , aby neměl Douglas Murray aspoň chvilku pravdu, ale má ji po celou dobu. Čekají nás napínavé časy, pokud se něco nezmění.


mi-380
18.03.2023 5 z 5

V týdeníku Der Freitag a na internetovém Huffington Post Deutschland uveřejnil článek osmnáctiletý Syřan Aras Bacho a stěžoval si, že už má plné zuby těch vzteklých Němců a nezaměstnaných rasistů, kteří jej urážejí a znepokojují. Po několika nadávkách pokračoval: My uprchlíci nechceme žít s vámi v jedné zemi. Máte přece možnost Německo opustit a já myslím, že byste i měli. Když vám nesedíme, proč tu vůbec žijete? Najděte si nový domov!
...
Smutné čtení, s častými pauzami. Autor stránku za stránkou přesně vystihoval mé pocity, související s klesající hladinou mého vrozeného optimismu. A vše přesně zdůvodnil. Přímo tragické mi připadá chování evropských novinářů, profesorů humanitních věd, umělců a hlavně politiků, lidí, co si hrají na elity, které všechno vědí nejlépe a jiné názory považují za strašení, rasismus, dezinformace, ale sami často po několika letech ty stejné, kdysi nepřijatelné názory, přijímají za své, z dezinformací jsou najednou informace. Nechtějí vidět, nechtějí slyšet, nic jim neříká pojem prevence. Místo ní se ohání falešnou humanitou, politickou korektností a cenzurou. Vládcové Evropy si hrají na zachránce světa, na něco, na co náš malý předlužený kontinent díky jejich rozhodnutím už dávno nemá. Emoce a pocity nadřazenosti porážejí zdravý rozum. Samotné europoslance to trápit nemusí, o ty je doživotně postaráno. Zodpovědnost politiků nulová, příští generace si nějak poradí. Poradí?
100 % (aktuálně 100 hodnocení s průměrem 92 %).
...
Politický establishment zapomněl, že mnozí z nás milují tu Evropu, kterou známe. Nepotřebujeme politiky, kteří ze slabosti, sebenenávisti, zloby nebo únavy změnili náš svět na místo, jež vypadá zcela jinak. I když jsou Evropané výjimečně soucitní, jejich trpělivost jistě není nekonečná.

Iki1
15.12.2021 5 z 5

Prostě a jednoduše seřazená fakta spolu s kritickými komentáři autora mi přinesla dost "nepříjemné" čtení v tom smyslu, že mě to nadzvedlo ze židle. Obávám se, že poměrně obsáhlá skupina cílových čtenářů - liberálních politiků tuto knihu ani nezaregistruje, o nějaké povinné četbě pro ně skutečně nemůže být řeči. Tak co s touto velmi nepříjemnou pravdou?

Bedřich63
09.12.2021 5 z 5

Tato kniha by se stejně jako několik dalších měla stát povinnou četbou pro všechny "politiky" a nejen pro ně. Teď je u nás aktuální téma ministra zahraničí......snad se prezident a předseda vlády zeptají pana pirátského kandidáta i na tyto záležitosti.
Knihu jsem si vybral podle recenzí mých oblíbených čtenářů a také kvůli tématu, které mě dlouhodobě trápí a mělo by zajímat především všechny mladé.
Moje generace tady něco velmi podstatného v Evropě změnila a náš stát se chce- někdy také nechce - k Evropě počítat. V knize popsané události budou v mnoha ohledech ovlivňovat život v Evropě. A asi je naivní si myslet, že při současné politice EU se to ČR vyhne.
Souhlasím s hodnocením hareny, hanzmb, ddkk a dalších.

Pokud politici nebudou konat a pokud je občané nebudou ke konání nutit, tak konec současné Evropy, jejích tradic, kultury, životní úrovně a původních obyvatel je v dohlednu....
Dnešní "politici" nejsou garancí jakékoliv změny a to nejen u nás, ale i v našem širším okolí.
Autor situaci s uprchlíky podle mě popsal velmi realisticky.

