ivetdos
komentáře u knih
Slzotvůrce
Erin Doom
Hodnocení: 4,5 *
Příběh mě zaujal už jako film, kniha zážitek pozvedla na jinou úroveň. Je hluboký, neotřelý a kdyby autorka byla vypsanější, dala bych v rámci žánru YA hodnocení i 5*. Kniha ve mně vzbudila hodně emocí, je celkově velmi emotivní a napsaná až poeticky, což nemusí sednout všem.
Knihu bych malinko zkrátila, i tak mě ale bavila každá stránka a stále jsem se potřebovala ke čtení vracet. Jako obvykle mě vytáčel překlad a volba slov, který knihu trochu degraduje, ale zvykla jsem si. Co se mi líbilo ze všeho nejvíc byla chemie mezi hlavními hrdiny a jak na nás autorka dokázala přenést atmosféru. S tak hmatatelným napětím a hlubokými emocemi se často v knihách nesetkávám. Taky se mi líbilo, jak autorka dokázala zpracovat témata traumatu a adopce, bylo to uvěřitelné a po přečtení mi všechno začlo dávat smysl. Na to, že jde o autorčinu prvotinu, tak smekám.
Ke knize se budu chtít časem vrátit, dotkla se mě víc než jsem čekala.
Žirafy mají velikánské srdce
Sofia Chanfreau
Miluju dětské knihy z Hostu, vždycky předají něco navíc než jen zábavu malým dětem. Kromě toho se vždycky něco nového dozví i dospělí, takže i když děti nemám, ráda po těchto knihách sama sahám.
Tato publikace je už pro větší děti, takže se do fantasy světa můžeme ponořit i my odrostlejší. Moc se mi líbilo, jak autorka propojuje svět dospělých a dětské vnímání reality, a navíc nás obohatí i o několik zajímavostí z biologie. Tentokrát mi sice chvíli trvalo se do knihy začíst, ale bylo to zapříčiněno spíš mým aktuálním rozpoložením, které bránilo mé fantazii popustit uzdu, než že by šlo o nedostatek knihy. Najdeme tu plno nových neotřelých pojmenování, za které mimochodem tleskám překladatelce, s tím se popasovat určitě nebylo jednoduché. Kniha se čte lehce, svižně a má zajímavé téma a zápletky, které děti určitě zaujmou.
Jde o velmi propracovaný příběh doplněný o krásné ilustrace, které vás chytnou za srdce. Vy co máte doma malé děti tedy zbystřete, určitě by vás ani vaše ratolesti neměla minout.
Zkouška rájem
Adam Sternbergh
Pojďme si narovinu říct, že jde opět spíše o psychologické drama než o thriller. Máme tu známé klišé – opuštěná chata, manželé v krizi a docela napínavý začátek. No, za mě se bohužel žádné napětí nekonalo, i když se o to autorka snažila. Nebojte, nějaké překvápko tam je, ale mně to zkrátka nestačilo, hlavně ten konec! Mimo to mi nesedli hlavní hrdinové. Bylo mi tak nějak jedno, jak to s nimi dopadne, nevytvořila jsem si k nim pozitivní ani negativní vztah a nebyla jsem vztažena do příběhu jak jsem očekávala, což vnímám jako docela zásadní problém :-D Ani atmosféra na mě nedolehla tak, jak bylo autorkou zamýšleno. Četla se ale svižně a během dvou dnů jsem měla knihu přečtenou. Neurazí, nenadchne, bohužel mi úplně nesedla a nebýt toho, že se četla tak dobře, asi bych ji i odložila.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Hodnocení: 4,75*
Snažím se už tolik nepodléhat trendům, ale u Čtvrtého křídla jsem hned věděla, že si ho budu chtít přečíst. Tady jsem podlehla a nechala se zmanipulovat a nestydím se za to. Vlastně se mi dost ulevilo, že ten celosvětový hype na tuto knihu nebylo jen davové šílenství, ale jde o opravdu vydařený kousek.
