Vinice ve Francii

Romantická literatura mě moc nebaví, ale tak nějak jsem to dala. Hlavně vím, že se v knihách autorky Caplinové objevují občas nějaké ty recepty. A francouzská kuchyně je vždy plná překvapení a zajímavých chutí.

Od příběhů Julie Caplinové nelze očekávat žádná velká překvapení a tak je třeba to brát. Její příběhy poslouchám jako audioknihy, když jdu běhat. Zvykla jsem si na hlas Veroniky Lazorčákové, umí jako jedna z mála krásně interpretovat více postav tak, abyste věděli o koho jde. U knih Caplinové jde opravdu jen o oddechovku, která pomáhá vyčistit hlavu.

priemerné

23.04.2026

U těchto romantických cukrátek opravdu nemusím moc přemýšlet. Stačí si to pustit k uklízení nebo jiné činnosti a nechat se přenést do Francie mezi vinice.
Je to sladké, předvídatelné a přesně víš, kam to směřuje. A víš co? Vůbec mi to nevadilo.
Hattie váhá, Luc je okouzlující a Francie dělá svoje.
Jediné, co mi trochu nesedlo, byl Lucův hlas v audioknize. Přiznávám, francouzského sympaťáka jsem si představovala trochu jinak.
Ale jinak ideální pohodička na vypnutí hlavy.

Čím víc útěků čtete, tím je to větší nuda. Je to furt stejné. Hlavní hrdinka utíká před svým životem do jiné země. Potká tam muže, ale zjistí, že spolu nemůžou být. Ale na konci se to vždy nějak udělá a zůstanou spolu i v cizí zemi...
Číst jednotlivé knihy po roce, tak by to bylo fajn. Jak jich čtěte víc po sobě, tak Vám to nic nedá. Aspoň ten popis krajiny a jídla je vždy super.

(SPOILER) Tak jsme se ocitli ve Francii podruhé, tentokrát na vinicích :-) a jsem ráda, že jsme navštívili na chvíli i Paříž.
Byl to krásný příběh plný lásky a vína i s pokladem :-) a jsem smutná z toho, že když si konečně všichni řekli ANO, bylo konec příběhu. Tam bych potřebovala ještě pohled "o rok později".
Na tak poutavou knihu by se ten dovětek hodil, připadám si, jako bych dočetla knihu, v které někdo vytrhl poslední kapitolu. Vše si musím domyslet... prodají hrozny nebo koupí lis a vyrobí své šampaňské? Budou mít agenturu na svatby a slavnosti na zámku? Prodají/vydraží to nalezené víno nebo to bude specialita na oslavách? A co Chris?
Zbývá než doufat, že se objeví v některé příští knize :-)

Velmi letní čtení. Sice od začátku předvídatelné, ale oddechovka jak má být.

Hattie mi byla sympatická postava, jenže je trochu zbabělá, nedokáže se rozejít s příšerným partnerem a do toho si začne s jiným, navíc má evidentně nějaké komplexy méněcennosti. Achjo. Tím si mě prostě nezískala. Luc oproti tomu je jako její protiklad a celý příběh dost zachránil se svou vinicí/zámkem a charakterním jednáním.
Znovu už bych tento díl asi nečetla, nenadchne, neurazí, 3 hvězdy.

Vinice? Šampaňské? Rodinné tajemství? To je přešně pro mě!

Hattie je sympatická dívka, líbila se mi už ve Skotsku. Ale videtně si z ní její rodina dělá trochu dobrý den. Jakožto svatební organizátorka se chystá připravit svatbu své sestřenice, ale co si budeme.. S rodinou je to vždy nejtežší. :D

Na vinici kde se má svatba konat o ní nejdříve ani nikdo neví a setkání s Lucem - synem majitele je hodně trapné. Ale vzájemná přitažlivost mejde přehlédnout.

