Dáma s kaméliemi

7 11. března

Přečteno v tom správném věku - nácti, kdy byla duše otevřena velkým bouřlivým vášním a láskám až za hrob. A taková zůstane Dáma s Kaméliemi v mém čtenářském srdci navždy.

03. března

Mé rande s Markétou a Armandem proběhlo již dříve u opery La Traviata a už tehdy bylo úspěšné.

10. února

Romantické drama, velmi dobře se čte...

40 02. ledna

Nový rok jsem chtěla zahájit světovou literaturou - a tak jsem sáhla po této knize - slavný romantický příběh lásky...

"Margueritin příběh je vyjímečný. Kdyby byl obyčejný, nemělo by smysl jej psát."

Nerovná láska se smutným koncem - již předem odsouzená k zániku...

Nezištná láska Marguerite, která dává svému milenci volnost , protože morálka tehdejší společnosti by nepřála jejich budoucnosti ...

"Může mě potkat jediné štěstí : že poznám muže, jenž bude natolik velkorysý, že nebude chtít, abych mu skládala účty ze svého života, a který mě bude milovat spíš kvůli mé duši než kvůli mému tělu."

Ale to štěstí bylo krátké ...

"Bůh k ní byl milostivý, protože ji ušetřil obvyklého trestu a nechal ji zemřít v přepychu a kráse dřív, než by ji zastihlo stáří, první ze smrtí kurtizán. "

Kvalitně sepsaný autobiografický román s nadčasovým dozvukem.
Doporučím.

2 15.12.2018

Na této knize se mi líbil autorův styl psaní - velmi čtivý, místy překrásně poetický. Postavy mi byly sympatické, děj byl pak velmi silný, ale zároveň děsně smutný, bylo mi hlavních postav hodně líto. Nicméně se mi kniha četla moc dobře a ráda na ni vzpomínám.

2 01.11.2018

Jelikož to bylo o šlapce a katolickou církví zapovězeno jako dílo Satanovo, logicky jsem si 'Dámu s kaméliemi' (stejně jako Stifler) nemohl nechat ujít. Samozřejmě jsem nečekal žádnej extrém, ve stylu bukkake na každý (slepený) stránce, jenže ono na to nedošlo prakticky vůbec, což mě přivádí k problému, kniha se příliš moc (prakticky celý text), zabírá vztahovou politikou, kdo koho jak trápí a vydírá a bylo to napsané v duchu francouzské školy, naštěstí ne tradičně tak zdlouhavě, je to vcelku krátké. Kniha, co mě ohledně tohohle naopak moc bavila byla Vaszaryho 'Monpti', která je minimálně o dvě třídy inteligentnější a zajímavější a právě proto zdejšíma dutohlavama poslaná do vod průměrných čísel. Dumas sepisuje standartní francouzský oplétačky, kdo komu jak křivdí, kdo se urazí a už s kým nemluví, víceméně jsem čekal, že když už okolo toho byl takovej humbuk, tak že to přeci jen bude mít něco do sebe, ale myslím si, že kniha jako tahle hodně ztratila časem, jako dílo své doby fungovala jinak, fungovala lépe, provokovala, něco spustila, žila svým životem, své doby, ale dnes už prakticky nedokáže naplnit očekávání, nehledě na to, že motiv zamilování se do šlapky je už děsně otřepanej. Ale jako jo, proč ne, takovej čistej průměr.

08.09.2018

Ikona červené knihovny. Nejedná se o žánr, který běžně čtu a i přes určité kvality tohoto díla asi ani nezačnu. Dáma s kaméliemi nabízí pohled na prodejnou dívku, která i přes své povolání patří mezi jedny z nejušlechtilejších žen. Její pravou povahu vytuší mladík ze zajištěné, ale nijak zvlášť movité rodiny a začne se ucházet nejen o její tělo, ale i o její srdce. Jejich láska nemůže být a není šťastná a právě neustálé omílání tohoto utrpení začne být časem trochu únavné. Přesto se jedná o klasiku, která určitě neurazí.