Výborně vystavěný svět, skvělí hlavní hrdinové, pro mě originální zápletky i humor a něco málo z romantiky. Možná tu najdete i několik klišé, ale to mně osobně vůbec nevadilo. Musím se ale přiznat, že na mě některé scény nepůsobily tak „děsivě“ jak ostatní čtenáři popisují, nebyla jsem úplně překvapená zvraty a ani romantika nebo děj mě nepohltili tolik jako třeba v Divoké říši. I tak jsem ale četla v každé volné chvíli a během dne jsem se v myšlenkám k hrdinům často vracela a čtení jsem si opravdu užila. Oceňuji, že knihu autorka neukončila tak jak to obvykle bývá, že okamžitě potřebujete druhý díl, jinak se zblázníte, ale i tak děj nechala otevřený a čtenáře namlsaného :-)
Rozhodně nejde jen o zbytečný hype u knihy, která za to nestojí. Určitě na ni mrkněte, já rozhodně půjdu i do druhého dílu!
Zahrada je pro radost
Ferdinand Leffler
Vzhledem k tomu, že jsem spíš relaxační typ, nikoliv pěstitel zeleniny (to přenechám svým předkům, kteří se na záhonech rádi vyřádí) :-) chci si to kolem sebe udělat hezké. Když jsem objevila Ferdinanda Lefflera a jeho knihy, kurzy a videa, věděla jsem, že to je něco pro mě. Ferdinandovy knihy nejsou klasické příručky o zahradničení, ale inspirace k uspořádání volných ploch zahrady, tak jak se každému líbí.
Zahradní a jakákoliv jiná architektura mi vždycky byla velmi vzdálená, ale Ferdinand umí vše popsat i pro laiky tak jednoduše a vstřebatelně, že i já jsem si schopna udělat hezké okolí domova. Autorovy knihy jsou určeny všem, kteří mají byť jen sebemenší pozemek, dvorek či zahradu, a chtějí nebo mají možnost si podle svého tento prostor zvelebit zelení. Je to nový pohled na zútulnění jakékoli plochy (vodním prvkem, ohništěm, posezením nebo hracími prvky pro děti i dospělé).
Autorovy knihy bych doporučila každému, kdo svoji zahradu a plochy kolem domu zakládá, aby věděl, na jaká všechna úskalí si dát pozor, ale i tomu, kdo se svojí zahradou není spokojen a chce si své venkovní prostory upravit tak, aby co nejvíce vyhovovaly jeho potřebám. Pro mě osobně je důležitý výhled z okna do zeleně a čtecí koutek :-)
A co bylo dál
T. L. Swan
Trochu jsem se bála, jestli nejde o zbytečný pokus ze série ještě něco vytřískat, ale to se naštěstí nepotvrdilo. Bylo to opět skvělé čtení, tak jak to autorka umí. Líbilo se mi, kam se ubíraly životy každého z bratrů. Nejvíc se mi líbila linka Kate a Elliota, přestože samostatná kniha mě tolik nenadchla. Stále u mě v samostatných příbězích vedou Claire a Tristan. Zase si připomeneme osudy všech hrdinů, a i když jsem se bála, že už si některé nebudu pamatovat, všechno mi brzy naskočilo.
Byla to taková jednohubka, ale hezky nám autorka propojila všechny dějové linky. Prostě výborně zakončení série.
Na druhý pokus
T. L. Swan
Knihy T.L. Swanové jsou inteligentní, plné děje, ale i jiskřivých erotických scén. Od všeho trochu, ale hlavně žádná nuda. Vždycky, když autorce vyjde nová kniha, musím ji mít. Na druhý pokus se řadí mezi ty lepší kousky ze série. Prvně jsem měla předsudky, protože hlavní hrdinka není pětadvacetiletá holka, ale žena, které je přes 35 a má 3 děti, hlavní hrdina je zase mladší, což není něco, co obvykle v knihách vyhledávám. Autorka to ale dokázala pojmout skvěle. Přišlo mi teda trochu divné a úsměvné, že 37letá žena už se považuje za „starou“, ještě když mezi nimi není velký věkový rozdíl, ale ok. Přišlo mi to celkem uvěřitelné a až na pár detailů jsem byla spokojená.
