Volné verše

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ondřej Hanus se v české poezii uvedl jako zastánce vázaného verše a proponent sonetu, tradiční žánrové formy, která převažuje v jeho prvních dvou sbírkách Stínohrad (2008) a Výjevy (2013; Cena Jiřího Ortena). Souběžně s touto dominantní linií však vznikaly i texty ve volném verši, které se o definici řádu pokoušejí jinak než jeho zvnějšněním; řekněme, že ohledávají jeho periferní oblasti. Tyto pokusy na sebe berou podobu topologické poezie, elegie, psychoanalytického pásma nebo aktualizace středověkého žánru svítáníčka. Propátrávání těchto zdánlivě vzdálených oblastí je snahou (někdy vědomou, jindy podvědomou, někdy útočnou, jindy kontemplativní) o nalezení jejich společného jmenovatele....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357013/big_volne-verse-sMq-357013.jpg 3.416
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Volné verše

hell8939
10.07.2021

"... děloha je nejlepší přítel člověka
avšak není strašnějšího údělu než stát se synem
doživotní hra na třetího
agresivní morfologie nechápavých palců
budiž posvěcena rituální nečistota dětství..."

todle mě nadchlo, nevim jestli je to tím že k volnýmu verši mám o hodně blíž, tím že Ondřeje "znám" z twitteru nebo tou výše napsanou částí a větou "Paní Bože otevřená zlomenino" ale budu tu sbírku rozdejchávat ještě nejmíň týden, a mam z toho chuť si projít Braník a někomu tam ty věci předčítat

Jizi
13.02.2019

Pokud máte pocit, že když člověk používá slova jako synchronicita, deverbativum, nasciturus, syntéza, subjekt nebo morfologie, nevyhnutelně machruje, případně jste přesvědčení, že sprostá slova do poezie rozhodně nepatří (a navíc se to má rýmovat, jak to, že se to jako nerýmuje? Ve škole říkali, že když to má být poezie, MUSÍ se to rýmovat!), pak asi Hanuse radši vůbec neberte do ruky, akorát by vás sral. Pardon, štval.
Pokud ne, připravte se na hodně šílenou, po čertech naspeedovanou jízdu. Něco takový jsem už hodně dlouho nečetla. --- Něco takovýho jsem možná ještě nečetla. --- // --- Představa: tahle sbírka v rukách fanynek Rupi Kaur. -- AU/r.

"syn Klevetník končí svou řeč
člověk toto já ve stavu pokusu
člověk tato bezprstá překlenovací náruč
člověk tato chybná interpunkce dějin

nejméně se mi podobá vždy v čase jehňat
dosmrtně zavalený křížovým zpětvzetím
až po kolena v církvi autoreference
neudolatelný jako oheň v díře

Matko vyřízni tento maligní národ
mečem úst svých
neboť člověk je jeskyně nesmíření

pryč z této zahrady mramorových hoven
páchnoucích rekurzí a žabomyšinou
odevzdej jazyk člověče" (s. 52)


Acamar
23.02.2018

Tato sbírka mne bavila...ne že bych se vším zrovna souzněla, ale byl to fascinující gejzír nečekaných asociací a zákrut mysli, místy komplikovaný na uchopení...pro mne nápaditý, výrazný a zajímavý.

vlcka
16.02.2018

Volnými verši jsem, po Výjevech, které mi svou pevností, svázaností a formou sedly, byla trochu zklamaná. Našla jsem verše, které "to" v sobě měly, až mrazilo. Ale bylo jich málo. Z Výjevů jako by se staly výlevy. Zřejmě mi zážitek zkazilo velké očekávání. Za přečtení však sbírka určitě stojí.

nefernefer
17.01.2018

Moderní poezie je fajn. Pseudointelektuální exhibice už méně. A tahle sbírka se nejdřív tváří jako fajn moderní poezie, a pak se zvrtne v tu exhibici. Takže za mě dvě hvězdy a ta třetí je za to, že inspirovala Paliva k napsání komentáře, který je lepší než celá kniha. ;-)

Palivo
12.01.2018

Bom dia!

Jako básník samozřejmě pohrdám všema ostatníma básníkama, igelitkama a nealkoholickým pitím. V rámci pohrdání jsem si tedy zakoupil knížku Ondry Hanuse, muže, který již v útlém věku vypadá jako skinheadská verze Tomáše Halíka, že ji přečtu a pak jí budu jaksepatří pohrdat alespoň tři hodiny.

Ale ono nene!

Ještě že jsem v kavárně seděl, jinak bych spadl. Hanus valil ze začátku kariéry sonety, ale těm já rozumím asi jako ženská ofsajdům, takže jsem to ocenil tak, že jsem dělal takové to "hmmm," které nic neznamená.

S volnejma veršama mi ale zatloukl palici do hlavy, až mi mozek vytekl do kafe. Sbírka je rozdělená na čtyři valby, přičemž první je lehce spirituální či co, no prostě takový to děkuju vám andělové od Ivety Bartošový, ale i tak je to skvělý. To je ovšem pořád prd proti tomu co si Hanus nachystal do dalších třech částí, který to už valí pěkně z kopce a do vět se zamotávají témata a slova jako potraty, važíny, dělohy, prdele, zkurvený životy a podobné. Co jiného si může mladý člověk přát že? To je samozřejmě řečnická otázka, mladý člověk si může přát mnoho, třeba cédéčko Slayer, pizzu, láhev dobrého vína - nebo vysavač, ano, i tací jsou mezi námi.

Každopádně teď držím v ruce sbírku Elsy Aidsa, co jsem tu před týdnem vychválil a říkám si, jak ji Hanus strčil do kapsy a ještě na ni nasral.

Nejlepší sbírka jakou jsem kdy četl.

10/10

OHložek
11.01.2018

Srajda...ale vzhledem k tomu, že doposud nejlepší z pera Hanusova, zbylé dvě knížky jsou oproti tomu srajda dvojnásobná...

puml
08.10.2017

Velmi intenzivní texty. Líbily se mi některé nelegie a pár branických. Jinak na mě texty působí jako hararburdní vynášené z básníkova sklepa.