Eldar80
29.11.2021 5 z 5

Kniha se těžko hodnotí. Mám nadšeně jásat nebo být kritický? Literární kvalita či hloubka myšlenek je průměrná. Působí to jako soubor článků z blogu, ale nakonec to má určitou myšlenkovou nit.
Autor nepřináší nic nového. Jen popisuje přístup evropských politiků k migraci od druhé světové války. Jejich chování nemá logiku. Pováleční gastarbeiteři splnili co se od nich očekávalo, ale do Turecka se už nevrátili.
V dnešní době migrace dál pokračuje a přitom je v jižních státech Evropy extrémně vysoká nezaměstnanost mladých lidí. V Řecku a ve Španělsku dokonce přes 30 %. A jak autor pokračuje, tím víc je výklad absurdní.
Proto se to špatně čte. Zdravý rozum dostane pořádně zabrat. Objeví se vztek a bezmoc, protože to nedává smysl. Pak je to dost úzce zaměřené. Popisují se hlavně tři věci. Migrace, islám a úpadek Evropy.
Islám jen proto, že migranti jsou muslimové. To brání jejich úspěšné integraci. Samotný islám se neřeší. Není to nábožensky zaměřené. Náboženství se bere z pohledu jeho vlivu na kulturu, společnost a politiku.
Křesťanství je vnímáno jako naše kulturní dědictví a součást historie. Jeho opuštění a osvobození od církve se nepřímo ukázalo jako prohra. Došlo k úpadku kultury a zmenšení životaschopnosti Západní společnosti.
Autor ukazuje, jak se to promítlo do umění. Všímá si především francouzské literatury a na pár stránkách se věnuje kontroverznímu Houellebecqovi, který se ve svém díle dekadenci Západu věnuje.
Je to analogické románu Podvolení. Houellebecq napsal příběh z příštího roku a Murray tohle. Takže oboje je pořád velmi aktuální. Na konci se zamýšlí nad blízkou budoucností a dnes se dá říct, že se zatím nic nezměnilo.
Všímá si německé filozofie a hledání životního smyslu. Zamýšlí se nad hodnotami. Murray ke křesťanství naštěstí vůbec nenabádá. Zmiňuje Dawkinse a upozorňuje, že ateismus situaci jen zhoršuje. Nenabízí řešení.
Zas je to ta kniha, kde se dá psát, že ti, kteří by si to měli přečíst, si to nepřečtou. Každý holt čte, co mu dává větší smysl. Napsané je to zcela srozumitelně a jednoduše. Nějaký intelektuální zázrak od toho nečekejte.
Použitá stylistika má blízko k selskému rozumu, takže to humanitní intelektuály může popuzovat, ale Murray to má podložené. Literatura je sice na pár stranách, ale české vydání má velká písmena a proto je to tak tlusté.
Pět hvězd nakonec dávám jen proto, že si myslím, že je důležité, aby to lidé četli. Je totiž nutné, aby nad tím přemýšleli chytří lidé a je úplně jedno jestli s autorem souhlasí nebo ne. 85% 4,5*