Jako obvykle se výborně četla, místy pro mě byl nepředvídatelný děj, a přestože má kniha skoro 440 stran, měla jsem ji rychle přečtenou.
Doporučuju, doporučuju, doporučuju!
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Bezdětnost je v naší společnosti celkem třeskuté téma, proto mě velmi zajímalo, jak tuto knihu autorka zpracovala. Rozhodně mě ale nezklamala. Kniha je neskutečně zajímavá a čtivá. Některé životní příběhy se mě dotkly a bavily více než jiné, celkově ve mně vyvolala nespočet myšlenek – jak jsme jako společnost neempatičtí (i když se zlepšujeme), jak si rychle vytváříme názor a odsuzujeme vše čemu nerozumíme. Také se mi líbila různorodost výběru respondentek, jejich rozmanité osudy a jak se k danému tématu postavily.
Ocenila bych však více odpovědí bezdětných respondentek přímo na mateřství než na jejich život, který s tématem občas neměl úplně moc společného, ačkoliv chápu, že nám autorka chtěla pro kontext ukázat, jak tyto ženy žijí a díky čemu mohou být také šťastné. Na druhou stranu u některých žen mi zase lehce vadilo nekonečné opakování toho, jak je hrozné nemoct mít děti, ale čtenáři to kromě soucitu moc nepředá. Chápu, soucítím, ale možná tyto části mohly být kratší. Také některé texty by za mě potřebovaly trochu vycizelovat. Rozumím, že se autorka snažila o autentičnost výpovědí, ale pro mě to bylo celkem rušivé.
O bezdětnosti by se mělo více mluvit a otevírat diskuse. Jsem moc ráda, že tuto knihu Martina napsala, a nejen mě otevřela oči v pohledu na ženy, které nemají děti, ať už proto, že je mít nemůžou nebo je nechtějí. Knihu doporučuji všem – rodičům i nerodičům nebo třeba jen ženám, které chtějí najít pochopení a pocit, že v tom nejsou sami. Ženy bez dětí jsou často šťastnější než ty s dětmi a rozhodně nejsou horšími ženami, jak na ně společnost často nahlíží.
Princezna klamu
Danielle L. Jensen
Tady máme opravdu drsnou hlavní hrdinku, která se s ničím nepáře. Hned od začátku knihy jsem zažila nejeden šok, autorka se násilí nebojí a rozhodně nás ani chvilku nešetří. Stále se děje něco nového a čtenáře tak stále drží ve střehu, což jsem po přečtení několika erotických romantik ocenila :-) Celkově mi kniha přišla nepředvídatelná s chytře vystavěným světem a postavami. Určitě nečekejte nic oddechového.
Kniha je neskutečně svižná, stále potřebujete číst dál. Nemá hluchá místa, jen tu na mě bylo příliš obchodování, politiky a bojů na úkor romantiky a jiskření mezi hrdiny. Autorka na konci knihu doplňuje o vystřiženou scénu, která by prý brzdila tempo příběhu, s čímž úplně nesouhlasím. Naopak tam měla být. Za mě se měla více věnovat rozvíjení a budování vztahů, dodalo by to knize šťávu. Kromě toho bych vytkla ještě volbu jmen, byly tak podobné, neskutečně se mi to pletlo :-)
Rozhodně vám knihu doporučuju, do dalšího dílu se určitě budu pouštět. Tohle se povedlo!
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
Do této série jsem se pustila pouze kvůli té obrovské oblíbenosti mezi čtenáři a po prvním dílu upřímně moc nerozumím proč se těší takové oblibě. Přišla mi docela hloupoučká :-) Jasně, asi si řeknete, že to eroťárny bývají, ale tady mě to nějak moc bilo do očí. Je tu dost mnohem lepších knih tohoto žánru, takže si říkám proč zrovna tato série.
Hlavní hrdinku bych tolikrát propleskla, často jsem měla pocit, že mi v knize chybí stránky, protože mi některé zrychlené situace nedávaly úplně smysl, ALE! výborně se četla. I když jsem každou chvíli protáčela oči, stejně jsem pořád chtěla číst dál a dál, přestože mi bylo jasné, jak vše skončí.
