Vila v Itálii

Já ty mne knihy od J.C. proste miluju, za prve se ctou skoro samy, to už musí být, aby mi zabraly více jak 3 dny a za druhé, miluji cestování a je nádherné, se vždy prenest na nejake jiné místo. Uplne me to navnadilo na výlet do Itálie. Myslím, že s žádnou z jejich knih, neudelate chybu. Tesim se na další cestování

Přečteno během pár dní. Pokaždé, když sáhnu po knize Julie Caplinové tak vím, že mě opět nezklame a vtáhne mě do děje.
Vila v itálii byla taková krásná dovolená pro mě - citróny, nádherné prostředí, vila, aperol, dokonalá rodinka a třešnička na dortu v podobě Lii.
Krása, těším se na další - na Prahu :)

V tomto příběhu jsme nahlédli do prostředí vyšší třídy. Krásná vila v přírodě italského přímořského městečka. Umění vaření trochu zastínilo umění textilní, ale vůbec to nebylo na škodu. Z knihy sálalo léto a hodí se ke čtení na dovolenou na mořskou pláž :-) Děkuji za epilog, v kterém se vše vyjasnilo a dokonce prozradilo, kdo bude hlavní hrdina v příštím příběhu :-)

Kniha úžasné popisuje prostředí a typická jídla nebo pití Amalfi a Neapole. Poslední dobou se ale v knihách objevuje stále častější nešvar a ten mě bohužel na začátku knihy odrazoval. Nemám ráda překlepy a nepřesné překlady. "Dobromyslně zakoulel očima " se v Česku nepoužívá a v knize mu vůbec nesedí. Když se ale odprostím od písařských chyb, musím uznat že celý příběh byl velice zábavný zajímavý. Hrdinka která nazvala zmrzlinu že pro ní není nic víc ani nic míň jsi u mě reputaci napravila hned při ochutnání pravé italské zmrzliny. Některé romantické knihy jsou hodně předvídatelné a člověk už dokáže dopředu odhadnout kdy bude zvrat nebo zlom a tady se mi líbilo že jsem to neodhadla správně zvrat byl pro mě nečekaný a došlo k němu jindy a jinak než bych čekala. Mně už jsem měla přečtenou za chvilku jak mě příběh pohodil. Knížku určitě doporučuji ale chce to přetrpět chyby v překladu a překlepy.

Cestování po světě s Julií Caplin je vždy dobrý nápad. A společný výlet na začátku ledna do jižní Itálie mi tentokrát pomohl překonat těžký návrat do pracovního kolotoče po dnech vánočního volna. Kontrast nemohl být větší, za oknem padaly sněhové vločky a pod rukama se mi rozjížděl příběh, kde od prvních stránek bylo jasné, že podlehnout lásce v Itálii nebude vůbec těžké.

Autorka hraje na všechny smysly a vykreslená atmosféra v knize je ta pravá italská! Až ucítíš vůni čerstvé pizzy, uslyšíš šplouchat mořské vlnky a porozhlédneš se po nádherných kulisách pobřeží Amalfi, tak se nech unést atmosférou společně s hlavní hrdinkou.

Lia se totiž v tomto ráji neocitla jen tak, chce se blíže poznat s biologický otcem, známým italským hercem, o kterém neměla dosud ani tušení. Osobnímu setkání však brání jeho manažer, mladý charismatický Raphael vidící Liu jako jednu z podvodnic, co jde jen po penězích. Ty však vůbec nemá zapotřebí řešit, je totiž slavná evropská výtvarnice, pracující specifickým stylem. Příběh dostane krásný náboj, když ji rodina přijme a ubytuje ji v jejich vile. Přestože mezi Liou a Raphaelem to nadále dost jiskří…jejich slovní přestřelky nepostrádají humor, ani satirické narážky.

Ač příběh pokračuje dost předvídatelně, splňuje přesně to, proč jsem po knize sáhla. Romantický útěk z reality podle mého gusta a že je přeslazený to autorce s chutí prominu.

Další útěk do krásné země. Slunná Itálie a snaha o poznání ztraceného otce a jeho nové rodiny mě zaujala už na začátku. A rozhodně nejsem zklamaná.

