Isew komentáře u knih

Člověče, vy tam máte figur jak na orloji. Kdo se v tom má vyznat. Ke konci jsem si říkala, ať už to skončí. Finále by mělo být napínavé, tady bohužel nebylo. Proč by mělo být, když nám sám autor prozradí pravděpodobný konec (nevím, asi abychom nepřestali číst) o pár kapitol dříve než nastane. Mrzí mě to, protože jsem měla poměrně velká očekávání. Ano, je to má chyba, ale čekala jsem něco na způsob Říše od Romana Bureše, kdy byla alternativní realita dovedená k dokonalosti. Příběh pana Kyši mohl nastat, i kdyby odsun sudetských Němců proběhl, tak jak ve skutečnosti proběhl. Stačilo, aby se odsunutí aktéři po revoluci vrátili do Sudet a příběh mohl být téměř totožný. Neproběhlý odsun mi tak vychází jen jako vábnička na čtenáře, která evidentně funguje, když se podívám na množství čtenářů této knihy. Příběh byl takový, no, nepravděpodobný. Nesedělo mi už jen to, že dané události vyšetřuje provinční novinář a policie jako by vůbec nebyla. Střílí se tam jak na divokém západě a policii to nezajímá. Jako detektivka velmi slabé. Novinové články v úvodu kapitol, hezký nápad, pokud by korespondovaly s časem, kdy se příběh odehrává a tak ty události rámoval. Tady se skáče z měsíců sem a tam a i když informace z článků jsou zajímavé, tady zabírají delší časové období a nemají s danými událostmi společného nic a tím vlastně ztrácejí na významu.

10 20.01.2024

V tomto díle rapidně ubylo nejvyšší nedotknutelné smetánky, což mě v minulém díle poměrně iritovalo, i když ani v tomto díle si to autor úplně neodpustil. Uličky staré Vídně, jeho obyvatele, kterých do Vídně přicházelo stále více a více, rasismus, antisemitismus a vůbec dobovou atmosféru se autorovi podařilo vystihnout zdařile. Velmi čtivá a zajímavá knížka. A jako třešnička na dortu Augustin Rothmayer. Už se těším na další díl.

10 20.01.2024

(SPOILER) Musím vyseknout hlubokou poklonu Henriku Ibsenovi a znovu zkonstatovat, že je to jeden z nejlepších dramatiků všech dob. Jeho Domeček pro panenky je syrový, přesný, naturalistický a na tehdejší dobu velmi odvážný. Když jsem se s Norou setkala během středoškolských studií poprvé, dala jsem 4 hvězdičky. S tehdejšími zkušenostmi jsem ji ani nemohla ocenit tolik, jako později. Teď jednu hvězdičku přidávám. Napsat a uvést takto odvážné dílo v té době, no klobouk dolů. Nedivím se, že se v tehdejší, muži ovládané společnosti, setkalo s velkou kritikou. Postavení žen před válkou bylo mizerné. Ženy nemohly studovat, svobodně žít a často mít ani vlastní názor. Od toho na světě byli muži, kteří jim říkali, co mají a nemají dělat, co je pro ně dobré a co není. První světová válka tento stav změnila a ženy si od té doby své místo na světě postupně hledají. Henrik Ibsen dokázal popsat zlatou klec, která Noře vlastně vyhovuje. Občasné ústrky a manipulace jejího manžela bere jako projevy jeho lásky a nezamýšlí se nad tím, že pro něj je pouze panenkou na hraní a ozdobou domácnosti. Po konfliktu, kdy pochopí, jaký její muž je a že vlastně i ona se ke svým dětem chová tak, jak on k ní, dojde k prozření a překvapivému závěru. Jak se mohla naivní a hloupoučká Nora z prvního jednání přeměnit ve svobodnou a emancipovanou ženu ze závěru díla? A v tom právě tkví síla Ibsena. Postupnými malými náznaky a krůčky ukazuje, jak Noře dochází, v čem a s kým vlastně žije. Torvaldův výbuch vzteku a příkazy a zákazy, které na Noru vychrlí, když si myslí, že je ohroženo jeho postavení, konečně Noře otevřou oči a pochopí, že žila v iluzi s mužem, kterého vůbec nezná. Silné.