Nezkrotná říše
Stacey Marie Brown
Druhý díl této boží fantasy je stejně skvělý než první. Máme tu více akce a erotiky (i když jak se to vezme), odhalujeme více ze světa a přibývají postavy. Je tu opět několik woow twisterů, které by mě absolutně nenapadly, stále si kniha udržuje svižné tempo a napětí, jiskření, uvěřitelný vývoj postav a mnoho tajemství, které okořeňují zážitek ze čtení. Tento díl jsem přečetla snad ještě rychleji než předchozí a na konci jsem opět nedýchala. U některých situací čekáte, že se NĚCO stane, ale nikdy neodhadnete úplně co, a to mě na knize neskutečně baví.
Není nic, co bych knize vytkla. Autorka je výborná vypravěčka a já se nemůžu dočkat, až vyjde další díl v češtině. Obrovské doporučení!
Divoká říše
Stacey Marie Brown
Překvapení roku. Mého roku. Všem ostatním už došlo, jak skvělá tato série je. Nechápu, proč jsem se do ní nepustila dřív. Najdete tu všechno, napětí, skvěle vystavěný svět i zápletky, téměř hmatatelnou chemii mezi postavami, a co jsem zpočátku ocenila asi nejvíce – reálie mé oblíbené Budapešti, kterou mám prochozenou skrz na skrz. Mimochodem zmiňuje se tu i Česká republika.
Nechci toho moc prozrazovat, protože mě osobně skoro na každé stránce něco překvapilo, děj je tedy VELMI nepředvídatelný. Nejsem typický čtenář fantasy, ale tohle mě naprosto pohltilo. Nenajdete tu žádné hloupé dialogy nebo zápletky a oceňuji i skvělý překlad. Taky je nutné říct, že to není nic pro děti, je tu docela drsná a explicitní nejen erotika, ale i ostatní místa a bytosti, které se v knize objevují (do čehož nechci úplně zabrušovat, abyste byli v průběhu čtení co nejvíc překvapení). Je to velmi autentické a sugestivní čtení, dýchala jsem s postavami. Autorka si se čtenářem docela hraje a nic nám nedává na zlatém podnose. Divoká říše končí tak, že okamžitě potřebujete další díl, takže jsem byla ráda, že jsem se sérií otálela a mohla se pak hned pustit do dalšího dílu.
Ačkoliv jde o šestidílnou sérii, autorka děj nevycpává a zbytečně nenatahuje, má spád. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout v plném slova smyslu – nespala jsem, nejedla jsem a jen hltala stránku za stránkou. Naprosto to miluju a neskutečně se těším na další díly!
Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala
Lucie Macháčková
Humor Lucie Macháčkové možná nesedne každému, ale já ho miluju. Když jsem loni přečetla Historky z Tinderu, ze kterých jsem byla nadšená, okamžitě jsem si musela vyhledat nějaké její stand-upy na youtube. Ty jsou taky skvělé, ale já víc preferuju psanou formu. Svatební historky jsou opět podařené, ale pro mě o fous slabší než Historky z Tinderu, u nich jsem občas až slzela smíchy.
Kniha je mimo jiné hezky graficky zpracovaná, velmi čtivá, neskutečně vtipná, někdy s hořkosladkým nádechem, ale rozhodně stojí za pozornost. Cílovka je rozhodně pro všechny – ať už máte před svatbou, po svatbě nebo ji nikdy mít nechcete, určitě si přijdete na své. Pokud si chcete zlepšit náladu, oddechnout si, zasmát se, obě autorčiny knihy moc doporučuju!
Epocha
Jewel E. Ann
Celá tato série je pro mě jedno velké woow překvapení. Nebýt mých knižních kamarádek nejspíš bych se nepustila ani do prvního dílu Transcendence, která se pak umístila mezi mé nejlepší knihy za rok 2023. A přitom já a minulé životy nejdou dohromady, na nic takového nevěřím a ani po dočtení se to nezměnilo, ale tyto knihy?? To bylo něco.
