Jeninas komentáře u knih

"...jeho výraz byl tak plný bolesti, že si pomyslela, že takhle nejspíš vypadá její duše."
"Přišel čas na ten tvůj působivý trik, kdy se dokážeš koukat spatra na lidi o stopu vyšší než ty."
Moc se mi líbila tuhá vazba, chyby v textu (v latině, překladu, gramatice) už nikoliv. Nemohla jsem se začíst, svět je hoodně překombinovaný. Bryce se postupně vybarvila jako nejoddanější kamarádka, jakou byste si mohli přát, Hunt pak jako nejsoucitnější zabiják. Děj vyplňuje jejich flirtovné pošťuchování, odkrývání bolestné minulosti, rodící se vzdor - občas se to zbytečně táhne, ale aspoň jsem nebyla nezdravě zažraná. Hodně mě pobavili zmijí měniči-kobromrdi :-D Seznámení Hunta s Lele bylo největší roztomilostí, jeho vyznání na straně 698 nejkrásnější pravdou života, návraty z "práce" největší beznadějí, při které mi pro něj chtělo srdce vyskočit z hrudi. Často jsem přemýšlela o tom, kam až by měl zajít trest a že když to s ním preženete, nevyhnete se další (ehm, třeba druhé světové) válce. Dvory to rozhodně nepředčilo, ale stejně se těším na pokračování (třeba na Ruhna a Hypaxii ;)).
PS: S láskou je všechno možné, ale Shahar Hunta nemilovala, tak si držím naději...

3 07.02.2021

Dost mě mrzelo, jak Daniel nedokázal vzdorovat svému otci. S Cristianem jim to skvěle fungovalo a ten chlap to rozdupal stejně jako předtím Marek. Ale nakonec to bylo třeba, aby se Dani konečně sebral a začal řídit svůj osud (přiznejme si, že dosud působil dost ufňukaně). Zapojení dalších postav bylo osvěžující - když už nemáte sílu vzdorovat, je dobré mít kolem sebe pár lidí, kteří vás dostrkají ke štěstí. Ovšem stýskalo se mi po veselém Kitovi, tak strašně moc! Přitom tušil, jak to je a kdo v tom má prsty. Když prohlásil, že mu ujede vlak, měla jsem chuť obejmout ho a rozbrečet se úlevou. Je obdivuhodné, jak Theo Addair dokáže vyjádřit lásku i s minimem intimností a smutek z odloučení, aniž by hrdinové zároveň nehleděli vpřed. Bonusem je jemný inteligentní humor. Těším se na další díl a jsem ráda, že bude o jiných hlavních postavách, protože Danimu a Kitovi přeju, aby byli už jen spokojení a hlavně spolu!

5 10.01.2021

"Vydám se tam hned zítra. Všechny starosti a strachy nechám doma, kdo by se s tím tahal. A změním svět. Možná ne celý. Možná jenom ten svůj. Ale i to bude velký úspěch."
Muffin a čaj se vyznačuje krásným slohem, který se k vážnému Danielovi skvěle hodí, přesto je díky Kitovi hravý a něžný, zpočátku i naivní. Přesně takhle nemotorně jsme se přece při prvním navazování vztahů chovali my všichni! Daniel to neměl lehké-puberta pro gaye může být peklo. Svoji první LGB knihu jsem přečetla před více než rokem a od té doby velmi citelně vnímám různé rádoby vtipné narážky svých přátel a kolegů mířené tímto směrem. Kit mi byl blízký zase sklony k oslovování "těch divných" (zrovna nedávno jsem si uvědomila, že dělám to samé, výsledkem je pak buď katastrofa, nebo celoživotní přátelství). A Teresa byla naprosto úžasná. Při čtení jsem se usmívala jak idiot a nad stranou 113 mě pálily slzy. Zkrátka to bylo moc hezké pohlazení a já jsem autorovi vděčná, že jsem to mohla prožít :)

4 05.01.2021

"Krev je krev. Něco jako zem. Žádná nová nebude, takže si musíš vystačit s tím, co už je."
Začátek s Calebovým otcem byl slibný. Takhle hrozného člověka aby jeden pohledal. Kniha ovšem obsahuje až moc informací o vedlejších postavách. Dočtete se hodně o designu a architektuře, což asi u romanťárny úplně nechcete. Mezi hlavními hrdiny to jiskří ihned až nepřirozeně, chybí vývoj. Nudila jsem se. Pořád jsem doufala, že se to zlepší, ale za půlkou jsem začala číst výběrově. Není to vyloženě špatná kniha, ale nesedla mi. Tři hvězdy dávám za reakci Rosenthalových, která se trochu odchýlila od klišé, pokračování číst nebudu.
PS: Na obálce určitě nejsou Calovy nohy! :D

