happy-smile komentáře u knih

Ten, kdo četl nejprve aristokratku, může být lehce zklamaný, protože tato kniha je psaná úplně jiným stylem. Pro ty, co se odprostí od očekávání stejného druhu knihy, to je ale knížka, která se čte opravdu dobře a která kombinuje humor s atmosférou strašidelného hradu. :-)

9 10.05.2015

Knížka přímo navazuje na Poslední aristokratku (tj. popisuje hned další den v jejím životě), takže bez toho bych to asi opravdu nečetla, protože bez znalosti povahy hrdinů, to asi nebude ono. Moc nechápu, proč byly knížky takto podivně rozdělené, že předchozí díl má 240 stran a tento 120, kdyby to byly třeba dvě knížky po 180, tak by to bylo rozhodně i z marketingového hlediska lepší. Takže těm, co četli předchozí díl, vřele doporučuju, jsou to prostě další patálie Kostkových v úplně stejném stylu jako předchozí díl.

7 10.05.2015

Úplně jiný styl vyprávění než u Deníku kastelána. Projevuje se tu jak bravurní slovní humor, tak i humor založený na bláznivých historkách. Super oddychovka, která se čte lehce a rychle to ubíhá. Jenom moc nechápu rozdělení knížky na dva díly, kde první má 240 stran a druhý 120. Kdyby měla každá knížka 180 stran, byla by to rozhodně bylo logičtější.

16 10.05.2015

Bylo to hodně přitažené za vlasy a autor často používal sprostá slova. Na druhou stranu je zde skvělý slovní humor a autor se nebojí dělat si srandu z vlastního národa. Je vidět, že i překladatel si na tom dal hodně záležet. Doporučuju všem, co mají rádi knížky protkané cynismem.

2 10.05.2015

V komentářích tu všichni básní, že se jedná o jednu z nejlepších knihy Agathy, ale mně se nezdá. Podle mě jde o jednu z knížek, která se řadí do Agathiny průměrné tvorby. Nenadchne ani neurazí.

4 01.04.2015

Krátká knížečka, která velmi dobře posloužila jako předloha scénáře k filmu. Do filmu vměstnali opravdu každou scénu, takže vzhledem k tomu, že jsem ho viděla, tak jsem přesně věděla co bude následovat i jaké bude rozuzlení, což je opravdu škoda, protože jinak bych si knížku užila o hodně víc.
Záplatka je vymyšlena opravdu bravurně. Navíc je knížka napsána tak, že čtenáře neustále drží v napětí. Autor zde nepopisuje žádné zbytečné rozvláčné scény, ale jde rovnou na věc. Díky tomu získáme pohled na celkem rychlý sled událostí prokládaný pocity a myšlenkami hlavních postav ohledně nastálé situace, a čtenář je tak udržován v konstantním napětí.

7 01.04.2015

U prvního dílu byl problém, že tam bylo neproporciálně moc času věnováno osobním zápletkám hlavních postav. Kniha totiž představovala startovací můstek k sérii o Cormoranu Strikovi a bylo potřeba pořádně vylíčit postavy, aby se k nim čtenáři rádi vraceli. Zde už tento problém nebyl. Ano, taky se zde hodně řeší osobní život Cormorana a Robin, ale tak nějak střídmě v průběhu vyšetřování. Zápletka je zajímavá a čtenář má hodně o čem přemýšlet. Četlo se mi to opravdu dobře a už se těším na další díl.

10 29.03.2015

Zbytečně moc prostoru se zde věnovalo osobnímu životu hlavních postav. Neúměrně k tomu hlavnímu, o čem by detektivka měla být, k vyšetřování případu. Přišlo mi to jakoby si autor připravoval půdu pro další díly, protože u knižní série je potřeba mít silnou hlavní postavu, ke které se čtenáři budou chtít vracet. Nakonec se ukázalo, že to tak je, že pokračování bude. I tak si ale myslím, že přílišné zabřednutí do osobních příběhů této detektivce spíše uškodilo. Ve výsledku ale hodnotím kladně a jsem hodně zvědavá na další díl, kde už by tento problém neměl být.