Lia se mi líbila od prvních stránek a Raphael byl tak příjemně nabručený, že mě to ani nerozčilovalo. Mohl dát Lie šanci hned na začátku, nemusel dělat takové scény, ale vlastně jsem ho i chvílemi chápala. Ta chemie mezi nimi byla úplně hmatatelná a mladý Alex byl taková ta veselá vsuvka k zasmání.

Celkově byla Lii nová rodina moc přijemně popsaná a asi každý by si takovou rodinu, ač nevlastní, přál.

I celkový konec a odhalení, kým Lia je i bez svého otce se mi moc líbilo.

Příběh v Itálii byl takový miloučký a romantický. Tato linka hlavních hrdinů mě bavila. Fandila jsem Lie, aby poznala svého otce, bavilo mě "cestovat" po Itálii a poznávat další osoby v příběhu. Krásný odpočinkový příběh.

Tento díl se hodně povedl. Klasická Caplin, romantický příběh, oddechovka a krásně vykreslené prostředí, že máte chuť nasednout do letadla a zaletět se do Positána podívat a užívat si pláže a italskou kuchyni. Příjemná pohádka pro dospělé.

Příjemné oddechové čtení. Krasný popis míst v Itálii.

Já mám tyhle knihy ráda. Je to romantický útěk. Do posledního písmenka.

(SPOILER) Pro mě trochu zklamání. První půlku knihy jsem to chtěla vzdát, takové neslané nemastné. Od druhé půlky se mi děj už líbil.
Co mi ale vadilo: 1. To jako dospělá třicetiletá žena fakt pochybuje o své identitě jen proto, že je biologický otec někdo jiný, i když od narození vyrůstala v milující rodině? Psychologie říká, že člověk je od narození formován i prostředím a vztah rodič-dítě se utváří zážitky, zkušenostmi a ne spermií.
2. To jako třicetiletý chlap žije s rodiči, pochybuje o všech i o sobě?
Myšlení hlavních hrdinů bych pochopila, kdyby jim bylo 18-20 let. Ale ne dospělí třicátníci.

Jinak hašteření, rýpání do sebe ... to bylo fajn.

Díl z Itálie je příjemný, vracím se tak trochu atmosférou i na Kefalonii, kde jsem měla tu nejhezčí dovolenou. Není to sice Itálie, ale to azurové moře, citrusy, příjemní domorodci a teplo, pláže, olivy - to vše je dost podobné.

Hlavní postava mě trochu překvapila, že se k otci nesnažila dostat rovnou skrze právníky, tak by mi to dávalo větší smysl, ale pak by zase nebylo o čem psát a nebyla by tam ta žhavá zápletka s Raphem :D

Co mě trochu mrzí je u knížek od Caplinové/Wake mizerná editace textu. Na tom by bylo dobré teda zapracovat hodně. Těch překlepů a chyb je obzvláště u jejích knih fakt moc.

Například mi taky přišlo vtipné, že na straně 20 má hlavní hrdinka Lia zelené oči a na straně 31 najednou hnědé. :D To je prostě moc.

Tak tohle je nejlepší díl série (zatím, nečetla jsem ještě všechny).
Já jsem velkým milovníkem Itálie a moc, moc jsem se na tenhle příběh těšila. Když jsem začala číst Julii Caplinovou, tak mi nejdříve její příběhy přišly trochu nudné, ale postupně jsem jim propadla. Mám ráda tu sluníčkovou atmosféru a pozitivní lidi, kterých je v knihách vždy spousta. Jasně, je to přitažené za vlasy, třeba rodina Ernesta a další, ale.. Mně to k autorce prostě patří, její knihy dokáží vykouzlit úsměv na tváři. A co si budeme, kdyby byl každý takhle vřelý a milý, jako postavy v knihách autorky, tak by ten svět také vypadal jinak.
V téhle knize mě moc bavily hlavní postavy Rafa a Lii. Taková roztomilá hate to love zápletka byla osvěžující. Hádka u konce tam vlastně ani být nemusela, ale tak co. Žádný příběh nemůže být úplně dokonalý.
Znovu a znovu dávám plusové body za gastro okénka, ty jsou nedílnou součástí každé knihy z této série a to je jen další prima zpestření.
Prostředí Amalfi mě nadchlo. Osobně jsem navštívila jen okolí (Neapol, Capri, Sorrento), ale do Amalfi se také chystám a je to tam určitě stejně nádherné. A co si budeme, bylo příjemné se v zimě přesunout tímto způsobem na pláž.
Kniha asi není pro každého, ale já jsem se u Caplinové naučila opravdu relaxovat, nemusím přemýšlet nad příběhem a přitom se mi vždy zvedne nálada. Doporučuji určitě každému, kdo má rád feel good čtení.

