Iki1
komentáře u knih
Falknovská huť
Vlastimil Vondruška
Velmi dobře zpracovaná epopej rodu Heřmanů mi připomněla známou sklářskou odyseu Jakuba Skláře. Pokud mohu soudit, historicky velmi perfektně přiblížená doba a život lidí v 17. století. K tomu hodně romantiky a něco erotiky. Takže ve výsledku hodně dobré čtení pro relax a odpočinek. Malinkým mínusem je značná předvídatelnost dějové linky. Určitě jdu do pokračování.
Kníže Smrt
Dominik Dán
U téhle knihy jsem se hodně pobavil. Oddělení vražd se vrhá na řešení dvou vražd. Takže jednoduchá zápletka, po chvíli je vcelku jasné, kam se dějová linka vrhne. Ale o to snad ani nejde, čtenáře pobaví policejní žargon, hlášky všech protagonistů, jejich hodně sympatické názory na svět kolem nich, vystižení myšlenkových pochodů, vzájemné vztahy a pochopitelně i hodně ujeté metody vyšetřování. Ale právě tohle dělá z téhle knihy bezva čtení.
Muž z chatrče
Martin Goffa
Čtení téhle knihy jsem si fakt užil. Napínavý příběh svázaný s konkrétní kauzou našich devadesátek. Vybroušený autorův jazyk přispívá k uvěřitelnosti příběhu. Autor má dar dramaticky větvit zpočátku jednoduchý a vcelku přehledný příběh pátrání zvědavého novináře a překvapovat své čtenáře dalšími fakty, která nás zavedou do jiného času a náležitě objasní naše očekávání většího napětí.
Země Lhostejnost
Karel Kryl
Knížku otvírám o Vánocích, v době, kdy většinou bilancuji ten rok odcházející a vyhlížím do roku následujícího. Protože jsem starší ročník a s Krylem jsem zažíval nejen rozdělení Československa, ale i třeba "bratrskou" pomoc, mluví mi z duše. Jiná věc je, že tehdy, na začátku devadesátek, jsem mu moc nechtěl naslouchat. Dnes, kdy jsou Klausové a Zemanové na smetišti našich dějin, je hodně zajímavé přečíst si jeho komentáře a zamyšlení. A tiše smeknout, protože skutečně viděl i v té uměle vytvořené mlze. A onoho "zaklínaného optimismu" u nás valem ubývá, je-li ještě jaký. Škoda té opravdu velké, ale bohužel promarněné šance.
Vzplanutí
Jiří Březina
V záplavě průměrných českých detektivek tahle hodně vyčnívá. Jednodušší přímočarý děj, postupná velmi dobrá charakterizace hlavních postav, neotřelá zápletka a perfektně vygradovaný konec. To je recept na dobrou detektivku. Četl jsem ji se zájmem a těšil se příští den na její pokračování.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Hodně povedená kniha. Protože zpracovává téma, o kterém jsem neměl ponětí, zároveň jsem si doplnil vzdělání. Není to lehké čtení, soudím, že podobných kostlivců v soudružských skříních je ještě nespočet. Je fajn, že mladá autorka se do tohoto nelehkého psaní pustila a neopomenula několikrát zdůraznit hlasem svých hrdinů, že komunisti se chovali hůř než nacisti. Díky autorčinu stylu psaní s občasným gradováním naléhavosti, litím emocí i bezohledným líčením atmosféry zůstává po přečtení stopa v čtenářově mysli, takže kniha určitě nepatří k těm, na které se snadno zapomene.
Přiznat vinu
Martin Goffa
Dějově jednodušší kniha, což ovšem nic neubírá na čtivosti, možná naopak. Celý příběh, který začal odhalovat začínající novinář Terence, aby ho po dvaceti letech rozlouskl, mě do sebe vtáhl. Na poměry české detektivky se jedná o nadprůměr, snad trochu pokulhává charakteristika a vývoj postav. Kladně hodnotím, že se autor příliš nepatlá ve způsobu provedení vraždy, vše objasní až v závěru včetně likvidace těla oběti. A Terence je mi sympatický už tím, že jezdí na kole.
Největší záhady kriminalistiky
Jaroslav V. Mareš
Autor má hodně osobitý styl, který se k této literatuře faktu perfektně hodí. Mírně odlehčený, ale hlavně hodně čtivý. Myslím, že každý si vybere kauzu, která ho zaujme, případně si doplní vzdělání.
Primární důvěra - úhel pohledu
Martin Goffa
Musel jsem hned sáhnout po pokračování předchozí knihy, tak mě děj příběhu vtáhl. Autor tady pokračuje v krasojízdě. Příběh má neuvěřitelný tah na branku. Autorovy nepříliš dlouhé větné celky stupňují napětí okořeněné humorem a vtipem hlavní postavy. Realita je popisována tak, jako bych byl přímým účastníkem. Trochu rozplizlý konec mi příliš nevadil, série přece pokračuje...
Prostě na mě zapomněli
Jiří Holub
Jedna z několika knih, po jejichž přečtení je plně nasycena duše. V tomto případě emoce - smutek, bolest, hrůza a vztek na naše skvělé "bojovníky". Jedná se o hodně depresívní čtení. Autor se převtělil do dětské hrdinky, která dobu divokého odsunu Němců popisuje ze svého pohledu. Využil jednoduchý jazyk a přímočarý děj s dějinnými vsuvkami. To vše napomohlo lepšímu pochopení i čtivosti, takže jsem se od knihy téměř nemohl odtrhnout.
