Hypatia1010
komentáře u knih
Zámek Rackrent
Maria Edgeworth
Je to slabá knížečka, která se dá celkem rychle přečíst. Ironizující popis charakterů postav i celkově tehdejší společnosti a situace v Irsku oživují příběh, který je vlastně takovým vhledem do komplikované doby, jež v Irsku v době autorčina života panovala. Pravda ovšem je, že Panství na ostrově je určitě zdařilejším dílem a lépe vykreslujícím postavení irské šlechty pod britskou vládou.
Příběh zámku Rackrent a jeho majitelů je vyprávěn z pohledu chudého, nicméně věrného a oddaného sloužícího. Docela mě potěšilo, že dokázal na konci realisticky zhodnotit charakter svého syna, který se vybarvil jako prospěchářský, ambiciózní a bezcharakterní lump.
Med v hlavě, marmeláda v srdci
Hilly Martinek
Už když jsem si v anotaci četla, že kniha pojednává primárně o vztahu vnučky a dědečka, trpícího Alzheimerovou chorobou, bylo mi jasné, že to bude spíše vážnější a dojemný příběh, u kterého si možná i trochu zaslzím.
Příběh je veden ve dvou dějových linkách - v současnosti, kdy Tilda prožívá krizi sebeidentity i manželství, a v minulosti, kdy Tilda s pomocí svých starých deníků vzpomíná na dětství a hlavně na dobu po smrti babičky, kdy se její děda přestěhoval k nim domů, a kdy mu také byla diagnostikována Alzheimerova nemoc. Dojalo mě, že Tilda ve svém mladém věku našla v sobě tolik porozumění a odvahy, aby pomohla dědečkovi splnit přání ještě jednou se podívat na místo, které pro něj tak moc znamenalo. Dobrodružné cestování této zvláštní dvojice bylo napínavé i humorné a překvapivě se jim podařilo dostat do cíle bez větších zádrhelů.
Tilda v dospělosti řeší svou krizi tím, že se vrací na místa, která tehdy s dědečkem při putování navštívila a nějakým způsobem ji ovlivnila a vnitřně formovala.
Příběh se mi moc líbil, ačkoliv uznávám, že by se mu dalo pár věcí vytknout.
Vysněná kavárna na zámku
Caroline Roberts
Milý, příjemný příběh oživený zajímavými recepty. Ellie mě moc nezaujala, charakterově mi připadala trochu nevýrazná, taková nemastná-neslaná. Navíc byla opravdu hodně naivní a nepraktická. Je vážně s podivem, že s její nepraktičností a nezkušeností dokázala nakonec kavárnu rozběhnout a vybudovat si přátelské vztahy s personálem, který ji zpočátku hází klacky pod nohy. Překvapivě se do ní zamiluje takový v podstatě dokonalý chlap.
Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Jako oddechovka celkem dobrý.
Královnou krásy z donucení
Teri Wilson
Je to trochu přehnaný příběh, opravdu taková pohádka pro dospělé. Ale je plný vtipných situací a napsaný příjemnou a čtivou formou. Postava Charlottiny sestry Ginny mi občas připadala docela nevyzrálá, jako by ani sama autorka přesně nevěděla, jakou povahu a reakce jí chce vlastně přisoudit. Charlotte samotná mě zase někdy trochu rozčilovala přehnaně nízkým sebevědomím. Koneckonců byly s Ginny identická dvojčata, tak nemohla být jedna neskutečně krásná a druhá úplně ošklivá.
Ale příběh jako takový se mi líbil, i když osobně nejsem příznivcem soutěží krásy obecně. Myslím že dobrý charakter je víc, než povrchní pojetí krásného vzhledu.