Obě mě při čtení naprosto pohltily, byly tak čtivé, plné jiskření a chemie mezi hlavními hrdiny, zároveň chytré a bez zbytečných vycpávek. Prvek minulých životů mi tu vůbec nevadil, bylo to neskutečně dobře zpracované a druhý díl Epocha byl za mě ještě lepší než první.
Děj pro mě byl nepředvídatelný, což u tohoto žánru není obvyklé, a hlavně jak autorka knihu ukončila jsem upřímně nečekala. Celou dobu si hraje se čtenářovými emocemi, nenechá vás od čtení odejít, ale nakonec ji to stejně nejspíš odpustíte, ať už jste si to představovali jakkoliv. Miluju to a vám vřele doporučuju!
Fake over - Konec lžím
Nereida Carrillo
Nenapadlo mě, že by mi toho kniha o mediální gramotnosti pro děti mohla tolik předat. Je sice určena pro věkovou skupinu 10+, ale rozhodně bych ji doporučila i dospělým.
Uložila jsem si z knihy několik odkazů a vyzkoušela jsem si online test, jestli rozeznám reálnou fotku od fotky vytvořené umělou inteligencí. AI fotky jsem zpočátku téměř nikdy nepoznala, a až po přečtení tipů, na co si dát pozor, se mi úspěšnost zvedla alespoň na 80 %. Je tu i hodně názvosloví, kniha je tak trochu encyklopedie, doplněná o testy a zajímavosti, které se médií a sociálních sítí týkají. Mimo to má kniha boží ilustrace, které nejsou nudné a skvěle doplňují text.
Jediné, co bych knize vytkla, je učebnicový styl výkladu. Chápu, že autorka chtěla přiblížit dané pojmy, ale pro mě osobně je důležitější myslet na to, abych stále používala kritické myšlení a rozeznala manipulaci a lži než přemýšlet nad tím, jak se čemu říká. Navíc děti by to od čtení mohlo odradit.
Je dost děsivé zjišťovat, jak moc jsme každý den manipulování a kam nás moderní technologie pomalu dostávají. Měli bychom být pozorní a informovaní, ne pouze slepě následovat a utvrzovat se ve svých názorech, ale snažit se stále ptát, konfrontovat a přemýšlet nad tím co se kolem nás děje. Jsem si jistá, že se stejně jako já dozvíte plno věcí, o kterých jste ještě neslyšeli.
Čtení jsem si moc užila a rozhodně je to must-have kniha, kterou by si měl přečíst každý. Za mě velké doporučení!
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Kniha neskutečně odsýpala, výborně se četla, a i když tu máme zločinů hned několik, hezky se zorientujete a vše se v průběhu čtení dozvíte. Autorka věrně vykreslila postavy a zápletky, které mě nenudily.
Máme tu také několik dějových linek a pohledů, což zpestřuje zážitek ze čtení a vše má svůj význam, i když něco více než jiné. Většinou mě toto střídání v knize ruší, tady mi to naopak vyhovovalo a hezky dokreslovalo děj. Hodně mě bavila postava vyšetřovatele Tomáše Vyskočila.
Závěr mi přišel docela zrychlený, ale jako celek jsem si knihu užila, je velmi uvěřitelná a rozhodně vám ji můžu doporučit. Za mě velké letošní překvapení. Pokud máte rádi detektivky, určitě by vám tato neměla uniknout.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Po delší době mě kniha ze série Útěky od Caplinky opravdu chytla. Přišlo mi to čímsi jiné, osvěžující, zajímavé. Možná hlavně proto, že tu bylo míň vaření než obvykle a pro mě sympatický hlavní hrdina, který nebyl bručoun. Navíc ta francouzská slovíčka ach :-)
Střídala jsem fyzickou knihu s audioknihou a nemohla jsem udělat líp. Čtení Veroniky Lazorčákové bylo brilantní, její francouzština pozvedla knihu ještě na vyšší úroveň. Hlavní hrdinka Hattie, i když je trošku zakřiknutá, mi do příběhu skvěle sedla a neotravovalo mě tu její přehnané akční nadšení, tak jak se mi poslední dobou u autorčiných knih stává. Typická čtivost ani tady nechyběla, což je něco co mám u romantických oddychovek moc ráda. Vinice ve Francii mi sedla a přála bych si, aby se i další autorčina kniha nesla ve stejném duchu.