harena
13.11.2021 5 z 5

Trvalo mi několik dní, než jsem přečetla knihu Murraye o stále aktuálnějším problému neřízené imigrace v Evropě. Je to depresivní a smutné čtení. Kniha plná čísel, statistik a konkrétních důkazů bohužel ukazuje, jak politici ruku v ruce s médii, lžou, překrucují fakta a sankciují ty, kteří jsou v opozici s oficiální ideologií. Autor kromě popisů teroristických činů vznáší otázky, kdo za to může, proč to začalo a proč se to stále děje. Také jsem byla naivně přesvědčená, že většinu fakt a skutečností o imigraci vím, ale zdaleka to nebyla pravda. Jak dlouho ještě zvládnou naše země uprostřed Evropy odolávat této masivní imigraci? Mají se přistěhovalci asimilovat, anebo si udržet vlastní kulturu? A budou i budoucí politici propagovat politiku otevřených hranic, nechají problémy zahnívat a postupovat svým nástupcům, protože je to pro ně výhodnější? Jak říká Oriana Fallciová, "chybí jim snad koule, aby se postavili proti muslimskému sektářství a fanatismu?" Kudy ven z tak zapeklité situace? Jestliže se přístup evropských politiků nezmění, můžu si i sama díky číslům, která jsou v této knize, i sama spočítat, kolik vyznavačů islámu bude v Evropě do padesáti let a je jen otázka, jak to bude u nás. Výstižný a vyčerpávající komentář napsal čtenář ddkk a milana3144.
str.97 "Prudká reakce veřejnosti je pochopitelná, lidé mají už delší dobu pocit, že multikultura neznamená nic jiného, než postupnou rezignaci na vlastní civilizaci, včetně její minulosti, a zárověň ochranu tradice příchozích."
str.147 "Šest bohatých států Perského zálivu nepřijalo jediného arabského uprchlíka. Jak vysvětlil kuvajtský státní představitel Fahad al Šalami v programu televize France24: " Na rozdíl od Libanonu nebo Turecka jsou životní náklady v Kuvajtu a v ostatních státech Perského zálivu velmi vysoké. Můžeme u nás zaměstnávat cizí dělníky, ale nejsme sto financovat uprchlíky. Ostatně nelze přijímat lidi z jiné společenské atmosféry, z tak odlišného světa."
str.219 "Politici se rozhodli vyloučit z diskuze odpůrce masové imigrace tím, že je nařknou z rasismu a fašismu. Mnozí z nich dobře vědí, že tyto nálepky jsou většinou falešné, rozhodli se ale, že se jim lež vyplatí.
A tak můžu pokračovat dál a dál, ale jen jednoznačně doporučuji, přečtěte si.

heavy66
16.10.2021 5 z 5

Kniha plná přesných faktů, zajímavých tezí a nepříjemných pravd!
Společenský vývoj má svoje zákonitosti a jednotlivé fáze není možné přeskočit. Svoje o tom ví Rusko, které se před sto lety snažilo transformovat z feudálních poměrů rovnou do beztřídní společnosti. Všichni víme, jak to dopadlo. Proto je muslimská společnost mentálně a společensky opožděna o šest století za západním světem, což při kontaktu v zemích s demokratickou a křesťanskou nebo ateistickou tradicí přináší problémy. Z historie známe příklady, kdy primitivní, ale uzavřená a disciplinovaná civilizace dokázala rozvrátit říše na mnohem vyšší úrovni, které díky přebytku zdrojů zlenivěly a ztratily kolektivní instinkt ochrany vlastního druhu.
Žijeme v divném světě a žádné velké zlepšení nelze v nejbližší době očekávat!