3 29.12.2020

Fajn příběh o srážce výbušného a arogantního Maxe a vodku usrkávajícího pisálka Filipa. Jestli autor tvoří popsanou rychlostí románu za tři měsíce a myslí si, že to není vidět, tak je. Postrádala jsem jiskru (např. si vůbec nevybavuji, jak měl vypadat Filip). Trochu víc prostoru by si zasloužila také stabilizace vztahu hlavních postav (nikoliv jen popsání typu "chodili jsme s Rikym na túry a bylo to fajn"). A do háje, MM román bez jediné zmínky lubrikačního gelu?! Na druhou stranu se spisovatel dost zlepšil - oproti sérii Boss se setkáváme s uvěřitelnějšími charaktery a dialogy. Děj je uvolněný a plyne jako po másle. Před koncem navíc přijde nečekaný twist! Takže joo, vezměte si moje prachy.

1 11.12.2020

"Měla bys dělat něco, co miluješ."
To je nejlepší myšlenka této knihy, kterou klidně spořádáte na posezení. Já si s ní vylepšovala prosincové měsíčky v pozici prkna (ha-ha) a neskutečně mi sedla. Oakley má jen svoji hudbu a Vaughn zase chybí životní cíl a nadšení. No a samozřejmě peníze pro její rodinu, takže když dostane nabídku pořádného balíku za to, že bude rok hrát jeho přítelkyni, moc dlouho neváhá. Příběh není nijak inovativní - klasický vzorec normální holky s ostřejší pusou a znuděného boháče trpícího nedostatkem upřímných citů. Do hry sice vstupuje Vaughnin přítel, ale není těžké ho odepsat. Ovšem postavy jsou sympatické, dialogy přirozené a prostředí zajímavé, takže to skvěle funguje. Snesla bych víc, hlavně delší epilog. Knihu jsem koupila ve výprodeji a chtěla ji obratem prodat, ale nechám si ji :) Líbila se mi víc než PP.

8 05.12.2020

"Nedovol, abych nám to zničil."
Na tuto knihu jsem narážela často, proto jsem měla poměrně velká očekávání. Rozjezd byl nemastný neslaný, stejně jako hlavní hrdinka, ale držela mě právě Archerova jinakost. Následně se příběh proměnil v přesladkou romanťárnu, která sice chvílemi působila naivně, ale sedlo to jako p*del na hrnec. Stejně tak hromada pěkně popsaného sexu, protože co jiného by chtěl 23letý muž dělat? Příběhů o sebejistých alfa samcích máme až dost-vývoj od nejistého kluka byl osvěžující. Zápletka byla poměrně průhledná, ač poněkud překombinovaná. Ke konci jsem si říkala, že se tam mohlo míň brečet, že už je to až moc dojemné. Archerův hlas přesto spíše doporučuji. Obálka se dostala mezi mé nejoblíbenější!

4 02.11.2020

"...nejkrásnější jsi, když mi nadáváš."
Proč tolik mrtvol?! Zpočátku jsem měla pocit, že se vše opakuje a táhne. Šlo hlavně o pomstu - o balancování mezi schopností zabít a zachováním svého já. Tyhle touhy neznám, a tak mi nebyly blízké. Taky se konečně dostavil pocit, který jsem celou dobu očekávala - že je ten mafiánský svět dost přitažený za vlasy. Od druhé půlky, kdy Sofie zase pustila do svého života světlo, už to bylo fajn. Millie byla skvělá jako vždy. Oblíbila jsem si Valentina - kdo by to byl řekl? A držela Lucovi palce, aby se rozhodl správně. Konec byl dokonalý, epilog zbytečný, protože na nic neodpověděl.
Pokud čtete anglicky, zde najdete bonusy: www.wattpad.com/user/CatherineDoyleAuthor

01.10.2020

"Rozpolcený, plný snů, ale navěky uvězněný." Má nejmodřejší oči na světě, nelže a trhá fialky. Lucu musíte mít rádi, v rámci nastolené situace je to nejlepší možný hlavní hrdina. Akorát o jeho snech stále nevíme nic konkrétního, že? Snad příště! Sofiina matka byla dost mimo a Jack se proměnil v ultra zlouna, což byla trochu škoda. Ale vzhledem k žánru to beru. Tento díl byl hodně akční. Líbilo se mi, že Sofie neměla tajnosti před svojí nejlepší kamarádkou, jak to v případě YA bývá, přestože to nedává smysl. Nejlepší kamarádka totiž je od toho, abyste jí vyklopili VŠECHNO! A Milliina filozofie delfínů mě mega pobavila :-D