Léto v Paříži
Sarah Morgan
(SPOILER) Od této knihy jsem nečekala mnoho, od této autorky to byla první kniha, kterou jsem četla. A musím říct, že mě příjemně překvapila. Na Grace se mi líbilo, že i když to pro ni nebylo jednoduché a příjemné, nenechala se zlomit okolnostmi a vyrazila na dlouho odkládanou cestu do Paříže. A přestože zpočátku si pobyt zrovna neužívá, setkání s o dost mladší Audrey ji nakonec přiměje stále nemyslet na svou situaci a zklamání a užít si, jak samotný pobyt v Paříži, tak nečekané přátelství a navíc se jí podaří najít muže, kterého milovala její babička. Jediné, z čeho jsem trochu na rozpacích je rychlost, s jakou dokázala odpustit svému manželovi, že ji opustil kvůli ženě stejně staré jako jejich dcera.
Tři týdny do svatby
Ella Quinn
Kniha mě trochu překvapila. Zajímavý příběh, čtivý styl a sympatické postavy, nejen ty hlavní. Ovšem úplně si takový scénář v reálném životě nedovedu představit, tím spíše v době, do které je děj zasazený.
Příběh jedné lásky
Erich Segal
(SPOILER) Prostý a dojemný příběh plný lásky, ale také o rodinných poutech a střetech mezi generacemi. On je perspektivní mladík a představitel čtvrté generace bostonské smetánky, který se snaží vzdorovat otci, o němž má celkem mylné představy. Potká ji, přímou a pohodovou studentku hudby z chudé rodiny italských přistěhovalců. Zamilují se, vezmou se a žijí šťastně až do smrti. Bohužel ta v tomto případě přichází příliš brzy. Jenny umírá na leukémii v pouhých pětadvaceti letech a zanechává tu nešťastného Olivera, který neví, jak se má vyrovnat se svým žalem. Oba hrdinové mi byli od začátku velice sympatičtí. Příběh je opravdu velice čtivý a přes smutný konec, na který autor upozorňuje hned na začátku, je svěží a vtipný. Jenny je plná elánu a optimismu, na nic si nehraje a vyjadřuje se upřímně a bez příkras. Oliver má trochu složitější vztah s otcem, je vůči němu a jeho očekáváním ohledně naplnění rodinného odkazu plný vzdoru, ale je to charakterní mladý muž se silnou vůlí a otevřeným srdcem.
Poprvé jsem knihu četla jako náctiletá a už tehdy mě velice upoutala a hlavně dojala. Znovu jsem po ní sáhla nedávno a měla ji přečtenou za pár hodin, protože je to prostě úžasný, čtivý příběh.
Zachraň nás
Mona Kasten
Poslední díl této série se mi líbil snad ještě víc než oba předchozí. Možná tomu napomohl i pohled vedlejších postav. Každopádně prolínání příběhů Lýdie s Grahamem a Ember s Wrenem s příběhem Ruby a Jamese mě hodně bavilo. Autorka mě také potěšila, jak to dopadlo s Jamesovým otcem, vzhledem k jeho otřesnému chování musím konstatovat, že mu to patří. Téměř se zatajeným dechem jsem čekala jak se vztahy Lýdie s Grahamem a Ember s Wrenem vyvrbí. Ruby a James dle očekávání našli ve svém vztahu rovnováhu a dokázali se vypořádat se všemi úskalími, včetně naprosto rozdílných snů a cílů. Skoro je mi až líto, že už jsem knihu dočetla a musím se se všemi hrdiny, i těmi vedlejšími, rozloučit. Pravděpodobně se někdy v budoucnu k této sérii ještě vrátím a přečtu si ji znovu.