1 24.07.2018

Tak strašně smutné :( Nečekal jsem Happy end, to je od začátku jasné, ale když se člověk zamyslí nad důvody, proč vlastně to skončilo tak, jak to skončilo, je to ještě smutnější

17.07.2018

Knihu jsem si půjčila naprostou náhodou a musím říct, že jsem byla mile překvapena. Děj byl zajímavý a kniha hodně čtivá. Celkový příběh mě chvílemi dojímal k slzám.

1 11.07.2018

Co dodat k této knize. Silný příběh, smutný příběh, zajímavý příběh.

2 22.06.2018

Tahle kniha mě provází zhruba od mých patnácti let a v různých živnotních obdobích jsem ji četla už několikrát. Pokaždé se na ni dívám trochu jinak, ale znovu a znovu si ráda čtu ten krásný a smutný příběh.

10 22.06.2018

"Jsem prostě přesvědčen o této zásadě: ženě, které nevštípila dobro výchova, otvírá Bůh téměř vždy dvě cesty, které ji k němu dovedou, a těmi cestami jsou bolest a láska. Jsou obtížné a poutnice si na nich zkrvaví nohy a rozedřou ruce, ale zároveň na okrajích této cesty ztratí všechny své nedokonalosti a dojdou svého cíle zcela nahé - ale za takovou nahotu se před Bohem nerdíme."
Krásná a smutná kniha, přečetla jsem ji jedním dechem. Zas a znovu ukazuje to, že nikdy dokonale neznáme motivy druhých lidí, a to, co na venek může vypadat povrchně, může ve skutečností být obrovskou obětí.
"Proč bychom měli být přísnější než Kristus? Proč bychom měli tvrdošíjně lpět na mínění tohoto světa, který předstírá tvrdost, aby si dodal zdání síly, a proč bychom s ním měli zavrhovat krvácející duše, z jejichž ran odtéká zlo minulosti jako špatná krev nemocného, a které čekají na přátelskou ruku, aby je podepřela a uzdravila jejich srdce?"

6 21.06.2018

Kniha, která je snad o každém odstínu lásky co jen existuje. Příběh nás provádí od zoufalé touhy, přes ignoraci, výsměch, pohrdání, skutečnou lásku, až po bolestnou nenávist a výsledné odpuštění a pochopení. A přesně všechny tyhle emoce, a ještě víc, dokáže kniha vyvolat i v čtenáři. Začátek se nečetl snadno, je to trochu zmatek a na někoho možná dlouhé citové rozbory můžou působit nudně. Ale ten celkový obraz, který dostanete po dočtení... ten za to prostě stojí, i když vás emočně zničí. Dáma s kaméliemi je neuvěřitelná romantika, která se člověku dostane pod kůži a zůstane tam.

Kniha, která se mi dobře četla. Konec mi však přišel zdlouhavý. Hezký smutný příběh.

3 03.05.2018

Co napsat o jednom z nejslavnějších románů o lásce?

Láska a peníze.
Láska a postavení.
Láska a žárlivost, podmanění, vlastnění.

Příběh jsem dosud znal jen z operní verze a vždy jsem s ním měl velký problém. Koneckonců jako s Manon Lescaut (miluji Nezvalovu češtinu a nesnáším jeho a Prévostovu hrdinku). Po dnešním dočtení a k dnešní premiéře La Traviaty, musím dodat ještě:

Láska a upřímnost.
Láska a míjení.
Láska a opravdovost, opojení, spojení.

2 18.04.2018

Kniha, která dokáže v člověku oprášit pocity, na které už dávno zapomněl.. Přečetl jsem za dva dny a s oběma hrdiny plně soucítil, žádné zbytečné vypisování, jen surová realita velké lásky a velkého zklamání.

Neposkvrněná a čistá láska.
Nejvýstižnější popis této knihy.