kristleko
20.09.2021 4 z 5

Zprvu mě při čtení popuzoval autorův „brexitářský“ konzervatismus, ale postupně se od žehrání nad koncem etnicky homogenní Británie a encyklopedického výčtu teroristických útoků a sexuálního násilí páchaného muslimskými přistěhovalci myšlenkově posouvá dál. A v tu chvíli začíná být kniha nejen znepokojivá, ale i podnětná. Migrace s sebou zkrátka nepřináší jen restaurace s chicken tikka masala a kebabem, ale i netoleranci vůči ženám, gayům nebo židům… A je paradoxní, že liberální „vítači“ zavírají oči před tím, jak málo liberální migranti bývají. Vystoupení z davu a vyjádření kritického názoru pak může vést k profesní degradaci, doživotnímu strachu (Salman Rushdie po vydání Satanských veršů nebo dánský list Jyllands-Posten po publikování karikatur proroka Mohameda) nebo i k násilné smrti z rukou fanatika. Politicky a nábožensky motivované vraždy nizozemského politika Pima Fortuyna a režiséra Thea van Gogha nebo novinářů francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo přitom reálně vedly k omezení svobody slova – dnes už si každý dvakrát rozmyslí, zda svými slovy rozzlobí nějakého muslima. Souvisí to také s tím, že ani podle průzkumů veřejného mínění islám není tak docela tím „náboženstvím míru“, kterým se zaklínali západní politici po každém teroristickém útoku. Jako právníka mě zaujala kritika Evropy, která nejenže se není schopna zbavit nelegálních migrantů, ale ještě fakticky zvýhodňuje lidi, kteří úmyslně přicestovali bez dokladů (občas dokonce neziskovky plédovaly za setrvání odmítnutých žadatelů o azyl, kteří později spáchali teroristický útok). Zdaleka nejlepší z celé knihy jsou části, které přemítají nad filozofickými příčinami současné krize Evropy. Je totiž paradoxní, že se Západ stal osamoceným masochistou ve světě sadistů, který si vyčítá vše od utlačování domorodých Austrálců až po otroctví, zatímco Turecku a Číně odpouští genocidy Arménů a Ujgurů… A zajímavá je i úvaha, že jsme se vlivem zpochybnění Bible a Boha, zákopů první světové války a koncentračních táborů druhé světové války dostali do zvláštní nihilistické fáze existence civilizace, v níž převládá únava, vyhoření a ztráta smyslu života. Není potom divu, že ji ideologicky válcuje muslimská kultura, která je od kritického čtení Koránu nebo sexuální revoluce ještě na hony vzdálena. Mám nicméně pochybnosti o tom, že by řešením bylo přizvání politiků jako Le Penová či Salvini do mainstreamového diskurzu – nelze si totiž nevšimnout, že s sebou nesou silný závan kremelských zájmů. Na druhou stranu, ani ostrakizace těchto politických sil nemůže dlouhodobě fungovat, protože s nimi souzní nezanedbatelná část voličů. Jako obžaloba liberálních politiků, kteří migraci používali jako politický klacek na své protivníky a přitom podceňovali a přehlíželi možná rizika, každopádně tato kniha funguje výborně. (8/10)

hanzmb
07.06.2021 5 z 5

Už dlouho mi neběhal během čtení mráz po zádech, jako při této knize. Je to takový protiklad Houellenbecqa. Tam, kde on používá literární fikci, cpe Murray do nás reálná data pod tlakem. Jako spousta podobných knih ale nemá bohužel široký dosah. Její čtenáři mají převážně určité IQ a už dopředu pevně formulovaný názor. Tuhle literaturu vítači nečtou. Ti když už ujedou, tak maximálně Vondruškova Kronika zániku Evropy. A to jsou pak komentáře :-). V doslovu je sice vyslovena naděje pro střední Evropu, ale když se podíváte, kdo má aktuálně u nás nejvyšší preference, tak to tak růžově nevidím.

drakamena
05.06.2021 4 z 5

Velmi zajímavá kniha, která dává do souvislosti "syndrom vyhoření" Západní Evropy s jejím totálním kulturním a společenským rozkladem ještě umocněným a urychleným nekontrolovanou a nekontrolovatelnou - a naopak povzbuzovanou - migrací. Trochu mi v knize chyběla zmínka o nárůstu skutečné extrémní pravice v důsledku nezájmu vládních politiků i společenských "elit" o řešení palčivých problémů obyčejných lidí vyplývajících právě z důsledků nefungujícího soužití s masami nepřizpůsobivých lidí z naprosto jiného společenského i kulturního zázemí.

Chesterton
23.12.2020

Když já vážně nevím. Asi podepisuji, co píše dole ddkk, ale nedokázala jsem dočíst.
Kniha je zřejmě "potřebná, je pravdivá, aktuální", ale opakovaný dojem z textu (vyjma líbivého a asi i pravdivého úvodu!!) byl, že mi autor systematicky zas a znovu strká hlavu pod vodu a bere veškerou naději. Snad jsem četla nepozorně, ale vážně to moc nešlo :/
Já už vlastně ani Alexandra Tomského nedokážu úplně akceptovat, byť má v mnohém určitě pravdu a problematice skutečně rozumí zevnitř i z osobní zkušenosti a vzdělanosti.