Krysař
Viktor Dyk
Dílo se mi dostalo do ruky vlastně náhodou. Ačkoliv jsem měla zhruba představu, o čem příběh je, tuto verzi od Viktora Dyka jsem ještě neznala. Autor převzal námět z německých pověstí a něco si přidal. Asi bych i dokázala pochopit, že se chtěl pomstít konšelům, že nechtěli zaplatit smluvenou odměnu za odvedenou práci a své milé, když zjistil, že mu byla vlastně celou dobu nevěrná, ale vadí mi, že se rozhodl potrestat paušálně celé město včetně nevinných. A tak jediní, kdo Krysařovu pomstu přežili, byl mentálně opožděný mladík, který vždy všechno pochopil až další den a miminko, jenž opustili rodiče, když následovali Krysaře s jeho píšťalou do záhuby. Trochu to autor napravil, když opožděnému Seppovi na konci dopřál družku, která se zároveň byla ochotná postarat i o opuštěné dítě. Ale je to klasické literární dílo, o kterém se učí už děti ve škole, a je psáno docela pěkným stylem, i když někomu může trochu dělat potíže dobový způsob vyjadřování.
Lakomec
Molière (p)
Tahle divadelní komedie je prostě nadčasová. Takoví Harpagoni jsou i v dnešní době součástí lidské společnosti. Jeho potomků by mi mohlo být docela líto, naštěstí však za pomoci Elizina vyvoleného Valéra, který se záměrně stal Harpagonovým sluhou a získal si jeho důvěru, nakonec vše dobře dopadlo a navíc se sešli dávno ztracení sourozenci i se svým otcem. Velmi povedené dílo, právem patří mezi stále hranou klasiku. Člověk se u hry zasměje a nemusí o ničem hluboce přemýšlet.
Jak svrhnout vévodu
Evie Dunmore
Příjemné oddechové čtení, zajímavě zpracované téma boje žen za volební právo a vlastní majetek. Příběh Annabelle a vévody z Montgomery se dobře četl, místy byl děj trochu nudný a vyskytla se vyloženě hluchá místa, ale celkově se mi kniha líbila a určitě si přečtu i další knihy ze série o rebelkach z Oxfordu.
Kroniky prachu
Lin Rina
Jiná doba, ale jak mě byla hlavní hrdinka blízká. Kniha se četla skoro sama, přelouskala jsem ji za tři dny, přičemž jsem chodila do práce a samozřejmě musela zajistit chod domácnosti, ale každou volnou chvilku jsem věnovala knize. Opravdu jsem z ní byla nadšená. I když se v příběhu našla i hluchá místa, jako celek byla kniha poutavá a i humor se v ní vyskytuje v hojném množství. Animant by klidně mohla být mojí spřízněnou duší. Myslím, že se k této knize někdy v budoucnu ještě vrátím.
Naděje pro Fleetwood
Stacey Halls
Upoutala mě už moc pěkná obálka. Anotace naznačuje zajímavý příběh a za sebe mohu říci, že velice dobře zpracovaný, nechybělo napětí i láska. Současně kniha popisuje téma, které mě hodně zaujalo. Léčitelství a porodnictví v historii mohlo být tak často zneužito k nařčení z čarodějnictví. I v české historii jsou známé monstrprocesy s údajnými čarodějnicemi a jinými kacíři. Každopádně se mi kniha moc líbila, byla čtivě napsaná a hrdinku jsem si zamilovala.
Hledá se doprovod!
Sophia Money-Coutts
Tak tahle kniha mě svým závěrem docela překvapila, ačkoliv se to možná dalo čekat. Že hrdinka nedala Jasperovi šanci se omluvit a nechtěla mu odpustit jeho nevěru, to bych ještě chápala, přestože u tohoto žánru to obvykle bývá právě naopak. Ale že si úplně na konci uvědomí, že vlastně už dlouho miluje svého nejlepšího kamaráda, i když po celou dobu příběhu to tak ani trochu nevypadalo, to mě celkem zarazilo. A ani z jeho strany nebyl patrný žádný náznak byť neopětovaného citu. Vždyť se dokonce sestěhoval se svou přítelkyní. Přes autorčin štiplavý humor musím říct, že mě kniha zas tak moc nebrala.
