jitrnic komentáře u knih

Vlastně bylo dobré všechno kromě milostných scén. Kritika společnosti, i charaktery postav, vše v pořádku. Milostné scény se dají nějak přečkat, utrpením jsou však postkoitální rozhovory, s frantíky, boženkami (nebo blaženkami?), kulkami a tím ostatním. Nevím, jak moc tomu dal na frak český překlad, anglický originál neznám, ale tohle tedy jaksi nemůžu.

P.S. Ale "oheň v lůně" považuju za pěkný obrat.

2 30.01.2021

Úžasná audio verze s Václavem Voskou. Jako chovatelskou příručku určitě nedoporučuju (topení štěňat, bezuzdné množení koček), ale jako vystižení podstaty psí i kočičí osobnosti (i lidské samozřejmě, to by nebyl Čapek, aby tam nevpašoval nějaký humanistický závěr) znamenité.

4 10.01.2021

Milovaný Orwell...Jeho sarkastické sociální romány mám snad ještě radši než ty jeho dvě obligátní proflákliny (také geniální, samozřejmě). Tuším, že Orwell byl v mládí spíš Ravelstonem, naivním salónním socialistou, ale je to vlastně fuk, ve svém románě po svém zvyku rozdává rány na všechny strany, aniž by ovšem dával za pravdu destrukci nebo dekadenci, naopak.

7 10.01.2021

Dějiny USA z překvapivé perspektivy vzniku a zániku ideálů, světlých i temných stránek americké národní povahy, kapitalismu i imperialismu, vlastně celé moderní společnosti. Ani nevadí, že se kniha omezuje na období od počátku evropské kolonizace a končí na začátku nástupu USA jako absolutní světové velmoci, tedy po 2. světové válce (kdy byla pravděpodobně napsána?).

Česká edice je plná chyb a překlepů.

1 18.12.2020

Ladislav Zibura kašle zvysoka a úspěšně na poučky o upozadění ega autora ve svém díle. Čím více se dozvíme o jeho přibarvených představách o sobě samém (v ochranném sebeironickém balení), tím méně pak o zemích, kterými cestuje. Chci říct, že když se na chvíli odprostí od sebe samého, stojí to za to. Bohužel (pro mě, většině čtenářů to zjevně nevadí) se většinu knihu věnuje budování svého kultu. Funguje to skvěle v Nepálu, kde je i jakoby cestovatel sám plný ještě plný euforie a energie a jeho postřehy jsou opravdu chytré a vtipné. Při cestě Čínou už se dostavuje únava a čekání na konec. Epilogem v ČR mě ovšem Zibura dostal tam, kam potřeboval. Díky tomu nakonec nad všemi výtkami mávám rukou a tak přibližně za rok si od něj nejspíš zase něco přečtu.

4 15.12.2020

Kniha je pro mě zklamáním, protože přednášky pana Padevěta poslouchám velice rád. Tato kniha obsahuje pouze dvě povídky – někdo pozoruje ptáky za oknem, podrobí si košili při snídani a tak podobně poeticky funguje, abychom posléze zjistili, že to je třeba Gottwald nebo Urválek. Druhý typ – co kdo dělal v historický okamžik – Havel koukal na hokej, zatímco Husák si na Hradě zapínal poklopec... Na jinou povídku zde nenarazíme, prakticky pouze tyto dvě v různých variacích.
A ještě bych řekl, že vyznění povídek spíše různá historická klišé podporuje, než že by nás jich zbavovala.

03.12.2020

Je to pěkný příběh, pěkně napsaný. Já osobně s postojem autora nesouhlasím. Hlavní dvě postavy pro mě nepřestanou být ničím jiným než sobeckými nedospělými dětmi (a kdo z nás nebyl, ale většina z nás se dokáže sebekriticky ohlédnout), byť Dumas ml. do závěru našrouboval jakési sebeobětování. No jo, holt jsem starý.