Pokud z textu milan3144 vyčetl, že cituji: "Každé náboženství slibující posmrtný věčný život je potenciálním zdrojem fanatizmu." pak to jen smutně podtrhuje můj pocit z autora protože toto rozhodně není celá pravda a já mám vážnou obavu, že polopravdy jsou zásadním nedostatkem tohoto textu.
A pokud někoho motivuje k reakci, kterou sem napsal uživatel Hobo . . .
Ovšem za přečtení a kritické popřemýšlení kniha zcela jistě stojí!!!

Trachea
18.10.2020 3 z 5

+1 za 13. a 16. kapitolu.

Sidonka3
20.09.2020 5 z 5

Jsem moc ráda, že byla vydána tato kniha o migraci do Evropy a že směla vyjít. Děkuju za ní. Doporučuji. Netřeba delšího komentáře.

milan3144
28.07.2020 4 z 5

Ještě jsem se rozhodl doplnit, sice už tak dost dlouhý můj příspěvek, ale nedalo mi to. Přišel jsem na to v průběhu čtení knihy a do předchozího komentáře zapomněl napsat. V knize se píše o zamlčování, pokřivování a zatajování informací, o zavírání očí před realitou. V rámci čtení jsem se dozvěděl o uprchlických táborech na ostrově Lesbos. Otevřel jsem tedy Google Earth, abych se podíval, jak to tam vypadá. Neudělal jsem to poprvé. Naopak. V případě skutečných míst, které různé knihy popisují, to dělám pravidelně a pomáhají mi dotvářet si určitý obraz (Google Earth, Mapy cz). Uprchlické tábory se nacházejí v okolí města Myliténa. No a světe div se. V oblasti se nachází rozmazané fleky. Jistě, není dobré si dělat z utrpení lidí, žijící v těchto místech v dosti těžkých podmínkách, exkurzní místo a brát, v rámci pasení po senzacích, neštěstí druhých jako turistické virtuální místo. Dejme tomu. To se dá pochopit. Jenže proč je tomu tak na ostrově Lesbos, ale uprchlické tábory v Keni nebo Jordánsku, jsou zobrazovány normálně? Napadá mě několik vysvětlení, ale jedno se mi zdá, po přečtení knihy, jako velmi pravděpodobné...