Kniha se mi velmi líbila. Přišla mi spíše jako oddechovější čtení, četla se moc hezky, žádné slovo nebylo nazbyt, autor se vyhnul obvyklé omáčce která mnohdy provází starší díla a snižuje jejich čtivost. Motiv mi přišel nadmíru zajímavý, byla to moje úplně první kniha o vydržovaných ženách a kurtizánách. Vycítila jsem z ní Dumasovu kritiku, i když chápu, proč a jakým způsobem si společnost ke kurtizánám předsudky vytvořila a proč se jich nechce jen tak vzdát. V tomto spočívá nadčasovost tohoto díla: stejné předsudky, s jakými se setkala Marguerita s Armandem, provází prostitutky a jejich případné partnery dodnes. Jen jejich poměry se změnily — tehdy kurtizána žila v přepychu, byla vydržovaná svými milenci. Nyní nic takového neplatí. Ovšem i přes tuto kritiku, Dáma s kaméliemi je podle mého románem především o lásce a obětech, které jsou s ní spojeny. Marguerita se pro Armanda vzdala všeho, a nakonec i jeho samého. Projevila neskutečnou vnitřní sílu a vůli, a to všechno pro jediné šťastné chvíle, které kdy prožila. A když v bolestech umírala, myslela jen na něj. Jedná se skutečně o příběh hluboké, opravdové, odsuzované a nešťastné lásky.

2 01.04.2018

Kniha se mi líbila a určitě si zaslouží nejvyšší hodnocení.

Styl psaní a námět knihy je výborný. Kniha je spíše určená pro ženy, nicméně knihu si může přečíst i muž. Knihu jsem přečetl během jednoho dne, byla velmi čtivá. :)

V knize se vyskytuje láska, žárlivost, pomsta aj. V knize se mi také líbily dopisy, které napsala Markéta Armandovi (Armand věnuje Markétě knihu Manon Lescaut, kterou jsem četl v minulosti, tato kniha byla výborná :). V knize nalezneme také řadu myšlenek. Závěr knihy byl velmi smutný.

Citát z knihy, který mne oslovil:

Víte, co znamená milovat ženu, víte, jak plynou dny a v jakém zahálčivém snění se dáváme unášet k zítřku. Jistě vám není neznámé ono zapomenutí všeho, jež pramení z vášnivé, důvěřivé a opětované lásky. Všechno, kromě milované ženy, se zdá zbytečné a nepotřebné. Litujeme, že jsme už dávali své srdce jiným ženám, a připadá nám nemožné, že bychom někdy mohli stisknout jinou ruku než tu, kterou právě držíme. Mozek není schopen ani práce, ani vzpomínky, a vůbec čehokoli, co by ho odvádělo od jediné myšlenky, která ho neustále zaplavuje. Každý den objevuje u své milenky nový půvab a dosud neznámou rozkoš. Život je jen neustálým naplňováním věčné touhy, duše je vestálka, pečující o posvátný oheň lásky.

05.03.2018

Opět bezkonkurenční ztvárnění p. Dumase. Krásně napsaný příběh se smutným koncem. V knize se mi líbí zachycení surové reality. Příběh, který chytne za srce.

1 15.02.2018

... Krásné, křehké, smutné... (a velmi čtivé)

1 31.01.2018

Túto knihu ma dosť dlho odrádzala čítať predstava, že viem, ako sa končí, pretože záver (smrť hrdinky) je známy od začiatku. Bola to chyba, pretože práve vedomie neodvratného konca dodáva všetkým sporom medzi zaľúbencami celkom inú príchuť. Mierne mi pripomína knihy Remarqua. Autor je a nie je postavou v príbehu a ustavične zasahuje svojimi komentármi ako to bolo v tomto období bežné, ale musím sa priznať, že to rozhodne nie je nepríjemné a zdá sa, akoby tento srdcervúci príbeh rozprával starý priateľ, ktorý vás veľmi dobre pozná. Postavy sú veľmi skutočné a autor pichol do témy, ktorá bola v tom období priam neslýchaná. Škoda, že nenapísal viac kníh, lebo by som ich čítala hádam s väčším potešením ako diela jeho otca.