7 06.01.2024

Tento díl byl dle mého slabší než minulý. Wolfram a jeho linka mě příliš nebaví, ale to v celé sérii. V minulém díle zhrubnul a neopustilo ho to ani nyní. Dřív mě bavil jeho úsporný, málomluvný styl. Nyní mi přijde jako vychloubačný Chuck Norris. Tento díl zachraňuje jako obvykle Beneš s manželkou a Petr z Rožmberka. Eliška Přemyslovna mi lezla krkem vždycky. Jediné co ji v mých očích ospravedlňuje, že porodila docela prima potomka. Tak ještě jeden díl a příběh rytířů z Vřesova se uzavře. O čtyři až pět dílů později, než by bylo záhodno.

3 04.01.2024

Na malém prostoru přinesla kniha poměrně dost informací. Samozřejmě, že by se z tématu dalo vytěžit podstatně víc, ale podtitulem série jsou Temné dějiny. Hlavní zaměření tedy bylo dané a dověděli jsme se zejména to horší, co divoký západ přinesl. Jen mě trochu mrzelo, že ukončení této etapy nebylo věnováno víc prostoru.

1 04.01.2024

Rozhodně lepší než první díl - srdce. Víc ucelenějších informací podaných nenásilnou formou.

1 02.01.2024

Trochu jsem se obávala, že tento díl bude pokračovat v duchu dílu minulého. Naštěstí se to nestalo. Wolfram ač si vědom nebezpečí, tak ho trestuhodně zanedbá. A tato chyba vede k tomu, že se nám ze středověkého Mirka Dušína stává víc a víc Tas z Boru. Čest, odvaha, geniální italský kůň, oblíbené zábavné napichovací kratochvíle a tak vůbec.

4 29.12.2023

Nevyužitý potenciál. Pro menší děti to bylo zmatené, pro starší, kteří se chtěli dozvědět něco o srdci a krevním oběhu, zase informačně nedostatečné. Možná to chtělo víc stránek a víc vysvětlení, takto je to takový paskvil na půl cesty. Vizuálně hezký, obsahově neuspokojivý.

1 26.12.2023

Podvedení podvedou podfukáře. Líbila se mi myšlenka, že každý ze zúčastněných vymyslí podfuk ze svého oboru. Ale, podfuky mi přišly nedomyšlené, dostatečně nepřipravené. Domysleli jen jednu pravděpodobnou variantu, která když nenastala, neměli připravený záložní plán, ale přesto se jim to zázračně podařilo vyřešit, aniž by si protřelý podváděný něčeho všiml. Přišlo mi to dost nereálné. Ale jako oddychovka, při které je lepší moc nepřemýšlet, proč ne.

5 21.12.2023

Agatha Christie je zkrátka mistryně ve svém oboru. Promyšlené, chytré, chytlavé. Výborné.

10 20.12.2023

Začátek byl velmi slibný. Dát po patnácti letech dohromady garážovou kapelu ... to mohlo být zajímavé. A bylo. Nebylo to třeskutě vtipné, spíš chvílemi k pousmání. Ale prima. Pak byla část na fesťáku. A tohle bylo co? Psychedelické peklo pod taktovkou tereminu. Konec už to příliš nezachránil. Byl předpokládatelný. Za mě velká škoda, že autor přidal k poměrně slušně rozjetému příběhu, který v sobě obsahoval neco navíc, ještě naprosto neskutečný twist v podobě... no zjistěte si to sami, ale za mě velké šlápnutí vedle. Škoda.

1 19.12.2023

Této sérii by slušely maximálně tři díly. Série Platnéř byla v tomto smyslu ideální. Pořád se něco dělo. Tady se vlastně neděje nic. Jede se z bodu A do bodu B. Kdybychom znali vzdálenost a rychlost, alespoň bychom si mohli vypočítat čas, za jak dlouho tam dojedou a nebyla by to taková nuda. No, museli bychom započítat ještě občasné šarvátky cestou. A pak, když už naši hrdinové dojedou, následuje nějaké to obléhání a útok. Pár mrtvých, více vždy na protivníkově straně. Poté se obvykle cesty rozdělí a zase se někam jede. Málokdy si hrdinové udělají zajížďku a podívají se domů. Někdy na koni, někdy na voze. No, a to je asi tak vcelku popis tohoto dílu. Zbytečný a zdlouhavý. Kvantita převážila nad kvalitou a je mi to hodně líto, protože pan Niedl umí opravdu zajímavě psát (když je o čem, tady bohužel není).