milan3144
27.07.2020 4 z 5

V poslední době jsem přečetl několik knih, se kterými jsem souznil v otázce další budoucnosti lidstva, jakožto živočišného druhu, a to v tom smyslu, že to nevypadá vůbec dobře. Zároveň ve skrytu duše ovšem doufám, že se pletu a ono to tak nebude.
Při zachování onoho nadhledu, kdy se dívám na lidstvo jako na celek, by mě zánik nějaké civilizace a kultury, respektive nahrazení jinou, mohl nechávat v celku chladným, protože se podobné scénáře již mnohokrát v minulosti staly a lidský druh existuje dál. Tudíž je to záležitost epizodní a zřejmě nedůležitá...
Nooo....samozřejmě mě to chladným nenechává a plní značnými emocemi. Autor v knize popisuje co se ve skutečnosti děje a co je naopak veřejnosti předkládáno. Jak dokáže politická reprezentace doslova zradit vlastní lid, kterým byla zvolena a na kritiky pořádat, ruku v ruce s médii, štvanice hodné středověkých náboženských procesů s reformátory. Zamlčování trestných činů, falšování a úprava údajů, zastrašování a sankce pro nepohodlné, co nechtějí přijmout oficiální ideologii. Ne, to se nepouštím do popisu nějakého totalitní režimu, ale států EU. Států, které se považují za bašty demokracie. Státy většinou s velkým vlivem na celou EU. Státy, jejichž představitelé se pustili do experimentu, který zřejmě ukončí kulturní prostředí, ze kterého vzešly.
Autor velmi burcujícím a šokujícím způsobem, předkládá informace, události a reakce na ně a ukazuje, jak se dokáže za maskou solidarity, korektnosti, empatie a tolerance, rozvíjet naprosto sebezničující a nefungující projekt multikulturalismu, který jako své dítko zplodí nový systém, který ovšem žádnou z těchto hodnot ctít nebude.
Za to bych dal i víc než pět hvězd.
Kde u mne kniha ztratila, byl způsob řešení, nebo spíš lék, jak společnost ozdravit. Autor vše připisuje chybějící víře a tak vlastně nabádá k tomu, abychom nebezpečí islamizace čelili křesťanstvím. Vyměnit nebezpečí jednoho náboženství, jiným náboženstvím, byť tu má hluboké historické a společenské kořeny, jakožto lékem na současnou situaci, je pro mne řešení nepřijatelné. Autor se snaží předkládat filozofické argumenty, že tam je zakopán onen příslovečný pes, totiž opření se o víru, která člověka opět nasměruje a dá smysl života se skutečným žebříčkem hodnot. Dochází k podsouvání, že víra dělá z člověka vždy lepšího člověka. Naprostý nesouhlas. O co lepší je vrah, který se ze svého činu vyzpovídá oproti tomu, co tak neučiní? A je lepší ten, co to udělá dvakrát, ale vyzpovídá se a učiní upřímné pokání oproti tomu, co jen jednou? To že křesťanství se jeví jako spojující náboženství s velkým porozuměním pro všechny, neznamená, že to tak bylo vždy. Každé náboženství slibující posmrtný věčný život je potenciálním zdrojem fanatizmu. Ano vím. Je to filozofická debata a filozofie a všechny disciplíny z ní těžící se dají přirovnat ke hře v karty, kde všichni mají pouze trumfy. Samotný argument/karta sice nemá žádnou hmatnou/počítatelnou hodnotu, ale přebíjí vše předchozí. Tak tady bych dal za to knize jen jednu, možná dvě hvězdy. Tato část ale nebyla nijak rozsáhlá a proto z celkového hodnocení odečítám jen jednu hvězdu. Vyhledal jsem si tedy co je autor vlastně zač abych snad pochopil, proč toto uvádí. Otevřeně se hlásí k homosexualitě. Tak s tím problém nemám, jen to spíš může poodkrýt naléhavost jím skvěle zpracovaných událostí. Islám totiž tuto sexuální orientaci považuje za hrdelní zločin. Sám sebe prohlašuje za ateistu, nicméně do svých dvaceti let, byl praktikující anglikán. Pak přišel zřejmě obrat o 180°, ale v této knize to vypadá, že tuto otočku dokončil zase do původního směru.
Závěrem snad nás může do jisté míry trochu uklidnit, že kniha se věnuje a popisuje situaci v západní a jižní Evropě. Kdy ta západní má od zemí Visegrádské čtyřky na věc diametrálně odlišný náhled. Nezbývá než věřit, že ať už v čele těchto zemí bude stát jakákoliv politická reprezentace, budou v těchto otázkách postupovat společně a nekompromisně. Že nezabřednou do tohoto nebezpečného a v určité fázi už nezvladatelného experimentu a nedají svým voličům dát možnost poznat stav, kdy budou pronásledovanou menšinou v rodném státě, tak jak se to již velmi brzo může stát v zemích západní Evropy.
Na druhou stranu jsem někde četl, nebo slyšel, že při takovémto střetu, kdy jedni jsou pro svojí, ať už sebezvrácenější ideologii, ochotni zemřít zatímco druzí pro svojí záchranu nejsou schopni ani hlasovat, je výsledek jasný.
Velmi burcujících a snad i oči otevírajících pět hvězd za všechno, mimo oné výše zmíněné pasáže. Tudíž za čtyři hvězdy.

LadyAnn
02.04.2020

Povinnost přečíst! Bez zbytečných emocí, věcné, objektivní, pravdivé... a v současné době velmi znepokojivé.