Komiksová Kytice
Karel Jaromír Erben
Pro mě je tato kniha příjemným překvapením. Jsem ze starší generace, proto si pod pojmem komiks představím klasické ručně kreslené komiksy. Takže jsem knihu bral do ruky s jistou skepsí. Ale ejhle... Výborné grafické zpracování, různými způsoby od různých autorů, posunutí příběhů do současnosti... Ano, to je cesta pro oprášení hodně fousatého díla a jeho popularizaci pro mladé čtenáře.
Zbabělci
Josef Škvorecký
Mistrovské vyprávění, které deníkový záznam pár dnů konce války pohledem zamilovaného mladíka povyšuje na piedestal klasické české literatury. Autorovo skvělé vyjadřování, báječná čeština, která parádně vyjadřuje milostné tápání bez dnešní hrubosti a oplzlosti. Něžně do ucha jsem si při čtení pouštěl lehké jazzové skladby a bylo mi moc dobře.
Krycí jméno Studentka
Milena Štráfeldová
Velmi povedená kniha, která bezvadně zachycuje atmosféru šedivého husákovského státu. Zaujal mě autorčin výběr hlavních postav i její vzorování mezi skutečnými postavami (Patočka, Hutka...). Popis některých událostí klouzal po povrchu, možná by stálo za to přidat hlubší sondu do charakteru osob. Ale toto vše je jen malý povzdech tehdejšího pamětníka a nijak to neubírá čtivosti. Cílová skupina je spíš mezi mladšími čtenáři, na které, věřím, dokáže citově zapůsobit. A doufejme, že tehdejší doba se již nevrátí.
Komu straší ve věži
Marie Rejfová
Tohle je taková soft detektivka. Pojednává spíš o lidech, jejich spolužití a problémech mezi nimi. Toho detektivního je tu pramálo a jen jaksi okrajově. Přesto se jedná o milé čtení, které hodně okořeňuje autorčin osobitý humor. Líbil se mi i styl psaní v jednoduchých větách při kterém děj plyne pěkně pomalinku kupředu.
Konec punku v Helsinkách
Jaroslav Rudiš
Po čase kniha, která mě dostala. Rudišův úsporný styl, syrový jazyk, odposlouchané hlášky (přesně se mi vybavily), plně vystihly ono No Future osmdesátek. "Pěkně zkurvená doba." Do toho zamotaná německá slova - Muter má Angst... něžné oslovení východních Němců "trabanti" a hlavně bezprostřednost, která z knihy čiší. Tak jsem oprášil německé kapely, co jsem kdysi poslouchal, Die Toten Hosen, Rammstein a i Puhdys a k četbě si je pouštěl. Prostě kompletní zážitek návratu v čase.
"Stejně jde všechno do hajzlu. Po kapitalismu už nic nepřijde. Leda čínskej komunistickej kapitalismus."
"Punk Is Not Dead." Tedy alespoň v této knize.
Firma
John Grisham
Fajn nápad pro zápletku. Bohužel děj byl tak nějak předvídatelný a tím byla kniha zploštěna, a když autor zpracoval další nápad, zůstal příliš nerozvinut. Přesto kniha šlape, napětí se stupňuje. Až dojde ke zvratu a Mitch se stane superhrdinou, který se neváhá postavit mafii i FBI a svým supermozkem je všechny porazí. Ale proč ne? Akční thriller pro oddych je na světě. Pobavil jsem se, odpočinul, občas se napnul.
Jeřabinový dům
Marie Hajdová
Nejsem cílový čtenář vztahových románů, ale tento mě velmi zaujal. Jednoduchý příběh protkávají osudy hlavních postav, navzájem se ovlivňují. Na autorce se mi líbí jazykový styl, vícevrstevnost, uvěřitelnost, melancholické vykreslení prostředí, detaily života na venkově. A tři poučení pro pilné čtenáře: Lidské vztahy jsou dost nedokonalé a složité, hodně těžké je dopředu je odhadnout. Život v naší zemi je krásný i v tom nejzastrčenějším koutě. Nikdo sám před sebou neuteče.
Na mušce lovce
Albrecht Wacker
Místy hodně drsné vyprávění o zážitcích německého vojáka ze střetů 2. světové války. Je fajn, že vyprávění je oproštěno od propagandy, je to výhradně popis bojových situací. Co mě ale dostalo, je záznam různých zvěrstev, ať už ze strany příslušníků SS či RA. Popisy jsou natolik silné, že si mě kniha hodně přitáhla, ale v rámci duševní hygieny jsem musel konat alespoň nevelké přestávky. Až si říkám, že různým "zvěstům" by měla být povinně ordinována separace, aby nemohli očkovat celé národy. Neboť historie se ráda opakuje.
Máslem dolů
Petr Šabach
Pohodové především hospodské vyprávění se vším všudy připomíná hrabalovské pábení. A jako hospodské by především mělo být o ničem. Lehce hořkosladký autorův styl s nezměnitelným kladením slov, se slovními spojeními, která evokují dobu dávno i nedávno snad minulou. Perfektní jazykové vystižení obou hlavních postav doplňuje přímočarý děj. Ten tu pomalu prolíná ony řeči o ničem, snad někam plyne... Tak, jak u tohoto autora očekávám, jsem si při četbě odpočinul i se příjemně pobavil.
Noc plná lží
Dominik Dán
Trochu jiný příběh z ranku tajné policie. Tajný komplot, který je pomalu ale jistě odhalován, až na konci nečekané rozuzlení s hlavním padouchem, který si v závěru dost hloupě naběhne a jeho chování je tady dost neumětelské. Zapletení politiky do detektivky mi v této knize přišlo trochu násilné, až neuvěřitelné, ale typický humor zůstal, a tak jsem po přečtení spokojen.