2 23.09.2020

Znovu se na něj podíval tím zvláštním pohledem, který jako by říkal: "Nevěřím ti a možná tě chci zabít."
Výborně vykreslená atmosféra a prostředí, vtáhne to do děje. Bylo osvěžující, že hlavní hrdina nebyl žádný klaďas, naopak uměl nahnat strach, a nakonec možná ani nebyl hlavním hrdinou? Sofie byla sympaťačka, na konci neuvěřitelně statečná (nebo pitomá). Pořád jsem čekala, kdy mi ten mafiánský příběh začne připadat přitažený za vlasy, ale to se nestalo. Knihu bych postavila na roveň Papírové princezně, byla ovšem o maličko zajímavější díky italskému prvku ;-)

5 20.09.2020

"Všichni sklapněte," syknu. "Už je tady. Předstírejte, že jste normální."
"S tím teda hodně štěstí," uchechtne se Wes.
Přiznávám, že jsem se rozplývala nad každou zmínkou o Wesovi a Jamiem - z toho už se asi nikdy nevyléčím. I Matt je sympaťák, toho si prostě musíte oblíbit. Je vtipný, v hlavě to má srovnaný a zbožňuje svoje děti. Hailey je z něj nervózní, odvařená a taky je zajímavým příkladem ženy, která si vzala svého kamaráda z dětství. Moc si mě však nezískala. Elle a Sarina umí ukázat zranitelnou stránku naoko dokonalých hrdinů a přihrát jim protějšek, který je ukonejší. V tomto případě to celkem fungovalo. Tak kde máme tu knížku s O'Connorem?!

7 08.09.2020

Zdá se, že Whitney G. píše své knihy podle stejného mustru - v porovnání s Turbulencemi tu zase máme bohatého arogantního hulváta a holku, která po sobě nechá šlapat, aby se zničehonic proměnila ve vítězku. Zase tu máme tu samou oblíbenou sexuální polohu a zmizelé kalhotky. Zajímavějším se příběh stal ve chvíli, kdy se objevila Violet - druhou půlku jsem přečetla naráz. Taky postava George byla osvěžující. Ale stejně... Něco tomu chybělo.

03.09.2020

"Pro psaní bylo potřeba prožít nesmírný smutek." - To je pravda jak hrom. V knize je hodně takových pravd a vykreslení pocitů, ve kterých jsem se našla. Užívala jsem si, možná až morbidně, všechnu tu syrovost, ztrátu a melancholii. Álvaro byl obdivuhodný a bezprostřední, Manuel zase hodně přemýšlivý a uzavřený. Bylo mi líto, že si společný život nedokázali užít naplno a fakt jsem doufala, že existuje nějaké nebe, kde Álvaro svého manžela obejme a sdělí mu, že všechno tajil z lásky, i když to bylo pitomý. Gardénie to možná celou dobu říkaly za něj, a tak jsem se u posledního odstavce, který je naprosto dokonalý, rozbulela. Vraha jsem neuhodla. Podívám-li se na knihu z pohledu většinového čtenáře, četla by se lépe, kdyby byla o čtvrtinu seškrtána. Sem tam se vyskytla nějaká chybka - např.: je možné, aby španělskému bulváru unikl sňatek slavného spisovatele a šlechtice?! Detektivky ovšem vůbec nečtu a snad proto se mi to tolik líbilo.

5 31.08.2020

Gerrett a jeho psychologický rozbor na úvod byl peckovní - celkově je příjemné dočíst se alespoň v náznacích o dalších osudech svých oblíbených postav. Fitzy je zajímavý neokoukaný hrdina, navíc naprostý Summeřin protiklad a ty se přitahují, věřte tomu! Je to příběh vyplněný pošťuchováním mezi tichým chorobným odkladačem nepříjemných konfrontací a ztřeštěnou dislektičkou. Je milý a vyznívá uvěřitelně a lidsky, protože jeho postavy jsou všechno jen ne bezchybné (a chudák Hunter to trochu odnesl). Najdete tam i boj proti předsudkům a odkaz na Me too, ale opět velmi citlivě. Sumasumárum: prozatím to nejlepší, co jsem od Elle četla. Hrozně mě bavilo, jak to k sobě Summer a Colina táhlo a jak s tím bojovali, aby nakonec zjistili, že se skvěle doplňují.