5 16.12.2023

V době puberty jsem měla pocit, že pravda je jen jedna a život je jen černý nebo bílý. Jak jsem stárla, zjistila jsem, že život žije v mnoha barvách. Je to mé druhé setkáni s Luigi Pirandellem a v obou případech velmi příjemné. Jak to tedy vlastně bylo? Kdo měl pravdu a kdo ne? Otázka střídá otázku, důkaz přebíjí jiný důkaz. A proč se tím vlastně zabývat? Je to opravdu tak důležité? V mladším věku jsem řešila hlouposti, se stářím přichází asi smíření nebo moudrost? No nevím, jen, že by mi asi tohle téma konvenovalo v mladším věku a snažila bych se tomu přijít na kloub. Teď už ani ne. Nechala jsem se unášet a byla nezúčastněný pozorovatel, který sledoval lidské pohnutky a motivace. Ty mi přišly zajímavější než vyřešení dané záhady.

3 11.12.2023

Wolfram Katzinger z Olšové se zamiloval a tím trochu zlidštěl. No sláva. Stal se tak trochu přijatelnější postavou, která má dokonce i city. Beneš je podobně vzorovým klaďasem, ale ne až tak. Mám tu jeho linku radši, víc se tam toho děje. Líbí se mi lidé z močálů. Musím uznat, že i když se motivy neustále opakují (co také v tak dlouhé sérii o středověku čekat), přesto je kniha napsaná čtivě a nenudí.

8 09.12.2023

Zaujala mě obálka. I název nebyl špatný. Natěšeně jsem knihu otevřela, začetla jsem se, přečetla několik desítek stránek, u každé jsem si říkala, třeba to na další stránce bude lepší. No, nebylo a když jsem začala přemýšlet, jaké druhy cukroví letos upeču (a to normálně cukroví nepeču - jen vosí úly beru na milost), knihu jsem zavřela a už ji neotevřu. Toporný styl a obsahově nijaké. Zbytečná ztráta času.

2 03.12.2023

Rozhodně zajímavější a barvitější, než druhý díl, ve kterém se téměř jen bojovalo a začalo to být monotématické. V tomto díle se tedy také bojovalo (rytířský středověk prostě), ale také se trochu i budovalo a žilo. Benešova linka se mi líbila mnohem víc než Wolframova. Dva hlavní sympoši v jedné knize se moc často nevidí.

3 01.12.2023

Tři knihy Agathy Christie adaptované autorkou na divadelní prkna. Je znát datum vzniku. Pokud by se někdo rozhodl uvést tuto adaptaci v současnosti, určitě by to chtělo jazykovou korekci. Některé obraty jsou malinko kostrbaté. Dva konce u mé nejoblíbenější knihy Deset malých černoušků byly jako příjemný bonus. Asi si budu muset přečíst životopis Agathy Christie, možná tam bude, z jakého důvodu se rozhodla k alternativnímu konci. Jsem zastáncem původního konce, který mi dával mnohem větší smysl.

2 24.11.2023

Po prvním díle, kdy jsem byla opravdu nadšená, byl tohle poměrně velký sešup. Opakující se motivy, strašně se to vleklo, vlastně až na konci dílu se událo něco zajímavějšího. Vypadá to, že hlavní padouch, o kterém se hodně mluví, ale málokdy se s ním setkáme, se nám dostává do dalšího pokračování. Nejraději bych se s ním už nesetkala vůbec a našla nové motivy. No nic. Tak si dám od rytířů z Vřesova chvíli pauzu a budu doufat, že třetí díl nebude tak monotématický. Trochu mi vadí, že motivy z Rytířů z Vřesova jsou velmi podobné těm v sérii o Hynku Tasovi. Neohrožený a neporazitelný hrdina s nadmíru inteligentním koněm zažívající podobná dobrodružství.

3 23.11.2023

Od autora Hrobníka, který se mi velmi líbil, jsem čekala víc. Trvalo mi dlouho, než jsem knihu dočetla. Scény z deníku mě nezaujaly, nudily. Spousta balastu. Akční antikvář a historička umění jezdí z místa na místo a rozlouskávají jednu šifru za druhou. Neuvěřitelné bylo už to, jak vždy téměř okamžitě přišli na řešení dalšího kousku skládačky. Ludvík II. mě nikdy nezajímal a načančané hrady, které nechal postavit mě k návštěvě také nikdy nenalákaly. Dokonce jsem ani nikde ve světě neviděla trička nebo hrnečky s jeho podobou, jak se nám autor v knize snaží namluvit, protože Ludvík II. je prý přece nejznámější král na světě. No, není. Celá akční zápletka mi přišla podivná.

2 22.11.2023

Jako rozjezd série je to výborné. Netypicky dva kladní hrdinové. Uvidíme, jak se bude příběh vyvíjet dál. Zatím převládá nadšení.

3 19.11.2023