12 29.03.2015

Už jsem byla v půlce knížky a pořád se ještě ani neschylovalo k žádnému zločinu... Řekla bych, že jde spíše o román, do kterého se někdy v půlce knížky připlete vražda. Takže kdo čeká detektivku, bude nejspíše zklamaný. Kdo si chce přečíst něco o sousedských vztazích a manželských problémech, tak pro toho je toto to pravé ořechové...

2 08.03.2015

Autorka se opět snaží nezůstat ve vyjetých kolejích a tentokrát zamíchá s týmem - rozdělí ho. Navíc Alex s Erikou musí spolupracovat s různými dalšími institucemi - hlavně s americkou stranou, která zamlčuje informace. Takže celkově je koncept opravdu hodně inovovaný, což beru jako velké plus.
Navíc se kniha odehrává v jednom dni. I v tomto ohledu to bylo velmi dobře zvládnuté. Přestože měla kniha 400 stran, tak zde podle mě nebyla hluchá místa, děj byl napínavý a nutilo to člověka číst dál.

4 08.03.2015

Líbí se mi, že se spisovatelka snaží nezabřednout v jedné vyzkoušené zaběhnuté linii, ale obohacovat svoje knížky o něco nového. Tady tím byly pasáže z výslechu Alexova týmu, kde bylo vždy nastíněno, že se ve vyšetřování objevil nějaký problém, ale jeho podrobnosti jsme se dozvídali až potom postupně.
Někomu možná může vadit, že se zde rozehrává hodně teorií a vyskytuje se zde hodně postav, ale já jsem to spíše brala jako plus, protože jsem mohla namáhat mozek a přemýšelet, která z těch teorií je pravděpodobnější a kdo to má nejspíš na svědomí.

5 08.03.2015

Autorka neztrácí čas tlacháním a jde přímo na věc. Hned na začátku se ponoříme do vyšetřování případu, bez nějakých úvodů týkajících se charakteru a osobních problémů vyšetřovatelů. Ty se začnou vynořovat až později. Abych pravdu řekla, tak mě to pak trochu rušilo, že vyšetřování narušují pasáže o soukromých životech vyšetřovacího týmu. Celkově se mi kniha líbila, ale to, že knížka začíná rovnou vyšetřováním vidím ve výsledku jako plus i jako mínus.

7 08.03.2015

Jednička byla super. Jedna věc je, že by mě vůbec by mě nenapadlo, že to psal chlap. Zadruhé to bylo napsané tak uvěřitelně, že jsem to zbaštila i s navijákem jako opravdové příhody ze života blondýny. Kdežto tady už se objevuje jedno absurdum za druhým. Snad ani jedna historka není uvěřitelná - resp. ano, samy o sobě by uvěřitelné byly, ale všechny dohromady rozhodně ne. Z hlavní hrdinky se stala vypatlaná nána a moc se to nedá číst, takže do dalších dílů už se mi fakt nechce.

1 28.12.2014

Autorka trochu změnila styl, ale vůbec to není na škodu. Kapitoly jsou kratší a to nám umožňuje se podívat detailněji do minulosti. Navíc tentokrát je příběh z minulosti postaven tak, že až skoro do konce knihy netušíte, jakou má s hlavním příběhem souvislost. Také se mi zdá, že v předchozích dílech byly vždy delší bloky jednotlivých dějových linií. Zde autorka spíše plynuje popisuje děj, který se odehrává zároveň - ten dělá to, ten zase to, jiný zase ono a pak se zase vrátíme k tomu prvnímu. Řekla bych, že to také podtrhuje napětí, protože sem tam se něco nakousne a zbytek se dozvíme až o pár stránek dál. Jsem zvědavá, jaké budou další knížky.