7 15.08.2020

Proč se pohledy postav nestřídaly a občas jen některou situaci nedovysvětlily? Příběh by byl kratší a dynamičtější. Takhle jsem část Maddoxových kapitol přeskočila, což je škoda, protože je to zajímavý hrdina, narozdíl od Anny, se kterou jsem moc nedokázala sympatizovat. Mohla být rozhodně méně afektovaná - hlavně, když neustále opakovala, že s ním rozhodně nebude spát. Přestože jsem měla trochu problém uvěřit, že by se Mad za daných okolností takhle bezvýhradně zabouchnul (i když možná jen byl na ty vyšinutý?), v knize je pár kouzelných momentů - třeba jejich první tanec nebo nakupování oblečení. Zápletku jsem sice odhalila, ale byla dobrá. Takže dávám 4 hvězdy a autorce přeji hodně úspěchů s dalšími knihami!

1 08.08.2020

Pokračování Kontraktu si fanoušky jistě najde, ale na mě je to moc velká slaďárna. Je přecpaná nemoderními klišé (manžel pracuje, manželka se stará o děti, ty jsou zahrnované hromadou darů). Řešení krizí ústřední dvojici fakt nejde. Katyn postoj v nemocnici (vůči dětem) nebyl v pořádku. Celý příběh by působil atraktivněji, kdyby pro Richarda nedopadl tak pohádkově. Takhle byl strašně předvídatelný a tím pádem nudný. I když je pravda, že kdybych znala postavy z ostatních knih, asi by to bylo lepší (jenže je nepoznám, tu růžovou atmosféru fakt nedávám). Kupodivu se mi líbil epilog - když už nic jiného, přečtěte si tamní postelovou scénu. A Richardovy spermie jsou fakt borky :'-D

5 31.07.2020

Na této knize je zajímavé, že je z drtivé většiny napsána z pohledu muže. Snesla by víc děje/zvratů a rozhodně to není příběh pro feministky. Richard je úspěšný chlap, kterého baví týrat svoji asistentku. Když ale Katharine pozná blíž a dá jí pořádně najíst, zjišťuje, že se mu vlastně líbí a výborně se doplňují. Je to přímočará, přesladká pohádka pro velký holky, ale mně to sedlo. Dlouhá závěrečná pasáž mi nevadila, protože většinou je to jen odpusť mi - miluji tě - konec, tak proč to neudělat jinak. Připojená novela byla roztomilá, potěšila.

4 22.07.2020

"Čas na sprosté slovo a kolonizaci Marsu?"
Už od prologu mi oči vyskakovaly z důlků. Adam v komunistickém Československu? Divím se, že režim nepadl mnohem dřív... Budu se opakovat: humor tohohle rebela nic nepřekoná! Taky se mi líbilo, že se Elaine nevydala Chione snadno. Pak nastalo velké čekání na Kassiela - toho úžasného chlapa, který dělá všechno správně. Autorka byla trochu sadistka a nějaké to cukrování si ústřední dvojice musela zasloužit. Závěrečná část knihy se opět neúnosně táhla, až doklopýtala do předlouhého finále. Vše zapadlo do sebe a díky Bohu za to! V komentářích k této sérii jsem byla dost kritická, ale kdyby knihy prošly beta čteními, editorskými zásahy a vším, co je v zahraničí běžné, opravdu by mohly úspěšně vyjít i tam. Postavy si zamilujete a příběh má skvělé momenty, za které ty stovky stránek stojí.

23.06.2020

(SPOILER) Charlotte a Reed jsou zklamaní láskou, ale přistupují k tomu rozdílně: ona optimisticky hledí vpřed, on se uzavřel a štěká na všechny kolem sebe. Je to hezké "slow burn", pokud k tomu přistupujete jako k oddechovce, na kterou si po pár dnech už nevzpomenete, i když řeší poměrně závažné téma. Autorky několikrát zapředly minizápletku, ale ihned ji rozmotaly, což zabíjelo pocit napětí. Reed se choval podivně - nechtěl ji a zároveň s ní trávil volný čas. Charlotte za ním musela dolézat, což není tak úplně sexy. A štvala mě Iris - tyhle moudré ženy, které ví všechno nejlíp, já moc nemusím.

5 13.06.2020

Pokud vás odrazuje název, zapomeňte na něj. Mně osobně připadá úplně mimo - čekala jsem něco jako Turbulence, proto srážím hvězdu. Je to ovšem milá svižná romance o zklamaném rozvodovém právníkovi, který konečně potká tu pravou. Emerie je sice jakožto nebetyčná naivka zamilovaná do svého kamaráda, ale ten vedle Drewa nemá šanci. Příběh ozvláštňuje nevlastní syn, kterého Drew odmítá přestat mít rád navzdory tomu, co říkají genetické testy. Když jsem ve stresu, takovéhle knihy mi zachraňují život. Čtu je ale poslední dobou nějak často :(

6 31.05.2020