Dávám 4* i přes to, že kniha měla nakročeno k pěti. To jen kvůli tomu, že miluju Itálii.. a že to nezačínalo jako většina- po rozchodu, tady byl důvod jiný. I tak tento díl patří k těm lépe hodnoceným z celé série.

Jasný je, jak to všechno dopadne. Vždycky dobře, že jo.. ale celé čtení jsem myslela na to, že někde ve vývoji se stala asi chyba.. neustále jsem řešila jednu věc, o které Lia mluvila. A to, že její sestra Stacy je teď její nevlastní sestra, a přitom to je přeci hloupost. Matku mají stejnou, tak jak nevlastní sestra? Neustále mi to vrtalo hlavou, no vážně. Druhá věc, která se mi tu tak úplně nezdála, byla ta sluníčková rodina Ernesta. To jako vážně? Jako jo, asi to je možné.. ale zdálo se mi to trošku přehnané. A další věc.. ta jména! Lea, Leo, Leyla.. panebože! No ale na zážitku mi ani jedna z výše uvedených věcí neubrala, prostě Itálie a prostě 4 hvězdy.

Jinak se samozřejmě těším na další díl, který bude o Leovi, to je jistý. :)

I když jsou všechny knihy z této série v podstatě stejné, přesto se krásně čtou a zanechají pozitivní pocity, prostě milá oddechovka :-)

Je to má první kniha od této autorky a jsem naprosto překvapena, je to krásná kniha, popis všech míst, vůní, emocí. Úplně jsem se přenesla do Itálie.

Setkat se s touhle umelkyní bylo kouzelné a to hasteření s Raphem jsem si náramně užila. Lia hledala otce a našla mnohem víc...

Od posledního romantického útěku jsem si dala rok pauzu a nejspíš i proto jsem si výlet do Itálie moc užila. Zase to bylo miloučké a slaďoučké, prostě klasika od Julie Caplin. Ale příběh měl navíc krásně vykreslenou atmosféru léta u moře, příjemná byla i romantická linka a hlavní hrdinové. Jedinou výtku bych měla k té šíleně pozitivní rodince Ernesta Salvatore, to bylo až moc sluníčkové. Vilu v Itálii řadím k těm zdařilejším dílům téhle série.

Slunce v srdci a vůně citronů, co se válí na dlani jako malé poklady, tohle místo voní po letním flirtu s osudem a lehkosti, která se neptá na důvody. Každý okamžik tu tančí mezi starými zdmi, co šeptají víc, než by čekal i ten největší snílek, a barvy vypadají jako namalované štětcem rozzlobeného renesančního malíře s jemným smyslem pro humor. Atmosféra má tu správnou dávku nostalgie a drzosti, co si klidně vezme aperitiv k snídani a úsměv k večeři. Když se k tomu přidá špetka italské vášně a kapka nerozhodnosti, vzniká koktejl, který chutná po touze a trochu i po chaosu, ale hlavně po životě. Když slunce zapadá a všechno se zalije zlatem, pocítíte, že někdy stačí jedno místo, aby se svět otočil na ruby a začal vonět po dobrodružstvích, co mají nohy a chodí samy. Pokud někdo hledá únik, co nevoní po běžné rutině, tady se usměje a řekne si, že je v pravém čase na pravém místě. Vůně, co zůstane na duši i dlouho po posledním závoji večerního vzduchu, je přesně ta, co nás všechny drží při životě.