Dokonalá paměť: Jak si zapamatovat úplně cokoliv
Jakub Pok
Tohle je naprosto life-changing kniha. Když jsem ji viděla v knihkupectví, nenapadlo mě, že bude tak skvělá a o tolik mi zlehčí život – a to nepřeháním. Kolikrát mě napadlo, škoda že jsem na Školu paměti nepřišla už v době, kdy jsem chodila do školy. Paměť je sval, to už jsme asi všichni někdy slyšeli, ale že bude stačit si představovat různé "blbosti" :-) Jakub Pok v knize lehce vstřebatelnou formou představuje vychytávky a zkratky, kterými si zapamatujete věci, které si běžně nejste schopni zapamatovat i několik měsíců. A je to tak jednoduché, až mě to při čtení mnohdy rozesmálo. Hned jsem jeho tipy začala praktikovat a opravdu to funguje. Chodím po domě a všude vidím místo nábytku “zkratky k úkolům :-) Je tak osvobozující být schopen si zapamatovat tolik věcí. Pořád nejsem stoprocentní, ale zlepšuju se a baví mě to zkoušet. Proč se tyhle věci neučí už děti na základní škole? Žádné biflování, škola hrou
Mladík / Událost
Annie Ernaux
Mé první setkání s Annie Ernauxovou a já nechápu, že jsem se k její tvorbě nedostala už dřív. Neskutečně talentovaná žena, která má obrovský cit pro jazyk. To jak dokáže lehce, jednoduše ale přesně vystihnout danou situaci mě nepřestává fascinovat.
Vztah padesátileté ženy s velmi mladým mužem i zkušenost s potratem v 60. letech minulého století ve Francii, jsou autobiografické příběhy, které s námi autorka sdílí s elegantní upřímností. Cením odvahu, se kterou se autorka vydala poodkrýt svoji citlivou minulost. Přestože pro mě do teď byla neznámou osobou, její výpověď (zejména v Události) se mě dotkla a myslela jsem na knihu ještě nějaký čas po dočtení.
Při čtení se vynořilo tolik témat, nad kterými čtenář může přemýšlet, které autorka jen lehce naťukne, ale nepodsunuje. Tu lehkost obdivuji. Mladík i Událost jsou silné příběhy, které se snadno čtou, ale těžce prožívají a mě ponoukly k tomu si přečíst i další tvorbu, která u nás v překladu autorce vyšla.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Colleen opět nezklamala. To nejlepší v nás je skvělá knížka, mnohem lepší než předchozí kniha Na obtíž.
Abych řekla pravdu, malinko jsem se toho bála. Skvělá autorka a téma, které mě nezajímá, je dost riskantní výběr, ale jsem příjemně překvapená. Asi nemusím říkat, že knížka mě totálně pohltila, jako tomu je u většiny knih Hooverové. Hltala jsem každou stránku a emočně to se mnou mávalo s každou další kapitolou. Dvě časové roviny tehdy a teď je sice super nápad pro udržení čtivosti, ale špatný nápad, když jste moc vžití do děje :-) Každá kapitola má úplně jiný emoční náboj a jste po celý čas čtení na takové emocinální horské dráze. Autorka výborně vystihla pohledy postav, jejich vnímání totožné situace. Myslím, že by ženám v podobné situaci mohla hodně pomoct. Kromě toho jde o romantický příběh, takže se nemusíte bát, že by se řešilo jen mateřství.
Jediná věc, která mě – hlavně ze začátku – bylo sobecké chování hlavní hrdinky k manželovi. Nevěřím tomu, že se člověku úplně vypne mozek. A taky ta komunikace?... Knihu doporučuji všema deseti!