hell8939 komentáře u knih

občas jsem se v tom ději ztrácelx jak často třeba tři stránky nebylo jistý kdo tu kapitolu vypráví ale nějak to tomu ději přidalo na kvalitě, četlx jsem to asi po pěti letech kravidelnýho sledování filmu takže mam ten zážitek hodně ovlivněnej tim a kniha se mi někdy líbila víc a někdy míň než ten film. musim uznat že odvykačka je popsaná hodně dobře, i s tou tendencí si pak dát jen jednu ránu na nervy a takhle (mam zkušenosti z jinejch drog a i tak mi to přišlo občas bolestně povědomý), a třeba hrozně mě bavily ty Feťácký dilemata

tenhle názor je hodně zmatenej, ale to celá ta kniha, tak nevadí

3 27.07.2021

upřímně jsem nečekalx že bude nezval Až tak dobrej tyjo, díky tomu že mam furt tendenci si myslet že všichni který jsme až moc probírali ve škole jsou overrated, ale jo vážně je to skvělý a avantgardní poetismus a divný přirovnání nebo slovní spojení je přesně to co mi sedí:D

5 19.07.2021

tahle kniha mě hodně bavila a přečetlx jsem ji celkem rychle, to ale muže bejt tím že mi dává polygamie smysl a je mi dvacet no, je na tom znát že to rozhodně neni pro každýho a chápu že někoho sere ten styl psaní, ale se všema postavama jsem mělx takovej love-hate vztah a tak moc jsem prožívalx všechny špatný věci co se jim děly že asi nemužu dát míň než pět hvězdiček:D plus mam tu knihu spojenou s dvěma dost důležitejma lidma v životě a zrovna dost řešim vztah s mámou a bavili jsme se s přítelem o mýtu o Oidipovi takže mi občas přišlo že to je až moc jako ze života no

7 16.07.2021

"... děloha je nejlepší přítel člověka
avšak není strašnějšího údělu než stát se synem
doživotní hra na třetího
agresivní morfologie nechápavých palců
budiž posvěcena rituální nečistota dětství..."

todle mě nadchlo, nevim jestli je to tím že k volnýmu verši mám o hodně blíž, tím že Ondřeje "znám" z twitteru nebo tou výše napsanou částí a větou "Paní Bože otevřená zlomenino" ale budu tu sbírku rozdejchávat ještě nejmíň týden, a mam z toho chuť si projít Braník a někomu tam ty věci předčítat

1 10.07.2021

jako mně se to líbilo ale to je dost možná ovlivněný tim že sem levičácká mládež žeo, samozřejmě je to napsaný jako propaganda ale to se dale čekat když je to z Ruska z první poloviny 20. století, ale Gorkij fakt uměl psát a ty postavy jsou vykreslený hrozně suprově takže i člověk kterymu se ta ideologie třeba hnusí si podle mě nějakou z nich oblíbí jako osobu

1 09.07.2021

sice nemužu říct že jsem tomu rozuměla vždycky na sto procent ale je vidět že feláci věděli vo čem mluví, a třeba ta kapitola o umění (ta poslední Percept, afekt a pojem) mě extrémně bavila, o něakejch konceptech z toho sice budu přemýšlet ještě tak měsíc abych je uplně pobrala ale jinak hodně dobře napsaný a obdivuju překladatele že to zvládnul

06.07.2021

asi jako hodně lidí z týdle generace mě Máj ze začátku znechucoval tim jak jsme se museli první část (upřímně tu nejslabší) učit nazpaměť a recitovat ji, koneckonců škola dokáže znechutit hodně super věcí tím že je udělá povinný,ale pak mi o básni dával asi půlhodinovou přednášku kamarád, kterej studuje češtinu, což mě donutilo si to koupit, a ve výsledku zdaleka nelituju (plus jsem si velkou část četla nahlas hm)
moc mě bavily ty části kde strašnej lesů pán uvažuje o svým životě a svojí nadcházející smrti, protože mam slabost pro dekadenci takže tohle bylo moje, a společně s hnusem a smrtí se tu skloubily i popisy mý milovaný přírody, třeba navždycky budu Máchovi vděčná jak úžasně umí vykreslovat barvy a vjemy, snad nikde jsem se s takovym popisem nesetkala- nepůsobí to až moc zdlouhavě, každej řádek naopak ještě víc a líp dodává na atmosféře
jsem fakt vděčná že tohohle frajera máme zrovna v českejch dějinách a že bydlím blízko tomu kraji kterým procházel a vobdivoval místní hrady a lesy a jsem ráda že můžu machrovat s dalším nechutným faktem (to jak jednoho nebožtíka vždycky nepohřbili a dávali ho na stráž hřbitova) a doufam že se někdy kouknu do Dubé kde se odehrál ten masakr, kterej tuhle báseň inspiroval, a kde bydlí týpek kterej o Máji umí ty nejlepčí monology