Rovnice lásky
Helen Hoang
Tato kniha mě zaujala už svou anotací, protože jsem si nedokázala představit, jaké to musí být v oblasti vztahů pro člověka s poruchou autistického spektra, konkrétně tady s Aspergerovým syndromem. Takže jsem úplně netušila, co mě při čtení čeká. Nakonec jsem byla z knihy celkem nadšená. Stella mi přes svůj handicap byla velice sympatická a Michael se ukázal jako skvělý muž a partner. Kniha je vtipná a moc dobře se mi četla.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
(SPOILER) Tuhle knihu prostě miluju, je úžasná. Už jsem ji četla tolikrát, že některé pasáže znám nazpaměť. Je to nádherná filosofická pohádka, kterou mohou číst děti i dospělí. Ačkoliv kniha vlastně končí smutně, je to napsáno tak citlivě, že to ve mně zanechává spíše pozitivní pocity. Autor v díle zapracoval několik velice hlubokých myšlenek a celkově je Malý princ prostě nadčasová kniha.
"Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"A pro ten čas, který jsi té růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá."
"Lidé zapomněli na tuto pravdu, ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži."
Kam ukrýt štěstí
Catherine Ryan Hyde
(SPOILER) Na knihu jsem narazila náhodou, ale zaujala mě, tak jsem se rozhodla si ji přečíst. Zpracování tématu psychického násilí, nebývá zas tak častým námětem a vždy je to hodně citlivé téma. Autorka však dokázala pojmout toto citlivé téma naprosto úžasně a velice uvěřitelný byl i pohled dospívající Abby. Za sebe mohu říci že jsem její mamince dost fandila, když se konečně odhodlala od svého manžela, který ji neustále psychicky týral, a když od něho s Abby utíkaly, držela jsem jim palce. Nakonec jsem si dost oddechla, když se jim útěk podařil a našly azyl u Elliotta, který se ujal štěňat, jež Abby zachránila a následně si je zamilovala.
Domek u jezera
Jasinda Wilder
Trochu mi to připomínalo knihu P.S. Miluji Tě, ale příběh Nadii, jejího nevyléčitelně nemocného manžela, který se chce o svou milovanou postarat i po své smrti a jeho kamaráda, který se snaží dostat přes smrt své ženy, je přece jen jiný. První část knihy byly dojemná a dost smutná, i přes některé vtipné vsuvky. Ačkoliv jsem romantického založení, úplně si nedovedu představit, že bych se tak zhroutila, kdybych ztratila milovaného člověka. Nicméně příběh byl dojemný, zprvu smutný, i nějaká ta slzička ukápla, ale nakonec se vše v dobré obrátilo a skončilo očekávaným happy endem. Autorčin styl psaní se mi moc líbil, četlo se to skoro samo.
Anna Elliotová
Jane Austen
Tahle kniha se mi moc líbila. V pubertě jsem od autorky přečetla Pýcha a předsudek a Rozum a cit a už tehdy mě hodně zaujaly. V porovnání třeba se sestrami Brönteovými je mi její suchý humor a svižný styl psaní bližší. Každopádně bych tento titul zařadila mezi autorčina nejpovedenější díla. Anne i Wentworth mi byli velmi sympatičtí a držela jsem jim palce, aby k sobě znovu našli cestu a dali se dohromady. Na Anne mi trochu vadilo, že se nechávala příliš ovlivňovat svou rodinou a hlavně kmotrou, místo aby se řídila vlastními instinkty a vůlí, tím spíše, že ostatní se o její přání nijak zvlášť nezajímali.
Druhá tvář Kaie
Estelle Maskame
Nejsem zrovna cílovka tohoto typu literatury, takže možná hodnotím příliš přísně, ale pravdou je, že mě Vanessa chvílemi vyloženě štvala svým jednáním. A nemyslím si, že by to nějak ospravedňovala smrt její matky a nevšímavost otce zdrceného žalem. Na svůj věk mi prostě Vanessa připadala příliš nevyzrálá a sebestředná. Ačkoliv ke konci se to změnilo a začala se chovat více empaticky ke svému okolí a hlavně k rodině.