02.01.2018

Prectena jako posledni v ramci lonske ctenarske vyzvy jakozto oblibena knizka babicky za hodinu dvanact ;) A svete div se, porad jsem chtela vedet, jak to tedy vlastne bylo,i kdyz jsem to trosku odhadla. Prekvapilo me, jak moc to bylo ctive,jemne a mile, ackoliv Marketa "nepracovala" zrovna v nejneznejsim prostredi. Vrele doporucuji.

2 26.12.2017

Knihu jsem četla jedním dechem. Byla krásná, byla opravdová, byla smutná...zkrátka byla nádherná!

30.10.2017

Příběh opravdové, hluboké a zároveň nešťastné lásky. Pro toho, koho milujete, chce za každé situace jen to nejlepší.

1 27.10.2017

V meziobdobí (chápejte jako dobu, kdy mí oblíbení severští autoři píší) jsem se rozhodla, že by nebylo na škodu vytáhnout taky něco z 'povinné četby'. Z tohoto odvětví jsem knížek moc nepřečetla, a ty, co jsem dočetla se vždy dělily na dvě kategorie - nádhera a oblíbená kniha nebo hrůza a nenuťte mě to číst znova. A ani tentorkát to není jiné - nádherná knížka, s krásným příběhem (ano, i člověka milujícího detektivky to zaujme) a ... prostě perfektní.

1 20.10.2017

Ty pocity jsou popsaný naprosto bravurně, i když možná mne to zasáhlo více, jelikož jsem v rozpoložení, kdy se s nimi sama ztotožňuji. Proto ta plná pátá hvězda..jinak 4-5*

16 07.10.2017

Poprvé jsem tento bezesporu nejslavnější román z pera francouzského spisovatele, dramatika a v neposlední řadě nemanželského syna stejně slavného otce četla ve svých sedmnácti letech.
Stále znovu mě bude dojímat slavný romantický příběh nešťastné, všemi odsuzované lásky zhýčkané pařížské kurtizány k citlivému a o to více žárlivému mladíkovi.
Stále znovu budu překvapena jeho historickým základem.
Stále znovu budu vděčna autorovi, že se s námi o epizodní životní příběh jedné svojí lásky podělil.
A stále znovu mě bude jímat představa veliké nehynoucí lásky, která čtenáře ohromuje již sto šedesát devět let.
Marguerite - Armande - Alexandře, děkuji Vám ...

Camellia je rod rostlin z čeledi čajovníkovitých. Její květy člověka okouzlovaly již před tisíci lety. Její domovinou je Japonsko. Zatímco pro samuraje znamená její květ symbol smrti a znovuzrození, na evropských dvorech byly květy ozdobou plesových šatů. Je velmi citlivá na jakoukoli změnu teploty i vlhkosti vzduchu. Právem se jí přezdívá ,,Královna pokojových květin".

P.S: A jakým symbolem byla květina Tobě, Marguerite Gautierová - Marie Duplessiová?
P.P.S: Operu La traviata Guuseppe Verdiho jsem neviděla. Budu to muset napravit.

10 05.10.2017

Absolutní citová exploze ...

Jsem nadšená ze stylu jakým je romantika psaná perem muže - nerozvláčně a přitom plně ... má spád, nevyzrazuje pointu, nepostrádá napětí.

Jde o vyprávění jednoho slušného mladíka zamilovaného do dobře vydržované kurtizány. V pravém slova smyslu analýza myšlenkových postupů hluboce zamilovaného muže, milence, žárlivce a neskutečného ješity.

Měla jsem možnost porovnat její dva překlady a daleko více sedí překlad starších vydání od paní Věry Kopecké.

Na pařížském hřbitově Père Lachaise leží nejnavštěvovanější hrob. Stojí na něm: Marie Duplessis. Tuto miloval jistý A.D., syn autora Tří mušketýrů.
Poslední věta románu zní: "... příběh je výjimečný, neboť kdyby byl obvyklý, nestálo by za to o něm psát."