11 05.07.2021

zkurveně skvělý ale asi není překvapením že se mi to bude líbit když jsem mladej umělec žejo, Ginsberg umí skvěle využít sprostý / sexuální obrazy tak aby zapadaly do kontextu básně a nebylo na nich jen čistě vidět že chtěj šokovat, to samý umí s vulgarismy třeba Krchovský, ale ten zas není dobrej na ten rozlítanej volnoverš

5 18.06.2021

bavilo mě to ale to jsem od Topola nějak očekávala, jazyk a krátký věty seděly na prostředí vesnickejch kluků a ta před-okupační atmosféra v zapadlý vesničce byla popsaná stručně ale mrazivě, občas jsem se trochu ztrácela co jsou vzpomínky / po jak dlouhý době tohle zrovna je, a ke konci i z čího pohledu je tenhle kousek psanej, ale nakonec mi to vždycky nějak zapadlo a mam dojem že ten chaos a zmatek jsou i vzhledem k tý době cílený a vlastně ten zmatek jak postav tak čtenáře dodával na kvalitě (minimálně z mýho pohledu)

7 08.06.2021

vzhledem k tomu že to byla první filozofická kniha kterou jsem četla tak mi chvíli trvalo se v tom stylu psaní zorientovat, ale Derrida má nějaký fakt dobrý poznatky, a když si člověk zapamatuje / zná z dřívějška těch několik cizích slov co se opakujou tak je to vážně dobrý, i když jsem z popisu čekala větší zaměření na konkrétní případy a míň lexikálních rozborů

06.06.2021

ježiš tak tohle mě velmi nadchlo, a vubec nedivim že z toho má kámoška co mi to doporučila chuť se věnovat arteterapii.
ten "přerod" z podprůměrně inteligentního jedince do génia je popsanej fakt skvěle, díky tomu používání pravopisu a gramatiky a slovní zásoby, kniha měla pravděpodobně mimo jiné poukázat na to jak se s těma lidma posměšně zachází a to se jí stopro povedlo, konec mě i všechny známý co to četli rozbrečel, a sice mě ten hlavní hrdina svou arogancí chvílema štval (ne víc než ty wannabe geniální vědci teda) a chvílema jsem ho za jeho traumata z dětství chtěla obejmout, ale stejně mi mega přirost k srdci a je víc než pravděpodobný že si tenhle klenot přečtu někdy znova nebo se podívam na to filmový zpracování, protože ten příběh je fakt úchvatnej a ta zápletka, byť v dnešní době asi trochu sci-fi a nereálná, mě fakt bavila

10 28.05.2021

vždycky mě zajímalo jestli je ta skladba Kilián Nedory podle reálnýho člověka nebo vymyšlená, a konečně jsem to mohla zjistit. oba bráchové Topolové mají neskutečnej talent na originální slovní spojení a na poetický popsání syrový reality, který jsem nemohla jinak než si podtrhávat tužkou, hah. na to, že je to taková knížečka asi o 120 stranách, jsem to četla delší dobu, protože jsem to potřebovala vstřebávat postupně, všechny ty vjemy a představy a bolesti. je to moc nádherný, a upřímně jsem ráda že všechny ty projekty s Kiliánem nebyly dodělaný a Filip se ho jaksi zbavil, protože cápek působí až moc sebedestruktivně

2 22.05.2021

hej líbilo se mi to přišlo mi to docela čtivý, i když jsem to dočetla až napotřetí (jednou jsem měla problémy s e-knihou, podruhé jsem se místo toho učila na maturitu), je trochu otravný že se to nemůže brát jako legitimní zdroj informací a dost faktů je pozměněnejch, za což se na Tučkovou prej i na Žítkový naštvaly, a poslední kapitola mi přijde hodně ušitá horkou jehlou že jen potřebovala aby to nějak skončilo, ale cenim že praktiky a používání bylinek (často teda moravskejch endemitů) je popsaný celkem pravdivě a cenim že to ve mně zas probouzí zájem vo čarodějnictví a že to působí jako že autorka si o tématu vážně hodně hledala a objížděla archivy (jen aby si pak něco z toho přetvořila k obrazu svému no), a hrozněmoc v knihách miluju atmosféru prťavý zapadlý vesničky, tak to je další bonus

11 16.05.2021

opakování Krchovskýho běžnejch výjevů s občasnou přidanou absurditou nebo nechutností, který se ale četlo dost dobře a bylo mi líto že kniha už skončila