Hattie si ale bohužel za sebou táhne kouli na noze v podání bývalého, naprosto neschopného přítele. Snaží se od něj odprostit a připravit sídlo vinice na svatbu. Díky tomu poznává nové přátele, ale vrací se nám i stará známa. :D Najdeme zde i intriky, rodinná tajemství a spostu lásky.

Příběh je opět oddechové, milé čtení.

Jednohubka k proložení těžší literatury. Nejde odolat francouzskému tématu a oblasti champagne. Lehce čtivá knížečka, slunná atmosféra v zimním čase. Rozptýlení se podařilo.

Přijemné, oddychové čtení :). Mě se kniha moc líbila.

Nalákala mě obálka a Francie... Ale vůbec mě to nechytilo, četla jsem bez nadšení skoro tři týdny. Je to jak přes kopírák. Asi J. Caplin už vynechám.

Za mě asi zatím nejslabší díl, který jsem četla. Možná to je tím, že čím víc dílů máte přečteno, tím méně dokáže autorka něčím překvapit. Příběh se bude odehrávat přesně tak, jak čekáte na začátku. Asi mě holt vždycky nalákají, ty krásné obálky, které knihy J. Caplinové mají.

Další díl Romantických útěků nás zavedl do slunné Francie, pohoda, vínečko, láska... Oddechovka, která čtenáře vtáhne na venkov do oblasti Champagne. Čtivé a romantické počteníčko.

Příjemná oddechovka, ale bohužel si myslím, že za měsíc si ani nevzpomenu, že jsem jí četla. Nenadchla, neurazila.

Podobně jako s Cukrárnou v Paříži, byla jsem unesená atmosférou Francie, ale samotné postavy mi tady zase přišly slabší, hlavní hrdinka se nakvartýruje do zámku bez dalšího a všichni se starejte, protože potřebovala utéct, tady jsem s nimi nebyla na jedné vlně, ale vinice, víno a postava staré tety byly fajn, celkově hodnotím bohužel jako průměr, nemělo to nic navíc.

Této knize bych asi nejradši dala všech pět hvězdiček, jelikož se mi fakt četla nejlépe, stránky ubíhaly jak o život, dala jsem ji opravdu za pár hodin a příběh se mi tak moc líbil, nevím, v čem přesně, ale líbil se mi stejně, jako např. Kavárna v Kodani, kterou bych možná měla přehodnotit, stejně jako Pláž v Chorvatsku a tu knihu z Tokia. Bylo to skvělý, a to i přes to, že autorka se na konci zmiňuje o tom, že jí málem nedopsala. To by byla škoda!

Takže, máme tady srdečnou, hodnou a pro lidi se rozdávající Hattie, která dostala šanci postavit se na vlastní nohy. Rozešla se s manipulátorem Chrisem (jak ten mě štval! Připomněl mi bejvalýho..) a odjela do Francie, na zámeček, uspořádat svatbu své sestřenici. Má na to dost času, i když vzhledem k práci, která ji čeká, dost málo.. k tomu ji někdo neustále hází klacky pod nohy. Je tu taky pan majitel, Luc, miláček, i když mi chvilkama taky dost vadil.. zvlášť s Marine. Do toho je tu parta skvělých lidí, Solange, skvělý Alfons, přijede Fliss.. bylo to prostě milé, na konci zase s tajemstvím a "velkým" obratem v ději. :)

Skvěle se to četlo. Líbilo se mi to moc.

Tak hned po Islandu mě tato bavila nejvíc.. zatím..
Hattie, děvče se srdcem na pravém místě a bohužel možná až moc mysli víc na druhé...ale v tomto kraji bohatém na slunce a vino...se zamiluje,otázkou zůstává,jestli si dovolí štěstí i pro sebe..

Túto knihu akoby písal niekto iný. Oproti predchádzajúcim dielom, kedy som sa do čítania nútila, táto sa mi páčila a tešila som sa na ňu. Bolo to normálne, s trochou erotiky a viem si predstaviť, že by sa to aj v skutočnom živote mohlo stať.