Hobo
14.03.2020 5 z 5

Jediné, co cítím jako nutnost po přečtení: pryč, rychle pryč z EU, i kdyby nás to mělo stát hlad, rychle pryč s našimi politiky, kteří dělají podobnou práci, jako ti na západě, co přivedli své národy do zkázy!

wooloong
04.01.2020

Autor předkládá pouhá fakta bez přetvářky a lží. A jsou to děsivé skutečnosti.

ddkk
30.12.2019 5 z 5

Máme několik osobních přátel ve Francii i Velké Británii a poměrně pravidelně do těchto zemí i do Německa cestujeme. Změny, které se v této části Evropy v posledních letech odehrály, jsou pro nás pokaždé šokující. A snad nejvíce obavy (nechci psát přímo strach) místních lidí otevřeně o tom s kýmkoli mluvit, a to především v Německu. Je pro nás až nepochopitelné, jak v západní Evropě, která pro nás vždy byla symbolem svobody a otevřenosti, funguje cenzura. Tzv. svobodný tisk už dávno svobodný není, novináři nejsou schopni, nemohou nebo nechtějí psát o skutečné, téměř katastrofální situaci týkající se migrace. Běžní občané jsou znechuceni, ničemu a nikomu nevěří a to hlavní, co je na nich patrné, je pocit naprosté bezmoci.

A o tom, jaká je pravda o tragické situaci západoevropských států, kdo ji zavinil a kdo ji zatvrzele nechce přiznat a začít konečně (už dávno po dvanácté) řešit, zcela otevřeně Douglas Murray píše. Je to smutné a depresívní čtení, plné konkrétních čísel a demografických a sociologických důkazů. Je to čtení o tom, jak politikům v západních zemích, v Německu, Francii, Velké Británii a především v Bruselu vůbec nejde o to, aby Evropa zůstala Evropou a patřila i v blízké budoucnosti Evropanům. Jak ti, kteří jsou odpovědni za aktuální situaci, stále před ní zavírají oči a myslí jen a jen na svá pohodlná a teplá místa, která už dávno měli opustit. Je to o bezvýchodné situaci, o pseudohumanismu v neprospěch vlastní civilizace, o hlouposti a zaslepenosti dobrovolnických humanitárních organizací i byznysu, který kolem nich vznikl...Je to o tom, jak naši křesťanskou civilizaci doslova válcuje islám, který už brzy v těchto zemích bude mít většinu...Ani si to neumím a vlastně nechci představit. Kdo o tomto náboženství zná skutečnou pravdu, musí se zděsit.

Murray s uznáním uvádí i vytrvalý postoj států Visegrádské čtyřky a pokouší se analyzovat rozdíly v myšlení občanů středoevropských a západoevropských států. Rozkrývá pravou příčinu neustálého napadání těch, kdo odmítají povinné kvóty imigrantů a obhajuje jejich postoje. Vysvětluje, proč je jejich odpůrci cíleně označují jako rasisty a "nebezpečné nacionalisty". Národní cítění je totiž údajně přežitek. Evropské vlády se v posledních letech úzkostlivě vyhýbají i sebemenší kritice muslimů, zatímco tvrdě pronásledují ty, kdo se opovažují říkat pravdu.

Po přečtení této knihy jsem hrdá na to, že pocházím ze střední Evropy a že zde mohu žít. Jeden můj francouzský kamarád se tady usadil, založil rodinu a dává nepokrytě najevo, jak je tu spokojený a šťastný. "Tohle už ve Francii nikdo nezažívá," říká. A já dodávám - a už asi ani bohužel nezažije.

Tato kniha je nesmírně potřebná, je pravdivá, aktuální a díky doslovu Alexandra Tomského, který ji skvěle přeložil, doplněna událostmi, které se odehrály po jejím vydání v loňském roce. Bohužel si ji asi nebudou chtít přečíst ti, jimž je především určena - politici. Ale asi by bylo úspěchem, kdyby si ji přečetli i ti, kdo se naivně domnívají, že bychom my, Evropané, měli zachraňovat celý svět.

Dávám plný počet a velmi, velmi doporučuji.