1 15.05.2021

jemně hůř se mi to četlo díky absenci děje a toho že jsou to jen poskládaný obrazy (proto o hvězdičku míň), ale rozhodně to Stálo za to, měla bych si vod hrabala přečíst víc věcí. v průběhu knihy jsem se čím dál víc zamilovávala do Vladimíra a zároveň mě čím dál víc odpuzoval, a v doslovu jsem se v tom něco-jako-manifestu vcelku našla, takže moc oceňuju tohle spontánní explozivní šílenou partu umělců milujících pivo tak moc že si ho mažou do vlasů a vousů

5 03.03.2021

na začátek bych asi řekla, že jsem po několika letech zas strávila celý odpoledne čtením knihy abych to stihla do večera, a že todle manický hltání příběhu mi chybělo, a taky že láska k detektivkám se očividně dědí a právě jsem sama sobě dokázala, že to mam v krvi po mamce a babičce.
knížka moc kouzelně a přitom pochmurně popisuje atmosféru malinký vesničky (v podobný bydlim tak mužu potvrdit) a uťápnutost místních. bylo mi moc sympatický jak autorka střídala pohledy osob aby ukázala myšlenkový pochody každý postavy, děj tak rychlejc ubíhal a já se cejtila že je čim dál víc poznávam. sice se mi postavy trochu motaly do sebe (a to jsem si je dokonce vypisovala!) a konec jsem vážně nečekala, ale tohle se mi děje i u filmů, to neni žádná zvláštnost. no každopádně výslednýho pachatele jsem začala podezřívat až asi 30 stránek před dopadením, takže jsem byla většinu knihy akorát napjatá.
overall moc dobrá detektivka co vás vtáhne do děje, a dá se dost dobře číst i chápat i v případě že jste z tý série vo Bergmanovi nečetli nic jinýho (což je právě můj případ), sem vděčná holkam z Opravdovejch zločinů že tu knihu doporučily a snad se bude líbit i babičce který ju za dva tejdny dam k narozkam

12 07.02.2021

tohle je první věc od Lovecrafta co jsem četla (až na poslouchání několika povídek) a rozhodně mě to nezklamalo, bavilo mě jak je v několika povídkách patrný že se Lovecraft teprv hledal a ještě neměl úplně rozjetý vize a mýty o Prastarejch (teda až na Dagona a Nyarlathotepa), a taky cenim doslov díky kterýmu jsem se dozvěděla dost zábavnejch faktů se kterejma můžu machrovat na kamarády (věděli jste že jeho otec byl v lóži Egyptskejch zednářů?), overall skvělá sbírka bohužel ne tolik obecně známýho autora a moc se těšim až se otevřou knihovny a budu si moct zajet pro zbytek sebranejch spisů
PS: naprosto úchvatný ilustrace damn

4 01.02.2021

tohle mě bavilo, takový voddechový příběhy průměrnýho americkýho pošťáka, klasika u tohohle autora je že občas jsem se smála nahlas, občas jsem brečela, občas se mi chtělo zvracet a většinu času jsem se o hlavního hrdinu docela bála díky tomu jaký dělá píčoviny, a samozřejmě v popisech dnů doručovatele listovních zásilek nechybí pro bukowskiho typickej chlast a šukání a popisy sraní ale s tim se člověk musí smířit no

9 30.01.2021

taky jedna z mejch nejvoblíbenějších, docela by mě zajímalo kolik z týhle napůl autobiografie je pravdivý, bukowski trefil vidění postupně dospívajícího kluka vážně dobře a je to snad první kniha kde mě bavilo nahlížet do chudýho přtedměstí ameriky v první půlce 20. století, nějaký příběhy jemn zaváněly nereálnou absurditou ale kdo jsem já abych řikala co se stalo a nestalo, zas se tu projevuje ta jeho schopnost psát o jednoduchý prázdnotě a přetlaku pocitů zároveň, několikrát se mi chtělo zvracet a několikrát jsem doufala že ty zasraný dostihy už skončej ale to je u něj holt klasika

6 30.01.2021

tohle je jedna z mejch srdcovek, Bukowski je dobrej tím že líše opravdově a nechutně ale zároveň tam vobčas zajebe tak pravdivou metaforu že to nechápete ještě osm měsíců potom, četla jsem to tak třikrát a mam dojem že se tam sice opakovaly jeho běžný motivy (šukání, alkohol, koňský dostihy, sraní) ale že si to přečtu počtvrtý, protože v něm vždycky najdu něco co si chci vytetovat na oční víčka abych to mohla číst znova a znova a znova

5 30.01.2021