1 03.11.2020

Hned zkraje musím vyzdvihnout nádhernou edici z roku 1955 (sic!), Čapkovy kresby (se smyslem pro detail a kouzlo zachyceného okamžiku, nebo snad spíše věčnosti, snad ještě cennější než by byly bývaly fotografie) i statečně zvládnutý domácí úkol Olgy Scheinpflugové, totiž básně opěvující severskou přírodu. A velice střídmý, neideologický doslov Františka Branislava. Cestopis samotný má v sobě mnoho magického, mnoho smutného, již předznamenávajícího vpád expanzivní moderní společnosti do panenských koutů Země, i mnoho moudrého a povzbudivého. Je myslím zajímavé srovnat bezstarostného, optimistického, svobodného a starosvětského Čapka z Anglických listů s o čtrnáct let starším, ženatým, hledajícím únik před světem, jemuž už spíš odmítal rozumět.

5 28.10.2020

V některých svých postřezích a dialozích nadějný, jako celek to připomíná svého hrdinu - divného pavouka, který se pokládá za chytřejšího a zajímavějšího, než ve skutečnosti je. Hlavní problém vidím v tom, že postavy vystupují jako umělé figury v dramatu, jednání naprosto neodpovídá jejích věku a postavení. Jako by všechny nežily šedesát let ničím jiným než křivdami z období kolektivizace - včetně lidí, kterým má být v knize kolem třiceti... A cílem je pomocí těchto figurek převyprávět příběh v souladu s dogmaty dnešní doby. Příběh tak působí spíše jako z učebnice, než jako ze života.

6 10.09.2020

Možná byl Zola soucitný a spravedlivý člověk, ale tady to s vykreslením protikladů dost přehnal - výsledkem je žízeň po krvi a touha po zkáze.

01.09.2020

Ta kniha by byla výtečná i jen jako obraz hořkosladkého mládí - jak je místy vtipná, tak je jinde smutná až k zbláznění. Do toho jako mimochodem Danny pozoruje absurdní počínání svých spoluobčanů na konci války. Vše je tu zrelativizováno a nahlíženo, troufnu si tvrdit, do té doby nevídanou optikou - protektorát, Němci, komunisti, odboj, vlastenectví... Navíc hlavní hrdina s neskrývanými autobiografickými prvky je buržoazní floutek, kterého zajímá především jazz, anglo-americká kultura a (platonický) sex... No musela to být v roce 1958, kdy kniha vyšla, pro soudruhy pořádná šlupka.

13 20.08.2020

Mistrovský román, obdivuhodný v mnoha ohledech - čistota vyprávěcí techniky (se zcela upozaděnou autorovou osobností), skvěle zvládnutá ich-forma, věrohodné znázornění ženské psychiky a ještě věrohodnější (a nemilosrdnější) ztvárnění té mužské. Pozorovatelský talent a bystré životní postřehy nesmírně elegantně zakomponované do popisu postav a jejich promluv (kdy životní moudra nejsou plácána nazdařbůh, ale vždy odpovídají dané postavě i situaci, ve které se právě nachází. Silné erotično, které nikdy nesklouzne do obscénností ani do nechtěné trapnosti.

2 12.08.2020

Krásné starosvětské vyprávění, plné humoru, poetiky, brutality i romantiky. Dokonce velmi nadčasové - konflikt spořádaného (tj. poslušného a trochu nudného) a romantického (tj. plného ideálů a krve) vidění světa.