8 27.12.2014

Jonas Jonasson má skvělý slovní humor, který ale zapadl v důsledku používání absurdna víc než je zdrávo. Se svými vtipnými slovními obraty by si autor určitě vystačil na celou knížku, často mě tím úplně odzbrojil. Bohužel ale tohle všechno zapadlo v důsledku vymýšlení absurdnějších a absurdnějších příběhů, u kterých už se pak člověk ani nesmál, ale spíše kroutil hlavou. Není to jenom problém Analfabetky, Stařík na tom byl úplně stejně. Jonassovy knížky nejsou špatné, ale na druhou stranu na nich ani není nic extra, kvůli čemu by měli všcihni bláznit... Btw: copak to má pořád s těma atomovkama? :)

3 17.08.2014

Přečteno jedním dechem. :-) Opět se stejně jako Svědkyně ohně drží jedné hlavní dějové linie (narozdíl od prvních dvou knih) a neustále udržuje čtenáře v napětí. Výlet do Ruska mi připadal jako Deus ex machina, ale čert to vem, i tak se to dobře četlo.

13 22.03.2014

Konečně první kniha od Keplera, která si zaslouží takový ohlas. První dvě knihy byly takové nekonzistentní. Bylo vidět, že to psalo více lidí. Střídalo se tam více příběhů a nebyly na sebe vždy úplně dobře napojeny (ani ne tak co se týká dějové linie, spíš bylo vidět, že nevědí, jak to do knihy poskládat). Teď ale sledujeme jen jednu dějovou linii, samozřejmě sem tam se vyskytnou odbočky, ale tak, že je pořád jasné, co je hlavní linie. Příběh se dobře čte a pořád nás udržuje v napětí. Taky se konečně na konci dozvíme Joonův příběh. Super knížka, těším se na další, doufám, že bude stejně kvalitní.

12 18.03.2014

Pořád jsem se divila, jak můžou dva lidé spolu napsat jednu knihu. Když o tom teď přemýšlím, tak to opravdu vypadá jako by to napsalo víc lidí. Tak nějak podivně se zde totiž střídají dějové linie. Nejdřív to vypadá, že se zde řeší vyvraždění Josefovy rodiny, pak se na tuto událost úplně zapomene a místo Joony se stává hlavním hrdinou psychiatr Erik a události v jeho rodině. Pak se skočí 10 let do Erikovy minusti a následně se opět vrací k současným událostem v Erikově rodině. Mezitím se případ Josefovy rodiny jenom tak mimochodem vyřeší jako něco naprosto nevýznamného, přitom se tím zabývala celá první část knihy. Je to takové nesourodé a kdyby to bylo psané popořadě tak, jak to probíhalo, dopadlo by to lépe - hlavním hrdinou by byl Erik a události Josefovy rodiny by byly jen další kapitola v jeho životě. Takhle se zde jenom zbytečně skáče a zásadně se mění podstata toho, o čem kniha vlastně je - nejdřív o Josefovi, pak o Erikovi.
Hlavním hrdinou se nakonec stává Erik a o Joonovi se vlastně skoro nic nedozvíme (jenom to, že má vždy pravdu). Což je vlastně dost zvláštní, protože bez silné detektivní postavy, která knihy spojuje, čtenář nebude pravděpodobně tak nalákán, aby si přečetl další díly. Navíc byl hodně zvláštní ten přítomný čas, který je použit pro vypravování. Myslím, že jsem to předtím nikde neviděla. Ale přesto jsem si na to po pár stránkách zvykla.
Ale i přes všechny tyto výtky byla kniha čtivá a mám v plánu si přečíst další díl.

20 15.03.2014

Teda musím říct, že nic moc. Uběhly 2/5 knihy než se člověk vůbec dozvěděl, o co v této knize jde, a na konci se zbytečně rekapitulovalo, co se v knize dělo... Prostě mi celá ta kniha přišla zbytečná. :/

6 05.06.2011

Jedna z nejlepších knih Agathy Christie - je totiž napínavá opvradu od začátku až do konce. Ani se mi nechce věřit, že tohle Agatha napsala v tak pokročilém věku.

10 04.06.2011