5 01.08.2020

Napřed poznamenám, že jsem zemským patriotem a ke své rodné řeči chovám nehynoucí úctu. Přesto chovám silnou nedůvěru ke státu (konkrétně k tomu našemu, ostatní nehodnotím) a k národnostnímu vlastenčení. Přesto si s Mary Heimannovou nijak nenotuji. Autorka se pouští především v úvodu a závěru do dosti svévolných interpretací českých dějin, které příliš nevyplývají z textu. Spíše to vypadá, že Heimannová (ano, přechyluji) vyslovila napřed tezi a pak se na ni pokusila napasovat československé dějiny. Přičemž pasáže s provokativními "závěry" jsou ty čtivější, období komunismu je pouze znovu převyprávěno, aniž by z něj cokoli nového vyplývalo.
Několikrát se Heimannová uchýlí k (alespoň pro mě) nesmyslné argumentaci typu „Kdyby první republika byla méně šovinistická a pragocentrická, byla by se stala autoritářskou, a dokonce fašistickou přibližně v téže době jako její sousedé. “ Češi navíc nevynalezli národovectví, byl to fenomén zmítající celou Evropou a národnostní emancipace byla v té době asi nezbytnou k přežití. Stejně jako Masaryk s Benešem si nevymysleli řevnivost mezi Čechy a Němci, zmiňují se o ní kronikáři od Kosmase po Pavla Stránského. Němce v Praze ani jinde Češi hospodářsky určitě nezastiňovali, naopak. O cikánské komunitě má autorka divné představy - za první republiky neměli svého zástupce v parlamentu, po sametové revoluci jim nebyl navrácen majetek ??? Jinde se autorka odvolává na svědectví „nejméně jednoho svědka“ (čímž se dá podložit patrně jakékoliv tvrzení). Těchto nonsensů je v textu víc.
Mary Heimannová si dala hodně práce, ale ne dost k pochopení. Ano, český, slovenský i německý národ má mnoho kostlivců ve skříni. Ano, nacionalismus způsobil hodně bídy a utrpení, i ten český. Ale nějak necítím, že by tato paní byla oprávněna zaujatě hodnotit, čím si Češi, Slováci, Němci a ostatní národnosti v českých zemích a na Slovensku prošli.

3 04.06.2020

Moje první kniha od Petera Wohllebena. Autor kopíruje šílený nešvar dnešní doby, a sice zasvěcené, až odborné návody na naprosto banální činnosti (ála youtubers). Takže se dozvíme, jak se vyhnout v lese louži, že komáří štípnutí svědí (autorův komentář "jauvajs!"), že stromům můžeme nakreslit oči a pusu, i jak si v lese utřít zadek. Doplněno autorovými zkušenostmi s danou problematikou...
Přibližně prostřední třetina je ovšem dobrá a obsahuje to, co jste pravděpodobně od knihy očekávali.

4 22.05.2020

Dobré, přehledné a čtivé. Jednou za čas by si měl člověk podobnou shrnující knihu přečíst, i v jiných oborech - většinu ví, ale dost důležitého zapomněl, dozví se i něco nového a dá si do souvislostí. A má ze sebe celkem dobrý pocit, že není naprostý ignorant.

3 12.05.2020

Hodnotím pouze na základě rozhlasové hry z roku 1972 s Václavem Postráneckým v hlavní roli, knihu jsem nečetl - „národ" a „lid", to je to, oč tu celou dobu běží a to prakticky v každé vyřčené větě. Šlechta, Thun, cizí vlivy - to vše primitivním propagandistickým způsobem zkarikováno. Nejméně je pak celá hra o samotném Mánesovi, o psychologii nebo umění ani nemluvě. Pokud je kniha jiná, panu Kožíkovi se omlouvám, ale rozhlasová hra je zlý, nacionalistický a komunistický škvár.

11.05.2020

První Shakespearova hra, která mě naprosto vtáhla, především svým úchvatným jazykem. Zkusím anglický originál, i bez jeho znalosti si troufám tvrdit, že český překlad je brilantní.

2 10.05.2020

Tísnivý příběh. Je skvělý a strhující od okamžiku vraždy hajného, ale dost mi tam chybí pořádný motiv. Skoro to vypadá, že k vraždě došlo nedopatřením, že se oběma mládencům prostě přihodila, aby je pak mohla zbytek příběhu pronásledovat.

10.05.2020

Pozapomenuté, nedoceněné dílo. Kisch sice nebyl bravurním romanopiscem - v ději i ve vývoji postav někdy tak trochu přeskakuje, aby už byl rychle dál, tam, kde potřebuje (především na konci) - přesto je to jeden ze vzácných dokladů toho, že hnus a lidská bída je tu s námi odnepaměti. Obraz chudáků z Kampy je na hony vzdálen vylhaným obrazům elegance a noblesy, kterými jsme obvykle v dílech zobrazujících počátek 20. století krmeni.

2 13.04.2020